Astronomické fórum

Uz o niekolko tyzdnov budeme mat dobru prilezitost vidiet najjasnejsi kvazar 3C273. Na rozdiel od inych narocnych objektov sa zda, ze najst ho by nemal byt problem. Pojde v podstate o bodovy zdroj svetla jasnosti 12,8m a pomocou blizkych hviezd by sa ho malo dat lahko vyhladat: lezi 3,5 st. severovychodne od Eta Virginis a v zornom poli by ste mali mat jednu hviezdnu 10. mag. V tesnej blizkosti kvazaru lezi este hviezda 13. mag a vytvara s nim akusi dvojhviezdu. To by malo stacit na to, aby ste vedeli, ci sa pozerate na spravne miesto.

Ja sa na neho chystam prvykrat. Ako ste na tom ostatni? Nehovorte, ze ste sa nepokusili najst mozno najvzdialenejsi objekt aky mozete v dalekohlade zachytit.



V lete som skusal podobny, ale este tazsi objekt BL Lacertae, ale bez uspechu. Asi mal prave nejaku 16. magnitudu. :-/

Dalsim vhodnym objektom podobneho typu by na jarnej oblohe mohol byt este Markarian 421 v suhvezdi Ursa Maior, ale este som od neho nevidel ziadny pozorovaci zaznam.

Na pozorování 3C273 už si brousím zuby několik let, ale bohužel mi to zatím nikdy nevyšlo. Připadá mi jako by kombinace "měsíc kolem novu+jasno+volný víkend" byla na jaře skoro nemožná :'(

A jaky nejmensi prumer dalekohledu na spatreni 3C273 by jste pouzili?
Pri dobrych podminkach.

Mozna by mohla stacit 150tka.....ale spise vetsi.

SKLP napsal: A jaky nejmensi prumer dalekohledu na spatreni 3C273 by jste pouzili?
Pri dobrych podminkach.

Mozna by mohla stacit 150tka.....ale spise vetsi.
150 mm ma svoje maximum tak 13m, takze by snad este isla pouzit. Treba vyskusat.

Inak som prekvapeny kolko prispevkov doteraz prislo, zvlast ked uz kde kto ma nejaky dalekohlad. Co tam s nim vonku robite, nepozorujete DSO?  ???

Samozrejme me to taky zajima, uvidime, zda jej ukaze ctrnactka, no, mohla by, ukaze leccos...Mimochodem, jak je to vlastne daleko?

Achernar napsal: Mimochodem, jak je to vlastne daleko?
V literature sa uvadza 2-3 miliardy ly. Asi to zavisi od toho, aky mas pred sebou informacny zdroj.

ted jsem cetl v knize, ze na 3C 273 je potreba dalekohled o prumeru 25 cm.......tak teda nevim.....

No, ma-li to 12.8, tak na krasnem nebi bych to v idealnim pripade videt mohl..

Trochu mi pripada (z reakcii) akoby MHV dalekohladu bola nejaka konstanta alebo co ...
To je HRUBY OMYL panove:
MHV dalekohladu = MHV vizualna bez dalekohladu + zisk dalekohladu (konstanta, zavisla na vela faktoroch - zhrnute vyrobna presnost vratane odrazivosti plochy)
Takze pokial ma niekdo 15cm scope a pozoruje v meste s +4mag tak na +13 mag nech zabudne.
Bezna MHV sa pohybuje od +6 do 6.5 v oblastiach o ktorych sa vseobecne hovori ako dobre pozorovacie podmienky. Vynikajuce poz.podm. maju MHV +7 az 7.5 a excelentne podmienky (niektore US starparty udavali) +8 mag
Takze ked si vyratate rozdiel abs.max MHV - abs min MHV = 8-4 = delta 4 mag => jednoduchy zaver:
ak ma dalekohlad zisk 7 mag potom mozeme cez neho vidiet objekty (bodoveho charakteru) v rozmedzi +11mag az +15mag.
BTW Amigo cez svoju 30cm dalekohlad vidi vizualne hviezdy +16mag ::) ale k takemuto vykonu je este okrem super oblohy aj excelentna citlivost detektoru = ludskeho oka

Uspesny pokus vyhladania 3C 273 je napr. tu:

http://www.sweb.cz/jankr/p3_03.htm

Pavuk_ napsal: Trochu mi pripada (z reakcii) akoby MHV dalekohladu bola nejaka konstanta alebo co ...
To je HRUBY OMYL panove:
MHV dalekohladu = MHV vizualna bez dalekohladu + zisk dalekohladu (konstanta, zavisla na vela faktoroch - zhrnute vyrobna presnost vratane odrazivosti plochy)
Takze pokial ma niekdo 15cm scope a pozoruje v meste s +4mag tak na +13 mag nech zabudne.
Bezna MHV sa pohybuje od +6 do 6.5 v oblastiach o ktorych sa vseobecne hovori ako dobre pozorovacie podmienky. Vynikajuce poz.podm. maju MHV +7 az 7.5 a excelentne podmienky (niektore US starparty udavali) +8 mag  :o
Takze ked si vyratate rozdiel abs.max MHV - abs min MHV = 8-4 = delta 4 mag  => jednoduchy zaver:
ak ma dalekohlad zisk 7 mag potom mozeme cez neho vidiet objekty (bodoveho charakteru) v rozmedzi +11mag az +15mag.
BTW Amigo cez svoju 30cm dalekohlad vidi vizualne hviezdy +16mag  ::) ale k takemuto vykonu je este okrem super oblohy aj excelentna citlivost detektoru = ludskeho oka
O tomto probleme sa napriklad teraz diskutuje na cloudynights.
Je tam i zaujimavy program na vypocet hranicnej magnitudy dalekohladu v zavislosti od roznych podmienok.
http://www.go.ednet.ns.ca/~larry/astro/maglimit.html

Skus zadat svoje experience najskor "novice" a potom "expert" - rozdiel vyjde o jednu magnitudu viac.

Myzer napsal:

O tomto probleme sa napriklad teraz diskutuje na cloudynights.
Je tam i zaujimavy program na vypocet hranicnej magnitudy dalekohladu v zavislosti od roznych podmienok.
http://www.go.ednet.ns.ca/~larry/astro/maglimit.html

Skus zadat svoje experience najskor "novice" a potom "expert" - rozdiel vyjde o jednu magnitudu viac. :otie cisla su "very crazy", napr. vysledok pre 100rocneho vychadza lepsie ako pre 25, ci 40 rocneho, je to divne
podla toho vypoctu by som mal vidiet cez 16 mag
... to som zvedavy

Tak me vyslo dokonce 14.66, toé jsem teda zvedavej. Jinak naprosto souhlasim, vim,co jsem nekdy videl sesticentimetrovzm objektivem. Jindy jsem zase totez sotva tusil v 114mm. Proto rikam - za idealnich, nebo aspon velmi priznivych podminek jsem presvedcen o tom, ze to videt muzu. V kazdem pripade se o to pokusim. Mam tu zkusenost, ze clovek ma verit tomu, co vidi (nemluvim ted o nejruznejsich optickych klamech a preludech), mockrat jsem sve pozorovani zavrhl jako nemozne, nebo aspon krajne nepravdepodobne a pak se ukazalo, ze jsem mel mit vic duverz ve sve oci a svuj dalekohled. Leta jsem malzm dalekohledem pozoroval M42 a to, co jsem postupne vidal a zas nevidal jsem odkazoval do rise tech klamu. Ted se mnohem vetsim objektivem presvedcuju, ze jsem pravdu mel.

Lidské oko během stárnutí zvolna mění své hodnoty a zornička je u mladších lidí trochu menší než u starších. To je jedno z vysvětlení, proč starší lidé by mohli vidět slabší hvězdu. Ovšem změn v oku je povícero a některé jsou protichůdné. Jestliže 100 letý člověk bude mít citlivost oka bez dalekohledu okolo 1 mag., těžko v 15 cm dalekohledu zahlédne 12 mag. Pokud si však udrží svěží oko s dostupností bez dalekohledu okolo 6. mag., pak není důvodu se domnívat, že by 15 cm dalekohledem nemohl uvidět třeba právě 13. mag. Pochopitelně za příslušných pozorovacích podmínek. Na stránku jsem se nedíval, ale mám pocit, že podobnou (ne-li tu samou) jsem také viděl a zkoušel podle ní něco empiricky odhadnout. Hodně záleží také na zvětšení dalekohledu. Pořídil jsem si zoom okulár a rád si s ním při pozorování "hraji". Navolím si takové zvětšení, které je ještě únosné pro můj dalekohled, montáž a charakter pozorování. Možná byste ani nevěřili, jak při plynulé změně k většímu zvětšení začnou slabší hvězdy přímo vyskakovat a stávají se čitelnými. Faktorů je povícero, jedním z nejdůležitěších se mi jeví zmenšení jasu oblohy (nepočítám - li stabilitu montáže a kvalitu seřízení optiky).

Porovnal jsem si fotografii od Myzera s mým Cartes du Cielem a zjistil jsem, že poloha kvazaru je jiná. Nedokáži říci, zda je dobrá na fotografii (správně označený kvazar), či zda mi švindluje CdC. Pokoušel jsem se vložit obrázek na třicet různých způsobů (sladění Cartes du Cielu s fotografií), ale ani jeden nebyl ten správný.

Je možné, že jsem špatně četl fotografii a nebo ji nesladil CdC, ale myslím si, že jsem postupoval dost pečlivě v rámci daného programu.

Podle tohoto vychází poloha kvazaru asi 3 minuty severně (v polovině čárky označující polohu kvazaru) od označené polohy. Kdyby označník byl půlený, pak by podle Cartes du Cielu jeho půlka postihovala polohu kvazaru.