barvy v dalekohledu

[cocky]

Kromě individuální citlivosti oka a skutečných vlastností objektů na obloze hraje roli i prostředí mezi okem a objektem. Pominu extinkci nebo rudý posuv - u objektů, které pozorujeme okem, to nemá vnímatelný vliv, zcela jistě se uplatňuje roptyl v atmosféře. Rozptyl na molekulách (Rayleighův rozptyl) způsobuje, že je obloha modrá a Slunce u obzoru červené. To se také jistě projevuje na barvě objektů blízko obzoru. Např. Antares u nás vidím vždy jako červený, jak je to v zeměpisných šířkách, kde se Antares dostane i do blízkosti zenitu netuším, nikdy jsem tam nebyl.

[MMys]

Tyhle vlivy na barvu nejsou zase tak moc podstatné, respektive jsou patrné až velmi nízko u obzoru. Vezmi si, jaká část záření projde ze Slunce, když ho vidíš opravdu červené, a jak je v ten okamžik vysoko nad obzorem. Za takové atmosférické situace obvykle tak nízko nad obzorem již hvězdy nejdou skoro vidět. Kdyby slunce bylo v pozici Antara, bylo by většinou sotva oranžové. Antares je ale rudý veleobr s barevným indexem B-V=1.83 a září tedy červenooranžově. Nic na tom nezmění to, kdyby byl v zenitu.

[VK]

MMys napsal:
Z toho si nic nedělej. To já dokonce jedním (levým) okem vidím barvy nepatrně "teplejší" prostě malinko dočervena. Ale barvocit mám vynikající. Moje žena za studií prováděla na katedře textilních materiálů nějaké kolorimetrické testy a testy vnímání barev lidmi. Byly to takové sady velmi jemně odstupňovaných odstínů z celého spektra, a měly se srovnat podle odstínu. Zkoušeli to i na mě, a srovnal jsem je bez jediné chyby.

Ten barevný posun mám již od mala  ;)

Tak dlouho se kouká jedním okem přes foťák a druhým normálně, až se barvy posunou ;D ;D ;D ;D ;D ;D ;D

V. K.

[VK]

cocky napsal: Kromě individuální citlivosti oka a skutečných vlastností objektů na obloze hraje roli i prostředí mezi okem a objektem. Pominu extinkci nebo rudý posuv - u objektů, které pozorujeme okem, to nemá vnímatelný vliv, zcela jistě se uplatňuje roptyl v atmosféře. Rozptyl na molekulách (Rayleighův rozptyl) způsobuje, že je obloha modrá a Slunce u obzoru červené. To se také jistě projevuje na barvě objektů blízko obzoru. Např. Antares u nás vidím vždy jako červený, jak je to v zeměpisných šířkách, kde se Antares dostane i do blízkosti zenitu netuším, nikdy jsem tam nebyl.
Skutečně jen připomínka: modou barvu denní oblohy způsobuje rozptyl Ramanův.

V. K.

[Vlastimil Vojáček (máčka)]

Skutečně jen připomínka: modou barvu denní oblohy způsobuje rozptyl Ramanův.

V. K.

ee. Modrou barvu denní oblohy způsobuje opravdu Rayleighův rozptyl.

Z toho si nic nedělej. To já dokonce jedním (levým) okem vidím barvy nepatrně "teplejší" prostě malinko dočervena.
Ja mám tohle taky! Levým okem vidím barvy trošičku sytějši (teplejší)

[Eryn]

Rada by som vedela, aká je teda skutočne fabra Slnka.

Potrebujem to do Wikipédie, pretože práve vylepšujem svoj článok Slnko na najlepší článok. A pri tejto príližetosti sme sa začali baviť o tom, čo je pravdy na tom, že Slnko je žlté a či je ľudské oko najviac citlivé na žltú alebo na zelenú farbu. Prosím vás, ak ak to niekto viete s istotou a viete to podložiť aj nejakým zdrojom (najlepší by bol internetový a úplne najlepšie by bolo, keby ten zdroj bol v slovenčine alebo v češtine) tak odpovedzte:

1. Či je Slnko pri pozorovaní zo Zeme biele, žlté, zelené príp. inej farby.

2. Prečo je Slnko pri pozorovaní zo Zeme takej farby, akej je (rozptyl atmosféry...?)

3. Na akú farbu je najviac citlivé ľudské oko.

[MaG]

Křivku pro citlivost oka - denní i noční vidění najdeš třeba zde:
http://www.aldebaran.cz/bulletin/2005_s1_uni.php
Tuším, že sme se bavili, že tam je zelená barva.

Jinak sluneční světlo je bílé, rozkladem získáš duhu. Pokud bys některé barvy v duze neměla, nebylo by bílé.

[MilAN]

MaG napsal: Jinak sluneční světlo je bílé, rozkladem získáš duhu. Pokud bys některé barvy v duze neměla, nebylo by bílé.Napišme to ještě kategoričtěji : pokud by nebylo bílé , neexistovala by nikde na zemi barva bílá.

[Eryn]

No dobre, dobre, chápem, ale ako môže byť slnko žlté a pritom vyžarovať biele svetlo? Toto sa ma pýta jeden redaktor a priznám sa, že mu na to neviem odpovedať.

[MilAN]

A kdo tvrdí, že je slunce žluté ?

[Eryn]

MilAN napsal: A kdo  tvrdí, že je slunce žluté ?
Pokiaľ ja viem, tak je to takto: Slnko je žlté, pretože je spektrálneho typu G2. Jeho žltá farba by bola viditeľná z vesmíru, ale zo Zeme nie je, pretože ju ruší modrá farba oblohy. To bola varianta A. Varianta B je, že žltú farbu Slnka nevidíme preto, lebo je príliš blízke a prílš jasné - vraj na to by sme museli odletieť do vzdialenosti pár svetelných rokov. Tá druhá možnosť sa mi ale veľmi nepozdáva. ???

[MilAN]

To, že je spektrální třídy G2, znamená, že má maximum vyzařování tam, kde je.
Kdyby bylo žluté, neexistuje  moc, která by filtrací  udělala bílou - ale to už tu zaznělo a  není to poprvé na AF.
Pokud někdo nevěří že je barva bílá, přesvědč ho projekcí slunce na stínítko dalekohledem - vždy bude výsledek bílý.
A jinak - barva je vjem , krerý závisí na spektrální  citlivosti receptoru - oka.  Takže to, že  vnímáme barvu tělesa jako např. zelenou, závisí jednak na spektru objektu a jednak na spektrální  citlivosti receptoru. Vjem barvy je subjektivní

[css94381672]

Eryn napsal: No dobre, dobre, chápem, ale ako môže byť slnko žlté a pritom vyžarovať biele svetlo? Toto sa ma pýta jeden redaktor a priznám sa, že mu na to neviem odpovedať....Slunce je zdrojem bílého světla...
...což není v rozporu s tím, že nejvíce vyzařuje na určité vlnové délce (a není to žlutá, ale zelená)

to, na jaké vlnové délce nejvíce vyzařuje se řídí jen a jen jeho povrchovou teplotou (=5779±3K) a počítá se pomocí Wienova posunovacího zákona:

lmax=2,8977685/T [K]
tzn. Slunce nejvíce vyzařuje na 501 resp. 502nm...což je zelená barva trošku posunutá k modrému konci spektra:

tohlecto je nade vší pochybnost a odkázat můžeš třeba na skripta Astronomického oddělní Masarykovy univerzity na http://dumbell.sci.muni.cz/skripta/zakl ... _hvezd.pdf

...viz strana 32


a co se týče citlivosti, tak to je opět jednoduché--
v oku jsou tři druhy čípků s maximy citlivosti viz obr.:
..přesné hodnoty nejsou známy...v každé studii je to jinak

...celkově je oko (za fotopického=denního vidění) nejcitlivější na vlnovou délku 555nm... (např. Návod na použití vesmíru http://navod.hvezdarna.cz/navod/oko.htm nebo např. ten link z Českého vysokého učení technického, co dodal MaG)



co se týče toho, jak to celé nakonec dopadne a jakou barvu teda Slunce má.....tak to je horší...(já myslím, že jsme tu to rozřešili ale nálepku "nade vší pochybnost" bych tomu přeci jen nedal) ...každopádně nade vší pochybnost bude to, že výsledný vjem vzniká až v mozku (kdy už je signál předzpracován nervy u sítnice), a je to ovlivněno mnoha jevy (výrazně nestejný počet různobarevných čípků, různá citlivost pigmentů, různý překryv, tvar křivky vyzařování Slunce, jež je popsána zářením absolutně černého tělesa:

..a konečně i tou zemskou atmosférou:

více informací (bohužel teda anglicky  :-/ ) na http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hbase/bbrc.html#c1
http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hb ... on.html#c1
(=záření černého tělesa)
potom http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hb ... ad.html#c1 (odkud je ten graf, jak záření mění atmosféra)

a informace o oku na http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hb ... on.html#c1
http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hb ... ne.html#c3

...jsou to stránky Oddělení fyziky a astronomie na Georgia State University, takže celkem důvěryhodný zdroj  ;)

[Eryn]

Dobre, napísala som do Wikipédie tú vlnovú dĺžku, v ktorej má maximum vyžarovania a nech si každý urobí predstavu sám, aká je to farba.

Ale ešte stále to celkom nechápem. To znamená, na akú vzdialenosť by sme sa museli dostať od Slnka, aby sme ho videli pekne žlté ako napr. Capellu? A ešte jedna otázka: Keby sme (čisto teoreticky) žili na planéte obiehajúcej okolo červeného obra, tak by sme ho (obra) z planéty videli ako bieleho? Len preto, že vyžaruje v celom spektre a je jedno, kde má maximum vyžarovania?

[css94381672]

Eryn napsal: Ale ešte stále to celkom nechápem. To znamená, na akú vzdialenosť by sme sa museli dostať od Slnka, aby sme ho videli pekne žlté ako napr. Capellu?ale vždyť Slunce je žluté !

..podívej

1. vyzařuje maximum v zelené (s nádechem modré) (501nm)

2. je to širokospektrální zdroj, takže hodně vyzařuje i v jiných vlnových délkách, a proto se to v oku složí a vnímáme to jako bílou barvu (=všechny barvy dohromady) (ale to už bylo v dřívějších příspěvcích)
...správně by tedy naše oko mělo Slunko vidět jako nazelenale bílé (díky tomu maximu na 501nm)

3. oko slunko ale nevnímá jako nazelenale bílé, ale jako nažloutle bílé - výsledná barva se posunula k červenému konci spektra a to ze dvou důvodů:

a) maxima citlivosti pro zelené čípky a červené čípky jsou blízko sebe - proto když na čípky dopadá slunečním světlo, jsou aktivovány zelené (neb slunce má max v 500nm) ale i červené čípky, zatímco modré čípky mají maximum dál a aktivovány jsou jen trošku... (viz ten graf citlivosti)

b) v oku je jen 2% modrých, 34% zelených a 64% červených čípků...proto když dopadá do oka zelené světlo s přídechem modré, vzruchů z modrých čípků půjde do mozku málo, převažovat budou vzruchy ze zelených a červených...

..nicméně toto ti už neozdrojuju (hledal jsem to na netu, ale narážel jsem na stránky, kde je vždy jen něco, je zjednodušováno a už si to ani nepamatuju...tady jsme to tak dali dohromady a já myslím, že je to tak správně...ale to je tak vše...
....takže hodně štěstí s Wikipediou

Eryn napsal: A ešte jedna otázka: Keby sme (čisto teoreticky) žili na planéte obiehajúcej okolo červeného obra, tak by sme ho (obra) z planéty videli ako bieleho? Len preto, že vyžaruje v celom spektre a je jedno, kde má maximum vyžarovania?červení obři mají celkem nízké povrchové teploty (doufám, že nekecám)...budou proto vidět jako červení, nikoliv bílí, protože modrých paprsků tam bude díky malé teplotě jen velmi málo, mnohem méně než červených, protože křivka záření černého tělesa u krátkých vlnových délek klesá mnohem strměji než u delších (viz obr. hore)
(ale to už v tomto vlákně taky bylo)