Elektronické ostření

Otázky, rady, tipy, návody...
Uživatelský avatar
Muko
Příspěvky: 8
Registrován: 27. 01. 2009, 02:50

Elektronické ostření

Příspěvek #1 od Muko » 13. 03. 2009, 03:20

Ahoj lidi.
Řešil jsem problém jak elektronicky zaostřovat na svém Newtonu (203/1000). Napadla mě né sice nejlevnější, ale přece jen poloviční varianta od kupované originál elektroniky. Použil jsem motorek, včetně ovladače a bateria boxu, k pohonu hodin. osy EQ5. V Supře je k dostání na jednu osu za 1700Kč. Stačilo sundat jedno kolečko z okulárového výtahu, na vzniklou osku nasadit trochu upravenou originál k motorku dodávanou ozubenou spojku a motorek přišroubovat na tělo dalekohledu. Má to jen jeden háček. Ovladač je řešen tak ,že při zapnutí se motorek hned rozběhne. Já jsem to zatím vyřešil tak že k ovládání ostření používám původní ovladač k pohonům EQ5 a ostření mám na výstupu deklinační osy která se dá ovládat sólo a pro eventuelní korekci deklinační osy buď přehodím kabílky nebo použiju ten problémový druhý ovladač.
  Kdyby se tady náhodou našel někdo, kdo by byl schopen ten problémový ovladač upravit tak, aby při zapnutí nedocházelo hned k rozběhnutí motorku, nebo přímo uměl udělat nějakou jednoduchou elektroniku pro chod krokového motorku z EQ5 na dvě tlačítka , tak bych byl rád. Pro mě je elektronika španělskou vesnicí a tak jednoduše jak jsem si myslel že ten ovladač upravím to nejde.
Tak ať je to pro někoho  inspirací a kdyby někdo uměl pomoci s tou úpravou tak dejte vědět.
Zdraví Muko
Newton 200/1000 Celestron EQ5 . Omni XLT 150/750, Tasco Refr.50/600 a Triedr 20x60

kojakurn
Příspěvky: 18
Registrován: 01. 12. 2008, 01:38

Elektronické ostření

Příspěvek #2 od kojakurn » 17. 03. 2009, 16:19

No něco s krokáčema je tady http://www.astrohome.info/  --->Stepperfocuser2.0

ale příjde mě to docela složitý, já mám v plánu udělat to nějak tak, jak je ten jeho "Motorfokus" ale s plynulou regulací otáček.
BTW německy neumim, rozumim akorát těm schématum.
Sky-Watcher 150/750, GSO 280, Canon 350D, Lidlskop

Uživatelský avatar
QTK
Příspěvky: 6
Registrován: 17. 02. 2006, 01:56

Elektronické ostření

Příspěvek #3 od QTK » 20. 03. 2009, 06:57

Dobry den, je to muj prvni prispevek, tak prosim, mejte ohledy...

Elektronicke ostreni jsem resil na svem Lidloskopu a tak si dovoluji prispet svoji troskou do mlyna.


Cely problem i s obrazky ve fullsize  jsem umistil zde:
http://fotoalba.centrum.cz/~$11810026~20c628ca204603f787ba41064682cb5e/unewest.php?uid=11810026

Velice jednoduche ostreni lze udelat elektro-mechanicky pomoci optozavor (ja je vykuchal z CD mechanik) a par tranzistoru. {lze ale pouzit i kontakty (prototyp jsem vyrabel z Merkuru) ale nedoporucuji}

Princip je jednoduchy: ve sterbinach optozavor se pohybuje clonka, ktera prerusuje paprsek zavory a ta spina tranzistory budici jednotlive faze krokoveho motoru.



Nejednoduzsi jsou unipolarni (ty petidratove) kde staci pouze napajet motor do stredoveho vodice a ostatni ctyri draty spinat proti zemi tranzistory. U bipolarnich (ty ctyrdratove) se musi komutovat smer proudu a proto je nutne mustkove napajeni, ale ani to neni o moc slozitejsi, protoze se vyrabi rada svabu pro jejich silove rizeni.
Pomoci sirky zasten lze vyrobit ctyr nebo osmi fazove krokovani (ja osobne doporucuji to druhe, tedy: A, A+B, B, B+C, C, C+D, D, D+A protoze je dvakrat jemejsi. Rozmisteni optozavor jsem udelal po 30 stupnich (jedna sekvence ma 120 stupnu), tak ze na jednu otacku se cela sekvence opakuje 3x

POZOR, pokud budete chtit ovladat pomoci jednoho ovladace vic motoru, nestaci pouze prepinat napajeni jednotlivych motoru, ale musi se kazda faze pripojit k tranzistoru pres diodu, protoze i kdyz ostatni motory nejsou napajeny do stredu, jsou napajeny pres ostatni vinuti a provadely by divne veci !!!

Otaceni motoru se potom provadi otacenim kolecka na ovladaci. Me toto ovladani pripada prirozenejsi nez pomoci tlacitek, ale je to jen nazor zacatecnika.

Cely ovladac jsem umistil do pouzdra od sipek a krome provrtani sroubu M6, ktery slouzi jako lozisko, neni potreba zadnych zvlastnich nastroju. Mechanicka konstrukce motoru a prevodu potom zalezi na kazdem zvlast. Ja osobne jsem pouzil na ostreni ETX-70, kde je sroubovy prevod, 24 krokovy motor z tiskarny s predlohou ozubenym kolem 1:5 a prenosem ozubenym remenem

a pro ostreni hrebenu 200 krokovy motor ze skeneru s prevodem do pomala ozubenym remenem.

I kdyz vetsinou pouzivam rizeni ostreni z PC (no vlastne, uz asi pul roku jsem nevidel nic nez mraky) muze toto reseni nekoho inspirovat.

Pripadne dotazy rad zodpovim, ale jiz se rozedniva a tak jdu do peri...

Kvetak
Kvetak

Uživatelský avatar
FJ27A
Příspěvky: 78
Registrován: 12. 12. 2008, 19:52

Elektronické ostření

Příspěvek #4 od FJ27A » 20. 03. 2009, 08:10

To "optoelektrické" ovládání se mi líbí. Mohl bych pro takové elektronické zoufalce jako jsem já poprosit o schémátko zapojení s uvedením hodnot součástek? Díky předem.

Uživatelský avatar
QTK
Příspěvky: 6
Registrován: 17. 02. 2006, 01:56

Elektronické ostření

Příspěvek #5 od QTK » 21. 03. 2009, 02:17

Zapojeni pro 3 motory

Predpokladam, ze do stavby se neda nikdo, kdo nema alespon elementarni znalosti z elektrotechniky a tak obrazek pouze popisu:



Hodnoty soucastek nejsou nikterak kriticke, protoze zarizeni pracuje stejne ve spinacim rezimu a tak jsme limitovani pouze maximalnimi proudy.

Odpor, ktery je predrazen LED svetelne zavory musi byt takovy, aby nebyl prekrocen jeji maximalni proud a zaroven dokazal jeji svit sepnout optotranzistor. U kupovanych (napr. v GM) doporucuji se podivat do katalogu, ale domnivam se, ze odpor od 100 do 10k klidne vyhovi. (ja tam tusim mam odpory 1k) Odpor v emitoru fototranzistoru, ktery pres LED napaji bazi koncoveho tranzistoru musi byt takovy, aby koncovy tranzistor byl v saturaci (jinak by se hral) Zalezi na bete, ale zase 1k by melo vyhovovat (ja tam mam 33k proti zemi a v serii s LED 6k8, ale to je proto, ze tento tranzistor nespina motor, ale pripojuje se na sbernici v pripade, ze neostrim pres PC) Ty LED v bazi jsou pouze pro kontrolu spinani a lze je vynechat, ale doporucuji je alespon pro ozivovani a kdyby potom moc svitily, lze je preklenout bocnikem.

Koncove tranzistory jsou libovolne NPN. U malych motorku postaci napr BC337 ktere maji 0.5A. Pro vetsi vykony je nutno dat vykonnejsi, nejlepe darlingtonovy tranzistory, napr. BD667 ktery ma 4A. Na jmenovity proud musi byt take diody v jednotlivych fazich motoru (pokud je rizen pouze 1 motor, diody byt nemusi)

Prepinani motoru se dela prepinanim napajeni stredu vinuti. U nekterych motoru je vyvedeno 5 dratu (jeden z nich je stred) ale novejsi motory, ktere jdou zapojit i bipolarne, maji 6 dratu (maji 2 stredy, ktere je nutno spojit)

Jak najit stred? Jednoduse:

U petidratovych vezmeme slusmetr a merime jednotlive draty proti sobe tak dlouho, az namerime u jedne dvojice polovicni odpor. To znamena, ze jeden z dratu je stred. Jeden si vybereme a merime proti ostatnim. Pokud proti tomuto dratu je vsude polovicni odpor, je to stred. Pokud ne, je to ten druhej drat.

U sestidratovych jsou vzdy dve vinuti spojena a jejich stred je vyveden, ale proti sobe vinuti spojena nejsou. Najdeme tedy nejprve dva draty, ktere spolu spojeny nejsou a stejnym zpusobem jako u predesleho pripadu najdeme jejich stredy. Ty potom spolu spojime a tim dostaneme zase normalni, unipolarni, petidratovy motor...

Dulezite je take spravny sled fazi. Doporucuji po nalezeni stredu zkusmo pripojovat proud vzdy na stred a jednotlive draty. Pokud jsou faze ve spravnem poradi, bude se motor pomalu otacet na nekterou stranu. Pokud ne, bude pouze cukat sem a tam.

POZOR, u tohoto zapojeni je sepnuta ta faze, ktera neni zastinena clonkou (je to tedy obracene nez u zarizeni na obrazku, kde faze obraci interface do ktereho je toto ostritko zapojeno). V tomto pripade tedy budou mit mezery 45 stupnu a ne clonky, jako je to u mne.
Pokud bude mezera mensi nez je uhel mezi jednotlivymi zavorami, bude se motor tocit ve ctyrfazovem rezimu. (unipolarni motory, krome modelarskych, ktere jsou trifazove jsou vetsinou ctyrfazove. Bipolarni jsou vetsinou dvoufazove, ale komutaci fazi se chovaji jako ctryrfazove)
Sled fazi ctyrfazoveho rezimu: A, B, C, D
Pokud bude mezera 1.5 uhlu mezi zavorami (u mne 45 stupnu) bude se motor tocit v osmifazovem rezimu, ktery je jemejsi a pro ostreni se vice hodi.
Sled fazi osmifazoveho rezimu: A, A+B, B, B+C, C, C+D, D, D+A

Motory se vyrabi na ruzna napeti, ale vetsinou na 5V, 12V, 24-36V
Pripojenim motoru na vyssi napeti se sice zvetsi moment, ale zase se motor zbytecne prehriva a vice zere proud (Doporucuji ovladac vybavit vypinacem a po zaostreni jej vypnout. Pokud by z nejakeho duvodu mel vytah po vypnuti proudu snahu samovolne sjizdet, je mozno prepinacem po zaostreni prepnout napajeni stredu motoru na nizssi napeti, ktere jiz motor nezahriva, ale take nedovoli motoru se pohybovat. (zavory ale musi zustat napajeny!))

Dulezity je take pocet polu motoru (pocet kroku na jednu otacku) Obycejne motory, ktere se pouzivaji pro ruzne pohony posunu papiru atd maji vetsinou 12-32 (vetsinou 24) kroku/otacku. Motory pro presna zarizeni (harddisky, scanery, stare disketove mechaniky) maji ale vetsinou motory s 200 kroky/otacku. Tady je dulezite zvolit spravny druh motoru nebo prevodu. (krokove motory jdou ridit i presneji, tzv. mikrokrokovanim, kde jeden krok je rozdelen na vice mikrokroku, ktere se navzajem prelevaji z jednoho polu na druhy, ale toto reseni vyzaduje rizeni pomoci PIC a jenom koncovy, mustkovy budic pro jeden motor (napr TMC249) stoji 2500Kc a navic to cele priserne pisti. Proto pro zacatek doporucuji radeji zvolit spravny motor a prevod.

Tak, a to je pro dnesek vse. Jdu do sauny a pak do peri...

Kvetak
Kvetak

Uživatelský avatar
FJ27A
Příspěvky: 78
Registrován: 12. 12. 2008, 19:52

Elektronické ostření

Příspěvek #6 od FJ27A » 21. 03. 2009, 10:31

Díky.Myslím, že je to úplně vyčerpávající. Jenom se ještě zeptám - když motorek krokuje, nerozkmitává to ceý dalekohled?

Uživatelský avatar
MMys
Příspěvky: 13094
Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
Bydliště: Běleč nad Orlicí
Věk: 44
Kontaktovat uživatele:

Elektronické ostření

Příspěvek #7 od MMys » 21. 03. 2009, 10:49


krokove motory jdou ridit i presneji, tzv. mikrokrokovanim, kde jeden krok je rozdelen na vice mikrokroku, ktere se navzajem prelevaji z jednoho polu na druhy, ale toto reseni vyzaduje rizeni pomoci PIC a jenom koncovy, mustkovy budic pro jeden motor (napr TMC249) stoji 2500Kc a navic to cele priserne pisti. Proto pro zacatek doporucuji radeji zvolit spravny motor a prevod

Tak to možná kdysi bývalo, ale nic z toho už není pravda. Stačí vzít jakýkoli současný MCU (v cen2 p8r stovek) který má na čipu integrované jednotky PWM (pulsně šířková modulace) a obyčejný budič motoru (Full bridge, H-bridge, v ceně obvykle pod stovku) třeba dnes už historický ale stále vyráběný L298 nebo cokoli novějšího. PWM-ka z MCU zapojit na ten můstek a celé to vyřešit softwarově.

A pískání ? Stačí jít s opakovací frekvencí PWM na nějakých 22kHz a více, a je ticho. Ve své řídící jednotce pro montáž používám 30kHz a je to tiché.

To jenom pro uvedení na pravou míru.

Jinak to řízení motorku s opto-mechanickým rozdělovačem je nádhera, žádný MCU, žádné integrované obvody, to postaví prakticky každý bastlíř :-)  
http://foto.astronomy.cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N300/1200, N185/610, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, CCD G3-16200

Uživatelský avatar
QTK
Příspěvky: 6
Registrován: 17. 02. 2006, 01:56

Elektronické ostření

Příspěvek #8 od QTK » 21. 03. 2009, 12:57

To MMys: Pochopitelne souhlasim.

Pouze jsem chtel upozornit, ze existuji i jina reseni.
Nechtel jsem se poustet do problematiky PICu, nabojovych pump atd. ale popsat jednoduche zarizeni, ktere funguje jako prodlouzeny prst.

Kdysi jsem delal trimovani do era a pouzil jsem JOG z ovladani videa, ktery mel halove spinace a kontroler na konci tocil motorem v zavislosti na poctu kroku ale i v zavislosti na rychlosti otaceni. Ale prece jen to neni uplne pro zacatecniky (jak jsem to z dotazu pochopil)

To FJ27A: Jestli se to klepe nevim.

Ja to mam na Lidloskopu a na svem QTH ve vnitrobloku na Pavlaku se trepe nejen obloha, ale i zem (primo podemnou jezdi metro). Navic si myslim (jsem zacatecnik, tak nevim) ze pri foceni se uz neostri a tak je to asi jedno. Jestli jsi mel na mysli, zda je to pozorovane okem tak neni (vice hazou obrazem vakle ve vedeni vytahu nebo objektivu (u te ETX-70)) a navic ten motor ma tak velkou setrvacnou hmotnost, ze ty kroky v pohode ustoji.  Take zalezi na ose toho motoru. U te me ETX-70 je v ose a tak muze dalekohledem tak maximalne kroutit, ale to ty vidle udrzi. U toho hrebenu by mohlo dochazet ke zvedani nebo stlacovani (podle smeru otaceni) ale stejne pouze pokud by byl ten motor rizen z nejakeho jineho ovladace (garantuji ti, ze prstem takovou rychlost nevytvoris a u 200 krokovych motoru ani nahodou)
Kvetak

v0tr3l3c
Příspěvky: 33
Registrován: 21. 02. 2010, 10:13

Elektronické ostření

Příspěvek #9 od v0tr3l3c » 24. 02. 2010, 22:12

QTK :o fakt sa my to páči... 100 bodov

stacer
Příspěvky: 89
Registrován: 26. 09. 2010, 14:46

Elektronické ostření

Příspěvek #10 od stacer » 30. 11. 2011, 19:04

Prosím o radu. Kolik je minimální velikost kroku ostření pro určitou optiku? Dodělávám ostření s krokovým motorkem a rád bych se u mechanické části vyvaroval metody pokus-omyl.

Tady http://www.astrohome.info/LXFocuser.htm jsem narazil na vzoreček:
delta f [mm] = 16 x (lambda/4) x N[ch178],
přičemž delta f je tolerance, během které je obraz ostrý, lambda je vlnová délka v mm
(červená = 0.000656, zelená = 0.000550 a modrá = 0.000400 mm) a N[ch178] je mocnina světelnosti (např. 1:7,6 = 7,6 [ch178]).

Podle mě je ale ta mocnina světelnosti nesmysl, ten vztah by přece měl být lineární, navíc mi tak pro snímání videí planet při světelnosti 1:25 vychází tolerance zaostření cca 1 mm a to opravdu neodpovídá realitě. Tím poněkud ztrácím důvěru i ke zbytku výpočtu. Poradí někdo, jak to je doopravdy?
SW 355/1600, Bino APM ED 100, Pentax K-x, DMK21AU04

Uživatelský avatar
Honza Ebr (honza42)
Příspěvky: 3407
Registrován: 20. 10. 2004, 14:48

Elektronické ostření

Příspěvek #11 od Honza Ebr (honza42) » 30. 11. 2011, 19:22

To je asi otázka, co znamená ta tolerance na ostrý obraz. Rozlišovací schopnost dalekohledu je řekněme 114/d [mm] obloukových vteřin, to jest 114/d/3600/57.3=0,00055/d[mm] v radainech. Fyzická velikost Airyho disku je tedy f*0,00055/d[mm]. Teď je to trochu tricky, co se jednotek týče :) protože ta věc má stejný jednotky, jako má f.

Všimněme si, že 0,00055 je Lamba[mm] pro zelenou, což nás asi nepřekvapí a tenhle vzoreček jsme si mohli snadno domyslet i bez tý gymnastiky okolo, ale tohle je takový pěkný potvrzení. Teď tedy můžeme ovít jednotkami tuto veličinu a prohlásit, že Airyho disk má f/d*Lambda (a je to v jednotkách, jako lambda, f/d je bezrozměrný a je to N).

Pokud rozostříme ideální, neexistující bodový obrazk o deltaF, tak se nám rozostří na velikost deltaF/N (pokud rozostříme o "f", narazili jsme na objektiv a nepřekvapuje nás, že obraz je velký jako objektiv). Takže pokud si stanovíme kritérium, že rozostření je k-násobek Airyho disku, získáváme

deltaF/N = k* N* Lambda, tedy deltaF=k*N^2*Lambda

Tedy vzoreček nahoře, pro k=4. Volba "k", to je ten údaj "jak moc je rozostřeno" oproti ideálnímu zaostření - docela mě překvapuje, že mají tak benevolentní volbu.
Dobson 400 by michal.b, TV Paracorr, Eudiascopic 35, cosi 2" od Saši, 25 a 10 obyčejný, TS Edge-on 16, Nagler 9, Radian 6, Kasai ortho 4, Utlima 2x, UHC, OIII a Hbeta. Canon 200D, Canon 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 400/5.6L, SW MAK 127/1500, TAL MT-3S

Uživatelský avatar
MMys
Příspěvky: 13094
Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
Bydliště: Běleč nad Orlicí
Věk: 44
Kontaktovat uživatele:

Elektronické ostření

Příspěvek #12 od MMys » 30. 11. 2011, 19:37

Bez jakýchkoli dalších teoretizování, z praktické zkušenosti - já mám prostě ostření krokovým motorem udělané po setinách mm, a změnu o 1/100mm v obraze (Newton 185 f/3.3 paracorrem prodloužený na f/3.8) nepoznám. Změna o 2 či spíš až 3 setiny už vidět je. Taky záleží na aktuálním seeingu.

To Stacer:
nemůžeš uvažovat u snímání planet při f/25 světelnost f/25. Musíš uvažovat tu skutečnou, primárního zrcadla, nikoli tu efektivní f po prodloužení projekcí. Hýbeš totiž celou soustavou okulár-kamera vůči primárnímu ohnisku, a to není totéž, jako kdybys hýbal samostatnou kamerou vůči ohnisku spustavy, která má primární ohnisko stejné, jako to ekvivalentní vzniklé projekcí. Tam je situace daleko horší. Ty se posunem vůči primárnímu (výrazně kratšímu) ohnisku dopustíš nějakého rozostření, a to se ti ještě ve výsledku znásobí poměrem zvětšení okuláru v dané konfiguraci při projekci. A čím budeš mít koeficient prodloužení větší, tím citlivější to bude.
http://foto.astronomy.cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N300/1200, N185/610, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, CCD G3-16200

stacer
Příspěvky: 89
Registrován: 26. 09. 2010, 14:46

Elektronické ostření

Příspěvek #13 od stacer » 30. 11. 2011, 19:45


...nemůžeš uvažovat u snímání planet při f/25 světelnost f/25. Musíš uvažovat tu skutečnou, primárního zrcadla, nikoli tu efektivní f po prodloužení projekcí. Hýbeš totiž celou soustavou ...
Někdy si říkám, že jsem fakt debil... ;D

Oběma díky za vysvětlení.


SW 355/1600, Bino APM ED 100, Pentax K-x, DMK21AU04

Uživatelský avatar
aquarius
Příspěvky: 1354
Registrován: 30. 11. 2004, 12:51
Bydliště: Ostrava

Elektronické ostření

Příspěvek #14 od aquarius » 11. 03. 2012, 15:36

Tak jsem se konečně dostal k výrobě proporcionálního ostření pro dobsona 305/1500mm.


postup:
a/ v ose ostřícího kolečka vyřezat závit M3
b/ nasadit páku a přítlačnou matici (viz 1). Přítlak přes ložisko, aby se dotažením
  neovlivnila poloha kolečka
c/ páka (2) dosedá na excentrický palec modelářského serva HS 422 (3)
d/ nezbytná je gumička (4) pro přítlak a vymezení vůlí  ;)
e/ servo je řízeno mikrokontrolérem PICAXE 8M (5) a napájeno 3 NiMh
   akumulátory (6)
f/  poloha serva je určena polohou potenciometru (7)

Odběr při přestavování - cca. 150mA. Odběr v klidu - cca. 30mA.

Celkový zdvih výtahu je 0,9 mm a jeho poloha se dá prakticky řídit
po 0,01 mm. Při zmenšení exentricity palce lze snadno řídit zdvih výtahu v kroku 0,005mm.
Murphyho zákon seeingu:     Seeing je nejhorší v okamžiku expozice.
dobson 305/1500 a 254/1200 na paralaktickém stolku, MAK 127, MTO, SKYMASTER 15x70

Uživatelský avatar
biker.fm
Příspěvky: 1827
Registrován: 09. 06. 2008, 02:34
Bydliště: Frydek-Mistek
Věk: 49

Elektronické ostření

Příspěvek #15 od biker.fm » 11. 03. 2012, 21:46

Tomasi, jednoduche, ucelove, dobra prace.
Pozorovani hvezd na nocni obloze = prijemny relax v kazdodennim stresu.


Zpět na “ATM aneb udělej si sám”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host