Reflektor nebo refraktor do 10 tis. Kč ?

Petr_77 · #1

Dobrý den, ahoj,

prosím o radu, ale postavím otázku možná trochu jinak než bývá zvykem...

Jak se bude lišit subjektivní vjem u dalekohledu Dobson 200/1200 a refraktoru 120/600 v cenové relaci do 10 tis. Kč ?
Co chci pozorovat? Jen to, co lze pozorovat dalekohledem v této kategorii a pokud možno kvalitně.
Částečně preferuji refraktor pro jeho lepší skladnost, ale lze používat AZ3 v okolí zenitu ?

Objekty pozorování? Preferuji DSO a hvězdy před pozorováním planet.

Prosím o informaci, má-li někdo zkušenost s podobným refraktorem.
http://www.supra.cz/tsc-skywatcher-refr ... -3489.html

Případně o doporučení reflektoru / refraktoru do 10 tis. Kč dle vlastní zkušennosti.

Děkuji za odpovědi.

PK

#2

Pak jednoznačně větší průměr - tedy dobsona 200/1200. Mimochodem, s přehledem zvítězí i na ty planety. Ten krátký světelný refraktor bude mít velkou barevnou vadu.

Bart · #3

Skladnost dobsona není problém. Někde v koutě ti stačí tak půl metru na půl metru. Ta trojnožka myslím zabere místa víc. (pokud ji nebudeš složenou strkat někam pod postel)

Kup dobsona a ještě ti zbyde na nějaký okulár.

Petr_77 · #4

Pak jednoznačně větší průměr - tedy dobsona 200/1200. Mimochodem, s přehledem zvítězí i na ty planety. Ten krátký světelný refraktor bude mít velkou barevnou vadu.
Pak mám tedy doplňující otázku: K čemu jsou dobré krátké světelné refraktory, mluvíme-li o vizuálním pozorování ?

PK

Buby · #5

Pak mám tedy doplňující otázku: K čemu jsou dobré krátké světelné refraktory, mluvíme-li o vizuálním pozorování ?

PK
Tyto dalekohledy jsou často nazývány rich field refraktory, a to z toho důvodu, že díky krátkému ohnisku s nimi při použití dlouhoohniskových okulárů lze dosáhnout malého zvětšení a velmi velkého zorného pole. Hodí se především pro sledování hvězdných polí, otevřených hvězdokup a s mlhovinovými filtry i nějakých těch rozlehlejších mlžinek. Hodí se ale jen na malé zvětšení, tak do 50-60x, pak už ztrácí kontrast. Mnohem oblíbenější jsou jeho menší bráškové 102/500 a především 80/400, lidově nazývaný ,,malokuk,,. Tyto dalekohledy jsou alternativy k velkým binarům, které jsou v cenové hladině pod 10 tisíc přímohledé a proto je s nimi pozorování v zenitu poněkud obtížnější. Je třeba k těmto dalekohledům přistupovat tak, že jsou to v podstatě dalekohledy doplňkové. Např. jako cestovní a na určité typy objektů - obecně otevřené hvězdokupy,hvězdné pole atd. To dobson 200/1200 je univerzální, jdou s ním dobře pozorovat jak planety, tak DSO a nedělá mu problém ani vyšší zvětšení, protože narozdíl od světelného refráku nemá barevnou vadu.

#6

Podle mého názoru k ničemu

Ne, teď vážně. Mají význam pro pozorování velkých úseků oblohy s malým zvětšením, nejlépe pod hodně tmavou přírodní oblohou. Brouzdání v mléčné dráze, rozlehlejší mlhoviny nejlépe s filtrem. Ještě lepší varianta je binokulární prodedení (velký binokulár).

Pokud jsi pod horší oblohou (většina našeho území), je lepší to nahnat průměrem (respektive jinou šanci nemáš). Ted dobson je podstatně univerzálnější na všechno.

Pokud nemáš nějaký zásadní problém s velmi omezeným prostorem při transportu, ber zrcadlo.

deneb · #7

Mám tento teleskop. Používá se k pozorování s malým zvětšením, na mlhoviny, hvězdokupy, komety atd. Je to jenom doplněk k velkému teleskopu. Neuvidíš s ním žádné detaily! Věř tomu co psal MMys - PRŮMĚR je to nejdůležitější. Krátký je proto, aby mohl obsáhnout velké pole. Planety-velké zvětšení-kocháš se detaily. DSO-malé zvětšení-kocháš se celkovou "kompozicí" galaxie, mlhoviny... tam detaily neuvidíš.
Pozor! V odkazu je chyba, není tam zrcátko 90° ale 45° což dělá problémy při větším zvětšení na planety (mimo barevnou vadu).

Sasa3 · #8

SW 120/600 jsem mel nekolik dni pujceny. V kombinaci s Panoptikem 27mm daval pekne 3 stupnove pole. Pohledy do mlecne drahy velmi hezke. Tohle je hlavni domena pouzitelnosti dalekohledu a neco, co z 200/1200 nedostanes. Bohuzel vsude jinde uz je dalekohled vic nez podprumerny, jak na planety tak i treba na DSO, jejichz krasa vynika pri vetsich zvetsenich (jako treba kulovky). Od zvetseni 70x je uz na nich citit vyrazna ztrata kontrastu/ostrosi. Pro predstavu: tady je odkaz na pozorovani z meho denicku.

Uplne jina liga byl TS150/900 Individual. S nim jsem mel moznost kratce pozorovat jednu noc. Kupodivu, byt stale f/5 s jeste vetsim prumerem, tak zvetseni kolem 70x zvladal na kulovkach naprosto s prehledem. I pri 180x to jeste porad slo. Hvezdy v M53 byly docela pekne definovane i pri 180x. Nemohl jsem to porovnat treba s mym ED100, ale po pameti bych rekl, ze ten obraz v 150/900 uz kontrast/ostrost ztracel. Porad to vsak bylo prekvapive hodne pekne a koukatelne (aspon pro moje oci). Opet pro predstavu (je to jen jedna noc, neni treba to brat doslovne) odkaz na pozorovani je: tady.

Jinak plati to, co tady psaly jini. Dobson 200/1200 je mnohem univerzalnejsi.

Petr_77 · #9

Děkuji všem za odpovědi,

Dobson 200/1200 bude tedy zřejmě správná volba. Pro úplnost: jak by dopadlo srovnání zmíněného Dobsona s méně světelným refraktorem např. 102/1000, f10 ? Našlo by se něco, v čem by ho refraktor předčil ?

PK

Sasa3 · #10

asi ne. Maximalne v kontrastu u slabych DSO a to predevsim na svetlejsi obloze. Zalezi na tom, jak bude ten newton udelany.

Petr_77 · #11

Ještě bych chtěl dodat, že jsem měl možnost pozorovat Jupiter na hvězdárně ve Slaném, kde mají následující přístroje a musím říct, že obraz v refraktoru byl ostřejší a lépe vykreslen. Detaily o přístrojích bohužel neznám - pokusím se zjistit.

Cituji:
Hlavní dalekohled v kopuli je moderní zrcadlový dalekohled typu CASSEGRAIN 500/7800 mm.
Jako pointer slouží původní refraktor 110/2004 mm vyrobený firmou Carl Zeiss Jena v roce 1912.

PK

Lukemon · #12

Obraz v refráku bude sice působit více dokonale, ale ve větším průměru spatříš více detailů, nebo je aspon uvidíš lépe než v menším průměru.

Pokud by jsme porovnávali R 100mm vs. N 120mm tak snad, ale dobson N 200mm vs. R 100mm ? Větší průměr prostě vítězí, proto se dělají velké dalekohledy :)

.

Osobně jsem se díval v Brně na hvězdárně 200mm refrákem, tuším, že s F/15 na Mars. Tehdy jsem doma pozoroval jen s R 80/1200 a 200mm refrák mě celkem zklamal. Proč? Měl jsem velké očekávání a taky spíše se o to postaral špatný seeing, ale i tak jsem detaily viděl lépe než v 80mm objektivu.

visis · #13

Jaký dobson 200/1200 by jste doporučili? Skywatcher? Nebo GSO?

TSC/SKY NEWTON 200/1200mm 8” DOBSON (PYREX)
TSC/GSO-DO DOBSON 200/1200mm CRAYFORD 1:10

Díky

Psion · #14

Já bych šel do GSO. Máš tam Crayford 1:10 a ventilátor na rychlejší chlazení zrcadla. Kvalita zrcadel bude stejná, spíš záleží na kusu co dostaneš.

visis · #15

A že jsem tak smělý a začátečník, co to znamená cryford? Okulátorový výtah? V čem je lepší než běžný u SW?