Jaký dalekohled na astrofoto po Sky Watcher ED80

[hades]

Jednoduchá otázka: na jaký dalekohled přejít z 80ED když fotím. Mám HEQ5

[Pidrman]

Stejné dilema mam i já

Rozhoduji se mezi dvěma :

https://www.astroshop.eu/telescopes/ome ... r_1_select

nebo

https://www.teleskop-express.de/shop/pr ... rmany.html

cena je ale dvojnásobná ( rozdíl vidím pouze v uhlíkovém tubusu ) takže se rozhoduji

[Bill]

Jednoduchá otázka: na jaký dalekohled přejít z 80ED když fotím. Mám HEQ5

A tomu říkáš jednoduchá otázka?
Nejdříve si musíš rozhodnout co ti na něm vadí, co si představuješ a kolik chceš utratit...
Pokud uvažuješ o Newtonu - tak zda jsi ochoten ho trošky vytunit, nebo chceš slušné řešení rovnou.
Ale stejně si budeš muset nakonec vybrat sám.

[hades]

Otázka je jednoduchá není snadné na ni odpovědět. Ten newton 150/600 vypadá dobře, má ale zcela totožné zorné pole jako 80ED. Výhodu vidím v podstatně lepší světelnosti než má 80ED.
Tunit to časem asi budu, ale začal bych s produkční verzí. Nejlepší by bylo, kdyby se tu nějaký objevil v bazaru

[Pidrman]

Supr je ta světelnost a že to není takový bojler I výtah vypadá obstojně, je to monorail + ložiska na dorovnání.

[Bill]

Supr je ta světelnost

Jenom je třeba si uvědomit, že Newton má taky nějaký centrální zástin a odrazivost zrcadel. Já mám u 150/600 zástin skoro 50%. (ale mám o něco větší sekundár)

Standardní zrcadla mají odrazivost nová 94%:
94% forced mirroring on main and secondary mirrors

Takže teoretická propustnost bude (doufám) 0.94*0.94*.75=0.66

Takže reálná světelnost minimálně 4.6 - ale i to je docela pěkné.

[MilAN]

Supr je ta světelnost .

A zároveň největší problém .
V podstatě znamená, že pokud ho budeš chtít používat tak bezproblémově jako dobrý refraktor, tak ho nejdříve budeš muset celý předělat

[hades]

Pročítám si vlákno o 150/600 zrcadle a je tam popsaná zajímalá alternativa: 150 achromát použitý v úzkopásmu. No, budu si to vlákno muset dočíst do konce: http://www.astro-forum.cz/viewtopic.php ... 6&start=41

[Bill]

Tohle ani nezkoušej, tuhle hru už jsem hrál.

Normální světelné achromáty nejsou optimalizované pro Ha. Měl jsem SW 102/500 a na O3 byla kresba excelentní. Bohužel v oblasti Ha trpěl velkou sférickou vadou a nešel zaostřit...

[astar]

Poznámka :
Skutečný účinný průměr 154 Newtona je cca 130mm, A neviděl jsem kvalitní apo v tomto průměru a s takovou světelností.
Možná že existuje , ale s minimálně 5 cifernou cenou. To záleží o co hlavně dotyčnému jde. To že , se bude muset ten Newton upravit , je jisté a nezbytný je komakorektor.
Bill : S tím achro je to jasné , byl korigován k modré, proto nemohl vyhovět v červené . Když udělám optický návrh , tak je to jasné sférická vada čáry C je 0,8mm, to je víc jak 3x víc než je Rayleighovo kriterium . To je střed a co kraje ? U všech dvou čočkových objektivů je velké sklenutí a to rádiusu cca1/3 f . Tak na 10 mm od osy je odchylka cca 0,3mm + astigmatizmus 0,2mm, to je pak nepoužitelné . Musel by být rovnač. Ta ukázka, i když je velice zmenšená, to dokazuje, ty ovály na okraji pole.
U achro vždy záleží , pro jaké účely byl navržen ,pro jakou čáru je optimalizován - achromatizován. Proud by byl navržen pro leteckou (A´-D) tak to bude opačně .

[Bill]

To je střed a co kraje ? U všech dvou čočkových objektivů je velké sklenutí a to rádiusu cca1/3 f . Tak na 10 mm od osy je odchylka cca 0,3mm + astigmatizmus 0,2mm, to je pak nepoužitelné . Musel by být rovnač.

To je samozřejmě s rovnačem. Je to i v popisu. Ovály jsou mírnou rozkolimovaností (a jsou stejné i uprostřed - jenom je tam méně hvězd) - ale měřil to Zdeněk Řehoř, a je to seřízené OK v rámci možností mechaniky toho levného achromátu a výtahu...

Kresba v O3 je úplně špičková. Prostě viditelná vada je skoro 100% sférická vada toho achromátu v Ha oblast.

[MilAN]

Jiná situace je u SW ED 100 a 120, i dále díky nižší světelnosti- tam se ta kombinace dost používá. Nemyslím, že výsledná světelnost je nějak omezující při foto mlhovin . Je to samozřejmě trochu kompromis mezi světelností a cenou ( APO tripletu)

[Pidrman]

Supr je ta světelnost .

A zároveň největší problém .
V podstatě znamená, že pokud ho budeš chtít používat tak bezproblémově jako dobrý refraktor, tak ho nejdříve budeš muset celý předělat

Po pravdě nevím jak moc. Na druhou stranu na tom bude pověšená kamerka 410 g + komakorektor. Takže to nebude taková páka i na ten plech ( doufám) určitě se musí zpevnit tubus u výtahu a sekundární zrcadlo ( ale třeba ne, třeba bude na ten průměr dostačující )

Jo a převrtat ty kolimační, nebo pojistné šrouby na primáru, ať jsou u sebe.

Ale to všechno se uvidí po prvním snímku

[MMys]

Nechci tě strašit, ale asi to moc neklapne. No uvidíš sám.

Ze skušeností - čím je ten newton menší, tím jsou všechny problémy s geometrickou stabilitou HORŠÍ !!! Podle mě je to tím, že stejné mechanické úchylky v absolutní hodnotě jsou u krátkého ohniska úhlově větší, výraznější vůči ohnisku krátkého newtona. Další problémy jsou difrakce o velký sekundár (menší být nemmůže kvůli vinětaci) riziko že korektor zasahuje do tubusu (dobré korektory jsou obvykle čtyřčlenné a dlouhé, na krátky MPCC a podobné 2-čočkové modely zapomenň, kor s kamerou s pixely 2.4um, nebo kolik to má). Já bych z toho měl docela strach, a to už jsem toho v životě něco postavil. A vždycky byly problémy jen s těmi mrňavými přístroji. Velké jsou výrazně tolerantnější. Navíc tyhle nové CMOS kamerky s vysokým rozlišením neodpouštějí nic (tedy pokud se nesmíříš s bininem 3x3).

Sám to vidím, když jsem na svém N185/610mm míval QHY8 s pixely 7.8um, tam se všecko ztratilo, ale pokud chci využít 3.8um pixely současné ASI 1600, tak už vidím, že to budu muset celé přestavět. Ani ten Baader Steeltrack asi nestačí, Paracorr je velmi citlivý na jakoukoli nesouosost, zkolimovat to s ASI 1600 prakticky nelze, budu to asi celé předělávat.

[Pidrman]

Takže na takové ohnisko a průměr se vyplatí raději světelnost třeba 5. Nebo refraktor ? ...... možná se pletu, toho názoru se držím zuby nehty ale chtěl jsem větší průměr + lepší světelnost = větší rozlišovací schopnost ( velikost pixelu kamery je 4,63 ) více prokreslený a detailní focený objekt a i více posbíraných fotonů

I když matematicky je ED 80 na velikost pixelu 4,63 akorát ( pro vlnovou délku kolem 550 ) , tak praxe je jiná, možná i vlivem vnějších faktorů (seeing atd.)
.
.
.

Jinak včera jsem byl s tím výtahem u soustružníka, společné jsme bádali jak to prověřit, nakonec jsme zjistili, že je tubus vůči tělu výtahu v ose, ale celý tubus je stranově vyosen o 0,25 mm. Souosost jsme testovaly pomocí laserového kolimátoru na vzdálenost 7 m a vyosení tubusu pomocí setinových hodinek.

Jako hlavní problém vidím ukončení tubusu, je to dost na hraně, i po našroubování a zaaretování tím kroužkem 2" výstupu se to může za určitých podmínek pohnout. A další věc je ta, že přední člen nebude opravdu rovně, ale to jen odhaduji. Takže asi tak