Astronomické fórum

Zkoušel jsem to ve 102/500 při širokoúhlém 20x s 1,25" UHC v relativní tmě (Suchom., čtyři ráno) a vážně nic :'( Ještě je možnost, že bylo někde trochu zarosené sklo (?) a mlhovina je pořád dost nízko, případně kombinace obojího. Uvidím ji snad příště.

Rosetta není až tak úplně jednoduchý objekt, pokud ho hledáš poprvé. Chce to tmu a oči přivyklé tmě, zorientovat se podle hvězdokupy  a chvíli na to zírat spíš bočním pohledem. A pak se Ti "rozsvítí". Pozoroval jsem jí několikrát z Vysočiny binokulárem 20x80 s UHC filtry.

Dansemacabre: pockej na dobrou pruzracnost, idealne po prechodu fronty. Jinak nejlepe samozrejme videt v zime, protoze ted kulminuje az kolem osme ranni!

Obecne tyto slabe objekty pozoruj kdyz kulminuji, nikoliv, kdyz se plazi nizko u horizontu.

Vyckej do prosince po prechodu fronty, az bude super pruzracnost a uvidis ten sedivej chomac ruze obklopujici otevrenou hvezdokupu! 

Rád bych upozornil na jednu opravdu překrásnou galaxii v souhvězdí Ryb, NGC 7541, o které tu zatím nepadlo ani slovo a přitom jde o velice jasnou (SB 13.10mag), zboku viditelnou galaxii střední velikosti (3.5 x 1.2').

Odpozoroval jsem ji 11.10.2015 v 23h SELČ kousek za Mladou Boleslaví dobsonem 300/1500.
SQM-L ladis 20.86MSA v zenitu. Sucho, průzračno, cca 1st Celsia, bezvětří.

Viděl jsem ji jako jasnou úzkou a dlouhou galaxii, která se mi při postranním vidění ještě výrazně protáhla do šířky. Zajímavostí je, že blízko galaxie, V od okraje se promítá jasná hvězdička.

Určitě tuto galaxii musíte vidět, je to skvost podzimní oblohy!

Včera krátký výlet na Blatce (tři hodiny v autě, tři hodiny pozorování ) Stále nemám hotový výhřev, tak jsem se celou dobu modlil, ať se mi to neorosí… A kupodivu – i když jsem pak škrabkou na auto z 200/1200 seškrabával námrazu, sekundár vydržel průhledný. Obloha byla nádherná, většinu času jsem zkoušel rozdíl binopozorování a klasického monokulárního vidění. Potvrzuje se podezření, že malá binohlava je na galaxie naprosto nepoužitelná. Resp. že malá binohlava je ve velkém dalekohledu nepoužitelná na nic kromě slunce, měsíce a planet. Všechno ostatní vidím násobně líp jedním okem.

NGC 6888 Srpkovka – můj asi tak třicátý pokus o tuhle mlhovinu. Tentokrát už bych dal ruku do ohně, že jsem něco viděl! Bylo to fakt malé a fakt nevýrazné, ale bylo to tam!

NGC 891 – podlouhlá čára, poměrně velká, i když přímým pohledem není moc vidět (v 92x už docela jo). Chvíli jsem brouzdal po okolí a měl pocit, že ze tmy občas vyskakují náznaky jiných flíčků – nedokážu bohužel říct, jestli jsem něco viděl, nebo jsem si prcky z blízké kupy prostě přimyslel. Po aplikaci binohlavy se 891 zcela ztratila.

M33 v Trojúhelníku – překvapilo mě, jak je obrovská a dobře viditelná i v hledáčku. Při 92x zabírá velkou část výřezu okuláru, ale detaily jsem nevykoukal ani po čtvrt hodině exponování. Když teď koukám na kresby, co k ní pořídili jiní (a po Ladisově tvrzení,  že galaxie mag 13.1 je "jasná"), chytám lehkou depresi. A to jsem zkoušel 50x, 92x i 133x – ve všech je vidět, ale splývá mi v jednu plochu. V binu poznám, že tam něco je, ale jinak tragédie.

M31 Andromeda – abych si spravil náladu po Trojúhelníku, zamířil jsem na ni. Prvně jsem viděl víc než jen centrální jasný flek. Byl jsem až překvapený, jak se pod kvalitní oblohou vykreslí ramena a stíny v místech prachových pásů. V binohlavě tahle galaxie vidět je, a možná i o fous líp než monokulárně. Bohužel je toho druhu jediná…

Plejády - minule jsem je zoušel jen ve 102/500 a závoje viděl opravdu spíš náznakem, ve dvoustovce doslova svítí. Až jsem zatoužil mít i delší okulár než jen 24mm, aby se mi do zorného pole vešly celé.

NGC 2403 Camelopardis – hodně překvapila, zůstal jsem u ní déle. Na rozdíl od M33 tady je na první pohled vidět nepravidelná struktura, v 92x už vylezou detaily. Trochu ruší dvě hvězdy, které ji překrývají. V binu jen nejasný flek.

M1 krab - prvně jsem viděl náznaky struktur po krajích, takvé jak kdyby roztřepení jinak doměle oválného tvaru. V binu bohužel rozplizlé matné nic.

M82 Cigárová – tentokrát jsem ignoroval její dvojče a zaměřil se čistě na ni. V 92x lze vysledovat středové dělení a náznak podélného řezu (snad jsem si ho nevymyslel). V binohlavě flek.

Pak jsem přešel na otevřenky do Vozky – M36, M37, M38 + NGC 1907, NGC 1893. Na rozdíl od adrenalinu „lovu galaxií“ je koukání na hvězdná pole uklidňující meditace. Asi u ní do příště zůstanu, protože coby pozorovatel DSO stojím za prd

C/2014 S2 Panstarrs  – jedna z hvězd oproti dni předtím změnila polohu, to je asi tak celé. Nic „kometovitého“ jsem na téhle kometě neviděl.

Na závěr prohlídka nebe levným 10x50 - a dost mě překvapilo, co jsem viděl (v triedru vážně poprvé) - Celá Severní Amerika, Srdce a Duše, a přísahal bych, že jsem zahlédl Závoj!

Dansemacabre píše:Resp. že malá binohlava je ve velkém dalekohledu nepoužitelná na nic kromě slunce, měsíce a planet. Všechno ostatní vidím násobně líp jedním okem.

Zajímavý report Jakube, když porovnáváš binohlavu a monokulární pohled, používáš stejné okuláry k porovnání ?

Dansemacabre píše:Na závěr prohlídka nebe levným 10x50 - a dost mě překvapilo, co jsem viděl (v triedru vážně poprvé) - Celá Severní Amerika, Srdce a Duše, a přísahal bych, že jsem zahlédl Závoj!
                   

to jsi pozoroval patrně bez filtru žejo - to je pěkný výsledek ! ( i když patrně to co je vidět budou asi spíše hvězdy než samotný prachový závoj )

Právě že pod krásně temnou Blateckou oblohou byla Amerika, Srdce i Duše vidět opravdu jako šedavý mráček oproti pozadí. Hlavně Amerika, ty zbylé spíš náznak, ale bylo to tam!

Pro porovnání bino vs mono jsem použil bino 20mm x1,3 barlow vs 13mm mono - na zvětšení to sedí.
(1,3 barlow je odhad. Původně tam byl x1,6, ale upiloval jsem prodlužovací tubusek mezi binem a barlow o dvě třetiny, čímž se snížilo zvětšení - zaostřit jde pořád krásně)

Nevím jestli si uplně rozumíme - tys mohl vidět šedavý mráček oproti pozadí, ale chtěl jsem k tomu poznamenat, že se vlastně jedná o husté hvězdné pole, které při  malém zvětšení imponuje jako oblak. To může být podobný efekt jako s hvězdokupou, která je v triedru jako flek a při větším zvětšení a rozlišení se rozloží na hvězdy.
http://www.skyandtelescope.com/astronom ... -nebula-2/

To ale samozřejmě nic nemění na tom že je to pěkný pozorovací zážitek že 

Můj dotaz na okuláry byl myšlen na typ okuláru a zorné pole - pokud v binohlavě používáš třeba nějaké setové okuláry a srovnáváš to s Hyperionem, může to být (možná) dáno také tím, že byť při stejném zvětšení se kouká přes jinou optiku - chci tím říct, že nemusí být hlavní problém v binohlavě .. i když je jasné že ve Tvém Dobsonu bude přes binohlavu výrazná vinětace atd .. takže tak.

Taky pridam jedno. Vcera vecer jsem si na dve hodiny vyjel do Ondrejova. Tam uz to nastesti bylo nad mlhou a obloha byla vyborna, jen s velmi mirnym zakalem. Pozoroval jsem 110mm refrakem (AS110).

Prvnim cilem byla planetarni mlhovina Jones 1. Po ceste jsem ale v Interstellarum Deep Sky Atlase narazil na galaxii NGC7753. Ta nesla v atlase take znaceni Arp86 a tak jsem si ji nenechal ujit. Pri 41x jsem ji nevidel, ale pri 103x uz zacala vylezat jako drobna skvrnka protazena vychodo-zapadnim smerem. Zvetseni 165x dalsi podrobnosti neukazalo, skvrnka byla rovnomerne jasna, pozicni uhel jsem odhadl na 70 stupnu. Blizkou galaxii NGC7752 jsem nespatril.

Jones1 byla prakticky neviditelna, i kdyz jsem si na pomoc vzal OIII filtr. Jen jednou se mi tam s OIII filtrem pri zvetseni 41x mihla ploska, byla na spravnem miste i mela spravny smer protazeni (misto jsem identifikoval presne dle DSS snimku). Ale protoze to bylo jenom jednou a nebyl jsem schopen pozorovani znovu potvrdit, tak to neberu tak, ze jsem ji videl.

Nechtelo se mi ztracet na teto ducharine moc casu a presel jsem na hlavni cil noci. Jasnou galaxii NGC2403. Pri 41x to byla vypalovacka, ale tezko se v ni hledaly podrobnosti - krome ovalneho tvaru a jasnejsiho jadra, jsem si vsimnul jen slabeho vybezku severnim smerem. Zvetseni 103x a 165x odhalily zajimave podrobnosti, viz. nakres:



Po zapadni strane jsem si vsimnul ramene vybihajiciho severnim smerem. Kousek dal po smeru bylo dalsi zjasneni. Jeste jsem si vsimnul jednoho dalsiho zjasneni, a to severne od jadra, na okraji jasnejsi casti tela. Kdyz se tak koukam na snimky, je tam tech HII oblasti mnohem vic, priste si musim s sebou vzit snimek galaxie a pokusit se vypatrat nejake dalsi.

Posledni zastavkou pak byla galaxie NGC2366, po ktere jsem uz kdysi neuspasne patral. Je to zvlastni nepravidelna galaxie, ktere dominuji nekolik velmi jasnych HII oblasti na jiznim konci. Zbytek tela je docela slaby. Diky DSS mapce jsem presne lokalizoval polohu onech HII oblasti. Pri 103x i 165x tam bocnim pohledem opravdu problikovala drobna, temer stelarni mlhava ploska. Zdala se chvilemi protazena vychodo-zapadnim smerem, v kratkych okamzicich mi pripadala dokonce i dvojita. Zkousel jsem patrat i po samotnem tele galaxie. To bylo mnohem narocnejsi, ale nakonec jsem pri 103x videl galaxii jako protazenou slabou carku smerujici na onu HII oblast. Patral jsem i po blizke galaxii NGC2363, ale neuspesne.

Jako vzdy jsou podrobnejsi detaily k dispozici zde.

Ahoj,

tak se taky přidám, ačkoli to typicky nedělám, ale úterní noc byla opravdu skvělá. Asi budu mít „nejlepší“ skóre, co se času týče, protože jsem strávil 5 hodin v autě a 5 hodin „na placu“. Udělal jsem si radost a vyrazil z Prahy na Zhůří už ve tři odpoledne. Na Kvildu jsem přijel brzy, tak jsem stihnul ještě večeři v jednom penzionu.

Po příjezdu na místo mě čekalo pár překvapení, milých i nemilých. Velkým plusem bylo počasí. Jasno, teplota 12 stupňů a prakticky nulová vlhkost vzduchu (za celou dobu jsem nepoužil vyhřívání) – to jsou úplně letní podmínky. Naopak, na místě jsem zjistil, že nemám hvězdný atlas, takže vše jsem vyhledával po paměti, nebo z mapek co jsem měl vytištěné. Dále jsem chtěl kouknout na Neptun a Uran, vytisknul jsem mapky, ale zapoměl jsem nastavit na CdC správný datum. Takže jak koukám tak koukám, planety nikde. Ale kvůli planetám jsem tam nejel, tak mě to ani tak nemrzelo, hlavním cílem byly podzimní galaxie a byla to žeň.

Dalším příjemným překvapením byl seeing. Nejsem odborníkem na jeho klasifikaci, ale tak „homeopaticky“ jsem usoudil, že je skvělý, snad i pod 1 arcsec. Po vychlazení a dokolimování optiky jsem vyzkoušel transparentnost oblohy na Stephanovu kvintetu. Když jsem byl schopen jej identifikovat, věděl jsem, že bude skvělý večer. Pozoroval jsem s Flextube 14in, na EQ plošině, na pomoc jsem si vzal taky revolverovou hlavu od Baadru osazenou okuláry ES 82st 14,11,8.8,6.7.

Prošel jsem docela hodně galaxií (a zdaleka jsem nedosáhl limitů přístroje, bočný pohled se pořád učím), tak výčtem pouze to nejzajímavější – byla to spíš prohlídka než detailní pozorování:

Prvním cílem byla NGC7331 a její 3 satelity všechny 3 jsem identifikoval
Další na řadě byl Stephanův kvintet. Tam to budu muset někdy nakreslit, protože si nikdy nejsem jistý, která je která galaxie.
NGC7479 – to je moje oblíbená galaxie, zaregistroval jsem náznak spirální struktury
NGC7814 – při zvětšení 245x jsem identifikoval náznak prachového pásu
NGC 7332 a 7339 – tuto dvojici mám taky moc rád, je velmi fotogenická. U 7332 krásně identifikovatelné stelární jádro
NGC7463 – identifikované všechny 3 členy skupiny
NGC7619 a 7626 – identifikováno všech 7 jasnějších členů skupiny
NGC7562 a 7557 – nejsem si jistý zda jsem viděl i 7562A
NGC198 – tady se podařilo identifikovat všech 9 členů skupiny
NGC 660 – náznak struktury (esíčko) a zjasnění u středu
NGC636 – a další kolem 615, 600,…
M74 – je vždy pro mě tak trochu sklamání, nikdy nejsem schopen vypozorovat žádný detail
M77 – naopak, krásně jasné jádro, disk od jádra oddělen s náznaky zjasnění/spirálové struktury
NGC891 – další oblíbená - identifikoval jsem prachový pás a zjasnění v oblasti jádra

Další pozorované galaxie

NGC7448, NGC7475, NGC7177, NGC7457, NGC7451, NGC7785, NGC665

Na závěr jsem ještě skouknul Krabí mlhovinu a při balení jsem ještě měl v zorném poli M42, jenom tak na pokochání.
Jen pro zajímavost - Když jsem po půlnoci vyrážel, tak teploměr ukazoval pořáe 12 stupňu, ale jakmile jsem sjel do Rejštějna, bylo rázem -3 a mlha.

Celkově to hodnotím na 1* ve všech ohledech, protože kvůli rodině se venku dostanu tak 2x za měsíc a to si pak chci užít. Ještě poznámka k vybavení – EQ plošina a revolverová hlava dodali mému pozorování docela hodně na komfortu a můžu jak jedno, tak i druhé vřele odporučit.

PS: v pátek se ukazuje jasno, tak vyrazím znovu, předpověď seeingu je sice horší (silný jet stream), ale snad to nebude úplně marné  a snad tam někoho i potkám (Zatím jsem se tam potkal pouze s Konihlavem před rokem)

Rád bych upozornil na pěkné objekty v Zajíci:
M79 - asi jediná kulovka na zimní obloze
IC418 „Spirograf“ - pěkná planetárka s viditelnou centrální hvězdou
NGC2089 a IC2143 - slabší galaxie

Ahoj.
Večer se krásně vyjasnilo, tak byl ten správný čas vyrazit na pole za vesnicí.
Měsíc neruší a obloha mi přišla taková víc temnější, než jindy.
Hlavně okolo zenitu bylo na co koukat 
Otevřenky v Kasiopeji, oblíbená NGC 7331 v Pegasu, galaxie M33, ale i níže položená M74 z Ryb a spousta dalších.. Před uklizením dalekohledu jako třešnička na dortu parádní M42.
Takových jasných nocí by to chtělo prostě víc...

Vcera som sa po niekolkych mesiacoch neprajnych okolnosti dostal ku dalekohladu aj ja.

Hlavne som pozeral na M42. Potom som len tak behal po Mliecnej drahe bez nejakeho zmyslu a "ratal" hviezdy.

Dufam ze dnes to vyjde podobne.

JO JO kluci ted je to paráda taky jsem trochu provětral dobeše předevčírem jsem se vrátil z odpoledni o půl11 nad zahradou zářil orion milky way  zářila jak ucpaná D1 tak honem vyštelovat kukr a hurá na to M42 pokochání musí být hned na začátek nejkrásnější s 20 okulárem krásně čitelná  pak jsem zkusil M1 krásná avšak bez nějakých detailu čím víc sem jí nakládal tím víc to bylo horší už jsem jí viděl lépe :'( pak jsem zkusil otevřenky M 36 37 38 ty nikdy nezklamou následovaly v rychém sletu plejády ty se mi bohužel nevejdou do okularu celý hold setový okuláry 52 stupnů  >:(a už se bohužel probudil sousedův pes velikosti medvěda a hlasu zpěváka seputury tak jen honem double cluster ngc 869-884 no co mám povídat luxus jak vánoční stromeček a mizíím než mě ta potvora zakousne :-[

Tomas Paril píše: pak jsem zkusil M1 krásná avšak bez nějakých detailu čím víc sem jí nakládal tím víc to bylo horší už jsem jí viděl lépe

Taky jsem pozoroval a bylo pěkně vyfoukáno a průzračno. 20km od Prahy  tma malá, ale podmínky lepší, než běžně tady jsou.
Poprvé jsem zkoušel okulár ES 14 zv. 118x a poprvé jsem ze dvora nějaké ty vrásky pozoroval.