Potřebuju poradit ohledně refraktoru

[Artaban]

Jedna věc, je rozlišovací schopnost dalekohledu a druhá všechno to ostatní. Tedy seeing, kvalita dalekohledu, vhodná doba pozorování, zkušenost hvězdáře.
Rozlišovací schopnost dalekohledu nám něco říká o rozlišení dvou bodů např. dvojhvězdy, nebo v případě Měsíce vidět kráter, jako jamku a né jen jako bod.
Když pozoruju krátery na samé hranici rozlišovací schopnosti mého refráku, tak je vidím, jako jamky. Vidím ale i menší krátery, které jsou už za hranicí teoretické rozl. schopnosti. V tom případě je vidím už jen jako body a vlastně přesně nevím, jestli to je kráter, nebo nějaká hora apod. A to je případ trhliny ve Vallis Alpes. Teoreticky, ale asi prakticky je šance jí zahlédnout i menším průměrem. Bude to spíš hodně velká náhoda. Já jí viděl před několika lety asi jednu třetinu délky a skoro si nedokážu představit, že bych jí dokázal vidět celou. To proto, že od té doby jsem tu třetinu a víc né, viděl ještě jednou a to ještě mizerně.
Ještě tady je možnost, že zažátečník si může splést stěny samotné Valilis Alpes za tu rejhu. Někdy jsou ty stíny docela zrádný.


 

[MMys]

Tady je třeba si uvědomit, jak je definovaná rozlišovací schopnost. Celá ta věc je podstatně složitější, a realita je taková, že lze vidět i věci pod rozlišovací schopností dalekohledu, pokud mají dostatečný kontrast proti okolí.  Jenom je nevidíme úhlově menší, než je ten limit rozlišení.

Tedy dám naprosto laický příklad - na nějakém pozadí bude výrazně jasnější útvar (nebo i obráceně), úhlovým rozměrem pod rozlišovací schopností dalekohledu. Přesto bude vidět, jeho jas se rozprostře do Airyho disku příp. difrakčních kroužků, větší než skutečný úhlový průměr objektu, ale bude tam.

Úplně extrémní případ je třeba hvězda na obloze

----------

Artaban byl rychlejší

[4Brunco]

Celkom silna debata sa tu rozprudila, to sa mi paci . Fakt je ze za posledny rok som toho toho odpozoroval naozaj vela kedze som sa prestahoval kusok od mesta a konecne mozem pozorovat takmer vzdy ked praje pocasie. Montaz mam permanentne vonku zakrytu celtou, len nahodim 150mm refrak a ide sa. Zene to uz trochu leze na nervy ale snazim sa zachovavat rozumny balanc ale vacsinou kuka so mnou.

Pruser je ale so seeingom. Naozaj dobry seeing som mal len parkrat, vacsinou ked bolo mierna vyoka oblacnost a tu ryhu som videl iba raz naozaj dobre, kontrastne a bol v nej tien - teda bola cierna aj ked ju samozrejme nebolo videt po celej dlzke. Nebola to ziadna ducharina a bolo to jednoznacne a pekne. Co bolo vtedy ovela viac uzasne bol krater Kopernik a jeho pomerne dlhe a extremne ostre tiene, uplna krasa a nanho som sa nevedel vynadivat. Clovek ale neni sebec tak som zavolal aj susedov kuknut a to bolo hikania ze ake je to uzasne. Nuz ked sa zadari tak to stoji za to a tychto momentoch som naozaj rad ze mame takto moznosti.

[Artaban]

4Brunco: Co jsem četl, tak např. tu puklinu pozoroval Milan Blažek http://mesic.astronomie.cz/galerie/blazek.htm (tady jeho kresby) 190/F15 refrákem. Tak se šel podívat do druhé kopule, kde je 154mm refrák od pana Gajdůška. Prý má lepší kresbu jak starý 190mm refrák. No a tu rýhu v něm neviděl. Proč nevím. Možná se trochu zhoršil seeing. To jen, že to fakt nebude snadný. Asi máš velký štěstí Debata nám klouže jinam, tak zpátky k R152/F8. Asi máš štěstí i s tím refrákem a dobré oko. Na Vallis Alpes je třeba větší zvětšení a docela se divím, kolik jsi mu naložil 2D. Přitom alespoň teoreticky by u něj měl být obraz už trochu jakoby nedooštřený. To pak znamená ztrátu jemného detailů. V případě útvarů na Měsíci to není tak znát, ale např. u Jupitera to je sakra poznat. Třeba pozorování detailů v oblasti EZ. Nebo menších světlých skvrn. Taky přechody měsíců už dávaj znát zhoršení kontrastu. U Saturna je už horší detekce oblačných pásů.
V případě DSO může být už menší dosah v mag. při velkých zvětšeních. Nic hrozného, ale stejný průměr ED optiky je v tom lepší. No a že se achromát nehodí na foto je jasný. Jsou to jen příklady, ale naznačuje to, že jednoznačně ten dalekohled doporučit nejde. Jistě má i výhody. Přehlídková pozorování menším zvětšením a širokým polem jsou moc pěkný. I cena je slušná. Přesto bych dalekohled nedoporučil pro náročného hvězdáře. Ikdyž, ten už většinou zkušenost a přehled má a radu nepotřebuje, že.

[4Brunco]

Pekne si to zhrnul, ED jedznoznacne porazi tento achromat ale vieme kolko stoji take velke ED. Jedina vec ktora na tom dalkolade je horsia je ze nema Crayford ale iba hereben. Tam som musel vymedzit volu telfonovimi pasikmi, od vtedy OK, aj ked nema jemne ostrenie.

Nalozit 2D mu mozem pri menej jasnych objektoch a mesiaci a samozrejme ide troska ostrost dole, ale nie az tak zasadne. Jupiter som zvyknuty pozorovoat okolo 1,5D (Ak seeing dovoli) vacsie zvasenie mi zatial neprinieslo nic navyse.

Aj tak si myslim ze zaklad je co najviac pozorovat, ono pred tym ked som byval v byte tam nebola sanca sa vytrepat tak casto von a ked som uz aj vypadol bol casto naprd seeing. Teraz zo zahradky kuknem ak nesoji za nic zbalim.

[Sasa3]

Debata o viditelnosti ryhy na dne Alpskeho udoli se tady cas od casu vynori. Tusim, ze naposledy to bylo ve vlakne ED100 vs AS80:

http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 915560/0#0

Jde pozorovat za dobrych podminek i v 10cm prumeru, viz. report na strane 3 v obezniku lunarni sekce BAA:

http://www.baalunarsection.org.uk/2004-02-lsc.pdf

[Napalmex]

Dobré ráno, mám dva teleskopy identickej konštrukcie a značky 70/700 70/900. Chcem sa opýtať, či je možné prehodiť šošovky napr. zo 700vky na 900vku a opačne....ako viacmenej je mi jasné že ohnisková vzdialenosť nepustí, ale aj napriek tomu sa idem opýtať odborníkov či je to možné. keďže sa jedná o identickú značku, a identickú konštrukciu. Nakoľko tá 900 sa mi zdá veľmi roz-ostrená oproti 700vke, čiže prehodiť šošovky do dlhšieho tubusu ....a podobne.

[MMys]

Vždyť sis sám odpověděl, problém je jiná ohnisková vzdálenost. Takže budeš mít ten 900mm tubus dlouhý, prostě dalekohled nezaostříš, když do něj dáš objektiv s ohniskem 700mm.

Nějak nechápu, proč to chceš dělat. Pokud je 900-ka mizerná a 700-ka OK, tak používej tu 700-ku, ne ? Proč stěhovat optiku ze 700-ky do 900-ky ? Ne že by to nešlo, když uřízneš tubus. Ale proč ho řezat, když máš druhý kratší komplet dalekohled.

[MilAN]

Předpokládám,že chceš přehazovat okuláry.Tam není problém.Jsou k tomu určeny.

[Napalmex]

okuláre nie, šošovky. Mám to zadarmo a chcem z toho niečo vytiahnuť ešte respektíve poskladať funkčný teleskop. Preto sa pýtam, aj keď sú mi zákony fyziky jasné.
Ide o to že konštrukčne sú tie šošovky uložené v rozmerovo idetických púzdrach)- zatiaľ som ich nerozoberal, Tak preto ma zaujíma že či nie sú rovnaké, a napr. výťah nieje dlhší apod.
sú to: bresser skylux 70/700, a bresser skylux el 70/900

[MilAN]

Jak mohou být stejné,když mají ohnisko o 200 mm rozdílné.Buď budeš jeden tubus řezat,nebo druhý nastavovat

[viator]

Ak sú Ti zákony fyziky jasné, potom si asi nečítal čo písal MMys. Objektív vytvorí obraz vo svojom ohnisku a vzdialenosť ohniska od objektívu sa volá ? Máš objektívy so 700mm a 900mm ohniskom, to sú pevné miery - ako ich chceš vymeniť ? Aj keby sa Ti to podarilo, nedostaneš " z toho viac ", objektív nezmení svoju kvalitu keď ho premiestniš do inej objímky.

[Artaban]

Napalmex: U refráčku 70/900 máš větší zvětšení, protože má delší ohnisko. Větší zvětšení znamená ve většině případů horší obraz.
Jednak díky seeingu a taky se víc projevují vady optiky.
Jestli chceš mít lepší obraz i při větších zvětšeních, budeš potřebovat kvalitnější optiku a taky asi i větší průměr objektivu.

[Napalmex]

ďakujem za odpovede, tak teda nechám oba tak ako sú, akurát tak opravím montáže, keďže ich kýve ako mliečny zub. A niekomu to podarujem

[bachtikos]

zdravím zajima mě vaš nazor za co bys te vyměnili dobsona 8 za podobu refraktora na goto montáži ?potřebuji to male snadne na přenos..ext meade a atd..asi ne že?