Re: Sirius B
Napsal: 31. 03. 2018, 21:30
V tu sobotu 24.3. byl ten seeing vynikající i nízko nad obzorem, Sírius už mířil k jihozápadu. Podruhé v životě se mi stalo, že průvodce byl vidět okamžitě při přeostřování okuláru a byl snadno viditelný prakticky po celou dobu pozorování. Není žádný spolehlivý recept, jaké podmínky by se měly sejít, aby mělo smysl se o Síria B pokoušet... Je samozřejmé, že naprosto podstatný je seeing - já kolem západu slunce vyzkouším během temperace dalekohledu vzdálené pozemní cíle ( např. cca 500m vzdálené cedule na střechách ) a je-li v tomto připadě absolutně klidný vzduch i při velkém zvětšení, je to velká naděje. Toto nastává při pozorování terestrických cílů daleko častěji při zatažené obloze, za slunečna, resp. při jasné obloze, je to téměř nemožné, vyjma případů, kdy především zjara se vzduch rychle uklidní po západu slunce.
Kromě seeingu by pro spatření bílého trpaslíka člověk dále očekával velkou průzračnost oblohy - ano, občas se tyto protichůdné skutečnosti sejdou ve shodě a můžeme si dopřát výborný seeing a vymetenou oblohu současně. I za takovýchto podmínek jsem už Síria B viděl, ale je to opravdu hodně zřídkavé, protože vítr a silné přízemní proudění většinou seeing zhoršuje. Ale už vícekrát se mi stalo, že i přes zdánlivě ideální podmínky, kdy jsem si byl úspěchem jist, tak se přes veškeré úsilí nedařilo to štěně detekovat. Někdy nepomohlo ani schování A složky těsně za okraj clony okuláru. A přitom, kdo jednou spatří trpaslíka za excelentních podmínek, je zcela ohromen, jak snadno a jak daleko od složky A ta hvězdička je - zkrátka i za pomoci ohybových kroužků už to pak má tzv. v oku. Tomu, kdo ještě neví, jak daleko od mateřské hvězdy má průvodce očekávat, doporučuji nejprve shlédnout dvojhvězdy Rigel a Alnitak - jednak je to test kvality oblohy a jednak dle známých úhlových vzdáleností si v daném okuláru pak snázeji představíme, kde asi by Sírius B měl být.
Podmínky, které toho 24.3. panovaly, byly zcela odlišné od úvahy výše - na obloze visel poměrně silný opar a přítomnost ledových krystalků prozrazovalo barevné halo kolem Měsíce. Seeing byl sice zcela excelentní, Sírius jen tak flegmaticky občas zablikal, ale i přesto jsem ve spatření štěněte nedoufal. Ovšem pohled do okuláru po zastavení motorů montáže při vycentrování Síria do středu zorného pole Panoptika mi zastavil dech - složku B jsem spatřil hned po doostření ! Jakoby ten opar přímo ideálně upravil kontrast psí dvojhvězdy, aby oko ten velký rozdíl magnitud posléze snáz zvládlo... Nevěřícně jsem na to chvíli koukal a vzpomínal, kdy to takto excelentně bylo vidět. Prostřídal jsem pár okulárů - vůbec nebylo tentokrát potřeba dávat velké zvětšení cca 400x ( toto většinou obecně pomáhá, když se dostatečně zvětší vzdálenost složek ), i při 200x tam byla dostatečná rezerva a B-čko bylo vidět prakticky neustále. V tu chvíli mne napadlo, že když je to takto nečekaně snadno vidět okem, tak to sakra musí jít i nafotit.. ! Rychle jsem vyhrabal potřebný držák na digikompakt za okulár, Panoptika vyměnil za TV DeLite 15 mm ( zvětšení v OMC 200 - <270x ) a na Nikonu P340 nastavil zcela ruční režim a dvousekundovou samospoušť. Párkrát jsem zkusil délku expozice a usoudil, že musím zkoušet delší expozici - půlvteřinu. Nafotil jsem pár snímků a nedočkavě přepnul režim fotoaparátu na prohlížení, vycentroval Síria do středu, nastavil 10-ti násobné zvětšení a rolerem projel všechny expozice - u naprosté většiny snímků byl Sírius A pěkně kulatý, ale po průvodci ani stopa... Říkám si, delší expozici to už nedá, chvěje se i panelák, chce to holt citlivou kameru. Znovu jsem se pokochal pořád luxusně viditelným Síriem B a už myslel na to, jak si za chvilku binohlavou dosyta zabrouzdám měsíční krajinou...
Představte si, že já těch pár expozic už málem smazal, a nevím proč, ale až dnes mě napadlo se na ně znovu podívat a trochu zatahat za posuvníky v Zoneru - no a jak to dopadlo, už tušíte a vidíte níže..
Vyzkoušel jsem a zdokumentoval několik různých úprav. Ze sedmi expozic dopadly dvě velice dobře - první je ve dvou úpravách výše, druhá ve třech verzích níže. První úprava je cílená na vizuální dojem, čili jak asi to bylo vidět. Barevné neduhy se samozřejmě dají odstranit, včetně difrakce. Je to vše ve 100% velikosti, samozřejmě v hodně velkém výřezu. Dodatečně si teď vybavuju, že si nejsem úplně jist, zda ten DeLite byl opravdu 15 mm ( a ne 11 mm ) a jaké asi jsem nastavil ohnisko zoomu digikompaktu - čili ničeho se už nedopočítám...
Závěrem bych k tomu dodal, že na spatření Síria B - a jak je vidět i na jeho vyfotografování - není potřeba žádná špičková technika...je to prostě o podmínkách. Ano, některé dalekohledy budou mít výhodu - především ty, co nemusí mít držák sekundáru.
Kromě seeingu by pro spatření bílého trpaslíka člověk dále očekával velkou průzračnost oblohy - ano, občas se tyto protichůdné skutečnosti sejdou ve shodě a můžeme si dopřát výborný seeing a vymetenou oblohu současně. I za takovýchto podmínek jsem už Síria B viděl, ale je to opravdu hodně zřídkavé, protože vítr a silné přízemní proudění většinou seeing zhoršuje. Ale už vícekrát se mi stalo, že i přes zdánlivě ideální podmínky, kdy jsem si byl úspěchem jist, tak se přes veškeré úsilí nedařilo to štěně detekovat. Někdy nepomohlo ani schování A složky těsně za okraj clony okuláru. A přitom, kdo jednou spatří trpaslíka za excelentních podmínek, je zcela ohromen, jak snadno a jak daleko od složky A ta hvězdička je - zkrátka i za pomoci ohybových kroužků už to pak má tzv. v oku. Tomu, kdo ještě neví, jak daleko od mateřské hvězdy má průvodce očekávat, doporučuji nejprve shlédnout dvojhvězdy Rigel a Alnitak - jednak je to test kvality oblohy a jednak dle známých úhlových vzdáleností si v daném okuláru pak snázeji představíme, kde asi by Sírius B měl být.
Podmínky, které toho 24.3. panovaly, byly zcela odlišné od úvahy výše - na obloze visel poměrně silný opar a přítomnost ledových krystalků prozrazovalo barevné halo kolem Měsíce. Seeing byl sice zcela excelentní, Sírius jen tak flegmaticky občas zablikal, ale i přesto jsem ve spatření štěněte nedoufal. Ovšem pohled do okuláru po zastavení motorů montáže při vycentrování Síria do středu zorného pole Panoptika mi zastavil dech - složku B jsem spatřil hned po doostření ! Jakoby ten opar přímo ideálně upravil kontrast psí dvojhvězdy, aby oko ten velký rozdíl magnitud posléze snáz zvládlo... Nevěřícně jsem na to chvíli koukal a vzpomínal, kdy to takto excelentně bylo vidět. Prostřídal jsem pár okulárů - vůbec nebylo tentokrát potřeba dávat velké zvětšení cca 400x ( toto většinou obecně pomáhá, když se dostatečně zvětší vzdálenost složek ), i při 200x tam byla dostatečná rezerva a B-čko bylo vidět prakticky neustále. V tu chvíli mne napadlo, že když je to takto nečekaně snadno vidět okem, tak to sakra musí jít i nafotit.. ! Rychle jsem vyhrabal potřebný držák na digikompakt za okulár, Panoptika vyměnil za TV DeLite 15 mm ( zvětšení v OMC 200 - <270x ) a na Nikonu P340 nastavil zcela ruční režim a dvousekundovou samospoušť. Párkrát jsem zkusil délku expozice a usoudil, že musím zkoušet delší expozici - půlvteřinu. Nafotil jsem pár snímků a nedočkavě přepnul režim fotoaparátu na prohlížení, vycentroval Síria do středu, nastavil 10-ti násobné zvětšení a rolerem projel všechny expozice - u naprosté většiny snímků byl Sírius A pěkně kulatý, ale po průvodci ani stopa... Říkám si, delší expozici to už nedá, chvěje se i panelák, chce to holt citlivou kameru. Znovu jsem se pokochal pořád luxusně viditelným Síriem B a už myslel na to, jak si za chvilku binohlavou dosyta zabrouzdám měsíční krajinou...
Představte si, že já těch pár expozic už málem smazal, a nevím proč, ale až dnes mě napadlo se na ně znovu podívat a trochu zatahat za posuvníky v Zoneru - no a jak to dopadlo, už tušíte a vidíte níže..
Vyzkoušel jsem a zdokumentoval několik různých úprav. Ze sedmi expozic dopadly dvě velice dobře - první je ve dvou úpravách výše, druhá ve třech verzích níže. První úprava je cílená na vizuální dojem, čili jak asi to bylo vidět. Barevné neduhy se samozřejmě dají odstranit, včetně difrakce. Je to vše ve 100% velikosti, samozřejmě v hodně velkém výřezu. Dodatečně si teď vybavuju, že si nejsem úplně jist, zda ten DeLite byl opravdu 15 mm ( a ne 11 mm ) a jaké asi jsem nastavil ohnisko zoomu digikompaktu - čili ničeho se už nedopočítám...
Závěrem bych k tomu dodal, že na spatření Síria B - a jak je vidět i na jeho vyfotografování - není potřeba žádná špičková technika...je to prostě o podmínkách. Ano, některé dalekohledy budou mít výhodu - především ty, co nemusí mít držák sekundáru.