To nejdůležitější o vesmíru na jedné stránce

Honza Ebr (honza42) · #31

Rozpínání probíhá na všech úrovních, nejen na úrovni galaxií

To práve není pravda. Rozpínání skutečně porbíhá jen na kosmologických škálách. Naše Galaxie se nerozpíná, Sluneční soustava se nerozpíná, já se nerozpínám (tedy ne vlivem vlastností vesmíru

). Možná jsi někdy slyšel prof. Křížka tvrdit opak, ale to prostě není všeobecně uznávaný názor.

Temnou hmotu už máme. Temná energie není hmota.

Temnou hmotu nemáme, netušíme ani zbla, co to je, a je i kontroverzní, jestli existuje (viz MOND). S těma 3/4 to myslle dobře, když se to všechno přepíše na stejný jednotky, tak je Lambda asi 3/4 hustoty vesmíru.

Pokud nezačínáš od velkého třesku ( což bych ani nedoporučoval), tak bych začal s vodíkem a ne vodíkem + něco.
Jenže tak, jak je to napsané ten mechanismus vychází tak, že tu byly souběžně vesmír, který dodal vodík a některé prvky a hvězdy,které dodaly to ostatní.

Jo a to je přece právě správně, například většina hélia ve vesmíru vznikla při velkym třesku, ne ve hvězdách.

To přeci není vůbec pravda. Slunce patří hmotností mezi malé, rozměry a svítivostí patří v HR diagramu mezi hvězdy hlavní posloupnosti a to spíše k menším hodnotám

Přesto je Slunce větší, než průměrná hvězda. HR diagram mate, levá část hlavní posloupnosti je mnohem méně obydlená než pravá.

Boramyr · #32

Milane, ohledně toho Slunce bych nebyl tak kategorický. Nezapomínej, že průměr není "prostředek mezi krajními hodnotami" a v téhle otázce VELMI záleží, jak si vybereš statistický soubor k výpočtu. Dá se snadno dojít k oběma závěrům.

V tomhle vlákně je pár témat, která by sama o sobě byla na pěknou diskusi, škoda, že je to takový guláš...

Majkl · #33

Jsem rád že se diskuze ubírá tímto směrem. Díky za tyto reakce. Je zřejmé, že na tom budu muset ještě hodně zapracovat. Jsem dnes jen na skok u počítače. Vyjádřím se k jednotlivým příspěvkům později.

MilAN · #34

Honza Ebr +Boramyr : Možná můj argument není přesně formulován, měl by vyjadřovat, co a jaký průměr. Ale celé to byla reakce na tvrzení :
Patří k nadprůměrně velkým a hmotným hvězdám ve vesmíru.
A s tím si myslím, že nelze zrovna moc souhlasit

Honza Ebr (honza42) · #35

Honza Ebr +Boramyr : Možná můj argument není přesně formulován, měl by vyjadřovat, co a jaký průměr. Ale celé to byla reakce na tvrzení :
Patří k nadprůměrně velkým a hmotným hvězdám ve vesmíru.
A s tím si myslím, že nelze zrovna moc souhlasit
No ale pokud určíš průměrnou hmotu a velikost hvězdy ve vesmíru, tak bude menší, než sluneční, ne? Asi to neni moc informačně hodnotný (protože zajímavý to je teprve až když člověk ví, jaká je ta distribuce hmotností), ale nepřijde mi to nějak špatně - to je prostě takovej úděl toho, když chce něco formulovat stručně, že to budou validní, ale ne zrovna zajímavý tvrzení. Já sem nedávno asi polovinou podílel na knížečce ve stylu "úvodu do astornomie" a ani 50 stránek mi nepřišlo jako dost místa pro úplně základní věci

MilAN · #36

Takže Slunce patří k nadprůměrně velkým hvězdám ? Tedy z hlediska jazykového.
Chápu, že pokud něco je 1% nad průměrem, je to nadprůměrné . Ale jinak to chápu tak, že je něco průměrné - něco velké a něco nadprůměrně velké

Boramyr · #37

Do vzdálenosti deseti parseků je asi tak 20 hvězd zářivějších než Slunce a nějakých 300+ trpaslíků. V tomto (dle mne správnějším) kontextu nevypadá Slunce nijak podměrečně.

Pochopitelně, pokud budeš brát hvězdy jako "to co je vidět na obloze", dopadne to opačně, protože to velmi zvýhodní všechny ty obry a veleobry, kterých je sice relativně málo, ale jsou vidět na obrovské vzdálenosti.

Majkl · #38

Souhlasím, že je potřeba zbavit se v textu těch cizích slov- udělám to. Že je život pravděpodobně i jinde ve vesmíru je taky nevědecké, půjde to pryč. Nemáme pro to žádný důkaz. Je to jen můj pocit. Ta čísla co tam jsou mi příjdou důležitá, s tím váhám. Vysvětlovat vznik fází Měsíce, jak vzniká zatmění a podobně, k tomu už asi není prostor - ještě to zvážím. Lecos už vysvětlil Honza. Tak jen doplním: Dnes již bezpečně víme, že Slunce je nadprůměrně velkou a hmotnou hvězdou. Drtivou většinu hvězd tvoří trpaslíci menší než Slunce. Většina hvězd také nemá hvězdného průvodce, zase díky početné populaci zejména červených trpaslíků, z nichž většina je osamělých. Pokud se zadíváte na oblohu prostýma očima, tak téměř všechny hvězdy, které spatříte, jsou větší než naše Slunce. Většina z nich je také součástí dvojhvězdného, či vícenásobného hvězdného systému. Při pohledu prostýma očima ovšem nespatříte ani jediného zástupce nejpočetnějšího druhu hvězd v Galaxii - červených trpaslíků. Září natolik slabě, že bez dalekohledu není vidět ani jediný. Žijeme u nadprůměrně velké hvězdy, v nadprůměrně velké galaxii a možná se časem ukáže, že i na nadprůměrně velké planetě. Bezpečně víme, že planet je v Galaxii opravdu nespočet. To nepovažuji za spekulaci. Máme už i přímé metody jejich detekce. Průměr Místní skupiny galaxií - nejsem odborník ale myslím, že bude problém určit její hranice. Co myslíte, spíše 5 či 10 milionů světelných roků ?
Ani nevím, jestli tu existuje vlákno typu Věda a víra, pokud chcete, můžeme si vyměnit názory i na tohle téma, tady už bych to ale nerozebíral.
Na základě vašich připomínek zapracuji na obsahu, pokusím se to celé zpřehlednit a ještě zatraktivnit - jako alternativu pro všechny zvídavé lidi, kterým chci nabídnout ty nejvýznamnější poznatky o vesmíru tou nejstručnější formou... K všem těmto zásadním a prostým poznatkům by se totiž mohli sami dopracovat pouze studováním mnohem většího množství materiálu ať už ve formě knih, vědeckých časopisů, filmových dokumentů a podobně. Zdá se , že tento text má již přínos nyní a pro některé členy astrofóra jsou některé tyto poznatky nové...

MilAN · #39

Ve vesmíru je několikanásobně více planet než hvězd. Planet velikostně podobných naší Zemi jsou jen v naší Galaxii řádově miliardy.
Nezdá se ti, že z máme sice detekováno řádově tisíce exoplanet ,ale z toho množství extrapolovat na miliardy ?
Netvrdím, že to množství není možné, ale pokud chci veřejnosti sdělit něco o současných poznatcích astronomie, tak bych zůstal u ověřených čísel, ne u spekulací, kde pozorované číslo vynásobím milionem a předkládám to jako výsledek.

PS.: celkově mám pocit, že by měla veřejnost znát to, co víme, ne ji sdělovat bombastická čísla co si zrovna dnes modelujeme . Vzhledem k tomu, co zná v současnosti veřejnost z astronomie, bych zůstal jen u reálných údajů a pokud by se uchytilo u ní alespoň to, považoval bych to za velký úspěch.

Majkl · #40

Souhlasím, není dokázáno, že jsou to řádově miliardy, jak jsem napsal. Je to pouze předpoklad na základě současných důkazů. Tohle z textu taky vypustím.

MilAN · #41

Pánové, chápu, rozdíl mezi průměrem ( střední hmotnost, minimální hmotnost, maximální hmotnost) a mezi váženým průměrem. Ale pokud laik ví, že existují hvězdy 100 x méně hmotné a i 100 x více hmotné, potom pokud se napíše , že Slunce je nadprůměrně velké, mohl by jeho hmotnost posouvat někam k těm velkým číslům. Ale ono je to jinak - a údaj 2x větší moc neoslní. . Bylo by asi férovější místo těchto expresivních výrazů napsat " průměrná hvězda má hmotnost 1, naše Slunce má hmotnost X." Můžete sem to nadprůměrné číslo doplnit ?
.....
edit : možná to číslo dává daleko lepší představu a má i pro čtenáře větší "užitnou" hodnotu, než ty věty kolem.

Majkl · #42

Jinak některá čísla tam asi budou potřeba, bez nich si to nedovedu představit. Jak to chcete jinak napsat ? Že vesmír vznikl velmi dávno ? Že hvězd, či planet je v galaxii velké množství ? To přece nemá téměř žádnou informační hodnotu...
Pozice Země ve vesmíru skutečně není ničím vyjímečná. V kosmickém prostoru jako těleso nemá žádné výsadní postavení. Co je na jejím povrchu už je ovšem věc jiná...
Když se nad tím tak zamýšlím, tak se dá zpochybnit většina údajů které jsem napsal. Co když vesmír vůbec nevznikl před necelými 14 miliardami roků ? Co když pouze osciluje ? Co když vše co pozorujeme je jen malou bublinou rozfouknutou před touto dobou, která je jen malou částí mnohem staršího celku ? Co když..... ? Různých možností je mnoho.
Co když se rychlost rozpínání vesmíru nezvětšuje ? Tento objev je založen na pozorování supernov typu Ia, které považujeme za jakési standardní svíčky, ve velmi vzdálených galaxiích. Co když však supernovy typu Ia nejsou vždy standardními svíčkami ? Co když je jejich výbuch v některých případech nesymetrický? Co když jsou v některých případech tyto supernovy zeslabeny prachovými oblaky ve svých galaxiích ? Nejsem na tyhle věci odborník, ale někdy si nejsem jist, jestli profesionální astronomové zohledňují všechny faktory, které by mohly ovlivnit konečné výsledky. Za objev zrychlujícího se rozpínání vesmíru byla udělena Nobelova cena, tak doufejme, že snad zaslouženě.

Majkl · #43

Na základě vašich připomínek jsem text poupravil a mailem požádal pana J. Grygara o kritiku obsahu.
Přišla mi tahle odpověď :
Vazeny pane,

jsem ted v cizine, Vas text jsem si precetl a je z vetsi casti v
poradku, ale jsou tam sporne momenty. Bohuzel ted nemam volny cas, abych
se tomu venoval podrobneji, ale v teto poloze byste to publikovat nemel.
Sve pripominky bych Vam mohl sepsat az po navratu domu ve druhe polovine
cervna 2014.
S pozdravem, jg

Tak posečkám a uvidím s čím příjde pan Grygar. Mohl by tomu pomoci to zlepšit. Jelikož asi patří k největším odborníkům na tuhle problematiku u nás, tak se asi vyplatí počkat 4 měsíce....

Artaban · #44

Tak posečkám a uvidím s čím příjde pan Grygar. Mohl by tomu pomoci to zlepšit. Jelikož asi patří k největším odborníkům na tuhle problematiku u nás, tak se asi vyplatí počkat 4 měsíce....
Majkl: Asi ti na tom článku hodně záleží, ale myslím, že přesnější informace se daj zjistit i jinak např. vědecké publikace a pod.

Majkl · #45

Finální podobu najdete na stránce http://www.hvezdnenebe.eu/poznatky/