Některé těžší jarní dvojhvězdy

[grajda]

Dnes jsem jen tak tak zdolal:

WDS COU 616
souhv: CrB
identifikace: TYC 2036-1128-1
identifikace: GSC 2036-1128
datum: 3.4.2009
ra: 154828
de:255952
m1: 9,3
m2: 9,9
pa: 157
sep: 0,8

Hrozně slabá, odhad pa cca 180°, zv400, na hranici možností kvůli nízoučké jasnosti. Pozoroval jsem bez filtru.

Pro silné nátury dvojstovkáře a betelnější doporučuji, hlavně pod čistou (ale ne nutně tmavou) oblohou.

Seeing dneska průměrnej...

[grajda]

WDS STF1967, [ch947] CrB
CrB
TYC 2036-1674-1
GSC 2036-1674
4.4.2009
15,4245
26,1743
4,0
5,6
115
0,7

Tady, vzhledem k nízké jasnosti, filtr B tentokrát nepomohl (nadšení z pozorování Izaru), nasadil jsem proto nejúčinnější lék jménem filtr R a podařilo se mě po vypnutí pohonu identifikovat jakousi nesymetrii kotoučku. Odhad pozičního úhlu 149°, skutečný 115°. Kdyby jsem nevěděl, že je to dvojhvězda, nepoznal by jsem to. Zvětšení 400.


WDS BRT 167
CrB
-
GSC 2036-673
4.4.2009
15,4256
26,2134
11,6
11,6
238
2,8

Subjektivně se jeví kvůli nízké magnitudě jako protažená hvězda, odhad pozičního úhlu sedí s WDS, je to slabá dvojhvězda a proto je spíš těžší. Zvětšení 400.




WDS A 2080
Ser
TYC 1496-733-1
GSC 1496-733
4.4.2009
15,5410
16,5928
8,8
9,2
104
0,4


Oválek, hodně těžká, namodralá, složka B se zdála být do žluta, ale nejsem si jist, odhad pa 104°, udávaný 95°.

Ještě budu muset potvrdit úhlovou vzdálenost poslední dvojhvězdy, nějak se mě to nezdá...

[grajda]

WDS A 2080      Ser      TYC 1496-733-1      GSC 1496-733      4.4.2009      15,5410      16,5928      8,8      9,2      104      0,4Oválek, hodně těžká, namodralá, složka B se zdála být do žluta, ale nejsem si jist, odhad pa 104°, udávaný 95°.Ještě budu muset potvrdit úhlovou vzdálenost poslední dvojhvězdy, nějak se mě to nezdá...
Druhé pozorování, spíš nadprůměrný seeing- 18/19.04.2009:

Odhad pa 95°, směrem k GSC 1496-643, hrooozně těžká dvojhvězda... (je hrozně slabá na dvojhvězdu...)

[Sasa3]

Tak jsem se včera pustil do systematičtějšího pozorování dvojhvězd. Připravil jsem si z PocketSky Atlasu a Night Sky Observer několik kandidátu a chtěl jsem zjisitit, kam se mi podaří dostat s N250/1600.  Seeing nebyl optimální, standardně pozoruji Saturna alespoň při 230x zvětšení (7mm okulár), ale včera se vlnil i při 180x (9mm). Takže, co se týče seeingu, to nebyla zrovna nejvhodnější noc.

Začnu nejlehčí: S1932 (nevim, jak napsat velké Sigma, píšu místo něj S) v Crb (mag: 7.3+7.4, 1.6"). Krásně a zřetelně viditelná už při 230x (TMB Mono 7mm). Při 310x (Pentax 5.1 XO) bych ji klasifikoval, jako velmi lehký objekt (tady je opravdu vidět rozdíl oproti mému staršímu Newtonu 150/750, kde dvojhvězdy s touhle vzdáleností bylo už těžké pozorovat).

Kupodivu u hvězdy dzeta Her (2.9+5.5, 1.6"), kde jsou složky stejně vzdálené, jsem si ani neškrtnul. Nevím, jestli je to tím rozdílem v jasnostech složek (což určítě hraje roli) nebo tím, že byla příliš jasná.

S2107 (Her) je trochu těsnější (7.7+7.8, 1.4"). Při 310x bych ji charakterizoval jako středně těžkou - vyžadovala trochu soustředění při pohledu do okuláru, ale pořád šla vidět i s pěkně definovanou mezírkou po téměř celou dobu.

Navnaděn úspěchem, přešel jsem rovnou na těžší kalibr. Eta CrB (5.6+5.9, 1.0"), dzeta Boo (4.5+4.6, 0.7") a S1816 (7.5+7.6, 0.5") jsem už ale nerozlišil. Pouze jsem při 620x (Pentax XO 2.58mm) viděl, že jsou tyto hvězdy protáhlé a dokonce jsem u nich i trefil PA protažení. Zkoušel jsem i gama CrB (4.1+5.5, 0.8"), ale jako grajda jsem praticky nepoznal, že jde o dvojhvězdu.

Pozoroval jsem i několik klasik (epsilon Boo, epsilon Lyrae, ...). Krásný barevný kontrast vykazuje např. známá alpha Her (3.5+5.4, 4.7"). Pro mě příjemným objevem byla mi Boo (AxBC 108", BC: 7.0+7.6, 2.3"), je to široká dvojhvězda, kde ta druhá složka je těsná dvojhvezda.

[Artaban]

Sasa3: Moje zkušenost je, že hodně jasné a těsné dvojhvězdy jdou rozlišit obtižněji, než hvězdy o třeba 7 nebo 9mag.
Záleží na kvalitě a druhu optiky. Třeba pěkný a snadný Izar se v mém achromatu roztřepí. Kdyby druhá složka byla vzdálená třeba jen 1.9" tak bych jí možná ani nerozlišil. Epsilon Lyrae jsou miň jasny a jejich obraz je tedy míň rozmazaný. Tím pádem by mezi složkama projel náklaďák už při malém zvětšení. Příklad může být i pohled do M13. Desítky a možná i stovky hvězd, které vidim jsou jen body a můžou se i skoro dotýkat a pořád je mezi nima tmavá mezera. No a dobrý seeing je samozřejmě taky třeba.

[Sasa3]

Tak jsem dneska dal eta CrB. V 2.58mm okuláru (620x) krásně rozlišena i s mezírkou. Dzeta Boo (0.7") jsem taky ještě pěkně rozlišil jako dva těsně se dotýkající kotoučky. Gama CrB ani náznakem. Chtělo to jednu věc - zkolimovat dalekohled...