Hledal jsem téma o mimozemských civlizacích a životě ve vesmíru...a nenašel jsem - zdá se mi to poněkud podezřelé (že byste to tady ještě neprobírali ?!) no -
v poslední době se objevily velice příjemné zprávy:
1)
"V posledních týdnech podobným způsobem padlo i jiné 'dogma'. Už od 17. století většina astronomů tvrdošíjně hlásá (vycházeje z dostupných faktů), že polovina, ne-li celé dvě třetiny všech stálic ve vesmíru žije v párech a nebo dokonce vícenásobných systémech. Slunce je pak v tomto směru velkou výjimkou."
...nyní se ukazuje, že 70% všech hvězd žije osamoceně
2)
Byl odhalen původ záhadného rtg pozadí. Dřív vědci mysleli, že rtg pozadí má na svědomí, plyn, který je výbuchy supernov zahříván a produkuje rtg záření, jenže tady byl problém takový, že máme příliš málo supernov (P.S. statisticky připadá 1 supernova na 50let). Nyní již zjistili, jak to je. Zdrojem jsou jednak kataklyzmatické proměnné (1/3), jednak aktivní koróny (2/3). U kataklyzmatických proměnných je bílej trpaslík, kterej obíhá kolem normální hvězdy a vycucává z ní matroš, kterej se v akrečním disku kolem trpaslíka zahřívá a září v rtg. Aktivní koróny vznikají opět v binárních systémech vzájemnou interakcí složek - v tomto případě normálních hvězd. Počet kataklyzmatickejch proměnnejch odhadují na milion, počet aktivních korón na miliardu (...což se mi tedy zdá poněkud v rozporu s tou 1/3 a 2/3...ale na http://www.physicsweb.org/articles/news/10/3/2/1 jim to evidentně problémy nečiní...), cóóž - ukazuje, že v počet hvězd v galaxii byl velmi podhodnocen.
tak. Tak, a nyní si dosadím do Drakeovi rovnice a vysvětlím proč; snažil jsem se brát v úvahu zdravý rozum a poslední údaje, nicméně v mnoha parametrech to jde těžko. Zajímalo by mne, co si o tom myslíte (a případně proč), takže hlasujte (a případně piště).
Tak, a nyní pan Drake...
(rovnice má více zápisů)
[glb]N = R · Fp · Ne · Fe · Fl · Fi · Fc · L[/glb]
R = počet vzniknuvšich hvězd za rok --- tedy 7 +/-3. Vzhledem k tomu, že se nyní zjistilo, že hvězd je v galaxii více, než jsme se domnívali, beru vrchní hranici, čili 10
Fp = prozatím (k 3.3.2006 - zdroj - http://vo.obspm.fr/exoplanetes/encyclo/encycl.html)je známo 147 planetárních systémů s 171 planetami. Neustále jsou objevovány další a menší (jak se technika zdokonaluje). Nicméně hlavní argument, proč si myslím, že planetární systém bude mít minimálně 95% všech hvězd, je teorie vzniku hvězd... Nenapadá mě jiná možnost likvidace zbytků protoplanetárního disku než jeho odfouknutí silným hvězdným větrem nějaké masivní hvězdy - těch je však jen pár procent. 70% hvězd je však ve vícenásobných systémech, co vylučuje možnost vzniku stabilní soustavy. Dávám tedy 60%.
Ne = průměrný počet planet v planetárním systému - dejme tomu 7?
Fe = podíl planet s vhodnými podmínkami pro život. Dle astránek BOINC optimistické astronomické odhady hovoří o 25%...já bych teda takovej optimista rozhodně nebyl. Chemické složení si myslím že není problém, ale aby byla planeta v příhodné vzdálenosti od hvězdy, to si nemyslím, že je moc pravděpodobný - dávám max 0.5%
Fl = podíl planet, na kterých život skutečně vznikl. Tak, tady dávám nekompromisných 100%, jelikož jsem nekompromisný ateista. Jestliže beru vážně pány Oparina, Darwina a pod. - a vůbec, na ně se můžu vykašlat - jestliže nevěřím, že jest něco mezi nebem a zemí, z příhodných podmínek pro život jasně plyne jeho vznik dle fyzikálních, chemických a biologických zákonů.
Fi = podíl planet, na kterých se vyvinul inteligentní život. Vznik inteligentního života z neinteligentního je za příhodných podmínek opět 100%, nicméně musíme uvažovat nejrůznější kosmické katastrofy. Na naší planetě jsou poměrně vzácné a rozvoji života příliš nevadí, ale my máme Jupitera, který většinu bordelu vychytá. Tudíž dávám 25%
Fc = podíl planet s inteligentním životem, schopným vyvinout technologie mezihvězdné komunikace - to již nemění počet civilizací, který chci zjistit -> 100%
L = doba, po kterou je civilizace detekovatelná - vzhledem k tomu, že chci zjistit počet všech civilizací, dosadím dobu, po kterou je přítomna na své planetě. Vycházeje ze Země, plus minus 5 miliard let trvalo, než civilizace vznikla. Za předpokladu, že musela probehnout již nejedna generace hvězd, aby vyrobily všechny potřebné prvky nutné pro vznik inteligentního života...řekněme, že první hvězdné soustavy s dobrými podmínkami pro vznik života začaly vznikat miliardu let před naší slun. soustavou...takže první civlizace se zde objevily též před miliardou let... tedy 1 000 000 000
výsledek? N = 52 500 000 ....čili na každé 7 600-sté hvězdě máme civilizaci...
Mimozemské civilizace
Mimozemské civilizace
css94381672 napsal:
1/ planetární systém bude mít minimálně 95% všech hvězd, je teorie vzniku hvězd... Dávám tedy 60%.
2/ Ne = průměrný počet planet v planetárním systému - dejme tomu 7?
3/ Fe = podíl planet s vhodnými podmínkami pro život... - dávám max 0.5%
4/ Fl = podíl planet, na kterých život skutečně vznikl. Tak, tady dávám nekompromisných 100%,... pro život jasně plyne jeho vznik dle fyzikálních, chemických a biologických zákonů.
Opieram sa len o svoje pocity - na základe rôznych názorov rôznych ľudí, tak prosím Vás, neberte to vážne. Inak si myslím, že v tomto smere sú aj tak len dohady.
1/ poznáme rôzne typy hviezd, s rôznou životnosťou, povrchovou teplotou, stabilitou... Podľa mňa to bude oveľa menej
2/ počet planét? Zdár sa mi, že mnohé hviezdy majú príliš veľké planéty na to, aby strpeli okolo seba až toľko ďalších, takže: 2-3?
3/ Vhodné podmienky? Zem disponuje:
- kontinentálnym driftom - po ich okrajoch s vulkánmi, ktoré zabezpečujú cirkuláciou minerálov. Na Marse to vždy chýbalo
- cirkuláciou vody (úžasné množstvo vody!)
- optimálnou vzdialenosťou od Slnka, od stredu Galaxie
Takže podľa mňa to bude hlboko pod 1:milión
4/ Počul som, že fyzikálne zákony sú nekompromisné: materiál v priestore (v kvapaline a vôbec, hocikde) má tendenciu sa rozplynúť do homogénnej štruktúry, presnejšie do bezštruktúrnej formy, čoho je presným opakom štruktúra hmoty vo vesmíre. Podľa mňa teda pravdepodobnosť vzniku vesmíru vôbec sa = 0. Z toho zas ale vyplýva výsledok Tvojich výpočtov: 0 planét so životom vo VESMÍRE. Keďže ale vieme, že aspoň 1 takáto planéta existuje, všetko je inak. Pre mňa z toho vyplýva jediný záver: inteligentné svorenie. Keď ovšem tento môj záver zarátam do výpočtov, dostanem výsledok: vo vesmíre to hemží životom.
O počtoch je zbytočné hovoriť, lebo ak nevieme presne, koľko je galaxií vôbec vo vesmíre, tak sa to nedá odhadnúť. Predstaviť sa to určite nedá, výpočty nám vychádzajú dosť extrémne, skratka:
SÚ VŠADE.
1/ planetární systém bude mít minimálně 95% všech hvězd, je teorie vzniku hvězd... Dávám tedy 60%.
2/ Ne = průměrný počet planet v planetárním systému - dejme tomu 7?
3/ Fe = podíl planet s vhodnými podmínkami pro život... - dávám max 0.5%
4/ Fl = podíl planet, na kterých život skutečně vznikl. Tak, tady dávám nekompromisných 100%,... pro život jasně plyne jeho vznik dle fyzikálních, chemických a biologických zákonů.
Opieram sa len o svoje pocity - na základe rôznych názorov rôznych ľudí, tak prosím Vás, neberte to vážne. Inak si myslím, že v tomto smere sú aj tak len dohady.
1/ poznáme rôzne typy hviezd, s rôznou životnosťou, povrchovou teplotou, stabilitou... Podľa mňa to bude oveľa menej
2/ počet planét? Zdár sa mi, že mnohé hviezdy majú príliš veľké planéty na to, aby strpeli okolo seba až toľko ďalších, takže: 2-3?
3/ Vhodné podmienky? Zem disponuje:
- kontinentálnym driftom - po ich okrajoch s vulkánmi, ktoré zabezpečujú cirkuláciou minerálov. Na Marse to vždy chýbalo
- cirkuláciou vody (úžasné množstvo vody!)
- optimálnou vzdialenosťou od Slnka, od stredu Galaxie
Takže podľa mňa to bude hlboko pod 1:milión
4/ Počul som, že fyzikálne zákony sú nekompromisné: materiál v priestore (v kvapaline a vôbec, hocikde) má tendenciu sa rozplynúť do homogénnej štruktúry, presnejšie do bezštruktúrnej formy, čoho je presným opakom štruktúra hmoty vo vesmíre. Podľa mňa teda pravdepodobnosť vzniku vesmíru vôbec sa = 0. Z toho zas ale vyplýva výsledok Tvojich výpočtov: 0 planét so životom vo VESMÍRE. Keďže ale vieme, že aspoň 1 takáto planéta existuje, všetko je inak. Pre mňa z toho vyplýva jediný záver: inteligentné svorenie. Keď ovšem tento môj záver zarátam do výpočtov, dostanem výsledok: vo vesmíre to hemží životom.
O počtoch je zbytočné hovoriť, lebo ak nevieme presne, koľko je galaxií vôbec vo vesmíre, tak sa to nedá odhadnúť. Predstaviť sa to určite nedá, výpočty nám vychádzajú dosť extrémne, skratka:
SÚ VŠADE.
Celestron NW 254/1200 na EQ-6 PRO, Canon EOS 400Dm, http://www.gymnz.sk/ameleg
Mimozemské civilizace
Zatím byly objeveny planety s hmotností Jupitera a výše - trochu divoké podmínky pro život. Byl bych trochu opatrnější s odhadem počtu hvězd s planetami, vhodnými pro život.
................
Ze 170 exoplanet dedukovat, že 95% hvězd bude mít planety je dost odvážná spekulace , ne? I když ji logicky zdůvodňuješ
................
Ze 170 exoplanet dedukovat, že 95% hvězd bude mít planety je dost odvážná spekulace , ne? I když ji logicky zdůvodňuješ
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Mimozemské civilizace
MilAN napsal: Ztím byly objeveny planety s hmotností Jupitera a výše - trochu divoké podmínky pro život. Byl bych trochu opatrnější s odhadem počtu hvězd s planetami, vhodnými pro život.Ale jen proto, že menší planety ještě neumíme objevovat. Musíme počkat na další vývoj pozorovacích technik.
IMHO planet je hafo všude, s životem to už bude velmi slabé a s vícebuněčným už vůbec, tipuji jen tak desítky inteligentních civilizací v Galaxii.
IMHO planet je hafo všude, s životem to už bude velmi slabé a s vícebuněčným už vůbec, tipuji jen tak desítky inteligentních civilizací v Galaxii.
Mimozemské civilizace
MilAN napsal: Ztím byly objeveny planety s hmotností Jupitera a výše - trochu divoké podmínky pro život.
To není tak docela pravda - viz třeba http://www.astro.cz/clanek/2297. V mikročočkách je budoucnost
To není tak docela pravda - viz třeba http://www.astro.cz/clanek/2297. V mikročočkách je budoucnost
Mimozemské civilizace
css94381672 napsal: Hledal jsem téma o mimozemských civlizacích a životě ve vesmíru...a nenašel jsem - zdá se mi to poněkud podezřelé (že byste to tady ještě neprobírali ?!) no -
v poslední době se objevily velice příjemné zprávy:
1)
"V posledních týdnech podobným způsobem padlo i jiné 'dogma'. Už od 17. století většina astronomů tvrdošíjně hlásá (vycházeje z dostupných faktů), že polovina, ne-li celé dvě třetiny všech stálic ve vesmíru žije v párech a nebo dokonce vícenásobných systémech. Slunce je pak v tomto směru velkou výjimkou."
...nyní se ukazuje, že 70% všech hvězd žije osamoceně
2)
Byl odhalen původ záhadného rtg pozadí. Dřív vědci mysleli, že rtg pozadí má na svědomí, plyn, který je výbuchy supernov zahříván a produkuje rtg záření, jenže tady byl problém takový, že máme příliš málo supernov (P.S. statisticky připadá 1 supernova na 50let). Nyní již zjistili, jak to je. Zdrojem jsou jednak kataklyzmatické proměnné (1/3), jednak aktivní koróny (2/3). U kataklyzmatických proměnných je bílej trpaslík, kterej obíhá kolem normální hvězdy a vycucává z ní matroš, kterej se v akrečním disku kolem trpaslíka zahřívá a září v rtg. Aktivní koróny vznikají opět v binárních systémech vzájemnou interakcí složek - v tomto případě normálních hvězd. Počet kataklyzmatickejch proměnnejch odhadují na milion, počet aktivních korón na miliardu (...což se mi tedy zdá poněkud v rozporu s tou 1/3 a 2/3...ale na http://www.physicsweb.org/articles/news/10/3/2/1 jim to evidentně problémy nečiní...), cóóž - ukazuje, že v počet hvězd v galaxii byl velmi podhodnocen.
tak. Tak, a nyní si dosadím do Drakeovi rovnice a vysvětlím proč; snažil jsem se brát v úvahu zdravý rozum a poslední údaje, nicméně v mnoha parametrech to jde těžko. Zajímalo by mne, co si o tom myslíte (a případně proč), takže hlasujte (a případně piště).
Tak, a nyní pan Drake...
(rovnice má více zápisů)
[glb]N = R · Fp · Ne · Fe · Fl · Fi · Fc · L[/glb]
R = počet vzniknuvšich hvězd za rok --- tedy 7 +/-3. Vzhledem k tomu, že se nyní zjistilo, že hvězd je v galaxii více, než jsme se domnívali, beru vrchní hranici, čili 10
Fp = prozatím (k 3.3.2006 - zdroj - http://vo.obspm.fr/exoplanetes/encyclo/encycl.html)je známo 147 planetárních systémů s 171 planetami. Neustále jsou objevovány další a menší (jak se technika zdokonaluje). Nicméně hlavní argument, proč si myslím, že planetární systém bude mít minimálně 95% všech hvězd, je teorie vzniku hvězd... Nenapadá mě jiná možnost likvidace zbytků protoplanetárního disku než jeho odfouknutí silným hvězdným větrem nějaké masivní hvězdy - těch je však jen pár procent. 70% hvězd je však ve vícenásobných systémech, co vylučuje možnost vzniku stabilní soustavy. Dávám tedy 60%.
Ne = průměrný počet planet v planetárním systému - dejme tomu 7?
Fe = podíl planet s vhodnými podmínkami pro život. Dle astránek BOINC optimistické astronomické odhady hovoří o 25%...já bych teda takovej optimista rozhodně nebyl. Chemické složení si myslím že není problém, ale aby byla planeta v příhodné vzdálenosti od hvězdy, to si nemyslím, že je moc pravděpodobný - dávám max 0.5%
Fl = podíl planet, na kterých život skutečně vznikl. Tak, tady dávám nekompromisných 100%, jelikož jsem nekompromisný ateista. Jestliže beru vážně pány Oparina, Darwina a pod. - a vůbec, na ně se můžu vykašlat - jestliže nevěřím, že jest něco mezi nebem a zemí, z příhodných podmínek pro život jasně plyne jeho vznik dle fyzikálních, chemických a biologických zákonů.
Fi = podíl planet, na kterých se vyvinul inteligentní život. Vznik inteligentního života z neinteligentního je za příhodných podmínek opět 100%, nicméně musíme uvažovat nejrůznější kosmické katastrofy. Na naší planetě jsou poměrně vzácné a rozvoji života příliš nevadí, ale my máme Jupitera, který většinu bordelu vychytá. Tudíž dávám 25%
Fc = podíl planet s inteligentním životem, schopným vyvinout technologie mezihvězdné komunikace - to již nemění počet civilizací, který chci zjistit -> 100%
L = doba, po kterou je civilizace detekovatelná - vzhledem k tomu, že chci zjistit počet všech civilizací, dosadím dobu, po kterou je přítomna na své planetě. Vycházeje ze Země, plus minus 5 miliard let trvalo, než civilizace vznikla. Za předpokladu, že musela probehnout již nejedna generace hvězd, aby vyrobily všechny potřebné prvky nutné pro vznik inteligentního života...řekněme, že první hvězdné soustavy s dobrými podmínkami pro vznik života začaly vznikat miliardu let před naší slun. soustavou...takže první civlizace se zde objevily též před miliardou let... tedy 1 000 000 000
výsledek? N = 52 500 000 ....čili na každé 7 600-sté hvězdě máme civilizaci...
Na tohle téma a s využitím stejného vzorce byla na jaře 1998 přednáška na setkání SMPH ve Veselí n. M. Interpretace vzorce byla ovšem poněkud jiná. Sice vycházelo, že nejstarší civilisace srovnatelná s naší by mohla být až 1 miliardu let starší, než my, ale vycházelo podstatně méně těch planet se životem, prakticky v jedné galaxii průměrně jedna jediná. Nepamatuji si podrobnosti - v čem se ty vývody lišily. Ale ten výsledek si pamatuji.
V. K.
P. S.: Také hraje roli spektrální typ hvězdy. Nesmí být příliš hmotná, ani příliš málo hmotná.
v poslední době se objevily velice příjemné zprávy:
1)
"V posledních týdnech podobným způsobem padlo i jiné 'dogma'. Už od 17. století většina astronomů tvrdošíjně hlásá (vycházeje z dostupných faktů), že polovina, ne-li celé dvě třetiny všech stálic ve vesmíru žije v párech a nebo dokonce vícenásobných systémech. Slunce je pak v tomto směru velkou výjimkou."
...nyní se ukazuje, že 70% všech hvězd žije osamoceně
2)
Byl odhalen původ záhadného rtg pozadí. Dřív vědci mysleli, že rtg pozadí má na svědomí, plyn, který je výbuchy supernov zahříván a produkuje rtg záření, jenže tady byl problém takový, že máme příliš málo supernov (P.S. statisticky připadá 1 supernova na 50let). Nyní již zjistili, jak to je. Zdrojem jsou jednak kataklyzmatické proměnné (1/3), jednak aktivní koróny (2/3). U kataklyzmatických proměnných je bílej trpaslík, kterej obíhá kolem normální hvězdy a vycucává z ní matroš, kterej se v akrečním disku kolem trpaslíka zahřívá a září v rtg. Aktivní koróny vznikají opět v binárních systémech vzájemnou interakcí složek - v tomto případě normálních hvězd. Počet kataklyzmatickejch proměnnejch odhadují na milion, počet aktivních korón na miliardu (...což se mi tedy zdá poněkud v rozporu s tou 1/3 a 2/3...ale na http://www.physicsweb.org/articles/news/10/3/2/1 jim to evidentně problémy nečiní...), cóóž - ukazuje, že v počet hvězd v galaxii byl velmi podhodnocen.
tak. Tak, a nyní si dosadím do Drakeovi rovnice a vysvětlím proč; snažil jsem se brát v úvahu zdravý rozum a poslední údaje, nicméně v mnoha parametrech to jde těžko. Zajímalo by mne, co si o tom myslíte (a případně proč), takže hlasujte (a případně piště).
Tak, a nyní pan Drake...
(rovnice má více zápisů)
[glb]N = R · Fp · Ne · Fe · Fl · Fi · Fc · L[/glb]
R = počet vzniknuvšich hvězd za rok --- tedy 7 +/-3. Vzhledem k tomu, že se nyní zjistilo, že hvězd je v galaxii více, než jsme se domnívali, beru vrchní hranici, čili 10
Fp = prozatím (k 3.3.2006 - zdroj - http://vo.obspm.fr/exoplanetes/encyclo/encycl.html)je známo 147 planetárních systémů s 171 planetami. Neustále jsou objevovány další a menší (jak se technika zdokonaluje). Nicméně hlavní argument, proč si myslím, že planetární systém bude mít minimálně 95% všech hvězd, je teorie vzniku hvězd... Nenapadá mě jiná možnost likvidace zbytků protoplanetárního disku než jeho odfouknutí silným hvězdným větrem nějaké masivní hvězdy - těch je však jen pár procent. 70% hvězd je však ve vícenásobných systémech, co vylučuje možnost vzniku stabilní soustavy. Dávám tedy 60%.
Ne = průměrný počet planet v planetárním systému - dejme tomu 7?
Fe = podíl planet s vhodnými podmínkami pro život. Dle astránek BOINC optimistické astronomické odhady hovoří o 25%...já bych teda takovej optimista rozhodně nebyl. Chemické složení si myslím že není problém, ale aby byla planeta v příhodné vzdálenosti od hvězdy, to si nemyslím, že je moc pravděpodobný - dávám max 0.5%
Fl = podíl planet, na kterých život skutečně vznikl. Tak, tady dávám nekompromisných 100%, jelikož jsem nekompromisný ateista. Jestliže beru vážně pány Oparina, Darwina a pod. - a vůbec, na ně se můžu vykašlat - jestliže nevěřím, že jest něco mezi nebem a zemí, z příhodných podmínek pro život jasně plyne jeho vznik dle fyzikálních, chemických a biologických zákonů.
Fi = podíl planet, na kterých se vyvinul inteligentní život. Vznik inteligentního života z neinteligentního je za příhodných podmínek opět 100%, nicméně musíme uvažovat nejrůznější kosmické katastrofy. Na naší planetě jsou poměrně vzácné a rozvoji života příliš nevadí, ale my máme Jupitera, který většinu bordelu vychytá. Tudíž dávám 25%
Fc = podíl planet s inteligentním životem, schopným vyvinout technologie mezihvězdné komunikace - to již nemění počet civilizací, který chci zjistit -> 100%
L = doba, po kterou je civilizace detekovatelná - vzhledem k tomu, že chci zjistit počet všech civilizací, dosadím dobu, po kterou je přítomna na své planetě. Vycházeje ze Země, plus minus 5 miliard let trvalo, než civilizace vznikla. Za předpokladu, že musela probehnout již nejedna generace hvězd, aby vyrobily všechny potřebné prvky nutné pro vznik inteligentního života...řekněme, že první hvězdné soustavy s dobrými podmínkami pro vznik života začaly vznikat miliardu let před naší slun. soustavou...takže první civlizace se zde objevily též před miliardou let... tedy 1 000 000 000
výsledek? N = 52 500 000 ....čili na každé 7 600-sté hvězdě máme civilizaci...
Na tohle téma a s využitím stejného vzorce byla na jaře 1998 přednáška na setkání SMPH ve Veselí n. M. Interpretace vzorce byla ovšem poněkud jiná. Sice vycházelo, že nejstarší civilisace srovnatelná s naší by mohla být až 1 miliardu let starší, než my, ale vycházelo podstatně méně těch planet se životem, prakticky v jedné galaxii průměrně jedna jediná. Nepamatuji si podrobnosti - v čem se ty vývody lišily. Ale ten výsledek si pamatuji.
V. K.
P. S.: Také hraje roli spektrální typ hvězdy. Nesmí být příliš hmotná, ani příliš málo hmotná.
Mimozemské civilizace
Upozorňuji na nedopatření, které se asi vloudilo do ankety:
znění druhé odpovědi v pořadí není jednoznačné,
neboť obsahuje dvě vzájemně se vylučující možnosti.
Další odpovědi napovídají předpokládanou četnost výskytu života v naší Galaxii. Velký rozsah v připouštěné kvantifikaci však naznačuje, že vhodně vybranými (nebo opomenutými) hypotetickými argumenty a přiřazením různého stupně pravděpodobnosti těmto argumentům, si lze zdůvodnit kterékoliv odpověď.
Troufám si říct, že (zatím) o naší Galaxii víme příliš málo, takže na otázky ankety můžeme odpovědět pouze domněnkami a odhady. Je však oprávněná naděje, že v dohledné budoucnosti asi jednoho desetiletí budeme moci odvědět přesněji na základě pozorovaní novou generací vesmírných dalekohledů a spektrometrů specializovaných na průzkum planet jiných sluncí.
Zdraví
Jan
znění druhé odpovědi v pořadí není jednoznačné,
neboť obsahuje dvě vzájemně se vylučující možnosti.
Další odpovědi napovídají předpokládanou četnost výskytu života v naší Galaxii. Velký rozsah v připouštěné kvantifikaci však naznačuje, že vhodně vybranými (nebo opomenutými) hypotetickými argumenty a přiřazením různého stupně pravděpodobnosti těmto argumentům, si lze zdůvodnit kterékoliv odpověď.
Troufám si říct, že (zatím) o naší Galaxii víme příliš málo, takže na otázky ankety můžeme odpovědět pouze domněnkami a odhady. Je však oprávněná naděje, že v dohledné budoucnosti asi jednoho desetiletí budeme moci odvědět přesněji na základě pozorovaní novou generací vesmírných dalekohledů a spektrometrů specializovaných na průzkum planet jiných sluncí.
Zdraví
Jan
Mimozemské civilizace
Aj ja som dosť skeptická, čo sa týka možnosti mimozemského života v Galaxii. Dokonca som o tom napísala takú úvahu na 4 strany, čo všetko musí nejaká planetárna sústava spĺňať, aby sa v nej mohla utvoriť inteligentná civilizácia. Už som ju začala šíriť medzi laikmi, hlavne medzi takými, čo každý deň očakávajú, že im pristane na streche lietajúci tanier... 
Okrem iného tam úvádzam, že Zem je výnimka z Titius-Bodeho pravidla. Ak Titius-Bodeho pravidlo platí aj v iných slnečných sústavách, potom je ešte menšia šanca, že v iných sústavách bude život...pretože ten život vlastne nemal byť ani v Slnečnej sústave.
Okrem iného tam úvádzam, že Zem je výnimka z Titius-Bodeho pravidla. Ak Titius-Bodeho pravidlo platí aj v iných slnečných sústavách, potom je ešte menšia šanca, že v iných sústavách bude život...pretože ten život vlastne nemal byť ani v Slnečnej sústave.
Mimozemské civilizace
Eryn napsal: Okrem iného tam úvádzam, že Zem je výnimka z Titius-Bodeho pravidla. Proč Země ?
Nesedí tam Pluto a dost i Neptun.
Nesedí tam Pluto a dost i Neptun.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
-
3J
Mimozemské civilizace
Použiju citát i když už nevím koho " Pokuď je lidstvo ve vesmíru samo, tak je to plýtvání materiálu"a to příroda-bůh ( ať si každý dosadí ) přece nedělá !
Druhá věc je zda je reálný kontakt.
1) Technicky - pro velké vzdálenosti
2) Morálně - víme jak dopadli méně vyspělé kultury při kontaktu s vyspělejší jen tady na matičce zemi.
>:( Amerika - Kolik je indiánu na prériích ? Kdo je poslední INKA ?
Čína se zhroutila do rudé díry po válce Boxerů - okupaci "kulturní a vyspělé" evro-Us civilizace .
Indočína - Větnam to samé .....
Austrálie - ještě v 1/2 20 století nepovažovali domorodce za dostatečně vyspělé pro výchovu a jejich děti násilím umisťovali do ústavů
a tak dále.....
Je lidstvo dostatečně vyspělé pro styk s MIMOZEMSKOU kulturou ?
Dovedete si představit co by se stalo ?
Jestli měl Deniken pravdu tak, podle mě,každý emzák co nás uviděl tak pelášil domů pryč oď těch primitivů......... :-/
Jak by dnes dopadlo lidstvo, kdy by se skokem dostalo na technologickou úroveň, kde by lidská práce pozbyla smysl. Kde by ty nejlepší mozky nebyli sto pochopit vědecké teorie a mimozem. technologie ?
Asi jako severoameričtí indiáni v rezervacích na konci 19 století - upíjeli by jsme se k smrti beze smyslu vlastní existence.
Proto každá m.civilizace, která bude vyspělejší (kulturně ne technicky, ale ono to má souvislost)
nedopustí, aby jsme se o ní dozvěděli dřív, než si přestanem dělat do kalhot a odhodíme pleny.
Já se zatím za lidstvo stydím :'( a netoužím po Kontaktu .......
Mimozemské civilizace
Mel bych jeden naivni, ale podle meho nazoru klicovy dotaz :
Co je to mimozemska civilizace ?
Pokud si predstavujeme zelene muzicky s tykadylkama, kteri staveji letajici talire, nebo tvory prakticky shodne s nami, tak takove asi ve vesmiru nenajdeme. Pravdepodobnost, ze by ta slozita chemie zafungovala nekde stejne a nahodne vytvorila neco, jako DNA pozemskych tvoru, je dost mala. Jenze je to pro "civilizaci" potreba ? Vzdyt organizovany system muze fungovat i na uplne jinych principech, treba anorganickych. A muze pracovat v uplne jinych meritkach, pokud jde o prostor a cas.
Kdyz to prezenu : co kdyz je cely Vesmir jen takovym detatkem, narozenym pri Velkem tresku a je treba soucasti nejake "civilizace" ? Do vinku jako genetickou vybavu dostal prirodni zakony, ktere vyuziva k tomu, aby se udrzel pri zivote, nez drive nebo pozdeji dospeje ke svemu zaniku. Jaky je smysl jeho existence, jeho "zarazeni ve spolecnosti" asi nikdy nepochopime. A z hlediska takove "civilizace" na Zemi zadny zivot neni - je to jen smitko prachu, na kterem probihaji podivne chemicke procesy.
Nebo jinym smerem : v urcitych podminkach mohou snaze nahodne vznikat a propojovat se elektronicka hradla, nez nase elektrochemicke nervove bunky. Pokud by takto ciste darwinovsky nahodne vznikl organizovany system, schopny se sam rozsirovat, "myslel" by rychleji a s vyssi spolehlivosti a opakovatelnosti procesu. A my bychom pro nej nebyli zivot, ale jen chemicka kontaminace.
Takovych blaznivych uvah je mozne produkovat tisice. Takze znovu :
Co je to mimozemska civilizace ?
Co je to mimozemska civilizace ?
Pokud si predstavujeme zelene muzicky s tykadylkama, kteri staveji letajici talire, nebo tvory prakticky shodne s nami, tak takove asi ve vesmiru nenajdeme. Pravdepodobnost, ze by ta slozita chemie zafungovala nekde stejne a nahodne vytvorila neco, jako DNA pozemskych tvoru, je dost mala. Jenze je to pro "civilizaci" potreba ? Vzdyt organizovany system muze fungovat i na uplne jinych principech, treba anorganickych. A muze pracovat v uplne jinych meritkach, pokud jde o prostor a cas.
Kdyz to prezenu : co kdyz je cely Vesmir jen takovym detatkem, narozenym pri Velkem tresku a je treba soucasti nejake "civilizace" ? Do vinku jako genetickou vybavu dostal prirodni zakony, ktere vyuziva k tomu, aby se udrzel pri zivote, nez drive nebo pozdeji dospeje ke svemu zaniku. Jaky je smysl jeho existence, jeho "zarazeni ve spolecnosti" asi nikdy nepochopime. A z hlediska takove "civilizace" na Zemi zadny zivot neni - je to jen smitko prachu, na kterem probihaji podivne chemicke procesy.
Nebo jinym smerem : v urcitych podminkach mohou snaze nahodne vznikat a propojovat se elektronicka hradla, nez nase elektrochemicke nervove bunky. Pokud by takto ciste darwinovsky nahodne vznikl organizovany system, schopny se sam rozsirovat, "myslel" by rychleji a s vyssi spolehlivosti a opakovatelnosti procesu. A my bychom pro nej nebyli zivot, ale jen chemicka kontaminace.
Takovych blaznivych uvah je mozne produkovat tisice. Takze znovu :
Co je to mimozemska civilizace ?
e-mail : mpec(at)cce(dot)cz&&
Mimozemské civilizace
Obávám se, že tady nám vzorce a různé interpretace moc nepomohou. Všechno to jsou pouhé spekulativní postupy. I když by existovaly planety vhodné pro vznik života tak, jak ho známe z planety Země, tak to neznamená, že tam nějaký bude. A vzdálenosti jsou možná více limitujícím faktorem než samotný počet vhodných planet. Co s tím, že někde může být život, když ho třeba nikdy nezjistíme ?
Na vesmíru je nejúžasnější to, že jej můžeme pozorovat.
Mimozemské civilizace
Já myslím, že se na možnost existence mimozemských civilizací díváte příliš úzce. Zkuste se oprostit od pouze materialistického a trojrozměrného pohledu na věc a otevřou se vám další "stupně volnosti" možností jejich existence.
Ale to už je hodně popuštěná uzda fantazie a patřilo by to pak už spíš do sféry filoszofie...
I když MP se od toho v úvaze o vesmíru, coby děťátku narozeném při velkém třesku ve svém příspěvku už trochu oprostil.
Ale to už je hodně popuštěná uzda fantazie a patřilo by to pak už spíš do sféry filoszofie...
I když MP se od toho v úvaze o vesmíru, coby děťátku narozeném při velkém třesku ve svém příspěvku už trochu oprostil.
e-mail: vokope(at)cmail.cz
Mimozemské civilizace
voko napsal: Já myslím, že se na možnost existence mimozemských civilizací díváte příliš úzce. Zkuste se oprostit od pouze materialistického a trojrozměrného pohledu na věc a otevřou se vám další "stupně volnosti" možností jejich existence.
Ale to už je hodně popuštěná uzda fantazie a patřilo by to pak už spíš do sféry filoszofie...
I když MP se od toho v úvaze o vesmíru, coby děťátku narozeném při velkém třesku ve svém příspěvku už trochu oprostil.
A máte nějaký reálný důvod k optimismu ?
Ale to už je hodně popuštěná uzda fantazie a patřilo by to pak už spíš do sféry filoszofie...
I když MP se od toho v úvaze o vesmíru, coby děťátku narozeném při velkém třesku ve svém příspěvku už trochu oprostil.
A máte nějaký reálný důvod k optimismu ?
Na vesmíru je nejúžasnější to, že jej můžeme pozorovat.
Mimozemské civilizace
To není o optimizmu nebo pesimizmu, jen se tím rozšíří možnosti.
A hledat reálný důvod v tak abstraktní otázce je podle mě irelevantní.
A hledat reálný důvod v tak abstraktní otázce je podle mě irelevantní.
e-mail: vokope(at)cmail.cz