Astronomické fórum

Planetární mlhovinu si člověk ze začátku snadno splete s hvězdou. Mě se to stalo u eskymáka také a později jsem si to zopakoval i s kočičím okem. Při zvětšení kolem padesátky musí člověk hledat neostrou nebo neobvykle velkou hvězdu a pak nasadit větší zvětšení. Zrovna eskymák vypadá při malém zvětšení spíš jako dvojhvězda (sám má poměrně jasnou centrální hvězdu a hned vedle je další).

Mimochodem, když už jsme u těch blíženců, co takhle dvojice M35 + NGC2158?

Někdy je to hledání doslova k zbláznění. Pročesávám dalekohledem prostor - doprava, mírně přizvednu, pak doleva, atd. a když se úspěch delší dobu nedostavuje, začínám být malinko vzteklý Už jsem pozoroval všechny (alespoň myslím) planetárky z Messierova katalogu. Na planetárky z NGC katalogu mám zatím smůlu...

Schecke píše:Někdy je to hledání doslova k zbláznění. Pročesávám dalekohledem prostor - doprava, mírně přizvednu, pak doleva, atd. a když se úspěch delší dobu nedostavuje, začínám být malinko vzteklý

Veď si zaobstaraj mapu, kde budú vyznačené hviezdy do 11,12, či 13mag. podľa toho, koľko potrebuješ a nebudeš mať problém namieriť ďalekohľad na akékoľvek miesto "na mape" - netreba nič prečesávať.
Zase keď človek presne vie, kde čo je, tak potom vyhľadanie objektu nie je až taký autentický objav, ale aspoň ide na istotu a neničí si nervy.
Na internete je množstvo máp a treba si vybrať, aká by človeku vyhovovala, či A4, A5, či hustejšie alebo redšie mapy (či ku nej treba lupu), do akej hviezdnej magnitúdy, počet strán a pod. Výber nie je až taký ľahký, ale je z čoho vyberať.
Mne pre MALÝ ďalekohľad celkom vyhovuje triatlasB. TriatlasC by sa tiež sem tam hodil, ale ten by už mal myslím vyše 500 strán.
Keby som pozoroval 8" dobsonom ako ty, tak by som si iba zobral tristlasB, vyhľadával by som do radu všetko, čo je v ňom vyznačené a robil by som si čiarky, či som to videl, alebo nevidel trochu preháňam.

Tak včera jsem, stejně jako v sobotu vyjel za město,
počasí bylo včera naprosto skvělé až to těch -5°C,
seeing taky ušel(7/10).Měl jsem za cíl si prolítnout takovýty jasnější kousky.
Začal jsem opravdovou klasikou, M31, 56X, pěkné detaily, M32 A M101 bez problémů.Při 127X, krásné detaily, rozprostřená přes celé zorné pole.
Další následovala podobná galaktická vypalovačka M33, spiralní ramena byly vidět jak při 56X, tak 127X.
M15, při 56X, v pohodě rozložená na hvězdy.
Další následovala M35,56X, opravdu nádherná, navíc se mi do zorného pole vešla s jakousi mlhovinou, kterou jsem identifikoval jako jako NGC129, ale to je otevřená hvězdokupa, nevím co to tedy je.
Galaxie M74, při 56X náznak spirálních ramen, 120X více detalů než zrnité jádro nepřineslo.
M52, 56X, krásná, jasná a navíc hustá otevřená hvězdokupa, navíc pěkně nepravidelná.
M103, 56X a 127X, pěkný trojúhelník poskládaný jasnými hvězdami.
Hvězdokupy ve Vozkovi:
M37-jasná a rozsáhlá, M36 podobně rozsáhlá, ale ridší, M38, velká, středně hustá.
Potom jsem kouknul na OH v Rakovi-M44, několik jasných hvězd, poměrně řídka, okem jsem ji neviděl, protože byla akorát nad Jindřichovým Hradcem, proto jsem se ani nepokoušel na ni vypozorovat něco víc.
M97, skvělá jasná planetární mlhovina,56X i 127X, velice jasných kulový oblak, krása.
m78, pěkná mlhovina, kolem 2 hvězd nedaleko od opasku Oriona, 56X, pozorovatelné ztmavení a zjasnění, za těmi 2 hvězdami jakoby vlaje.
NGC 2024, pozorovatelný tmavý pruh a zjasnění kolem něj, na obou dvou stranách.

Potom mě už vyhnala zima, ale i tak jsem si toto pozorování užil.

Matyas píše:M32 A M101 bez problémů.Při 12X, krásné detaily, rozprostřená přes celé zorné pole.

Matyasi, pekny report. Jenom dopln vzdy informaci, s jakym dalekohledem jsi pozoroval. Bud se jedna o preklep, jinak to bylo dobsonem ocividne. To zvetseni 12x asi ne, vid?  8-)

Děkuju,
zvětšení jsem upravil-mělo to být 127X.
Pozoroval jsem dobsonem 304/1524mm.

23. prosince jsem dostal dárek. jednak nový dalekohled a jednak výbornou oblohu po delší době. užil jsem si slabé galaxie v beranu byla to paráda, hlavně NGC772, která měla být nejvýraznější. podařila se i blízká NGC770. jinak se podařila NGC 719, NGC794 a taková drobotina, která mě baví

Ahoj, muzu se jen optat kde se ty galaxie konkretne nachazi? Ja mam v mape jen tu NGC772 (pokud teda beru jen oblast Berana). Co znamena ze "se podarily"? Nejake zajimave detaily k tomu? A nakonec,ani ses nepochlubil darkem  ;) Co to je za prohlizedlo?

Včera jsem se po delší době dostal pod oblohu, tak jsem ji hltal plnými doušky. Sice jsem musel skončit nedobrovolně kvůli mrakům, ale i tak to bylo skvělé pokochání.

Začal jsem Plejádami, které jsou okouzlující při každém pozorování. Opět se také potvrdilo, že nejlepší je při malých zvětšeních, nebo v hledáčku.

Pak jsem skočil na Jupiter. Podařilo se mi odpozorovat GRS a také shodou náhod přechod Callista. Bylo úžasné koukat, jak nejprve stín a pak samotný měsíc pomalu vplouvá na kotouček Jupiteru.

Dále jsem shlédl M81 a M82, které byly moc krásné, nicméně jsem se na ně moc nesoustředil, takže jsem je jen proletěl.

Jako další byl řetízek M35, M36, M37 a M38. Poprvé se mi povedlo narazit i na hvězdokupu těsně vedle M35 - NGC 2158.

Poté jsem ještě proletěl M42 a M43.

Ovšem jasným hřebem večera byla M1. Krabí mlhovina mě fascinuje již delší dobu, ale teprve až teď jsem se dostal ke kresbě. Hvězdy jsem jen tak načrtl a seč mi síly stačily jsem se snažil vypozorovat struktury uvnitř. Zkoušel jsem střídat přímý a boční pohled a prátě to možná přineslo kýžený výsledek. Podařilo se mi vidět několik struktur uvnitř. Občas se mi i zdálo, že se střed mlhoviny třpytí - asi tak, jako když se podíváte na nějakou hustou otevřenou hvězdokupu. Byla to krása. OIII spíše nepomohla, ale i tak to byl zvláštní pohled.

Kresbu jsem dával do sekce o kreslení, nicméně ji přidám i zde.


Mějte se moc pěkně a přeji jasnou oblohu!

P.S.: málem jsem se z těch krás u dalekohledu rozbrečel.

Pro pozorovani z mesta mohu vrele doporucit muj velice oblibeny vizualne nadherny dvojobjekt - bohatou otevrenou hvezdokupu M46 a jasnou velkou planetarni mlhovinu NGC 2438. Ta se doslova promita na SV okraj hvezdokupy a tvori prekrasny kompaktni celek.

Navic jsou oba objekty viditelne i z mesta (Jicin) v 8". Idealni zvetseni cca 110x a hlavne bez UHC.

Včera večer mezi 18:30 a 19:30 jsem si také krásně zapozoroval. Vzal jsem s sebou i lačného kolegu z práce, který se nad dalekohledem doslova rozplýval. Pozorování jsme začali Jupiterem s jeho čtyřmi měsíci. Pak jsme pozorovali M42 (zvětšení 48x a 200x i s UHC filtrem), Kastor, M44 Jesličky, M45 Plejády (Kuřátka), M1 Krabí mlhovinu, Almach v Andromedě, otevřené hvězdokupy M35, M36, M37 a M38. Pozorování jsme zakončili M31 se "satelity" a popisem jednotlivých souhvězdí. Byla to paráda  :D

Do denicku mi pribyly dve pozorovani pres 11cm refraktor (23.2. a 24.2.)

http://www-hep2.fzu.cz/~kupco/astro/www ... _00UT.html

http://www-hep2.fzu.cz/~kupco/astro/www ... _45UT.html

Prvni noc jsem pozoroval sam. Zameril jsem se hlavne na kresby M42 a M81+M82 (najdete je v tech odkazech). Oproti 80mm z mesta se mi v M81 povedlo chvilkama spatrit i cast vychodniho ramene.

Druhou noc jsem pozoroval s kolegou z AF, Myvalem. V denicku je par rychlo-nacrtu nekolika zajimavych galaxii a podrobnosti v nich.

NGC2537 (Medvedi tlapa) byla docela jasna (sla dokonce videt i v 80mm refraku, ktery jsme meli vedle). Nikdy pred tim jsem ji nepozoroval, v 110mm refraku vypadala pri 165x jako zretelny krouzek s naznaky nepravidelneho rozdeleni jasnosti. Nejjasnejsi bylo stelarni zjasneni v severo-zapadni casti okraje.

V pripade Hickson44 skupiny, se nam podarilo vypozoroval tri cleny. NGC3190, NGC3193 a NGC3185. Nejvetsi NGC3190 mela elipticky tvar s jasnym kruhovym jadrem, ze ktereho vybihaly podel hlavni osy dva jasnejsi vybezky.

No a na M66 me krome dlouheho slabeho ramene vybihajiciho jiznim smerem zaujalo dalsi spiralni rameno vybihajici jihovychodnim smerem. Na svem konci bylo totiz zahnute a melo tam neco jako hak.

Sasa3 píše:NGC2537 (Medvedi tlapa) byla docela jasna (sla dokonce videt i v 80mm refraku, ktery jsme meli vedle). Nikdy pred tim jsem ji nepozoroval, v 110mm refraku vypadala pri 165x jako zretelny krouzek s naznaky nepravidelneho rozdeleni jasnosti. Nejjasnejsi bylo stelarni zjasneni v severo-zapadni casti okraje.

V popisku NGC 2537 máš náčrtek, s pojmenováním NGC2527 - což je otevřená hvězdokupa - není možné že se jedná o překlep ?

Moc pěkné úlovky - Hickson44 asi není zrovna nejlehčí pro takové malé průměry ..
A ještě dodám, že mě zaujala kresba M66 - pěkný ocásek, dobře se na to kouká..

Minulý pátek jsem se nečekaně dostal na chalupu s dalekohledem. Ve spěchu jem si zapoměl doma mapy, ale naštěstí jsem našel v pozorovacím batohu alespoň svůj starý altas s objekty do 13. mag. Podmínky kazila lehká přízemní mlha. Mlha ale zas odclonila nejbližší zdroje SZ, které jsou položeny níže. Rozhodl jsem se proto věnovat jen zenitu.  

První na řadě byla supernova v M 82. Možná to byla jen sugesce, ale zdálo se mi, že září trochu jinak, než ostatní hvězdy. Byla taková bodovější a svítila víc třpytivě.

U sousední galaxie M 81 jsem se zdržel déle, abych se pokusil vykoukat nějaké detaily. V S polovině galaxie jsem našel větší světlý flek. Po několika minutách napínání zraku jsem začínal spatřovat tenké východní rameno, ale bylo opravdu obtížné. Rameno se táhlo až nad střed galaxie.

Příjemně mě překvapila galaxie NGC 3359 v UMa, 10,6 mag. Na první pohled se jevila jako kruhová skvrnka. Po chvíli začala vystupovat i příčka v SJ směru.

Po těchto vypalovačkách jsem chtěl zkusit nějakou obtížnější galaxii, ale takovou najít mezi objekty do 13 mag není jednoduché. Naštestí jsem ještě měl hrubou mapu Copelandova septetu v Leo, na níž nebyly poznat polohy jednotlivých členů. Kupodivu jsem nejjasnější člen našel docela rychle. Naposledy, před 2 lety, jsem se o septet pokoušel po dvě noci. První noc jsem ho nenašel vůbec, v druhé byl těsně nad hranicí mých schopností. Tentokrát jsem nejjasnější část viděl naprosto zřetelně a při  zvětšení 135x šla nepřetržitě držet bočním pohledem. Nejjasnější část není jediná galaxie, ale 3 těsně vedle sebe. To jsem ale při pozorování ještě nevěděl, tak jsem se ani o rozlišení nesnažil.

Obtížností mě naopak překvapila galaxie NGC 4161 v UMa, 12,9 mag.

Dvojice galaxií NGC 3963 a 3958 v UMa, 11,9+13,0 mag. Jasnější se jeví kulatá, u slabší obtížně pozorováno protažení v SJ směru.

V zenitu byla obloha krásně tmavá, tak jsem zkusil trpasličí galaxii v UMi, UGC 9749, kterou jsem ještě nikdy nespatřil. Když už se zdálo, že začínám něco vidět, přišly mraky a musel jsem balit.  

Pozorováno dalekohledem Schmidt-Newton 203/812, dne 1.3.2014 mezi 0-3 hod SEČ.

Nedavno jsem M81 take intezivneji pozoroval. V 80mm refraku jsem si z Rican toho flicku v severni casti vsimnul taky. O par noci pozdeji pak 110mm slo vytusit opd tmavsi oblohou i cast vychodniho ramene.