Astronomické fórum

arodet: Jenom pouhým okem. Ale v Praze to bude bída. Popojel bych alespoň pár km někam dál od Prahy.

Minule leto sme so zenou a deckami isly 10 dnovy roadtrip po krasach Slovenskej prirody a bolo to super.
Kedze som chcel konecne vyskusat noveho Dobsnika, ktory mi velmi pekne vyrobil pan Drbohlav, co lepsie spravit ako roadtrip zopakovat.
Samozrejme pri vybere lokalit som este viac zohladnoval tmavost oblohy lokalit kde sme sa pohybovali. Kezde mam male deti som limitovany malym okruhom okolo domu kde sme spali aby sa dalo v pripade placu dobehnut.

1. zastavka : Slovensky Raj - Betlanovce (1noc), je to nedaleko Spiskej ale obloha je prekvapivo velmi dobra, kedze sme iba prespali, pokuali sme iba triedrom.

2. zastavka : Poloniny - Runina (4noci), zial pocasie nam velmi neprialo a takmer kazdy den bola burka, co bolo zaujimave a necakane ze sa takmer vzdy okolo polnoci vyjasnilo, takze sme mali 3 noci ked sa dalo tak 2 hodiny pozorvat. Trsku mrzute na tom bolo ze sme mali vzdy uz trosku pod capicou, lebo to vecer nikdy nevyzeralo na vyjasnenie a tak dobsona som rozbaloval ale ani nekolimoval, nevadi.
Naprike znacnej vlhkositi (luc od baterky vyrazny) a zlemu seeingu boli hmloviny krasne. Riasovka (ani ine) vobec nepotrebovala UHC a kontrast oproti pozadiu bol paradny. Uz Viem preco sa M17 nazyva aj Labut, boli v nej zjavne aj nejake vnutorne struktury ale seeing a vlhkost to znacne kazili.
Klasicke letne planetarky ako M27, M57 vypalovali zrak a taka M31 to bolo nieco ohromne . V Poloninach som bol vdaka vlhkosti(sialenmu mokru) celkom limitovany a aj ked som skusal okolo obzoru, obraz bol uz velmi zmrseny a nektntrastny. Neprik tomu skusal som galaxie v Drakovi a videl som ich tam naozaj vela ale zial bez detailu.

3. zastavka Slovensky Kras - Krasnohorske podhradie (1.noc), bolo zamracene po dazdi ale co ma potesilo ze o polnoci tam vypinaly poulicne osvetlenie, takze v pripade dobreho pocasie sa tam da uplne ze v pohode pozorovat z dediny.

4. zastavka : Muranska planina - Predna hora (2. noci) - Rekreacny areal mal sice vela vyhod (vlastne pivo, wellnes) ale na Astro vhodny nieje, totiz sice je asi 900mnm a clovek by povedal ze to bude super, celu noc tan nevypinaju velmi hnusne otravne a silne lampy, ktore naprik zaluziam celkom presvitaju aj donutra. Snazil som sa im vysvetlit ze ubytovanych oberaju o naozaj krasnu oblohu co tam prirodzene je, ale stretlo sa to z nepochopenim, lebo vraj bezpecnost. Dalo sa trosku zo statvu fotit z terasy krcmy a podaril sa mi jeden celkom pekny meteor. Takze sem na astro naozaj nie, aj ked maju peknu kupolku (a v nej trapas - lidlskop).

5. zastavka : Polana - Hrinovske Lazy (2 noci) - Konecne sa nam pocasie polepsilo a dalo sa pozorvat uz vecer. Musim povedat ze toto miesto na upati vyhasnutej sopky ma uplne uchvatilo nielen koli naozaj nadherenej prirode. Je to vyskoko asi 1000mnm a nieje tu ziadne ovsetlenie. Domaci so svetlom setria a kedze sme tak vysoko je videt aj mierne pod juzny obzor. pozorovali sme Lagunu, bola krasna s detailami, Trifd rozdeleny na casti, Labut-Omega s vyraznou vnutornou strukturou. Pomerne slabsia bola orlia hmlovina ale uplne neskutocna bola cast mliecnej drahu od Sagittarius star cloud az po oblast galaktickeho jadra. Vyzeralo to ako jedna obrovska hviezdokopa a v tejto oblasti sme sa kochali naozaj dlho. Pozorovali sme pomerne vela binohlavou, co pri takto velkom pristroji z hladiska svetla nevadi a prinos je aj na DSO a clovek vidi naozaj viac detailov aj s horsimi okularmi.
V M51 boli priamim pohladom krasne viditelne ramena a most, pri M101 boli viditlne tiez ale bocnym. Velmi krasna bola planetarka Macacie oko v drakovi, ktora bola vyrazne modra. V drakovy bola uchvatna aj edge-on NGC5907, ktoru som videl ako anozaj velky objekt v vnutornym tmavym pasom.
Samozrejme som nevynechal M31, ktora bola videtelna s viac detailami ako v Poloninach, dva paralene velke prachove pasy a mhoho dalsich prachovych struktur z nej spravili objekt na dlhe pozorovanie. Najviac som bol prekvapeny s M33, ktora ukazala 4 ramena uplne krasne. Nemyslel som ze by som ju takto vobec niekedy mohol videt okom.
Urcite som mhohe objekty este zabudol spomenut ale tieto sa mi najviac zapisali do pamati a aj napriek celkovo horsiemu pocasiu, a permanentnej nevyspatosti (deti vstavali dakedy absurne skoro) to bola paradna dovolenka.

Ahoj, pěkná dovolenka.
Můžeš prosím dát odkaz na "Polana - Hrinovske Lazy"? Takto mi to na mapy.cz nic nenašlo.
Díky Mirek

wizard_Kysi píše:Ahoj, pěkná dovolenka.
Můžeš prosím dát odkaz na "Polana - Hrinovske Lazy"? Takto mi to na mapy.cz nic nenašlo.
Díky Mirek

Byvali sme presne tu:

https://goo.gl/maps/tNcbj5gNNdA2

Inak ubytko sa volalo :"Chaty Antonia" pomerne skrome ale lacne a ciste. Fakt odporucam kazdemu kto chce sklbit vybornu oblohu s krasnou prirodou. Inak pokial vy som bol bez deti tak sa da este v pohode vyjst autom na vyhliadku kusok pod horskym hotelom polana (ten nefunguje tak aj pred nim sa da len horsi vyhlad ma juh) a to je clovek tak 1250 nmn. Ale uz tieto lazy boli perfektne a mlicna draha rozvetvena a uzasna.

NGC 7662 "Blue Snowball"
Planetárna hmlovina - Andromeda
8,6 mag; 37"
2000-6000 ly

28.8.2017 cca 20.30 UT
Newton 200/1200, SW Plan 5mm (240x)
Hôrka nad Váhom
Mesiac (fáza cca7)

Táto veľmi jasná planetárka sa mi doteraz vyhýbala. Zhodli sme sa z kolegami, že modrastý nádych je naozaj zreteľný. Pred západom Mesiaca.

Obloha se navzdory předpovědím umoudřila a už druhá noc, co jsem skoro celou venku..
Kromě okukování klasiky v podobě Messierů a mě známých NGC se mi podařilo "objevit" i několik slabých NGC-ček, které jsem ještě nikdy neviděl.
Hezká je např. skupinka galaxií okolo NGC7331 - záchytného bodu k vyhledání Stephanova kvintetu, který je také v 12" dobsonu zřetelně pozorovatelný.
NGC7331 a spol okolo půlnoci kulminuje a tak jsou podmínky už teď ideální.
Tato skupinka určitě stojí za vyzkoušení a okouknutí.
Asi nejjasnější galaxie skupinky - NGC7335, NGC7337 a NGC7340 jsou okolo 14 magnitudy.

Vysoko na obzor se dostávají i planety Uran a Neptun, které jsou dobře vyhledatelné a pozorovatelné.
Vidět kotoučky planet na takovou vzdálenost je úžasný

L@dis: Koukám podle času pozorování, jsi pozoroval od domu a tedy kousek od Benátek. Tak to je slušný a jaké zvětšení bylo to nej?

Nejlepší to bylo ESem 8,8 - 82° takže zvětšení 170x.
Zkoušel jsem je už když byl Pegas nad obzorem, ale to bylo bez šance - díky malé výšce nad obzorem a i světelnému znečištění, které tu bohužel okolo je.
Vylezly až okolo půlnoci kdy NGC7331 kulminovala - poté byla trojice bočním viděním zřetelně viditelná. Obloha byla v zenitu krásně průzračná a nejvíc mě potěšila NGC7337 u které se udává visuál 14,6mag... Takže na podmínky u mě úspěch.

Pokud klapne počasí, zkusíme je v Konojedech

Vím, že už je podzim, ale M27 asi patří sem.

Včera v Konojedech jsem M27 věnoval přes půl hodiny v kuse, než jsem se musel zvednout a zahnat zimu. Podmínky byly kupodivu docela dobré, až na všudepřítomnou vlhkost. Objektiv se mi překvapúivě nerosil - přičítám to nástavci na rosnici, který je docela dlouhý a vysametkovaný. Okuláry se mi bohužel docela rosily...

Mlhovinu jsem hledal dvoupalcem, který mi při necelých 2 stupních dává 37x. Když se vyloupla v zorném poli, byl jsem překvapený, že se mi ten chomáček zdál zelenomodré barvy. Vjem po chvíli zmizel. Je to už po třetí, co se mi tohle na M27 přihodilo a pořád si nejsem jistej, jestli je to sugesce nebo jestli je tam nějaký náznak barvy patrný. Pokud to není sugescí, je to zatím jediný případ, kdy jsem schopný na nehvězdným objektu náznak barvy vidět.

Vlastní pozorování pak probíhalo při 180x s ES 6.7mm 82deg okulárem. Zakreslil jsem všechny hvězdy, co jsem v bezprostředním okolí mlhoviny viděl. Doma jsem zjistil, že nejslabší z nich má dle stellaria 13.1mag, což je můj rekord. Hvězda po rozkoukání byla vidět přímým pohledem po tak 70% času, spatřit jí nebylo nijak obtížné.

Skica je mojí první DSO kresbou. Snažil jsem zachytit , že spodní lalok se mi jevil jako větší, v rozích jsem ho vnímal jako jasnější s "dírou" uprostřed laloku. Horní část se mi jevila jako slabší s mírně zjasněným okrajem a do levého středu hornáho laloku mi problikávala hvězda. Kresba je překreslená, protože původní papír připomínal spíše bláto. Snažil jsem se ale obrázek nijak nevylepšovat a co nejvěrněji napodobit originál. Bohužel je vidět, že grafik ze mě nebude.

Zdravim na AF
11.4. 2018 jarni pozorování objektů Mesierova katalogu - trojice galaxii ve Lvu a hvězdokupy v Raku
Bresser 102s/600 na AZ GSO - okuláry Bresser 26mm vyhledávací a Hyperiony 8,10mm.
Stanoviště: město Chrudim jihovýchodní okraj - zahrada rod. domku, čas 22.00 až 23.40, seeing 7/10, nízká oblačnost.

Hlavním cílem bylo nalézt a pozorovat galaxie ve Lvu a pořídit jejich nákres.
Nalezení Regula a Chertana se povedlo prakticky napoprvé horší to bylo s galaxiemi M95 a M96 (9,7 a 9,2 mag) M66 a M65 (9,3 a 9,0 mag). Po cca 30ti minutách usilovného přejíždění mezi dvojicí hvězd Regulu a Chertanu jsem neuspěl. Zkusím to znovu pokud bude počasí OK příští týden.

Přesunul jsem se kousek vedle na západ do souhvězdí Raka a zkusil jsem otevřenou hvězdokupu M67 (6,5 mag) celkem rychle jsem ji objevil při zvětšení 75x (Hyperion 8 mm) obraz pěkný ale na mě ne dost jasný s 10mm Hyperionem jsem viděl lépe. Pořídil jsem nákres asi 20 min.V hvězdokupě jsem pozoroval 10-15 hvězd .Dvě docela jasné cca o 1,5 mag převyšovayl okolní hvězdy.

Kolem 23.30 se začala projevovat vyšší oblačnost a zvedal se trochu vítr, v 23.40 jsem to zabalil.

V souhvězdí Raka jsem 8.4. z toho samého místa pozoroval i M44 Jesličky a zkusil jsem hvězdokupu opět nakreslit, obsahovala poněkud více hvězd než M67. Použil jsem okulár GSO15mm (zvět. 40x ).Hvězdokupa byla vidět velice pěkně a viděl jsem v dalekohledu cca 40-50 hvězd. M44 je lepe viditelná, seeing byl podstatně lepší než 11.4. a také obsahuje celkově více hvězd než M67.
Nakresy obou hvězdokup uveřejním v tématu Kreslíme vesmír.

To je zvláštní, já zkoušel taky M65 a M66 v Bresseru 70/700 a viděl jsem je na první pohled (možná se mi mihla i ta třetí slabší NGC 3628). Byl jsem na obloze ze 6. magnitudou viditelnou okem, jen z malou mlhou. Viděl jsem ji už ve 35x zvětšení. Byly vidět jako světlejší jádro a svislý obláček kolem toho.

Lvíčátko píše:To je zvláštní, já zkoušel taky M65 a M66 v Bresseru 70/700 a viděl jsem je na první pohled (možná se mi mihla i ta třetí slabší NGC 3628). Byl jsem na obloze ze 6. magnitudou viditelnou okem, jen z malou mlhou. Viděl jsem ji už ve 35x zvětšení. Byly vidět jako světlejší jádro a svislý obláček kolem toho.

Zdravím
To je možné, záleží odkud pozoruješ a pokud máš dobré podmínky (tma a seeing tak proč né). Z mého pozorovacíno stanoviště (nemám zase tak dobré podmínky je to pouze kraj malého města ,objekty kolem slabší než 8-9.mag se hledají a pozorují velice těžko, musím mít opravdu velmi dobrý seeing ale zkouším to ... -

Shark píše:objekty kolem slabší než 8-9.mag se hledají a pozorují velice těžko, musím mít opravdu velmi dobrý seeing ale zkouším to

To třeba já, potřebuju na DSO zase hodně velkou tmu

Shark píše:,objekty kolem slabší než 8-9.mag se hledají a pozorují velice těžko, musím mít opravdu velmi dobrý seeing ale zkouším to ... -]

Jak souvisí dobrý seeing s hledáním objektů ?
Většinou doz většení tak 80x vůbec nezáleží na seeingu, ten začíná vadit až při větších zvětšeních - a při těch se zase většinou už nehledá ale okukuje

Seeingem (chvěním vzduchu) to určitě nebude, na tyto objekty to chce hlavně tmu (jak již bylo zmíněno). Každopádně za dobrých podmínek (průzračná, vymetená obloha) se tyto jasnější galaxie z Messierova katalogu dají vykoukat v malém dalekohledu i ze sídliště ve stotisícovém městě.

Spíše než přejížděním mezi hvězdami Regulus a Chertan a doufat, že mi galaxie vplují do zorného pole a hned si jich všimnu, tak bude efektivnější ty objekty najít metodou star hoppingu (skákání po hvězdách). Pomocí podrobnější hvězdné mapy (např Sky Atlas 2000, nebo Deep Sky Hunter Atlas) si lze vytipovat jasnější hvězdy (které budou v hledáčku či při malém zvětšení dobře viditelné) a podle nich "doskákat" až na pozici vybraného objektu.


Výřez z listu 48 Deep Sky Hunter Atlasu

Takový malý příklad s galaxiemi M66, M65 a M96, M95. Třeba k M66+M65 je to snadné, od Chertanu stačí sjet dolu k takové trojičce hvězd 5.3, 6.6 a 6.8 mag (vyznačené v modrém oválku) a od nich se vydat doleva. Pokud nejsou příliš špatné podmínky, tak ve 102mm refraktoru by M66 a M65 měly být vidět i z okraje menšího města. Na pozici M96 + M95 se dá taky najet pomocí jasnějších hvězd v okolí, možný postup jsem v mapce též naznačil.