Čas pro zemské póly

[Martin VS]

Pro zeměpisnou šířku od jižního polárního kruhu po severní polární kruh je typické to že slunce kdykoliv v roce vyjde a také zapadne. V létě je den delší než 12 hodin a v zimě zase kratší než 12 hodin. O rovnodennosti a na rovníku kdykoliv v roce trvá den 12 hodin a 12 hodin trvá noc. To znamená že půlku kalendářního dne který trvá 24 hodin trvá den a zbylou půlku kalendářního dne trvá noc.
Na zemském pólu je tomu jinak. Po dobu půl roku tam trvá tzv. polární den kdy je slunce stále nad obzorem a zbylého půl roku je tam tzv. polární noc kdy je slunce stále pod obzorem. Na rovníku se za jeden kalendářní den, to je 24 hodin vystřídá cyklus kdy slunce ráno vyjde, potom stoupá až do pravého poledne kdy je nejvýše nad obzorem, potom klesá, potom zapadá, potom klesá do té doby až je nejhlouběji pod obzorem a potom stoupá až na konec opět vyjde. Na zemském pólu trvá tento cyklus jeden rok. Na pólu jakoby trval jeden den rok. Proto by tam běl být i jiný čas než tzv. slunečný čas, který běžně používáme. Tento čas, který běžně používáme se nazývá střední sluneční čas, který se odvíjí od tzv. pravého slunečního času. Pokud je 12 hodin pravého slunečního času tak je slunce nejvýše nad obzorem. A pokud je 0 nebo 24 hodin pravého slunečního času tak je slunce nejhlouběji pod obzorem.
Na severním pólu je slunce nejvýše nad obzorem v den letního slunovratu, který je zpravidla 21.června, v tu dobu kdy slunce vstupuje do znamení raka. Tehdy by měl být na severním pólu čas 12h00m00s. Naopak největší hloubku má slunce na severním pólu v den zimního slunovratu, který je buď 21. nebo 22.prosince, v tu dobu kdy slunce vstupuje do znamení kozoroha. Tehdy by měl být čas na severním pólu 0h00m00s nebo 24h00m00s. Když slunce vstupuje do znamení berana, tedy v ten okamžik kdy začíná astronomické jaro by měl být čas na severním pólu 6h00m00s. A když vstupuje slunce do znamení vah a začíná tedy astronomický podzim tak by měl být na severním pólu čas 18h00m00s.
Na jižním pólu by měl být čas posunutý o 12 hodin. Pokud je na severním pólu například 18 hodin tak by mělo být na jižním pólu 6 hodin, pokud je na severním pólu 14 hodin tak by měly být na jižním pólu 2 hodiny atd.
Čas pro zemské póly by se měl odvíjet buď od ekliptikální délky slunce nebo od rektascence slunce.
Pokud by se čas pro zemské póly odvíjel podle ekliptikální délky slunce mělo by to tu výhodu, že by plynul rovnoměrněji se středním slunečním časem než kdyby se odvíjel podle rektascence slunce. To by například pro severní pól znamenalo, že by v okamžiku přechodu slunce do znamení kozoroha bylo 0 nebo 24 hodin, v okamžiku přechodu slunce do znamení vodnáře by byly 2 hodiny a v okamžiku přechodu slunce například do znamení býka by bylo 8 hodin.
Pokud by se čas pro zemské póly odvíjel podle rektascence slunce, znamenalo by to že například pokud by byla rektascence slunce 20 hodin tak by byl čas pro severní pól 2 hodiny a pokud by byla rektascence 2 hodiny tak by byl čas pro severní pól 8 hodin.
Bylo by tedy lepší kdyby se čas pro zemské póly odvíjel podle ekliptikální délky slunce nebo podle rektascence slunce?

[Boramyr]

Zaprvé, rozhodně není pravda, že by na rovníku byly den a noc vždy dvanáctihodinové. I tady to platí jen o rovnodennostech.

Nejsem si jist, kam tou úvahou míříš. Čas plyne naprosto nezávisle na tom, zda se na obloze hýbe nějaká svítící koule. Pokud pohyb té koule v nějakém místě (a zde se jedná jen o dva singulární body) není praktický k definování časové škály, tak prostě použijeme něco jiného.

[Honza Ebr (honza42)]

Zaprvé, rozhodně není pravda, že by na rovníku byly den a noc vždy dvanáctihodinové. I tady to platí jen o rovnodennostech.

Já bych se příště vyhnul slovu "rozhodně", když se mýlíš

[Matyas]

Na rovníku trvá den i noc během celého roku 12 hodin, ale čím jsme od rovníku dál tím delší dny nebo noci jsou.
cituji jednu prezentaci:
Polární den a polární noc
Je to den, kdy Slunce během celých 24
hodin nezapadne nebo nevyjde nad obzor
Polární kruh (66,50) je rovnoběžka, kde
nastává jeden den v roce polární den a
za šest měsíců později jedna polární noc
Čím jsme blíž pólu tím více polárních dní
a nocí v roce nastává. Přímo na pólu celý
půlrok nezapadne a další půlrok nevyjde

to je něco základního jak je to kolem polu.

[Boramyr]

Tak to jsem narazil na limit své geometrické představivosti. Nějak jsem si dal do souvislosti polední výšku slunce s délkou dne, což je ale blbost. Omlouvám se.

[MilAN]

Jenže všechny ty školní poučky komplikuje ta prokletá refrakce, navíc ještě proměnlivé podle meteorologických podmínek . A ty obratníky a polární kruhy ještě k tomu posunuje precese a nutace

[KpS]

Na pólu jakoby trval jeden den rok. Proto by tam měl být i jiný čas než tzv. slunečný čas, který běžně používáme.Každý si může definovat co chce. Je tu však otázka, zda by takovou definici někdo přijal. Byla by užitečná a praktická? Jaké výhody by Vám jako polárníkovi tato definice přinesla? Byl by s ní život lehčí? Pól je pouhý bod. Jak by to bylo o kousek dál? V polárních oblastech (nad 75° šířky) je vše komplikovanější. Na počátku druhé světové války byly pro letce vypracovány nové praktické metody navigace. I to je už pasé, GPS pokryje i tyto oblasti. Pokud nejste přímo na pólu, výška Slunce se během dne mění. Je-li nad obzorem, je to důležitý a měřitelný údaj. Jeho vztah k Vaší definici ale není ani přímý, ani jednoduchý.  

[Homer]

Pól je pouhý bod. Jak by to bylo o kousek dál?
Ano, a navíc z řady důvodů není pevný a "cestuje".