Stavěl jsem hvězdárnu, domeček

[Kami]

Teplé kapsy myslím různé kouty ( má-li kopule čtvercový základ), případně přístavba vstupu, která může taky trochu teplotně ovlivnit. Kopule, když bude mít úzkou štěrbinu, teplejší vzduch ohřívaný od podlahy a stěn ti poleze po stěně kopule a bude se ti hrnout skrz úzký prostor štěrbiny ven s turbulentním efektem (několikrát ověřeno) a pomalou temperací. Odsuvnou střechu odsuneš a vše unikne laminárně s rychlejším efektem temperace. Když kopuli i odsuvnou střechu budeš mít utěsněnou a bez nuceného vedlejšího větrání, ten rozdíl poznáš hned a ani nemusíš mít teploměr a nebo koukat dalekohledem na roztřepenou hvězdu či vlnící se planetu.
S tím větrákem na časovač je to dobrý nápad.

[Homer]

Přiznám se, že této argumentaci nerozumím. Teplý vzduch z jakýchsi kapes - bude-li v uzavřeném prostoru nějaký teplý vzduch, vystoupá vzhůru, to by se leda muselo jednat o nějaké prostory typu kesonu, odkud nemá vzduch jak uniknout. Takové prostory já v kopuli nemám.
Pokud v kopuli vzniká teplý vzduch ohřevem od podlahy či stěn, bude stejně vznikat ve stavbě s odsuvnou střechou - bavíme-li se tedy o srovnatelných materiálech v obou stavbách. Zda teplý vzduch uniká z kopule turbulentně a z domečku s odsuvnou střechou laminárně neumím posoudit, ale tipl bych si, že bude unikat zhruba stejným způsobem.
Vždy je dobré odstranit příčinu a až potom následek. Budu-li prostor temperovat přirozeným a v případě potřeby i nuceným větráním, nemůže být mezi kopulí či odsuvnou střechou výraznější rozdíl...

[Kami]

Jak už jsem psal, největší vliv dokonalé temperace okolí dalekohledu i samotné optiky bude pro planetární astronomii, zvláště když bych chtěl využít magického okna po západu Slunce.
Nechci zpochybňovat kopuli, ale když uvedu jeden příklad na porovnání, jsem zvědav jak si kdo odpoví.

a) Odsunovací celá střecha, půdorys 4x4m zděné zdivo, v podlaze jen průlez na vstup (stále zakrytý), nikde větrací průduchy, teplota venku 15´C, vevnitř 25´C.
b) Kopule 4m v průměru, štěrbina 0,5m, půdorys opět zděný 4x4m.V podlaze též jen průlez na vstup (stále zakrytý), nikde větrání, teplota venku i uvnitř stejná jako v prvním případě.

V obou případech chci po západu Slunce pozorovat dokonale planety na vysoká zvětšení a mám na to max 30-45min po odkrytí-vstupu do pozorovatelny, než mi planeta začne zacházet za blízký kopec.
V kterém případě budu lépe pozorovat? (Bude temperace optiky a blízkého okolí dalekohledu v některém případě rychlejší?)

[MilAN]

Vím, co si přeješ za odpověď , ale : pokud konstrukčně dopustím to, že je uvnitř o 10°C více než venku, tak jsem udělal někde chybu. A ta chyba je tam, kde jsem dopustil, že se něco ohřálo a od toho potom vzduch uvnitř.

[Homer]

Kami:
Popsaná případová studie je mimo realitu. Nikdo rozumný nepostaví těsný domek s odsuvnou střechou ani těsnou kopuli. Byla by to složitější a dražší varianta s horšími výsledky.
Majitelé bytů, kteří po instalaci nových oken začali řešit plesnivá ostění a rohy místností by mohli vyprávět.
Nicméně abychom se nepřeli zbytečně dlouho, jistě se dá představit nějaká konkrétní specifická situace, kdy je jedno lepší než druhé. To ovšem platí na obě strany.
Obecně platí, aby si každý stavebník uvědomil před realizací ty zákonitosti, které zde ovlivňují výsledek a pokud situace dovolí ( od úřadů počínaje až po hloubku vlastní kapsy konče ) se jimi řídil. Další už je na faktorech lokality, což je mimo nás.

[Kami]

Vím, co si přeješ za odpověď , ale : pokud konstrukčně dopustím to, že je uvnitř o 10°C více než venku, tak jsem udělal někde chybu. A ta chyba je tam, kde jsem dopustil, že se něco ohřálo a od toho potom vzduch uvnitř.

Já odpověď znám... Jde o to aby si ji uvědomili i ostatní co staví hvězdárny - pozorovatelny, případně nad tím uvažují.

Jinak Homere až tak uvedený příklad není mimo realitu, několikrát jsem se s tím setkal. S dokonalým a rychlým vychlazením na okolní teplotu (v ideálním případě) se musí vždy počítat.
Nejhorší varianta snad je, utěsněná vyhřátá kopule a pozorovací přístroj typu Schmid-Cassegrain nebo Mak-Cassegrain bez vnitřního nuceného větrání. To se pak nedá ani vytemperovat.

[MilAN]

Nejhorší varianta snad je, utěsněná vyhřátá kopule a pozorovací přístroj typu Schmid-Cassegrain nebo Mak-Cassegrain bez vnitřního nuceného větrání. To se pak nedá ani vytemperovat.

Zrovna tak tomu bude ale u utěsněné vyhřáté pozorovatelny s odsuvnou střechou s refraktorem s uzavřeným tubusem

[Kami]

Nejhorší varianta snad je, utěsněná vyhřátá kopule a pozorovací přístroj typu Schmid-Cassegrain nebo Mak-Cassegrain bez vnitřního nuceného větrání. To se pak nedá ani vytemperovat.

Zrovna tak tomu bude ale u utěsněné vyhřáté pozorovatelny s odsuvnou střechou s refraktorem s uzavřeným tubusem

No to je možná pravda, ale to by musel být o stejném průměru. U 300 si to nedokážu moc v amatérském světě představit.
Rychlejší temperaci refraktoru lze řešit sundáním rosnice, speciálními otvory, či už konstrukcí kdy je mezi objímkou objektivu a tubusem větrací mezera.
O rychlosti temperace hvězdáren se už radši dohadovat nebudu... Každému vyhovuje něco jiného, ať je to správně či nikoli. Kdo chce vědět, informace o tom si z různých zdrojů najde a nebo provede vlastní testy.

[MilAN]

Tak jen tak akademická otázka : proč by měla být ve stejně velké boudě - jedné s odsuvnou střechou a druhé s kopulí -jiná teplota ?
............
A jen tak pro zpestření diskuse: mám laminátovou kopuli na rodinném domě a procházím do ní větranou půdou s jednoduchým zastřešením červenými bobrovkami / bez jakékoliv izolace /. Na půdě je v letních dnech o cca 15°C tepleji než venku a v laminátové bílé kopuli, která je součástí střechy, je pouze o 2°C vyšší teplota než venku.
Závěr z toho - ať si udělá každý sám a hlavně při návrhu pozorovatelny ať přemýšlí, jak si v ní nezvýšit teplotu

[Homer]

Vzduch i běžná cihla mají měrnou tepelnou kapacitu cca 1000J/kg/K, dřevo pak 1450J/kg/K., hmotnost vzduchu řekněme 1,2kg/m3.

Když si dosadíte odhadnutou hmotnost pozorovatelny ( resp. její části, o kterou jde ) a hodnotu pro použitý materiál, dále rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou vzduchu, lze jednoduše odhadnout, za jakou dobu konkrétním ventilátorem se odvede teplo jenž způsobí pokles o 1K, 5K atd.

Samozřejmě je to určité přiblížení realitě a bude záležet i na dostatečném přenosu tepelné energie z pozorovatelny na vzduch. Zde by zřejmě přispělo větrání s pauzami tak, aby se každá dávka vzduch teplem "nabila" a potom vyfoukala.

[MMys]

Samozřejmě je to určité přiblížení realitě a bude záležet i na dostatečném přenosu tepelné energie z pozorovatelny na vzduch. Zde by zřejmě přispělo větrání s pauzami tak, aby se každá dávka vzduch teplem "nabila" a potom vyfoukala.

Podle mě to ale jde rychleji při větším teplotním spádu. Tedy z čehokoli, co je ohřáté, se odvádí teplo tím rychleji, čím je větší teplotní rozdíl mezi tím předmětem a vzduchem okolí. Takže trvalé větrání až do vytemperování určitě povede k vytemperování rychleji, než cykly vyfouknutí - ohřátí vzduchu - další vyfouknutí. Rozhodně popisovaný postup nebude účinnější, než trvalé větrání po dobu temperace.

Otázkou je tedy pouze priorita úspora elektřiny vs. rychlost vytemperování.

[Kami]

Otázkou je tedy pouze priorita úspora elektřiny vs. rychlost vytemperování.

A nebo rozvalit (otevřít) dokořán co to dá, udělat pořádnej luft ať je to rychlejc. Jako doma, v zimě když se potřebuje vyvětrat.

[Homer]

Samozřejmě - čím větší teplotní spád, tím to jde rychleji. To vyplývá z podstaty samé. Větrací cyklus mne napadl ani ne z důvodu úspory el.energie, jako z důvodu nejasné rychlosti vedení tepla z vnitřku materiálů na jejich vnitřní povrch. Měl jsem na mysli můj způsob větrání, kdy větrám zvoleným počtem cyklů vždy v kuse 15 minut. Můj ventilátor je silnější, v domě je sice slyšet minimálně ( jen v podkroví ), ale venku šumí - nechtěl jsem plašit našeho psa a lesní zvěř . Pravda je i ta, že "nabíjený" vzduch se ohřívá a klesá tak teplotní spád, ale při krátkých cyklech to může být rozumný kompromis. Dodávám, že druhým stejně důležitým důvodem větrání je odstraňování vlhkosti.
Kami:
Ovšem, průběžně temperovaný prostor se ale dotemperuje rychleji.

[Kami]

Kami:
Ovšem, průběžně temperovaný prostor se ale dotemperuje rychleji.

Úplný souhlas.... Proto tam mám díry jak na terase u krbu, aby to stále luftovalo a přitom ani sníh dovnitř nezafuněl, díky přesahům.

[Krysarr]

Trosku mimo tema, ale neco jako dotace na stavbu domaci hvezdarny asi neexistuje, nebo? Ve smyslu popularizace vedy/astronomie ve vsi, atp.