Koperníkův princip ve světle současného poznání
Napsal: 01. 01. 2017, 18:29
Koperníkův princip je poučka pojmenovaná podle astronoma Mikuláše Koperníka. Tvrdí, že Země nezaujímá ve vesmíru význačné místo.
První význačné místo, které Země zaujímá, je to, že se nachází v obyvatelné zóně Sluneční soustavy. Na Venuši je příliš horko a na Marsu zase zima na to, aby tam mohl vzniknout inteligentní život.
Další věcí je, že více než 70 % všech hvězd jsou dvojhvězdy a v Mléčné dráze je to jen asi sedmina hvězd, které jsou osamocené jako třeba Slunce. Protože u takové dvojhvězdy těžko může vzniknout dlouhodobě stabilní planetární systém s obyvatelnou zónou a planetou s relativně velkým měsícem, který je nutný pro vznik vyšších forem života a také pro stabilní sklon osy otáčení planety.
Další privilegované místo je takové, když planeta se nachází u hvězdy, která má životnost alespoň 10 miliard let, aby kolem ní mohl vzniknout inteligentní život, a také to nemůže být třeba červený trpaslík, který sice má dlouhou délku života, ale obyvatelná zóna u něho bývá tak blízko, že planety postupně získají vázanou rotaci, která je pro vyšší formy života nežádoucí. Na přivrácené straně je příliš horko a na odvrácené je třeskutý mráz. Ta hvězda však nemůže vyzařovat příliš mnoho UVC záření, protože to je likvidační pro všechny živé organismy na bázi uhlíku a vody. Ale musí naopak vyzařovat UVA a UVB záření, které je schopno rozkládat vodní páru na atomární vodík a kyslík, který je určitě potřebný pro vytváření složitých organických sloučenin v dobách, kdy fotosyntéza ještě neexistovala. A tuto vlastnost mají hvězdy třídy G, k nimž patří i Slunce a kterých je vesmíru jen asi 3 až 7%.
Další význačné místo je takové, když terestrická planeta má v dostatečné vzdálenosti za sebou mocného ochránce jako je v našem případě Jupiter. Jeho hmotnost je 318 krát větší než má Země a to znamená, že bez problému zachytí planetky nebo asteroidy, které z nějakého důvodu ztratily něco ze své rychlosti, takže gravitační síla Slunce převyšuje sílu odstředivou a tyto objekty se potom po spirále postupně přibližují ke Slunci. Jestliže obíhají ve stejné rovině jako Země, potom by střet se Zemí byl nevyhnutelný, ale mocný Jupiter je snadno zachytí a dnes už máme mnoho takových událostí zaznamenáno, tento záznam dokonce pochází od amatéra (2). Zatímco u dosud objevených exoplanet jsou plynní obři většinou mnohem blíže k centrální hvězdě.
Další význačné místo je určitě galaktická obyvatelná zóna Naše Galaxie má poloměr asi 45 000 ly, Slunce je vzdáleno od jejího středu 26 000 ly, jsme tedy „těsně“ za polovinou poloměru. David Darling uvádí tuto zónu obyvatelnou pro vyšší formy života v rozsahu 23 - 29 kly. To je z toho důvodu, že blíže ke středu je vysoké rtg a gama záření, zatímco ve větší vzdálenosti není dostatek stopových prvků.
Ještě je nutno vzít v úvahu, že Slunce se nachází téměř uprostřed tloušťky galaktického disku, dnes asi 14 ly od střední roviny, kolem které osciluje. Tloušťka disku je v tomto místě asi 3000 ly.
To má ten význam, že před zmíněným zářením jsme chráněni mračny prachu, která se právě poblíž roviny souměrnosti disku vyskytují.
Z toho vyplývá, že Koperníkův princip evidentně neplatí, k čemuž Stephen Hawking poznamenává, že je naprosto samozřejmé, že Země zaujímá význačné místo ve vesmíru, protože jinak by tu nebyl nikdo, kdo by se s touto otázkou zabýval.
Prameny:
(1) Wikipedie
(2) https://exospace.cz/jupiter-zasiahnuty- ... steroidom/
První význačné místo, které Země zaujímá, je to, že se nachází v obyvatelné zóně Sluneční soustavy. Na Venuši je příliš horko a na Marsu zase zima na to, aby tam mohl vzniknout inteligentní život.
Další věcí je, že více než 70 % všech hvězd jsou dvojhvězdy a v Mléčné dráze je to jen asi sedmina hvězd, které jsou osamocené jako třeba Slunce. Protože u takové dvojhvězdy těžko může vzniknout dlouhodobě stabilní planetární systém s obyvatelnou zónou a planetou s relativně velkým měsícem, který je nutný pro vznik vyšších forem života a také pro stabilní sklon osy otáčení planety.
Další privilegované místo je takové, když planeta se nachází u hvězdy, která má životnost alespoň 10 miliard let, aby kolem ní mohl vzniknout inteligentní život, a také to nemůže být třeba červený trpaslík, který sice má dlouhou délku života, ale obyvatelná zóna u něho bývá tak blízko, že planety postupně získají vázanou rotaci, která je pro vyšší formy života nežádoucí. Na přivrácené straně je příliš horko a na odvrácené je třeskutý mráz. Ta hvězda však nemůže vyzařovat příliš mnoho UVC záření, protože to je likvidační pro všechny živé organismy na bázi uhlíku a vody. Ale musí naopak vyzařovat UVA a UVB záření, které je schopno rozkládat vodní páru na atomární vodík a kyslík, který je určitě potřebný pro vytváření složitých organických sloučenin v dobách, kdy fotosyntéza ještě neexistovala. A tuto vlastnost mají hvězdy třídy G, k nimž patří i Slunce a kterých je vesmíru jen asi 3 až 7%.
Další význačné místo je takové, když terestrická planeta má v dostatečné vzdálenosti za sebou mocného ochránce jako je v našem případě Jupiter. Jeho hmotnost je 318 krát větší než má Země a to znamená, že bez problému zachytí planetky nebo asteroidy, které z nějakého důvodu ztratily něco ze své rychlosti, takže gravitační síla Slunce převyšuje sílu odstředivou a tyto objekty se potom po spirále postupně přibližují ke Slunci. Jestliže obíhají ve stejné rovině jako Země, potom by střet se Zemí byl nevyhnutelný, ale mocný Jupiter je snadno zachytí a dnes už máme mnoho takových událostí zaznamenáno, tento záznam dokonce pochází od amatéra (2). Zatímco u dosud objevených exoplanet jsou plynní obři většinou mnohem blíže k centrální hvězdě.
Další význačné místo je určitě galaktická obyvatelná zóna Naše Galaxie má poloměr asi 45 000 ly, Slunce je vzdáleno od jejího středu 26 000 ly, jsme tedy „těsně“ za polovinou poloměru. David Darling uvádí tuto zónu obyvatelnou pro vyšší formy života v rozsahu 23 - 29 kly. To je z toho důvodu, že blíže ke středu je vysoké rtg a gama záření, zatímco ve větší vzdálenosti není dostatek stopových prvků.
Ještě je nutno vzít v úvahu, že Slunce se nachází téměř uprostřed tloušťky galaktického disku, dnes asi 14 ly od střední roviny, kolem které osciluje. Tloušťka disku je v tomto místě asi 3000 ly.
To má ten význam, že před zmíněným zářením jsme chráněni mračny prachu, která se právě poblíž roviny souměrnosti disku vyskytují.
Z toho vyplývá, že Koperníkův princip evidentně neplatí, k čemuž Stephen Hawking poznamenává, že je naprosto samozřejmé, že Země zaujímá význačné místo ve vesmíru, protože jinak by tu nebyl nikdo, kdo by se s touto otázkou zabýval.
Prameny:
(1) Wikipedie
(2) https://exospace.cz/jupiter-zasiahnuty- ... steroidom/