Jak se stát astronomem?

[Achernar]

To je pravda, presne takove reakce jsem zazil s tou Venusi, ostatne prave planetz ukazuju kolemjdoucim nejcasteji. Dokonce jedna pani mi verejne podekovala v mistnim casopise:-)
Jinak, pro Selene- nemyslim, ze by ma pozorovani za moc nestala, pozoruju uz nejakych patnact let a myslim, ze mi to jde, ze umim koukat a videt, vyuzit moznosti sveho dalekohledu, takze prumer zvetsuji az po tech letech:-) V jednom vydani astropisu (tusim, VK urcite vi presne) vysly moje kresby mesice a myslim, ze mam i pekne vysledky u Jupitera a treba velke Mlhoviny v Orionu nebo Venuse. Jsem spis praktik - koukam a kreslim, to me bavi. Mam samozrejme nejake potuchy o zakladech fysiky a astronomie, o principech vsech tech jevu, jen holt nemam hlavu na pocty a rovnice, to je marny...

[VK]

Znalost nebo neznalost matematiky není problém. Problém je přístup k astronomii - tedy je-li negativní.

Článek Zdeňka Kvíze v JihoČASU si neklade za cíl roztřídit astronomy na jednotlivé skupiny podle nějakého určujícího znaku, ale popsat čistě "přírodopisným stylem" ty lidi, kteří od astronomie nějak "desertovali". Tento přístup vpodstatě sleduje skutečnost a vyrábí škatulky. A popisovaní lidé vlastně astronomové už nejsou. Mně toto rozdělení nestačí, proto jsem zavedl rozdělení svoje podle amatérismu a profesionality. Usoudilt jsem, že abych problém co nejvíce zjednodušil a usnadnil pochopení toho skutečně důležitého, musím postupovat takto: 1. do jednoho parametru soustředit postoj člověka a 2. do druhého parametru soustředit všechno ostatní. To "všechno ostatní" jsem nazval "podmínky" a zahrnuji do toho: vzdělání, hmotné zázemí, množství jasných nocí do roka, nadmořskou výšku, prostě úplně všechno. Z toho mi vyšly 4 skupiny (2 x 2):

1. lidé s amatérskými podmínkami a amatérským přístupem,
2. lidé s amatérskými podmínkami a profesionálEDm přístupem,
3. lidé s profesionálními podmínkami a amatérským přístupem,
4. lidé s profesionálními podmínkami a profesionálním přístupem.

Přitom rozhodující je přístup. Všechno se vyvíjí v čase, i my sami. Kdo má k astronomii profesionální přístup, zachová se ve stejné situaci jinak, než ten, kdo má amatérský přístup. Člověk s profesionálním přístupem postupně dosahuje profesionálních podmínek a naopak.

Reaguji tím mimo jiné na dvě skutečnosti: 1. slovo "amatér" sice astronomická populární literatura nějak definuje, ale v praxi se za amatéra považuje kdekdo, včetně lidí, kteří vlastně patří k diletantům nebo úplným hlupákům. Takže slovo "amatér" se rozplývá v neurčitosti. 2. s rozvojem moderních technologií přestává platit to, co se píše v knížkách z I. republiky, tj., že "i amatér může učinit pozorování, které má stejnou hodnotu, jako profesionální".

Tohleto - možná v určitém ohledu méně srozumitelně - jsem v tématu "Jak se stát astronomem" už napsal dříve. Někteří účastníci to nepochopili nebo nechtěli pochopit - tolik jen k vysvětlení, jak to celé vzniklo.

Zkusím se vrátit k původnímu tématu "Jak se stát astronomem" ještě z jednoho úhlu pohledu: totiž "Proč" se lidé stávají astronomy? Důvodů může být více. Jak je vidět, tak přesto, že moderní astronomie je dnes vpodstatě částí teoretické fyziky, zájem o ni se vyskytuje i u humanitně založených lidí. Zřejmě je tedy podstata jevu složitější. Lidem se může líbit obloha (estetické hledisko), lidé to ale mohou brát také jako únik od reality.

Tohle není jen samoúčelná odbočka: důvod, proč to lidé dělají, má vliv na to, jak to dělají. Důvod je totiž "poloviční cíl". V dnešní informační době platí, že dosáhnete obvykle jen toho, co si vytknete za cíl. Chce-li si někdo prostřednictvím astronomie vyléčit komplex méněcennosti, směřuje nutně někam trochu (hodně) jinam, než ten, kdo se zajímá o astronomii pro lásku k vědě a nebo než třeba ten, kdo se zajímá o astronomii pro lásku k něčemu krásnému. V prvním případě jde o motivaci negativní (zbavit se čehosi tíživého), v druhém a třetím případě o motivaci positivní. Všichni ovšem jednotně tvrdí "já se zajímám o astronomii" - a na první pohled je od sebe nepoznáte.

V. K.

P. S.: možná se Vám zdá, že mluvím příliš o lidech a málo o vesmíru, ale cesta k astronomickému zázemí vede přes peníze a cesta k penězům přes lidi. Koneckonců my všichni jsme lidé: když kdokoli z nás píše o sobě nebo o svých problémech, píše o lidech. Vesmíru je jedno, jestli mám nebo nemám dost peněz na CCD-kameru a fotometrické filtry, nebo jestli mám nebo nemám matematické nadání.

[Algol77 (Jakub Koukal)]

To Achernar: přesně tak, nezbývá než souhlasit, pro mě je astronomie hlavně tím koukáním na nebe a pak až teorií (v mém případě hlavně zpracování dat)...člověk, který nepozná na nebi Labuť ale ví, jak funguje kdeco ve vesmíru, není astronom, ale teoretický astrofyzik....je samozřejmé, že pro zpracování a vyhodnocení dat se musím naučit ovládat nějaké základní matematické úkony (např. diferenciály - pozn. ne ty z auta...), ale s matematikou si moc netykám a radši se jí vyhýbám....
To VK: bylo napsáno doslova : 2. s rozvojem moderních technologií přestává platit to, co se píše v knížkách z I. republiky, tj., že "i amatér může učinit pozorování, které má stejnou hodnotu, jako profesionální".
S tímto nemůžu souhlasit, v mém oboru (MPH) stále můžu dosáhnout výsledků srovnatelných s profesionály, pokud to není způsobeno tím, že pozorování meteorů je realizováno hlavně amatéry s profesionálním přístupem, protože profesionál s amatérským přístupem nemá čas na nějaké blbosti typu návratu Leonid....vzpomínám si na rok 98, kdy došlo k předstihu návratu Leonid o 16h a já byl na hvězdárně v nejmenovaném krajském městě a domlouval sem s nimi společnou pozorovací akci a oni řekli, že to nemá cenu, protože maximum je až zítra a venku je zima-jejich problém, nic neviděli, já ano....) :bounce: