Reflexní mlhoviny kolem hvězd v Plejádách

[Myzer]

Cztwerec napsal: Seznamy objektů se různě liší katalog od katalogu ve viditelnosti pouhým okem, všiml sis toho někdy?
Neviem ktore katalogy presne myslis, skus uviest.

Většina lidí možná tvrdí, že vidí reflexní mlhoviny, ale není to spíše projev slabších hvězd na pozadí? Teda co se alespoň Plejád týče.
Niektore zoskupenia slabych hviezd v Mliecnej ceste mozu posobit ako hmliste skvrny, to je asi tak vsetko. Plejady sice obsahuju 500 hviezd (neviem presne do akej magnitudy, ale su v tom pocte aj velmi slabe hviezdy hlboko za hranicou viditelnosti volnym okom), ale aj niekolko velmi jasnych, ktore skor kazia citlivost oci (uz v okulare je to na hrane). Ja proste neverim tomu, ze ich reflexne hmloviny su vidiet volnym okom.

Su to trochu divne otazky, ani neviem ako by som na to mal odpovedat.

[Pavuk_]

Myzer napsal:
Plejady sice obsahuju 500 hviezd (neviem presne do akej magnitudy, ale su v tom pocte aj velmi slabe hviezdy hlboko za hranicou viditelnosti volnym okom), ale aj niekolko velmi jasnych, ktore skor kazia citlivost oci (uz v okulare je to na hrane). Ja proste neverim tomu, ze ich reflexne hmloviny su vidiet volnym okom.
Volnym okom myslis bez dalekohladu (neozbrojenym okom)... vsak ?
lebo niekdy sa tento pojem zamiena s vizualnym pozorovanim ako takym...

[Myzer]

Pavuk_ napsal:

Volnym okom myslis bez dalekohladu (neozbrojenym okom)... vsak ?
lebo niekdy sa tento pojem zamiena s vizualnym pozorovanim ako takym...
Ano, reflexne hmloviny vidiet samozrejme su a ta pri Merope aj triedrom 10x50. Inak viem, ze S. J. O´Meara pred zostavenim svojej knihy Messier objects mal poznamku, ci hmloviny su alebo nie vidiet volnym okom. Nakoniec sa k tomu myslim v knihe nevyjadril.

Pod skutocne tmavou oblohou som okolo Plejad videl skutocne akoby kruhove jemne hmliste halo (aj ked bolo mimoriadne priezracno). Takto sa ale tvarili aj ine jasne objekty, napr. Sirius kde reflexne hmloviny pochopitelne nie su. Nie som si isty, ale mohlo by to byt rozptylene svetlo hviezdy v atmosfere.

Este chcem opravit svoje predchadzajuce tvrdenie. Tie hala okolo jasnych hviezd vidiet boli, ale nejednalo sa priamo o rozptylene svetlo hviezdy v atmosfere, skor o nejaky opticky klam ludskeho oka (neviem ci to plati len pre niektorych pozorovatelov alebo vseobecne pre vsetkych). Ak by sa schovala hviezda napr. tesne za roh budovy, halo by malo zmiznut, to znamena, ze nie je skutocne.

[Dominik]

Tu sú dve kresby Plejád a reflexných hmlovín. Prvá je cez 16" Newton a druhá cez 5" bino a to všetko do MHV 6.8 mag.:
http://www.deepsky-visuell.de/Zeichnungen/M45_16.htm
http://www.deepsky-visuell.de/Zeichnungen/M45_5.htm

[voko]

Tak jsem dnes v noci, kdy byly docela dobré podmínky (perfektní průzračnost, dohlednost ve dne odhadem tak 100 km), zkusil pozorovat reflexní mlhoviny v Plejádách a musím říct (v souladu s Cassim), že to není snad až tak obtížné je spatřit (nevím ale, jak by to dopadlo za horších podmínek, tak často zase ven nevyjíždím a navíc při dobré průzračnosti). Pozoroval jsem je přes SC8" a viděl jsem je kolem každé jasnější hvězdy Plejád. Ty hvězdy byly doslova jakoby zastřeny mlhovinou, tvary mlhovin jsem ale identifikovat nedokázal.

[kk]

Jak zmizela nad zapadem Labut a naopak vysly Plejady tak jsem je prohledl behem krasne neo 30./31.8. Ale nevim co k tomu napsat, protoze mam pochybnosti o sve dusevni rovnovaze.

Muj pocit byl, ze kolem kazde jasne hvezdy je svetle a pomerne velke halo. Ale nevidel jsem v nem zadne detaily a uvazuji zda bylo realne. Ale pak jsem dalekohled namiril zpet na Deneb, pro porovnani. A ten halo nemel. Tak jsem snad opravdu videl kyzene reflexni mlhoviny, ale musim to jeste parkrat poradne zkusit jestli nemaji nejakou strukturu.

Zdravi

[MaG]

Já jsem o tomto efektu u Plejád přemýšlel už hodněkrát. Mám vyzkoušeno, že u nich je ten efekt jakoby silnější, než u jiných hvězd, ale teprv pod tmavou oblohou v Rakousku jsem měl poprvé pocit, že je to halo o něco výraznější. Bohužel ani tam mi to nepřišlo prokazatelné, i když bych dal hlavu na špalek za to, že tentokrát vypadaly jinak, než je znám z domova. Krom toho mlhovina pod Merope sahala nejen pod ní, ale stáčela se až pod střední část Plejád, kde jsem ji nikdy předtím neviděl.

Osobně si myslím, že vizuálně je tam něco dosažitelného, ale těžko se to rozliší od reflexe hvězd. Jak říkám, vypadaly prostě trochu jinak než tady.

[ceres]

To MaG:
btw, spocital si, kolko ich vidis? Ja mam rekord z Roztok, 1985, leto nadránom - 22 kuskov To je celkom pekny index dobrej oblohy, nieco ako BigMac index v ekonomike...

[Michal1]

O tuto mlhovinu jsem se pokoušel asi dva roky, než jsem ji poprvé uviděl. Bylo to v půli září před svítaním, kdy ještě Plejády nejsou moc vysoko nad obzorem, Bortle 4. Od té doby ji vidím téměř vždy, i třeba za Bortle 6, když vím kde je. Je to s ní asi jako s Crescentem (NGC 6888 ) - než ji poprvé uvidíte, můžete se třeba 10 min dívat do okuláru a nic nevidět, podruhé ji uvidíte za několik okamžiků a při dalších pozorování na první pohled.

Jeví se jako modrá šmouha směřující od Plejád, postupně se rozšiřuje a slábne. Žádnou vnitřní strukturu nevykazuje.

Mám okopírovanou mapu z knihy, která vyšla jako doplněk k Astronomické ročence (už nevím jak se jmenovala). Vizuálně pozorovatelná by měla být mlhovina u Merope, menší a méně jasná, ale přesto pozorovatelná, by měla být u hvězdy Maia. Okolo hvězd Electra, Taygeta a Celaeno má být mhovina zachytitelná pouze fotograficky, u Atlasu není vůbec.
Dobře je to vidět třeba zde:
http://www.daviddarling.info/encycloped ... iades.html

Při pozorování je třeba si dát pozor na to, že vnitřek Plejád se zdá být, kvůli přítomnosti jasných hvězd, temnější nežli okolí. Aby se vyloučila možnost záměny mlhoviny s koly kolem hvězd, musí se porovnávat okolí Merope s ostatními hvězdami, podle mapky či popisu. Záři kolem hvězd lze využít k nalezení nejlepšího bočního pohledu.

Při výborných podmínkách 30.8. při Bortle 3 byla krásně vidět. Obtížností bych ji přirovnal k slabšímu oblouku Řasové mlhoviny.

[psmolly]

Víš nezlob se, ale tos tou barvou je asi trochu moc. Někdo vidí nazelenalou třeba M42 a ta je hodně a hodně jasná. Při jasnosti refl. ml. u M45 se snad o barvě nedá ani uvažovat nebo ano?

[Michal1]

No, asi máš pravdu, potom jsem o tom také přemýšlel. Takže si to buď špatně pamatuju, nebo to přibarvují zbytky záře kolem Merope.

[psmolly]

Jasně. V zorném poli jsou někdy vidět věci.... . Nebylo to ve zlém. Jen aby si někdo nemyslel, že uvidí v okuláru mlhoviny barevně.

[MaG]

Vracím se k tématu. Při pohledu na krásné fotky Plejád letos z podzimu jsem si všiml, že pokud jde o mlhoviny kolem Plejád, tak největší šance něco spatřit je kolem Merope a Maia. Nezávisle (protože tohle téma už si vůbec nepamatuju) jsem vlastně odvodil to, co se tu píše. Budiž. Dal jsem si prostě závazek se na Plejády za dobrých nocí zaměřit, nejlépe s dalekohledy 30+ cm.

Náhoda tomu chtěla, že jsem měl poslední noci dobré nebe nad hlavou na Královce v Jizerkách a vedle mě stál zbrusu nový lightBridge 40 cm. Nebylo tedy co řešit. Tedy nutno dodat, že i seeing byl velmi dobrý. Však už ani nevím, kdy naposled jsem přímo a bez nutnosti se snažit viděl v Trapezu 6 hvězd neustále bez problémů. Na řadu logicky přišlo hledání Siria B, ale v newtonu je to asi marné, snad jen s clonou. Ale zpět k tématu.

V Plejádách jsem začal bedlivě prohledávat okolí Merope a Maii až jsem s potěšením konstatoval, že jsem o krůček dál, než obvykle, protože krom obvyklého velkého oblaku jižně od Merope se mi zjevil jeden slabý, ale zřetelný natolik, že nebylo třeba boční vidění. Byl to protáhlý celkem tenký a mírně zahnutý proužek který se hýbal současně s pohybem zorným polem. Nebyla to žádná duchařina, ale nevím o kolik menším dalekohledem ho někdy vykoukám, asi to bude vždy chtít perfektní nebe a optiku. Bohužel jsem ani při největší snaze nevykoukal nic dalšího nikde jinde, takže výzvy zůstávají (vzít dobsona do větší tmy a být trpělivý).

Jak jsem doma zjistil, to co jsem našel, je nejjasnější oblak v Plejádách vůbec, nepočítáme-li ten výběžek od Merope dolů. Na níže uvedené fotce jsem ho vyznačil. Byl vidět na obě strany od té hvězdy uprostřed něho a šířka i délka sedí dokonale. Jak jsem zjistil o pár příspěvků zpět, je zde i kresba podobným dalekohledem, kde je takových pruhů více, ale jejich jasnost je na kresbě silně nadhodnocena, ve skutečnosti jsou slabé.



Každopádně pokud teď jsem hledal naslepo, zkusím to pod tmavší oblohou někdy stejně, ale už vím, že hledat mohu i jinde, byť není jisté, že uvidím i další. pro ostatní je to tedy výzva, opravdu zkuste pozorovat v Plejádách mlhoviny, ale pozor, neplést světlé okolí hvězd s mlhovinami, rozdíl je patrný na první pohled. Podle jasu té mlhoviny, co jsem spatřil už je mi jasné, že ta zjasnění, co vidíme kolem jasných hvězd z Plejád bude spíše klasický rozptyl na optice než mlhoviny, ty jsou asi mnohem slabší.