Vážení přárelé,
doporučuji sledováníí pořadu Hawkingův paradox,
zítra, tj v sobotu 27. října 2007 ve 14.35 na ČT2.
O Velkém třesku
O Velkém třesku
Kdosi tu napsal....věřím, že pořádná teorie má být prosta všech nekonečen....,myslím,že autor tohoto blafu je zralý na psaní scifi příběhů,které jsou zakončeny absolutním,totálním koncem všehomíra.
O Velkém třesku
Diskuze to byla zajímavá, škoda, že skončila v říjnu minulého roku...
Na vesmíru je nejúžasnější to, že jej můžeme pozorovat.
O Velkém třesku
Je vidět, že ty opravdu fundamentální kosmologické problémy vlastně nikoho nezajímají. 
Myslím, že současný stav kosmologie prožívá "předkeplerovskou" éru. Samá záplata, aby se teorie sesouhlasila s pozorováním: inflace vesmíru, zrychlující se rozpínání vesmíru s temnou hmotou a energií atd.
Je to celé nějak neučesané :(
Ještě štěstí, že se rodí krásná teorie M se superstrunami a zabalenými rozměry.. ;D
Myslím, že současný stav kosmologie prožívá "předkeplerovskou" éru. Samá záplata, aby se teorie sesouhlasila s pozorováním: inflace vesmíru, zrychlující se rozpínání vesmíru s temnou hmotou a energií atd.
Je to celé nějak neučesané :(
Ještě štěstí, že se rodí krásná teorie M se superstrunami a zabalenými rozměry.. ;D
Murphyho zákon seeingu: Seeing je nejhorší v okamžiku expozice.
dobson 305/1500 a 254/1200 na paralaktickém stolku, MAK 127, MTO, SKYMASTER 15x70
http://astrofotky.cz/~aquarius
dobson 305/1500 a 254/1200 na paralaktickém stolku, MAK 127, MTO, SKYMASTER 15x70
http://astrofotky.cz/~aquarius
O Velkém třesku
Myslím, že pojem "singularia" je jen teoretický.
Skutečná singularita neexistuje.
Ani bodová, ani nekonečno.
Myslím, že vesmír se může jevit jako nekonečný,
ale ve skutečnosti je pravděpodobně ohraničený
a to v prostoru i v čase.
Představme si, že má tvar třírozměrné koule v časoprostoru.
Potom jeho metrika může vypadat takto:
2 2 2 R 4 2 R.r 2 2 2 2
ds = c .dt - ( [ch9472][ch9472][ch9472] ) . dr - ( [ch9472][ch9472][ch9472] ) . (d theta + sin theta d fí )
R-r R-r
kde s = délka, (tedy ds = element délky)
t = čas
R = poloměr vesmíru (hypotetický parametr)
r,theta,fí = sférické souřadnice
Pro R jdoucí k nekonečnu přechází tato metrika
na známou metriku našeho vesmíru.
Podle této metriky se vzdálenosti blízko okraje mění
tak, že vesmír se zdá být nekonečným.
Přitom nezáleží na tom, ze kterého bodu uvnitř
na něj pohlížíme, tj kde zvolíme jeho střed.
Skutečná singularita neexistuje.
Ani bodová, ani nekonečno.
Myslím, že vesmír se může jevit jako nekonečný,
ale ve skutečnosti je pravděpodobně ohraničený
a to v prostoru i v čase.
Představme si, že má tvar třírozměrné koule v časoprostoru.
Potom jeho metrika může vypadat takto:
2 2 2 R 4 2 R.r 2 2 2 2
ds = c .dt - ( [ch9472][ch9472][ch9472] ) . dr - ( [ch9472][ch9472][ch9472] ) . (d theta + sin theta d fí )
R-r R-r
kde s = délka, (tedy ds = element délky)
t = čas
R = poloměr vesmíru (hypotetický parametr)
r,theta,fí = sférické souřadnice
Pro R jdoucí k nekonečnu přechází tato metrika
na známou metriku našeho vesmíru.
Podle této metriky se vzdálenosti blízko okraje mění
tak, že vesmír se zdá být nekonečným.
Přitom nezáleží na tom, ze kterého bodu uvnitř
na něj pohlížíme, tj kde zvolíme jeho střed.
O Velkém třesku
Singularita že je teoretická? Na Zemi máme dvě singularity, severní a jižní pól. Otázka: Jaká je zeměpisná délka pólů? Taky je zapotřebí rozlišit singularitu fyzikální a souřadnicovou...
O Velkém třesku
Vážení přátelé,
přiznám se, že mne zajímá spíše kosmologie, než astronomie.
To proto, že kosmologie se snaží vysvětlit a pochopit
poznatky. které byly v astronomii učiněny.
Myslím, že žijeme v převratné době,
kdy standartní modely jsou tzv. na spadnutí.
Pohled na vesmír dnes určují dvě oddělené teorie.
Einsteinova Obecná teorie relativity a Kvantová teorie.
Matematik Godel poznal, že každá bezesporná teorie
je neúplná, tj. nevysvětluje všechno.
Einsteinova teorie zrodila pojem neexistující singularity
a kvantová teorie zplodila Higgsův boson.
Ale vždyť za jeho objevení byla udělena Nobelova cena.
Pardon, ne za jeho objevení, ale za "zásluhy
na jeho objevení". My Češi bychom řekli
za jeho objevování. (Jazyk, ve kterém bylo napsáno
odůvodnění tohoto udělení nemá nedokonavý tvar sloves).
Myslím, že nově vznikající teorie superstrun
nepřinese uspokojivé řešení situace.
Dává sice určitou naději tím, že částicím
přisuzuje jakýsi nespecifikovaný tvar,
ale, řekl bych, že svými mnoha svinutými dimenzemi
situaci komplikuje.
Připomíná mně to situaci v době, kdy pohyb planet
na obloze byl vysvětlován složitými výpočty.
Neočekávejte, že náprava situace přijde
z odborných kruhů.
Nikdy tomu tak nebylo. Páni akademici vědí,
že to jinak nejde. Jak kdosi přede mnou
řekl, musí přijít někdo, kdo to neví.
Dovolím si vyjádřit svůj názor.
Vesmír se očividně vyvíjí.
V každém vývoji vystupují dvě entity,
které se doplňují. Jen dvě, ne více.
Někdo by mohl říci, že spolu bojují.
Něco jako Yin a Yang.
Jaké to jsou entity snad tušíte.
Jsou naprosto neslučitelné a musí spolu existovat.
Veškeré dění se odehrává vždy na rozhraní
těchto entit.
Uvedu příklad.
Olej a voda jsou neslučitelné.
Přitom existuje stav, tzv. emulze, ve kterém
existují spolu.
Jsou sice neslučitelné, ale mají mnoho
společného. Jsou obě kapaliny s podobnými
vlastnostmi.
Proto kapky oleje v emulzi mohou mít
nestejnou velikost.
V případě, že by tyto entity byly naprosto
neslučitelné, pak pravděpodobnost, že by kapky
jedné entity ve druhé měly různou velikost
bude malá.
Chci tím říci, že na proton můžeme pohlížet
jako na kapku hmoty v prostoru.
Ta kapka chce ten prostor okolo deformovat,
chce vytvořit černou díru, je však malá
a neudrží ji. Vytváří gravitační vlny
s velikou energií.
To vlnění vyvolává v určité vzdálenosti
od středu odezvu ve tvaru jakéhosi oblaku.
Ta odezva je samostatný objekt, elektron.
Neutron není stabilní částice.
Jeho odezvou je neutrino.
Rozpadá se na proton, elektron a elektronové
antineutrino. Tím se zruší neutrino
a zůstává jen proton a elektron.
Netvrdím, že se nemýlím.
PS
Na tomto foru je mi sympatické,
že zde mohu svobodně vyjádřit svůj názor.
přiznám se, že mne zajímá spíše kosmologie, než astronomie.
To proto, že kosmologie se snaží vysvětlit a pochopit
poznatky. které byly v astronomii učiněny.
Myslím, že žijeme v převratné době,
kdy standartní modely jsou tzv. na spadnutí.
Pohled na vesmír dnes určují dvě oddělené teorie.
Einsteinova Obecná teorie relativity a Kvantová teorie.
Matematik Godel poznal, že každá bezesporná teorie
je neúplná, tj. nevysvětluje všechno.
Einsteinova teorie zrodila pojem neexistující singularity
a kvantová teorie zplodila Higgsův boson.
Ale vždyť za jeho objevení byla udělena Nobelova cena.
Pardon, ne za jeho objevení, ale za "zásluhy
na jeho objevení". My Češi bychom řekli
za jeho objevování. (Jazyk, ve kterém bylo napsáno
odůvodnění tohoto udělení nemá nedokonavý tvar sloves).
Myslím, že nově vznikající teorie superstrun
nepřinese uspokojivé řešení situace.
Dává sice určitou naději tím, že částicím
přisuzuje jakýsi nespecifikovaný tvar,
ale, řekl bych, že svými mnoha svinutými dimenzemi
situaci komplikuje.
Připomíná mně to situaci v době, kdy pohyb planet
na obloze byl vysvětlován složitými výpočty.
Neočekávejte, že náprava situace přijde
z odborných kruhů.
Nikdy tomu tak nebylo. Páni akademici vědí,
že to jinak nejde. Jak kdosi přede mnou
řekl, musí přijít někdo, kdo to neví.
Dovolím si vyjádřit svůj názor.
Vesmír se očividně vyvíjí.
V každém vývoji vystupují dvě entity,
které se doplňují. Jen dvě, ne více.
Někdo by mohl říci, že spolu bojují.
Něco jako Yin a Yang.
Jaké to jsou entity snad tušíte.
Jsou naprosto neslučitelné a musí spolu existovat.
Veškeré dění se odehrává vždy na rozhraní
těchto entit.
Uvedu příklad.
Olej a voda jsou neslučitelné.
Přitom existuje stav, tzv. emulze, ve kterém
existují spolu.
Jsou sice neslučitelné, ale mají mnoho
společného. Jsou obě kapaliny s podobnými
vlastnostmi.
Proto kapky oleje v emulzi mohou mít
nestejnou velikost.
V případě, že by tyto entity byly naprosto
neslučitelné, pak pravděpodobnost, že by kapky
jedné entity ve druhé měly různou velikost
bude malá.
Chci tím říci, že na proton můžeme pohlížet
jako na kapku hmoty v prostoru.
Ta kapka chce ten prostor okolo deformovat,
chce vytvořit černou díru, je však malá
a neudrží ji. Vytváří gravitační vlny
s velikou energií.
To vlnění vyvolává v určité vzdálenosti
od středu odezvu ve tvaru jakéhosi oblaku.
Ta odezva je samostatný objekt, elektron.
Neutron není stabilní částice.
Jeho odezvou je neutrino.
Rozpadá se na proton, elektron a elektronové
antineutrino. Tím se zruší neutrino
a zůstává jen proton a elektron.
Netvrdím, že se nemýlím.
PS
Na tomto foru je mi sympatické,
že zde mohu svobodně vyjádřit svůj názor.
O Velkém třesku
Za takovéto názory zde nezbývá než poděkovat. Co odstavec, to námět k zamyšlení.
Děkuji.
Děkuji.
O Velkém třesku
Co to je za blbosti? Pokud nejaky system vyzaruje gravitacni vlny, tak ztraci energii. To by ti ten neutron asi moc dlouho nevydrzel.
Půlmetr (10'') Dobson, 16'' Dobson ...
-
KpS
- Příspěvky: 2555
- Registrován: 04. 09. 2006, 02:26
- Bydliště: Praha Lužiny
- Věk: 78
- Kontaktovat uživatele:
O Velkém třesku
lcp: Asi každého, kdo se zajímá o fyziku a kosmologii, napadají někdy (zvláště před usnutím) různé převratné ideje. Je třeba být kritický nejen k myšlenkám jiných, ale především k těm vlastním. Ve fyzice není mnoho cest, které prověří, zda se nová idea ujme a najde si své pokračovatele. Musí mít sílu vysvětlit dosud nevysvětlené a ještě lépe, předpovědět dosud neobjevené.
Karel
O Velkém třesku
Prosím, omluvte mne, Ladin má pravdu, energie nemůže být vyzařována ven.
O Velkém třesku
Myslím, že neutron nemůže přicházet o část své hmotnosti, protože jeho hmotnost je minimální. Z toho důvodu energie vznikajícího vlnění bude nejspíš znovu pohlcena. Předpokládám, že tato energie není tak velká,
že by mohla způsobit rozpad neutronu nebo protonu.
To může způsobit jen antičástice.
Věřím, že kromě prostoru a hmoty, existuje ještě absence prostoru a hmoty, která se chová v prostoru podobně jako hmota.
že by mohla způsobit rozpad neutronu nebo protonu.
To může způsobit jen antičástice.
Věřím, že kromě prostoru a hmoty, existuje ještě absence prostoru a hmoty, která se chová v prostoru podobně jako hmota.
O Velkém třesku
Jsem tuctový absolvent kurzu fyziky na ČVUT, je to už hodně dlouho, nenapadají mne tudíž před usnutím převratné ideje, občas ani nevím, o čem přesně je v takových debatách řeč a či to má či nemá hlavu a patu.
Nicméně se s Vámi podělím o to, co mi vytanulo na mysli při čtění posledního dlouhého příspěvku kolegy Icp :
Jednak jsem si vzpoměl na ( nevím zda pravdivé ) tvrzení, že vědci spočítali na základě věděckých poznatků, že čmelák nemůže létat. On to ovšem neví a tak, byť rozvážně a ne nějak převratně rychle, létá.
Druhak jsem si vzpoměl na Mrkose, který nevědouce, že to vlastně z pohledu odborníků a jeho tehdejší erudice v broušení zrcadel nejde a že nemá nejmenší šanci vybrousit velkou meniskovou fotokomoru ( do té doby údajně jeho největší zrcadlo mělo 15 cm ), nevěděl to a vybrousil 600/800 mm stroj. Podotýkám, kvalitní.
A tak si říkám, že občas je lepší možná něco nevědět, nemít dosavadními poznatky či zavedenými "pravdami" ucpanou hlavu a nechat si místo na kreativitu. Myslím, že se to už mnohokrát osvědčilo.
Nicméně se s Vámi podělím o to, co mi vytanulo na mysli při čtění posledního dlouhého příspěvku kolegy Icp :
Jednak jsem si vzpoměl na ( nevím zda pravdivé ) tvrzení, že vědci spočítali na základě věděckých poznatků, že čmelák nemůže létat. On to ovšem neví a tak, byť rozvážně a ne nějak převratně rychle, létá.
Druhak jsem si vzpoměl na Mrkose, který nevědouce, že to vlastně z pohledu odborníků a jeho tehdejší erudice v broušení zrcadel nejde a že nemá nejmenší šanci vybrousit velkou meniskovou fotokomoru ( do té doby údajně jeho největší zrcadlo mělo 15 cm ), nevěděl to a vybrousil 600/800 mm stroj. Podotýkám, kvalitní.
A tak si říkám, že občas je lepší možná něco nevědět, nemít dosavadními poznatky či zavedenými "pravdami" ucpanou hlavu a nechat si místo na kreativitu. Myslím, že se to už mnohokrát osvědčilo.
O Velkém třesku
Za tento názor nezbývá než poděkovat. Děkuji.
O Velkém třesku
Myslím, že usuzovat na vlastnosti hmoty ze střepů
s jepičí životností při srážkách v mlžné komoře
není zcela objektivní.
Zde se projevují nejen vlastnosti hmoty,
ale také vlastnosti prostoru.
Žijeme ve vertikálně stlačeném prostoru.
Dvě dimenze jsou deformované, jedna nikoliv.
Odtud tři druhy kvarků, jeden "up" a dva "down".
Není vyloučeno, že kdyby drcení jader probíhalo
v beztížném stavu, pak by stopy
v mlžné komoře mohly vypadat trochu jinak.
Gravitační síla je zde nepatrná,
ale jde o zakřivení prostoru,
s jepičí životností při srážkách v mlžné komoře
není zcela objektivní.
Zde se projevují nejen vlastnosti hmoty,
ale také vlastnosti prostoru.
Žijeme ve vertikálně stlačeném prostoru.
Dvě dimenze jsou deformované, jedna nikoliv.
Odtud tři druhy kvarků, jeden "up" a dva "down".
Není vyloučeno, že kdyby drcení jader probíhalo
v beztížném stavu, pak by stopy
v mlžné komoře mohly vypadat trochu jinak.
Gravitační síla je zde nepatrná,
ale jde o zakřivení prostoru,