Optimální nastavení Lacerty

Optika, montáže, autoguidery, elektronika...
Odpovědět
Uživatelský avatar
vla
Příspěvky: 5403
Registrován: 22. 09. 2002, 02:11
Bydliště: Praha 6

Optimální nastavení Lacerty

#1

Příspěvek od vla »

Jelikož nejsem dlouhodobě spokojen s kvalitou pointace svého 300/1200 napadlo mě , že by bylo dobré získat nějaké zkušenosti s nastavením Lacerty pro toto ohnisko, případně jestli by šli zkušenosti rozdělit na ohniska kolem 600mm, 1000mmm a 1500mm. Pomalu se přikláním k tomu, že takto velký newton v terenu asi nesplní moje nároky. Ještě je možnost laborovat s nastavenímpointace a pak asi jistota mimoosá pointace, ale do té se mi moc nechce. Montáž mám G42 s periodickou chybou 1" dle výrobce, ale je to závislé na nastavení přítlaku šneku, takže to může být horší, ale nijak výrazně. Dalekohled je karbonový síla stěny asi 7 mm, to by mělo vyhovět, sekundár je na původním pavouku od TS (jedná se o toto TS-Optics UNC 305 mm f/4 Newton-Teleskop mit Carbon-Tubus). Pointér canon Fd 200/2,8 + Lacerta. Jde mi spíš o rady zkušených, co rozhodně nenastavovat a proč atd.
tel 608 920 902 Nemám rád tenhle stát.
Uživatelský avatar
MMys
Příspěvky: 17622
Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
Bydliště: Běleč nad Orlicí
Věk: 50
Kontaktovat uživatele:

Re: Optimální nastavení Lacerty

#2

Příspěvek od MMys »

Jelikož mám taky 300-ku f/4, a na velmi přesné robustní montáži vlastní konstrukce, tak tě mohu ujistit, že delší expozice (5min a více) byly pointací přes pointační dalekohled už dost neschůdné. Prostě se vždycky něco trošku hýbalo. Zrcadla vůči sobě, daleko spíše ale pointér vůči nim, byť byl přes masivní třmeny přímo na tubusu, možná pružnost fokuséru, byť masivního, nevím... Přesnou příčinu jsem nezjistil, byly to jen doměnky, asi směska všech zbytkových nedokonalostí. Občas to dokonce lépe vycházelo bez pointace (jenže mimo meridián to zase kazila refrakce). Tak jsem se naštval a dal tam OAG. Od té doby nevím, co je to hnutý snímek.

Jedině dělat kratinké expozice nízkošumovoou kamerou.

Problém může být i ten pavouk. A hlavně si to nedokážu představit na G42 v terénu. Ta montáž je méně robustní než ta moje, a podle mě musí být bezvětří, jinak se to podepíše na velikosti hvězd. Nemyslím si, že by to bylo nějakým vhodným či nevhodným nastavením Lacerty. Obecně když máš montáž s malou PE, tak dělej několikasekundové (alespoň 4-5sec.) expozice. Aby se vyprůměroval seeing a určený centroid hvězdy prezentoval skutečné zamíření dalekohledu, nikoli fluktuace polohy díky seeingu (a nebo navíc taky ještě větru).

Osobně mám nyní v OAGu SX Lodestar, s pixelem 8.2um, kameru se 6um pixely a pointace mi jede za dobrého seeingu s odchylkami okolo +/- 0.3 pixelu na 4 sec. expozicích. S OAG mám na senzoru Lodestaru na řídké jarní obloze vždy několik hvězd (obvykle tak řekneme 5 použitelných). V mléčné dráze jich tam jsou desítky, a občas mám problém, abych v pointačním okénku neměl dvě. Přesnost pointace je špičková, tady je na ukázku nijak nedoostřovaná zkušební složenina asi z 20 expozic (aby ty nejmenší hvězdičky nebyly zašuměné). Měřítko je takřka přesně 1"/pixel, a FWHM malých hvězd okolo 2.2 pixelu. To je seeing v posledních nocích s tou tlakovou výší. Posílám jen pro porovnání, jak na tom jsi ty, abys poznal, jestli OAG má či nemá smysl. Na kliknutí 100% velikost.

guiding_N300_OAG.jpg
guiding_N300_OAG.jpg (445.3 KiB) Zobrazeno 1307 x
[/url]

Mám ale trochu pochybnosti, jestli 300-ka v terénu nakonec dá více detailů než třeba méně problémový 200mm přístroj.

Docela funkční na OAG pointaci by mohly být i současé vysoce citlivé ASI/QHY CMOS kamerky. Ale chce to do toho OAGu něco s většími pixely, a nebo binovat. Kolik by toho tam ukázala Lacerta, to netuším. s 2" kortektorem to bude bída kvůli vinětaci, ale pokud tam máš něco 3", tak by to mělo být v pohodě.
---------------

Edit: a ještě bych zkusil delší pointér. Tohle je poměr 1:6, pixely budou zhruba podobné (Lacerta má necelých 5um), nevím čím na tom newtonu fotíš. A u 200mm ohniska pointéru kdž ti pojede pointace velmi slušně, v rozmezí +/-0.5 pixelu, tak to máš v primárním ohnisku už +/-3 pixely, to budou pěkné knedlíky. Aby to bylo pefrekně ostré, musel aby ti na tom ohnisku poinatce šlapat tak +/-0.1 pixelu, a to si myslím, že je sci-fi, protože to je asi tak maximální přesnost určení centroidu hvězdy. Do toho ti vstupuje fotonový šum a šum senzoru, který hlavně u slabší pointační hvězdy způsobí variace v určení centroidu snímek od snímku.

Udělej pokus, namiř ten objektiv doma v místnosti na umělou hvězdu (srovnatelně jasnou jako obvykle míváš skutečnou z oblohy), a pusť na to Lacertu. Pokud nebude výsledkem graf s přesností polohy pod 0.1 pix. už to bude při poměru 1:6 dost velký problém.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Uživatelský avatar
Bill
Příspěvky: 4758
Registrován: 11. 01. 2007, 19:54
Bydliště: Uničov

Re: Optimální nastavení Lacerty

#3

Příspěvek od Bill »

Ahoj.

Jenom jednu radu - asi to nebude tento případ, ale jen pro jistotu. Asi půl roku jsem se trápil s pointací fotografickým objektivem, než jsem zjistil, že je problém v něm(!). Přestože byl uchycený ve dvou bodech, tak se v něm něco hýbalo a tím pádem šla pointace do kytek.

Možná ještě jednu - nechceš zkusit pointaci pomocí PHD a kamerky? Uvidíš grafy, RMS chyby a bude jasné, kde je chyba. Pokud bude pointace perfektní a fotky blbé - tak to bude vzájemný pohyb pointéru a dalekohledu nebo něco přímo v tom objektivu.
M:736 750 113
Odpovědět