Dále budu popisovat testy a zkoušky s Meade ACF 10" 1:10, vybaveného okulárovým výtahem Baader Steeltrack ,kvůli možnosti přesného a bezvůlového zaostření. Výsledky u Celestronu EDGE HD nechám na majitelích těchto strojů, protože tam je umístění reduktoru řešeno úplně jinak , a to vzhledem k požadavkům na jeho umístění v přesné vzdálenosti od korekčního členu ve středové trubce Celestronu, a nemožnosti zde použití okulárových výtahů, právě kvůli vzdálenostem jak Lepusu od vnitřního korektoru, tak i Lepusu od ohniska.
1/ vzdálenost ohniska od korektoru =backfocus korektoru : viz originální výkres od Optecu:
http://optecinc.com/astronomy/catalog/l ... kfocus.pdf
2/ předsunutí korektoru před ohnisko dalekohledu = backfocus dalekohledu pro korektor - podle mých měření je to 150mm ( +/- 5mm)
3/ vinětace ve spojení s ACF 10"
zde výrobce doporučuje uspořádání -viz předchozí výkres ( pro backfosus) za účelem minimalizace vinětace.
TS prodává redukce na připojení příslušenství přes T2 závit ( o tom se Optec nezmiňuje) a rovněž redukci na připojení přes závit M48. Připojení přes
T2 již viditelně zasahuje do chodu krajních paprsků
Vinětace přes moje T2 připojení je na nížeu vedeném grafu
- vinětace II.jpg (236.34 KiB) Zobrazeno 2873 x
4/Redukční poměr je 0,62 x , pro 10"Meade ACF 1:10. kde je přístrojové F =2500 mm vychází výsledná ohnisková vzdálenost ( měřeno ze snímku) na
F = 2010 mm. Ten výsledek je možná překvapující, ale je potřeba si uvědomit, že při poloze korektoru těsně za okulárovým výtahem , je potřeba
pomocí ostření pohybem zrcadla vysunout ohnisko soustavy dalekohledu vysunou směrem ven o 150mm. V tom okamžiku ale vychází skutečná ohnisková vzdálenost vlastního dalekohledu na 3.140 mm ( opět měřeno ze snímku) a potom už ten redukční poměr je O.K.
5/ Velikost dobře vykresleného pole : Výrobce udává průměr na 20 mm. Vzhledem k tomu, že slušně vykreslené pole ACF je na úrovni těsně pod 40mm, je tato hodnota celkem logická, pokud korektor funguje precizně. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že na úhlopříčce 11 mm je obraz prakticky nepostřehnutelně rušený komou, u 22mm ( SBIG) je v rozích už viditelně degradován. Pokud se zde použije čtvercové pole (úhlopříčka 18 mm), prakticky kromě úplných rohů je obraz akceptovatelný. Samozřejmě záleží i na velikosti pixelů - dá se předpokládat, že při celkovém ohnisku 2m se použijí větší pixely nebo binování, což obraz dostatečně "vylepší" . Z toho vyplývá celkem logický závěr, že Lepus je dobře použitelný na kamery s menším polem a s nepříliš miniaturními pixely(nebo je třeba na takový rozměr binovat) a nebude příliš vhodný na formát APS-C s malými pixely.
Na astrofotkách u mě naleznete fotky kamerou ATIK 414 (pixely 6,45um, průměr pole 11 mm) , bohužel jsou vesměs z léta, ovlivněné soumrakem, takže to pro porovnání s jinými, za ideálního počasí nepůjde příliš srovnávat
6/zkouška na APO tripletu: orientačně jsem zkusil použití na APM 107/700, výsledný snímek vypadá nadějně, ohnisko bylo redukováno na 435 mm. Snímek nedávám, bylo to zaostřeno jen dle obrazu a přecházely mraky. Normální snímek dodám až bude focený v dobrých podmínkách
, která potěší všechny majitele refraktorů s korigovaným polem, (triplety, nebo Petzval systémy) a kamerami s vhodnou velikostí chipu a pixelů.
