Astronomické fórum

Ok díky,takže barvu,a když bude 6mm nad zrcadlem tak to může být? Díky

Ano, i 6mm nad zrcadlem je vpohodě. Hlavně to musí překrývat ty gumové špalíky úplně, nejlépe s maličkým přesahem.

Ten odkaz na fotoglaerii mi ale funguje. Tak je chyba asi v prohlížeči. Potřebuje to ale jen povolený javascript, jinak nic.

5-6mm nad zrcadlem asi nebude problém
Jak píše MilAn, sametku určitě ne.
(i když já ji mám na všech clonách, sametka ale končí 1mm od vnitřní hrany)
Já mám clony z 0.5mm, 2mm mi připadá zbytečně moc

Prnvě jsem to chtěl z jedničky ale dám to přímo na ty gumy bez tech plíšků pod šrouby, tak aby se mi to nějak neprohýbalo.A jěště myslím že tam dám števty a nahoru matičky které budou natočené na doraz,protože ty šroubky v jsou v závitech dost volné.Ale to se rozhodnu až to rozeberu.Díky všeem za cenné rady.

Vzhledem k funkci, kterou to má mít - t.j. pouze optická clona, mi to přijde zbytečně složité a bytelné. I když to bude hodně slabé a bude se to i prohýbat, na funci to nic nezmění.

Milane,to máš pravdu,prvně jsem to chtěl dělat na sousruhu a proto 2mm, protože se slábých plechů nemám moc dobré skušenosti.A když jsem to dal na vypálení tak už jsem výkres nepřepisoval.A se števty se to tam bude i lépe dávat protože nemusím držet vševhno najednou.našroubuji števty,nastrkám gumové patky a dám clonu.Díky.

Včera jsem po dlouhé době vytáhnul dalekohled že se podívám na Jupiter. Buď vidím stále hůř nebo čím dál hůř ukazuje dalekohled. Okuláry Meade uwa 4000 14 a 8mm. V obou Jupiter jako přepálená kulička s náznaky pásů oblačnosti. Měsíce chlupaté. Pokoukani o ničem. O detailech na Jupiteru nemůže být řeč. To samé Mars, Saturn při opakovaných pokusech za poslední dva roky. Tubus se sametkou, kraje zrcadla zbroušené do protisklonu, temperace několik hodin, kolimace od oka přes takový ten kolimacni okulár s dírkou. Skla téměř bez prachu. Řekl bych že tak 8 roků nazpět bylo vidět více na planetách. Pokusně jsem do tubusu strčil ruku mezi sekundár a výtah a došlo ke znatelnému zlepšení obrazu. Měsíce nebyly chlupaté, planeta tak jasná a byly vidět i nějaké detaily v oblačnosti. Obracím se s prosbou o radu. Co může způsobovat tak mizerný obraz a jak to napravit? Než tu gso kvalitu vyhodím tak bych zkusil jiné možnosti ale aby zlepšení bylo znatelné a stálo to za tu práci např s vyclonenim tubusu. Jedná se o Newton 300/1500.

Podle mě se jedná o přebytek světla. Zkus nějaký neutrální neb i modrý filtr, nebo se někdy podívej přes i dost silný opar. Ten výsledek je úplně jiný.
Nebo zkus mimoosou clonu. U tvého dalekohledu už ale regulérní clona vychází dost malá (120mm ??). Tak klidně zkus udělat clonu i větší, i když to tam vnese trochu bordel- za zkoušku nic nedáš a uvidíš, co se stane. Nevím , jak máš na primáru udělanou fazetu, ale určitě by , pokud jde o kvalitu okraje, prospělo přiclonění okraje o nějakých 10-15 mm (rádiusu).

Nemáš zmáčklá zrcadla? Test na hvězdu jsi dělal?

Michal1 píše:Nemáš zmáčklá zrcadla? Test na hvězdu jsi dělal?

Okulár mám nejkratší 8mm, s tím difrakční obraz neudělám. Sekundár je přilepený a primár taky přilepím, místo uchycení těmi třemi packami s gumou. Před primár dám clonu a uvidím jestli to něco zlepší. Nemáte něco vyzkoušené co se dá použít jako clona s průměrem 28-29cm? Bez nějakých úprav a experimentování. Pokud to máte jako výpalek na zakázku na kolik to přišlo? A pokud například z papíru, nezkrouti se to vlhkostí a hrana nevadí že je "papírová"?

V té souvislosti, jak jsi říkal, že to vzniklo až časem mě napadlo, zda jsi dlouhodobě dalekohled neskladoval v leže. Sklo teče a pokud je dlouho na jedné straně, tak to už může být u velkých zvětšení znát.

Na zkoušku je přeci jedno, z čeho clonu uděláš. Výsledek uvidíš a pak se podle toho zařídíš.
Proč by neměl okulár F%8 stačit na to, prohlédnout si difrakční obrazy ? Na to stačí i delší ohnisko - jen s kratším to může být citlivější - ale to nejdůležitější co by viditelně mělo rušit, ti odhalí i F=20 mm. Rozostříš obraz dopředu i dozadu a uvidíš, jak se to chová, jak vypadají difrakční kroužky, jak jsou symetrické , jak a které jsou výrazné , deformace atd .Zrovna tak lze sledovat proudění vzduchu a temperaci

Howking píše:V té souvislosti, jak jsi říkal, že to vzniklo až časem mě napadlo, zda jsi dlouhodobě dalekohled neskladoval v leže. Sklo teče a pokud je dlouho na jedné straně, tak to už může být u velkých zvětšení znát.

Zeptám se možná hloupě, ale to vážně? To opravdu když nechám rok zrcadlo na výšku tak nepatrně odteče a bude zrcadlo nepřesné?

Ed: spíš to bude povídačka, leda že by BK7 a podobný skla měly výrazně nižší viskozitu.
http://casopis.vesmir.cz/clanek/rozteka ... h-katedral
a článek
http://osiris.df.unipi.it/~leporini/DFW ... lasses.pdf

zuzi píše:Zeptám se možná hloupě, ale to vážně? To opravdu když nechám rok zrcadlo na výšku tak nepatrně odteče a bude zrcadlo nepřesné?

- všechny pevné látky tečou i krystalické. Je to jen otázka času. Na výšce jsme dělali dokonce jeden pokus, kde se upevnil plátek kovu a plátek skla uchyceně za jednu stranu a do konce semestru byl u obou měřitelný průhyb. (kovu dokonce víc a to je materiál krystalický na rozdíl od skla). I staří fotografové radili u skladování objektivu občas převracet. Samozřejmě že ta tloušťka tabulek u starých staveb není důkaz, protože to takhle markantní nebude, ale opticky relevantní to bude určitě.

zuzi píše: Ed: spíš to bude povídačka, leda že by BK7 a podobný skla měly výrazně nižší viskozitu.

Není to povídačka, . Je jen škoda, že se nelze dostat na staré stránky Posecu, tam měl zdenek tabulku měření pro různá zrcadla různě skladovaná a změny jejich optického tvaru. Nad průměr 200 mm už poloha skladování nevypadala tak nevinně