Astronomické fórum

No jo, je to takova slaba, sotva viditelna hvezda. Kdyz to srovnam s vyletem na Kokorin...

Ahoj, mohl by mi někdo poradit, znám relativní magnitudu supernov Ia a potřebuji z toho spočítat jejich vzdálenost. Jak na to ?

Vztah mezi absolutní a relativní magnitudou je dán  rovnicí  :

M= m +(5-log d)

kde
 M... absolutní hvězdná velikost
 m...  relativní hvězdná velikost
 d ... vzdálenost v pc

U supernov typu Ia  jsou  absolutní hvězdné velikosti  přibližně stejné a dosahují max. hodnoty  -19mag. To je také důvod, proč se používají pro stanovování vzdáleností vzdálených galaxií.

Vytáhnu tohle trošku zaprášené vlákno abych se pochlubil na správném místě.

Jelikož v tomhle období kolem půlnoci kulminuje 3C 273, pokusil jsem se o jeho pozorování. Vůbec jsem netušil, jestli se mi ho povede najít, tak slabý objekt jsem zatím ani nezkoušel. Pro ED100 je to už lehce za "oficiálním" dosahem, nehledě na moje příměstské pozorovací podmínky. Od Eta Virginis k nedaleké hvězdě HD108286 (mag. 8,7) jsem došel hledáčkem a pak už to bylo na pár kroků v okuláru (8mm hyperion) k nejjasnější hvězdě ve skupince kolem kvazaru (mag. 10,2). Tato hvězda a další blízká s magnitudou 11,9 byly vidět snadno, na další už bylo třeba se začít soustředit. Po chvilce pátrání bočním pohledem se mi povedlo spatřit samotný kvazar i čtyři okolní hvězdy s jasností 12,7 - 12,9. Kvazar měl srovnatelnou jasnost a byl s nějakou snahou vidět většinu času.
Co mi však připadá neuvěřitelné je fakt, že několikrát mi kousek západně od něj problikla hvězda, příliš slabá na to, aby se dala vidět stabilně. Šlo jen o nějaké tři vjemy, tak sekundu dlouhé během několika minut, ale následně jsem zjistil, že ta hvězda tam skutečně je a má pouhých 13,5!

Po tomhle tréningu už byla M5 plná hvězd

Boramyr: Tak to blahopřeju a ta hvězda 13.5m je taky na 100mm průměr a průměrné podmínky hodně slušný úlovek.

to Sasa3: Přesně! Je to pak duševní zadostiučinění-hledal jsem ho asi na 9 pokusů(nezkušený pozorovatel). Samozřejmě, když to umíš tak "svítí"
On to Saša myslel spíš tak, že né každému se poštěstí vidět na vlastní oči tak staré světlo a hlavně z takové dálky. 3C 273 je oproti jiným kvasarům vlastně blízko, ale tohle na člověka musí udělat hluboký dojem.

to Boramyr: gratuluji. I to pozorovani blizke hvezdy 13.5 je zajimave. Tahle hodnota v ED100 pro me asi tak hranice normalni bezproblemove vykoukatelnosti (rozumnej pri trose trpelivosti, radove deset sekund az pulminuta soustredeneho pozorovani). Cokoliv pod to, je uz pro me docela boj, ale jde to jeste posunout za dobrych noci nejmene k 14.1. Jak uz jsem tu nekolikrat psal, neni to primarne o kvalite zraku (nemyslim si, ze bych ho mel nejak vyjmecny), ale o zkusenostech a trpelivosti.

Dalsi kvasar, ktery muzes zkusit je KUV 1821+643 (viz. tohle vlakno). S nim uz se dostanes na ctvrtinu stari vesmiru, coz uz je vpravde kosmologicka vzdalenost.

Ten už je přes gigaparsek daleko, ale ta udávaná jasnost 14,2 moc optimismu nevzbuzuje. Kdo ví, možná za dobré noci, když bude takřka v zenitu a já zalezu někam, kde je opravdu tma by se to mohlo i podařit. V tuto chvíli ale považuji magnitudu 13 za takové rozumně pozorovatelné maximum. Ta hvězda s 13,5 už byla zatraceně těžká a kdyby se neobjevila několikrát na stejném místě, vůbec bych ji nepovažoval za reálnou.

Ja uz jsem tady o tom psal. Zdroje ohledne visualni jasnosti KUV 1821+643. Steinecke napr. uvadi visualni magnitudu 13.3, jinde pisou 14.2. Tady je zapis z meho pozorovani: http://www-hep2.fzu.cz/~kupco/astro/www ... 1+643.html

Zda se, ze mam spis pravdu Steinecke a ze odhad 14.2 je pesimisticky.

Dnes mi vyslo pozorovani kvasaru PKS 0716+71. Je v outburstu (ted uz bohuzel v klesajici fazi), a tak jsem na nej vytahnul 80mm refraktor. Pred tremi lety se mi ho pri podobnem zjasneni v 80mm nepodarilo kvuli spatnemu pocasi pozorovat.

Trik je v tom pouzit velke zvetseni, aby sel slaby kvasar dobre identifikovat a nesplest si ho s nejakou blizkou hvezdou. Samozrejme v 80mm je vse desna ducharina, hvezdy magnitudy 13.5 tam problikuji jenom na kratoucke okamziky a bocnim pohledem neni jednoduche urcit jejich presnou polohu. Pri  200x (Zeiss A-10 orto) jsem kvasar zacal vnimat, ale nedokazal jsem presne urcit, jestli se mi tam nemicha hvezda magnitudy 13.5 a jeste jedna slabsi (~13.6-13.7, na AAVSO mapce nema urcenou jasnosti). Az kdyz jsem presel na 235x (Pentax XO5), tak jsem dokazal dobre rozlisit mezi temito tremi objekty (sly videt vsechny). Kvasar mi z nich prisel asi nejzretelnejsi, takze jasnost odhaduji tak na V=13.3-13.5, pokud se vubec da u takhle extremniho bocniho pohledu  hovorit o odhadu jasnosti.

Timto jsem se v 80mm probojoval na z=0.3, tedy nekam k 3.5 miliardam svetelnych let daleko.

Timto jsem se v 80mm probojoval na z=0.3, tedy nekam k 3.5 miliardam svetelnych let daleko.
To je masakr Saso Gratuluju k perfektnimu vykonu a krasnemu pozorovani!!!

Dnes mi vyslo pozorovani kvasaru PKS 0716+71. Je v outburstu (ted uz bohuzel v klesajici fazi), a tak jsem na nej vytahnul 80mm refraktor. Pred tremi lety se mi ho pri podobnem zjasneni v 80mm nepodarilo kvuli spatnemu pocasi pozorovat.
Saso, moc pekne. Ten pocit kdyz nekolik let po necem slidim a potom se to najednou podari mam taky rad. Tady to byl navic pohled do takove minulosti.

Trochu me stve, ze to s pocasim nevyslo rozumne kolem maxima, to bylo kolem V=12.0, coz je v dosahu nejen 63mm refraku (tam  v pohode), ale pravdepodobne i 50mm. To by teprve byla legrace videt 3.5 miliardy svetelnych let vzdaleny objekt v takovem prditku:

http://www.aavso.org/lcg/plot?auid=000- ... ointsize=1&&

Jinak se zda, ze s tou jasnosti V=13.3-13.5 (16.2.2015) jsem se docela trefil.

V dubnu jsem dal dalsi zarez na pazbu (tubus) 80mm refraku. Tentokrat Markarian 421. Tenhle blazar neni moc daleko (prakticky za humny, videl jsem i vzdalenejsi galaxie). Ma relativne velkou jasnost V~12.9 (zcela v dosahu 80mm dalekohledu, ale i mensich), jenze je hned u jasne hvezdy 51 UMa. Bylo potreba hnat zvetseni nad 200x a jasnou hvezdu schovat, abych ho aspon jakz-takz vyducharil.

Díky upozornění kolegy Vica jsem dnes odpozoroval ve své třístovce zjasněný kvasar CTA 102 v Pegasu.
Během listopadu zjasnil na cca 13.5 magnitudu, takže je pohodlně viditelný při již středním zvětšení. Nejlépe jsem jej viděl v 11mm ES. Je úžasné pozorovat projevy akrečního disku černé veledíry ve viditelném spektru (kvasar září i v dalších vlnových délkách) na vzdálenost 8 miliard LY(!)

Našel jsem jej pohodlně pomocí mapky z http://www.skyandtelescope.com/observin ... -variable/ a po chvíli doskákal přesně dle vyznačených trojúhelníků. Nejlépe se odpíchnout od HD 212989 a přes kaskádu jasných dvojhvězd doskákat k velkému "trojúhelníku" poblíž NGC 7305 a poté se odpíchnout od jasné UCAC4-510-146399 a prodloužit úsečku přes "Pointing finger" na druhou stranu a jste u kvasaru v podobě slabé, ale pohodlně a trvale viditelné hvězdičky.

Určitě doporučuji shlédnout a nenechat si ujít možnost nahlédnout hodně daleko směrem k počátku Vesmíru...

Krasa, na ten se chystam taky, snad ho stihnu. Ne kazdy den je 8 Mly vzdaleny objekt v dosahu 100mm dalekohlexu. Dik za mapky.