Podzimní a zimní pozorování

Mlhoviny, hvězdokupy, galaxie, supernovy,...
Uživatelský avatar
MilAN
Příspěvky: 17680
Registrován: 17. 04. 2004, 23:56
Bydliště: Jablonec nad Nisou
Věk: 70

Re: Podzimní a zimní pozorování

Příspěvek #481 od MilAN » 27. 10. 2017, 12:41

Dokud nemáš nákres i s okolními hvězdami, je to vždy velký problém. To se potom i špatně orientuje pole a hledá nějaké měřítko. 19/10 bylo v okolí dost jasných hvězd, které se vešly do zorného pole i při velkém zvětšení
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz

Uživatelský avatar
4Brunco
Příspěvky: 839
Registrován: 14. 03. 2013, 11:37

Re: Podzimní a zimní pozorování

Příspěvek #482 od 4Brunco » 27. 10. 2017, 14:15

MilAN píše:Dokud nemáš nákres i s okolními hvězdami, je to vždy velký problém. To se potom i špatně orientuje pole a hledá nějaké měřítko. 19/10 bylo v okolí dost jasných hvězd, které se vešly do zorného pole i při velkém zvětšení


To je pravda, nakres by bol idealny, v okoli hviezdy samozrejme boli, ale nie bezprostredne pri Urane. Dalsi den bola aj jedna hviezda blizko pri Urane ale zas tam sa nemal nachadzat ani ziadny mesiac.

Inak rozptyl magnitud Uranovich mesiacou je naozaj velmi velky, zalezi od zdoja. Wiki pise nieco cez 13mag pocas opozicie, SkySafari ma 13.9 mag pre Oberon a Stelarium 14.8. Takze aka je pravda, tazko povedat.
Drbohlavson 400/2000, Bresser Petzval 152/760, SW ED100, Binohlava, Hromada triedrov

Uživatelský avatar
MilAN
Příspěvky: 17680
Registrován: 17. 04. 2004, 23:56
Bydliště: Jablonec nad Nisou
Věk: 70

Re: Podzimní a zimní pozorování

Příspěvek #483 od MilAN » 27. 10. 2017, 15:48

Snad existují relevantnější zdroje, nepř.:
https://ssd.jpl.nasa.gov/?sat_phys_par
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz

Uživatelský avatar
miro75
Příspěvky: 221
Registrován: 25. 11. 2015, 15:53
Bydliště: Nové Mesto n.V.
Věk: 43

Re: Podzimní a zimní pozorování

Příspěvek #484 od miro75 » 27. 10. 2017, 16:02

Vďaka, takže predsa tri najjasnejšie mesiace by mohli byť reálne. Dá sa niekde získať aj mapa aspoň do 14 mag?
SW Dobson 200/1200, Zeiss 50/540, TS Plössl 32, SW Magellan 20 , Hyperion 13, TMB Planetary 9,7,4,2.5, SW Planetary 5, Trieder 20x50.

Uživatelský avatar
MilAN
Příspěvky: 17680
Registrován: 17. 04. 2004, 23:56
Bydliště: Jablonec nad Nisou
Věk: 70

Re: Podzimní a zimní pozorování

Příspěvek #485 od MilAN » 27. 10. 2017, 16:58

Mapa čeho ?

Stáhni si PC planetárium ( to už snad dne s používá každý :) ) a máš tam (s GSC) hvězdy do 15 mag , zrovna tak jako ty planety i s polohou měsíců pro libovolný okamžik
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz

Uživatelský avatar
miro75
Příspěvky: 221
Registrován: 25. 11. 2015, 15:53
Bydliště: Nové Mesto n.V.
Věk: 43

Re: Podzimní a zimní pozorování

Příspěvek #486 od miro75 » 27. 10. 2017, 17:33

Dokonca aj ja ho používam :D
Ďakujem, skúsim stiahnuť, ale musí ísť v mobilnej verzii.
SW Dobson 200/1200, Zeiss 50/540, TS Plössl 32, SW Magellan 20 , Hyperion 13, TMB Planetary 9,7,4,2.5, SW Planetary 5, Trieder 20x50.

Uživatelský avatar
MilAN
Příspěvky: 17680
Registrován: 17. 04. 2004, 23:56
Bydliště: Jablonec nad Nisou
Věk: 70

Re: Podzimní a zimní pozorování

Příspěvek #487 od MilAN » 27. 10. 2017, 17:49

Tak potom nechápu tvoji otázku, " kde se dá najít mapa do 14. mag" . Neznám PC planetárium, které tu neumí.
Tištěnou mapu do 14. mag určitě nenajdeš, a už vůbec ne s polohou Urana a jeho měsíců.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz

Uživatelský avatar
4Brunco
Příspěvky: 839
Registrován: 14. 03. 2013, 11:37

Re: Podzimní a zimní pozorování

Příspěvek #488 od 4Brunco » 28. 10. 2017, 01:41

MilAN píše:Snad existují relevantnější zdroje, nepř.:
https://ssd.jpl.nasa.gov/?sat_phys_par


Dik za link, toto som nepoznal
Drbohlavson 400/2000, Bresser Petzval 152/760, SW ED100, Binohlava, Hromada triedrov

Uživatelský avatar
Michal1
Příspěvky: 387
Registrován: 21. 03. 2008, 23:15

Re: Podzimní a zimní pozorování

Příspěvek #489 od Michal1 » 06. 11. 2017, 21:38

Rád bych se s vámi podělil o své nejlepší pozorování této sezóny, kterým bylo pozorování a kreslení M 33. K akci mě motivovala má dvě starší, pro mě přelomová, pozorování, o kterých jsem tady na fóru psal. Jedno bylo pozorovaní Stephanova kvintetu, kde jsem zjistil, že má občas smysl se věnovat dlouhou dobu jednomu objektu. Člověk se při tom hodně naučí. Druhou inspirací mi bylo toto jarní pozorování M 51, kde jsem vykoukával detaily ve velké a jasné galaxii. Pozorování M 51 mi udělalo radost, tak jsem něco podobného a s delším pozorovacím časem chtěl udělat pro M 33.

Dobu pozorování jsem neměřil, ale odhadem to byla tak 2,5 hod. Pozoroval jsem svým věrným Dalem (Schmidt-Newton 203/812 na paralaktické montáži), jenž je mé třetí oko už 12 let. Pozoroval jsem poblíž Votic v noci 16./17.10.2017 cca od 0:30 SELČ. Na začátku pozorování galaxie téměř kulminovala. Podmínky nijak skvělé nebyly, M 33 byla viditelná bočním pohledem jen velmi obtížně. Ke konci pozorování se viditelnost ještě zhoršila, jak se galaxie nořila do oparu a světelného znečištění. Myslím, že už jsem M 33 viděl v dalekohledu lépe, ale nedělal jsem k tomu kresby ani detailní poznámky. Téměř celou dobu jsem používal zvětšení 74x.

Žádný velký kreslič nejsem. Zmiňované pozorování M 51 byl snad můj jediný vážnější pokus nakreslit nějaký komplikovanější objekt. Samotné zakreslovní hvězd pro orientaci mi zabralo hodně času (min. 1/2 hodiny) a bylo nudné. Bohužel jsem si nedával pozor, aby vždy byly jasnější hvězdy větší. Kresbu od dalekohledu se mi podařilo překreslil do této podoby až po dvou týdnech po pozorování.

Zde je konečně výsledek (na klik větší):
Obrázek
Zde s popisky a srovnávací foto:
Obrázek Obrázek
(autor fotografie LAMAGAT Frederic, https://www.astrobin.com/319591/?page=8&nc=user )
Tuto fotografii jem zvolil, protože poměr jasů odpovídá tomu, co bylo vidět v dalekohledu. Oko, samozřejmě, nerozliší tak malé detaily jako na fotografii. Hlavně je tu vidět, jak je galaxie "dvoúrovňová". V okuláru jasná struktura v středu připomíná dvouramennou galaxii s příčkou (příčkovou podobu středu jsem zapomněl v kresbě znázornit). To mě docela překvapilo, protože na fotografiích to díky zpracování nebývá většinou vidět. Příčka a severní (SR) a jižní (JR) rameno jsou nejvýraznější struktury, kterých si lze v galaxii všimnout. Pozornější pohled odhalil menší ramínko vybíhající na východ z jižního. Velmi výrazná je v severním rameni mlhovina NGC 604 (M). Při zvětšení 135x jsem v ramenech spatřil malé jasnější chomáčky. Mimo tato nejjasnější ramena jsem si při tomto zvětšení všiml dvou mlhavých skvrnek 7 a 8 na Z od středu galaxie (S). Skvrnka 8 byla celkem jasná, ale 7 problikla jen velmi zřídka. Jen jsem dokázal rozpoznat, že lezí vzdálenost mezi středem a 8 je zhruba stejná jako mezi 7 a 8 a že tyto objekty leží na jedné přímce. Tím, že skvrnka 7 leží v rameni 9, jsem si vůbec nebyl jistý. Mým hlavním cílem však nebylo lovit tyto drobné detaly, ale slabé okrajové části galaxie, takže jsem zas přešel na zv. 74x. Jako obzvlášť zajímavá se ukázala oblast severně od mlhoviny M. Nemohu si pomoc, při pozorování jsem si byl jistý, že vedle mlhoviny M je tmavé trojúhelníkovité vykousnutí 1 následované zjasněním 2. Na většně fotek vykousnutí 1 chybí. Snad jen zde je trochu patrné. Jestli je to věc zpracování fotek, nebo mám přílišnou představivost, nedokážu říct. Částečné ztmavení 3 by mohlo být reálné. Zřejmě jsem si vymýšlel s méně jasným pokračováním ramene 4 na V, i když jsem ho zaznamenal několikrát. Možná jsem byl zaujatý a viděl ho, protože jsem si myslel, že rameno musí končit špičkou a ne useknutím. SZ hrana ramene 4 se dala kousek tušit, ale směrem ke středu se v oblasti 15 již stávala hodně nezřetelnou. Velmi slabé a rozsáhlé zjasnění jsem zaznamenal v místě 5, kde je podle fotek další rameno, ale už jsem byl dost vykoukaný. V Z polovině galaxie jsem nemohl zaznamenat nic, ať jsem se snažil sebevíc. Tak jsem zkusil svůj oblíbený trik: dal jsem si přestávku a zašel domů na svačinu, teplý čaj a čokoládu (při slabé baterce). Dávat si přestávky při dlouhém pozorování fakt hodně pomáhá. Vždyť pozorování je činost vysoce náročná na pozornost. Je to ještě horší, než řídit auto.

...
Planetoskop (konečně hotový dobson 200/2000), Dal (Schmidt-Newton 203/812)
Polární ustavovač PARot ke stažení

Uživatelský avatar
Michal1
Příspěvky: 387
Registrován: 21. 03. 2008, 23:15

Re: Podzimní a zimní pozorování

Příspěvek #490 od Michal1 » 06. 11. 2017, 21:50

...

Po přestávce, která sice velmi pomohla, ale neumožnila stejně nic určitého spatřit v Z polovině, jsem proložil montáž. Že některé objekty jsou vidět na jedné straně montáže lépe než na druhé jsem věděl už dříve, ale tentokrát jsem opravdu žasnul, jak ohromný rozdíl to je. Chudáci dobsonisti. Rozdíl byl neskutečný. Tam, kde před minutou nebylo přes největší snahu nebylo vidět nic, začala problikávat spousta podrobností. Až jsem začal uvažovat, že si seženu optický rotátor pole (něco jako zde). Nejvýraznější (s podstatnou dávkou snahy a zkušeností) byl podlouhlý oblak 9. Uhodnul jsem, že je to pokračování jižního ramene JR, jenže přesně na něj oblak nemířil, mířil na hvězdu 14. Zase jsem uvěřil svému rozumu a zakreslil ho pod trochu jiným úhlem, aby víc navazoval na rameno. Fotky prozradily, že to byla chyba. Ještě o něco slaběji svítil trochu kratší podlouhlý obláček 11, který byl s obláčkem 9 rovnoběžný. Zakreslit jeho polohu vzhledem k ostatním útvarům bylo opravdu těžké. V Z polovině jsem ještě zaznamenal flek 12. Ale už jsem začínal být strašně unavený a M 33 povážlivě klesala k obzoru. Nakonec jsem si usmyslil, že musím nakreslit to, co se mi předtím občas jevilo jako okraje galaxie. Už dříve jsem si všiml, že dokážu vidět Galaxii v Andromedě snad v celém rozsahu, jako na mnohahodinových fotografiích. Tak jsem tedy zkusil, jak uspěji pro M 33. Když se dívám na střed galaxie a snažím se určit, do jaké vzdálenosti je až galaxie vidět, tak to nejde. Musí se na to jinak. Dám si galaxii mimo zorné pole a vracím se zpět ke galaxii. Snažím se zaznamenat, kdy začne být galaxie lézt do zorného pole. To opakuji několikrat, až jsem si jistý. Takhle jsem se přibližoval postupně z několika směrů a výsledky zakresloval. Pak jsem výsledky na papíře pospojoval, aby výsledný tvar byl zhruba elipsa. Jen na místě 10 to vypadalo, že má elipsa na sobě zub. Zřejmě jsem tentokrát rameno 11 neviděl. Kupodivu jsem okraje galaxie určil celkem správně, viz třeba zde. Mám z toho hroznou radost. Podobně jako u M 51 v odkazovaném vlákně jsem změřil plošnou jasnost galaxie v místě 6 na SDSS snímku v g filtru. Zaznamenal jsem galaxii až do vzdálenosti, kde dosahuje plošné jasnosti 23-24 mag na čtvereční úhlovou vteřinu, jas v těch místech prudce klesá. Tedy podobný výsledek jako u M 51.

Ještě jedno zjištění jsem si tuto sezonu odnesl. ROSENÍ OPTIKY je nedoceněný obrovský nepřítel astronoma, kolikrát ještě horší než omýlané světelné znečištění. Při jedné krásné noci jsem zjistil, že mi dělá problémy vidět galaxie 13. mag. Už jsem si myslel, jak to se mnou jde z kopce, ale pak se podíval na M 33 - jen pár dní předtím jsem dělal pozorování výše - a bylo jasno, zarosená optika. Musel jsem dalekohled donést ho domů a foukat na korekční desku a do tubusu horký vzduch fénem. Jak rád jsem oželel trochu kostrbaté hvězdy. Temperace optiky je pro pozorovatele planet a dvojhvězd. U většiny deep-sky objektů na ní vůbec nezáleží. Mnohem důležitější je nevytvářet falešné mlhoviny a netlumit světlo rosou. Hned na to jsem zkusil mlhovinu Kalifornie. Byla tam na 1. pohled. Dvě noci předtím jsem se o ni pokoušel, ale nebyl jsem schopný poznat, jestli vidím mlhovinu nebo mlhu kolem drobných hvězdiček vzniklou rosou na optice. Potom jsem zkusil mlhovinu Flaming Star ve Vozkovi. Ani jsem nevěřil, že jsem ji do teď považoval za obtížnou. Měla charakterickým tvarem sedmičky známý z fotografií. Vedle ležící mlhovina Pulčí mlhovina také bez problému. To mi připomělo, jak moc se výšil dosah Dalu, když jsem mu poprvé po mnoha letech umyl optiku. Nyní jsem si uvědomil, že po většině pozorvání mám na korekční desce alespoň trochu rosy. To je, jako když jsem tam tenkrát měl prach! Už začínám vyrábět vyhřívání dalekohledu. Věřím, že jsme ze sebe s Dalem po 12 letech ještě nedostali maximum.
Planetoskop (konečně hotový dobson 200/2000), Dal (Schmidt-Newton 203/812)
Polární ustavovač PARot ke stažení

Medved
Příspěvky: 391
Registrován: 02. 09. 2002, 21:28

Re: Podzimní a zimní pozorování

Příspěvek #491 od Medved » 06. 11. 2017, 22:47

Michal1 píše:...
Po přestávce, která sice velmi pomohla, ale neumožnila stejně nic určitého spatřit v Z polovině, jsem proložil montáž. Že některé objekty jsou vidět na jedné straně montáže lépe než na druhé jsem věděl už dříve, ale tentokrát jsem opravdu žasnul, jak ohromný rozdíl to je. Chudáci dobsonisti. Rozdíl byl neskutečný. Tam, kde před minutou nebylo přes největší snahu nebylo vidět nic, začala problikávat spousta podrobností. Až jsem začal uvažovat, že si seženu optický rotátor pole...


Tak tohle mi hlava nebere.
Nikdy jsem si něčeho podobného u paralaktiky nevšiml.
Jako že mi svítí nějaká vzdálená lampa zrovna blbě do oka, nebo že tělesné teplo (tetelící se vzduch) je foukáno do cesty fotonů a po proložení se to zlepší, to jo, ale jinak bych to přičítal spíše výměně oka, nebo jeho chvilkovému odpočinutí při prokládce.
No a i u dobsona přece můžeš otočit tubus o 180° (teda pokud to konstrukce umožňuje). Občas jsem to tak udělat, právě z toho důvodu, že mi tělem ohřátý vzduch lezl do optické cesty.

Jinak pozorování pěkné.
Toš tak na světě...

Uživatelský avatar
MilAN
Příspěvky: 17680
Registrován: 17. 04. 2004, 23:56
Bydliště: Jablonec nad Nisou
Věk: 70

Re: Podzimní a zimní pozorování

Příspěvek #492 od MilAN » 06. 11. 2017, 23:11

Michal1 píše:...

Že některé objekty jsou vidět na jedné straně montáže lépe než na druhé jsem věděl už dříve, ale tentokrát jsem opravdu žasnul, jak ohromný rozdíl to je. Chudáci dobsonisti. .

Dalekohled nemá dvě různé poloviny zorného pole různá, takže chudáci nejsou Dobsonisti. Nech si vyšetřit detailně svůj zrak. tam ti jednoduše určí v kterých sekcích je oko méně citlivé. A jinak se podívej do literatury o očích, o citlivosti v různých úhlech od osy a orientaci pole podle nosu, zrovna tak o úhlech periférného vidění. Není to dalekohledem , je to tvýma očima !.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz

Rekmarik
Příspěvky: 1167
Registrován: 31. 10. 2012, 12:11

Re: Podzimní a zimní pozorování

Příspěvek #493 od Rekmarik » 07. 11. 2017, 08:34

Michal1 píše: Že některé objekty jsou vidět na jedné straně montáže lépe než na druhé jsem věděl už dříve, ale tentokrát jsem opravdu žasnul, jak ohromný rozdíl to je. Chudáci dobsonisti. Rozdíl byl neskutečný.


Já se přiznám, že tomu taky nerozumím .. vůbec netuším o čem mluvíš, nemohl bys to prosím vysvětlit ? (měnil jsi svoji polohu oka vůči okuláru , nebo jsi se díval druhým okem ?)

Uživatelský avatar
Michal1
Příspěvky: 387
Registrován: 21. 03. 2008, 23:15

Re: Podzimní a zimní pozorování

Příspěvek #494 od Michal1 » 07. 11. 2017, 11:02

Pozoruji jen pravým okem. Při proložení montáže se obraz v okuláru pootočí vzhledem k obličeji pozorovatele o 180 stupňů. Moje poznámka o dobsonistech neplatí, pokud lze tubusem otáčet ve výšce o 180 stupňů nebo lze otáčet okulár kolem osy primáru.

Efekt se zjasněním nebo ztmavením objektu po proložení montáže si vykládám následovně. Všechny oblasti oka nejsou stejně citlivé, jak píše MilAN. Mám vyzkoušeno, že když chci spatřit nějaký slabý objekt, musím se přímým pohledem nejlépe dívat vpravo dolů od něj. Ale tam, kam se přímým pohledem dívám, musí být nějaká přiměřeně jasná hvězda, jinak to moc nejde. Takže se může stát, že na jedné straně montáže vhodnou hvězdu nenajdu ale na druhé ano. Myslím, že u M 33 na sebe podvědomě strhává pozorost jasné jádro galaxie (vím, že se mi to dějě u M 31). Přímý pohled se tedy zaměřuje na jádro a nejcitlivější oblasti oka zaznamenávají to, co leží nad ním. Když jsem proložil montáž, galaxie se otočila vzhůru nohama, takže jsem mohl citlivou část oka použít pro druhou polovinu galaxie.

Medved píše: jinak bych to přičítal ... chvilkovému odpočinutí při prokládce.

Pravě že, ještě před proložením montáže, jsem se zkoušel dívat po přestávce mnohem delší (cca 30 min) a v západní polovině galaxie (v okuláru pod středem galaxie) jsem nic nezaznamenal.
Planetoskop (konečně hotový dobson 200/2000), Dal (Schmidt-Newton 203/812)
Polární ustavovač PARot ke stažení

Uživatelský avatar
MilAN
Příspěvky: 17680
Registrován: 17. 04. 2004, 23:56
Bydliště: Jablonec nad Nisou
Věk: 70

Re: Podzimní a zimní pozorování

Příspěvek #495 od MilAN » 07. 11. 2017, 11:34

Je potřeba si uvědomit, že při pohledu pravým okem je ve směru vpravo od středu slepá skvrna-takže tam nic neuvidíš
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz


Zpět na “Deep-sky”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti