Istar 150 F12 R35

[Psion]

Je to potvrzený jev, já a nakonec i Saša se o tom zde již zmiňoval. Konečně se o tom zmiňuje i Neil Enghlish ve svém článku a odvolává se na rozbory pana Saceka na jeho známém webu.

[Artaban]

TH: Může v tom mít prsty ta turbulence vzduchu. 580m je dost daleko na takové testování a po nějakém čase, se seeing může hodně změnit. Stačilo by 150m, nebo i méně, když půjde ještě zaostřit. Za špatného seeingu bar. vadu vidím víc, než za dobrého seeingu.

a zrovna tak ilustruje to, že v době, kdy jsou poměrně laciné ED objektivy, postrádá celkem smysl vyrábět klasické dlouhé FH

Který ED 150mm se cenou blíží refráku Istar 150 F12 R35?

[MilAN]

Který ED 150mm se cenou blíží refráku Istar 150 F12 R35?

No, pokud se dívám na ten test, tak jak rozlišovací schopnost, tak barevná vada je lepší už v tom 100 mm ED a stále lepší i při zaclonění toho achromatu na 130 mm. A pokud by to tak mělo být za všech okolností ( připusťme zde nestandardní podmínky testu) , tak nevidím moc důvodů pro tu 150. Netuším, na kolik přišla tahle kombinace, ale 120 mm ED by dávala asi lepší výsledky a finančně by se už tak výrazně nelišila.
..........
Ještě k těm teoretický výpočtům - viz výše.
Tam je porovnáván APO 6,3 vs. FH 1:15 při D=100 mm. Tady porovnáváme úplně něco jiného,a také výsledky toho orientačního testu tak vypadají. Tady 100mm ED je výrazně lepší než ten 150/1800. O tom se snad nebudeme přít.

[SIRIUS_758]

Já bych tady nad tím Istar refraktorem zatím nedělal tak zásadní soudy... Vzhledem k tomu, že testování optiky m.j. fotografováním pozemních cílů je také moje parketa, tak si dovolím tady poukázat na úskalí, o kterých si myslím, že TH velmi podceňuje... Vzhledem k tomu, že všechny snímky jsou z mého pohledu neostré, tzn., že i snímky ED100kou jsou jen průměrné, tak největším úskalím bude ta zrcadlovka. Když jsem fotíval Měsíc ED100kou a Pentaxí zrcadlovkou, tak i na EQ5 s 2" nohama to bylo v pohodě, vč. nataženého ohniska konvertorem. Ovšem MAKem 180, tj. 2700mm ohnisko, se mi nikdy nepovedlo udělat ostrý snímek - rozuměj - běžnými expozicemi v řádu setin a desetin. Zachránila mne má oblíbená Večerka naproti v ulici, protože vteřinovou a delší expozicí byly snímky Kindervajec jako brus. Zkrátka - ani předsklopené zrcátko nestačí - ta závěrka v těžkém foťáku na konci dalekohledu to prostě spolehlivě rozhýbá. A zjistil jsem také, že spousta zrcadlovek je na tom ještě hůř, než Pentaxy.

EQ5 jsem vyměnil za AZ-EQ6 a SW MAKa 180 za OMC 200 ( ohnisko 4 m ) a situace se opakovala. Absolutní nechytačka udělat tímto ohniskem a zrcadlovkou ostrý snímek Měsíce. Záchrana přišla pořízením mirrolessu Fujifilm XT-1 - má totiž kromě mechanické i elektronickou závěrku.

Dále je potřeba takovéto testy dělat na co nejbližších cílech a za zcela standardních podmínek - tzn. při trvale zatažené obloze a při klidném vzduchu v přízemních vrstvách, v co nejkratším časovém úseku a situaci neustále kontrolovat. Jakmile to dopadá způsobem, že vybírám nejlepší snímek z pěti, je to špatně, tj. zcela nahodilé...

[Psion]

Fotografie i částečně zkresluje chromatickou aberaci - bývá podstatně horší na fotografii než okem, záleží na typu snímače a pak na to zda pozorujeme ve dne či v noci (posun citlivosti oka). Samozřejmě pro porovnání dvou stejných dalekohledů je metoda fotografie v pořádku, při různých typech dalekohledech je to rovněž problematické.

[Artaban]

No, pokud se dívám na ten test, tak jak rozlišovací schopnost, tak barevná vada je lepší už v tom 100 mm ED a stále lepší i při zaclonění toho achromatu na 130 mm. A pokud by to tak mělo být za všech okolností ( připusťme zde nestandardní podmínky testu) , tak nevidím moc důvodů pro tu 150. Netuším, na kolik přišla tahle kombinace, ale 120 mm ED by dávala asi lepší výsledky

Asi bych s tím souhlasil, pokud by šlo jen o planetární pozorování, ED 120 ukáže přibližně stejné detaily na planetách, ale,,
1. 150mm průměr dá víc světla a tak třeba Saturn, (ale i Jupiter a Mars) při zvětšění 2D 300x, bude větším zážitkem, než v ED 120.
2. Nebo třeba dvojhvězdy, by měl Istar dokázat trochu lépe. Taky jamky na Měsíci při zvětšení 2D dokáže asi menší.
3. DSO bude pak jistě lepší v Istar 150mm. ED 120 má jen lepší možnost dosáhnout malého zvětšení.
4. Istar 150mm dá více světla a tak bude schopen ukázat i např. slabší komety.
5. Istar bude méně náročný na okuláry a snadněji dosáhne taky velkých zvětšení bez barlow, nebo hodně krátkých okulárů.
6. S Binohlavou dá víc světla.
Když to vezmu jen v teoretické rovině, tak s Istar 150mm, by měl mít člověk z pozorování v průměru větší zážitek, než s ED120.

Nevýhoda je větší hmotnost a délka. ED 120 je taky lepší na focení.

[Cztwerec]

To by chtělo jednoduše postavit vedle sebe. Zajímalo by mě jak se projeví ty 3 cm průměru.

[TH]

Teda koukám, jak se to tu dalo do pohybu
Ještě si to musím v klidu pročíst. Jen jednu rychlou poznámku. Nad pořízením ED120 jsem taky uvažoval. Dost dlouho jsem sledoval bazar, ale nic jsem neulovil. A když se objevil za skvělou cenu Equinox ED100, tak jsem jej bral všema deseti. Na Měsíc a Slunce fajn. Na Jupiter tak akorát, ale na Saturn už je to malý průměr. No a řízením osudu jsem se nakonec dostal k Istaru za cca 70% ceny SW ED120. Navíc to beru i jako bonus pro mou duši kutila domácího, že jsem musel trochu přizpůsobit malinko větší tubus vybranému objektivu.

[TH]

... tak největším úskalím bude ta zrcadlovka. ... ta závěrka v těžkém foťáku na konci dalekohledu to prostě spolehlivě rozhýbá.

...

Dále je potřeba takovéto testy dělat na co nejbližších cílech a za zcela standardních podmínek - tzn. při trvale zatažené obloze a při klidném vzduchu v přízemních vrstvách, v co nejkratším časovém úseku a situaci neustále kontrolovat. Jakmile to dopadá způsobem, že vybírám nejlepší snímek z pěti, je to špatně, tj. zcela nahodilé...

Ano, přemýšlel jsem o vlivu mechanické závěrky i turbulence vzduchu a proto jsem dělal vždy 5 snímků a vybíral ten nejlepší. Vyzkouším možná i kompakt Canon A720 za některým lepším okulárem. Taky zkusím najít bližší vhodný testovací objekt. S Istarem zaostřím na nejkratší vzdálenost asi 100 m. To bude asi trochu náročnější najít vhodný pevný cíl od nás ze dvora.

[Cztwerec]

Mě by zajímalo proč si myslíte, že 120 mm je na Saturn malý průměr. ED 120 jsem měl a určitě mi to tak nepřišlo. Spíš jsem měl pocit, že kdyby byl SW ED 120 triplet bylo by to asi lepší (proto jsem šel do tripletu 130). Ale, že by byl prostě ten refraktor pro planety (Saturn) nedostatečný, se říct určitě nedá.

[Artaban]

Cztwerec: Ano, co se týče detailů, tak s Tebou souhlasím, jak už jsem ostatně poznamenal. ED120 je dobrý stroj a Tvůj triplet 130mm ještě lepší. Já myslel taky ten obyčejný nenáročný pohled třeba i člověka, který vidí Saturn párkrát ročně a nestuduje tam zrovna každý detail.
Se zvětšením kolem 300x vypadá Saturn už celkem monstrózně a člověk si víc uvědomí, jak velká planeta to je. Sice tam nebudou ty vyloženě jemné detaily, jako v ED120 zvětšení 240x, ale bude tam ještě dost světla. V mém refráku to jde ještě kousíček dál díky většímu průměru a zvětšení 330x.
No a jestli je ten Istar dobře udělaný a to asi bude, tak zvětšení asi 240x pak zvládne taky dost slušně.
Třeba budou stát jednou na jedné louce a posoudíme to lépe.

[Cztwerec]

Naposled když jsem se při dobrých podmínkách díval na Saturna byl jako z učebnice. A to bylo zvětšení pouze cca. 170 x. S tím tripletem jsem měl neskutečný pocit 3D obrazu a světlo mi vůbec nechybělo, nějak jsem to jen nepochopil, omlouvám se. Pokud by bylo nějaké srovnání na poli klidně s tím mým křápem přijedu (pokud čas dovolí...).

[TH]

Mě by zajímalo proč si myslíte, že 120 mm je na Saturn malý průměr. ED 120 jsem měl a určitě mi to tak nepřišlo. Spíš jsem měl pocit, že kdyby byl SW ED 120 triplet bylo by to asi lepší (proto jsem šel do tripletu 130). Ale, že by byl prostě ten refraktor pro planety (Saturn) nedostatečný, se říct určitě nedá.

Ta snaha o větší průměr byla u mě daná používáním binohlavy Baader, která trochu světla ubírá. To jsem v předešlých příspěvcích zapomněl uvést. Možná, že spolu s ED 120 by byl Saturn přes binohlavu už dostatečně světlý, ale měl jsem obavu, že rozdíl 2cm na průměru bude malý. A průměr 150 mm se mi zdál jako optimální řešení z hlediska ceny (to hlavně), světelnosti a přenosnosti.

[Cztwerec]

Tak věřím že s průměrem roste rozlišení a zisk světla, akorát bych to tedy neřešil refrákem ale další otázka je, co komu připadá jako tmavý obraz, nebo kdo vnímá barevnou vadu jako problém (nebo do jaké míry) či jestli to ED má lepší podání jemných detailů. Je to dost subjektivní... A taky je subjektivní co kdo chceme a od té optiky očekáváme, takže pokud ti to vyhovuje, proč ne?

[MilAN]

Kdybychom měli ten fotografický test brát jako signifikantní ( což ale, jak už bylo několikrát napsáno, tak nemůžeme), tak to vyvrací všechny ty přednosti 150 mm refraktoru ,které uvádí Artaban ve svém příspěvku č. 51, až na to větší množství světla. Ze snímků je vidět, že rozlišení není větší a pokud je při stejném "zvětšení" obraz horší, nemá smysl uvažovat o zvětšení větším. Takže více světla pro DSO ano, ale ne více detailů ani zvětšení.
A pro refrák 150/1800 neplatí úplně to, co se píše o dlouhoohniskových FH , na to je příliš krátký.
.......
Ale tím vůbec nechci ani naznačovat, že to je špatný dalekohled nebo špatné řešení. Pokud je ta optika dobře udělaná , tak má vlastnosti, které jí náležejí a které byly očekávány. Fyzikální limity jsou nepřekročitelné