Zdravím, nedávno jsem přemýšlel nad nejvýznamnějšími poznatky o vesmíru co nám jeho zkoumání dalo. Pro mě jsou mnohé fascinující. Napadlo mě, že se je pokusím sepsat na jeden list papíru. Zároveň mi to přijde jako jakési laické minimum o vesmíru, které by bylo dobré aby každý vzdělaný a zvídavý člověk znal.
Myslím, že kdyby si tohle každý člověk přečetl a zapamatoval, významně by to přispělo k informovanosti veřejnosti o vesmíru. Většina lidí na téhle planetě totiž tyto všechny poznatky, které jsem sepsal nezná. Přitom jde o jednu jedinou stránku. Přečíst si jedinou stránku může každý, ne každý začne studovat astronomické knihy aby se k těmto poznatkům dobral.
Toto minidílko by tedy trochu mohlo přispět k větší informovanosti veřejnosti o vesmíru a k popularizaci astronomie. Představuji si, že by mohlo viset třeba někde na nástěnce ve školách.
Zatím jde o provizorní verzi.
Vás, astronomické kolegy žádám o věcné připomínky k tomuto tématu.
Můžete napsat své názory co v tomto textu změnit, zlepšit, vypustit, či přidat, ovšem při zachování daného rozsahu. Sám jsem váhal, čemu dám přednost. Nejvýznamnější poznatky o vesmíru na jednom listu papíru není snadná záležitost. Mějte také na paměti, že text je určený pro laickou veřejnost i děti. Jsem pouze amatérský astronom a rozhodně nemám patent na rozum, takže si nechám poradit. Celý text jsem napsal jen tak z hlavy bez jakýchkoli podkladových materiálů, takže tím zároveň prosím i o kontrolu údajů:
1. část:
Domníváme se, že vesmír vznikl před necelými 14 miliardami roků při události, kterou jsme nazvali velký třesk. Od té doby se neustále rozpíná a objekty již na úrovni skupin galaxií se od sebe neustále vzdalují. Vesmír se však nerozpíná lineárně, ale zrychleně. Způsobuje to síla působící proti gravitaci, její podstatu neznáme, a proto jsme ji nazvali temnou energií. Domníváme se, že tvoří velmi zhruba [ch190] hmoty vesmíru. Vesmír také obsahuje takzvanou temnou hmotu, neviditelnou složku vesmíru, o které víme díky jejím gravitačním účinkům. V současné době se domníváme, že tvoří více než 20 % hmoty vesmíru. Na pozorovatelnou hmotu vesmíru připadá tedy pouze několik procent hmoty vesmíru. Předpokládáme, že původně vesmír obsahoval pouze nejlehčí prvky vodík a hélium, možná ještě s nepatrnou příměsí dalších lehčích prvků, ostatní těžší prvky byly vytvořeny jadernou syntézou ve hvězdách. Posléze tyto hvězdy těžšími prvky obohatily mezihvězdný prostor a umožnily vznik planet podobných Zemi a života tak jak ho známe, včetně nás samotných. Jsme tedy doslova děti hvězd. Hvězdy, které jsou základními stavebními kameny viditelné hmoty, nejsou ve vesmíru rozloženy nahodile. Slučují se do velkých hvězdných ostrovů, kterým říkáme galaxie. Galaxie, tvoří hvězdy, plyn, prach, planety,temná hmota a další objekty. Galaxie mají různé hmotnosti a velikosti. Podle jejich základní struktury je dělíme na eliptické, spirální a nepravidelné. Velké galaxie vznikly slučováním menších hvězdných ostrovů, tento jev pokračuje i v současné době. Naše sluneční soustava je součástí spirální galaxie, jejíž průměr činí zhruba 100 000 světelných roků. Při pohledu zboku má tvar silně zploštělého disku, při pohledu shora vykazuje nápadnou spirální strukturu. Nacházíme se nyní přibližně na půl cesty mezi jejím středem a okrajem, na okraji jednoho ze spirálních ramen, které jsou hustotními vlnami. Pás mléčné dráhy viditelný na temné obloze je množstvím vzdálených hvězd, prostýma očima nerozlišitelných, tvořící disk naší Galaxie. Všechny objekty obíhají okolo galaktického středu, ve kterém se nachází velmi hmotná černá díra. Slunci trvá jeden oběh kolem galaktického středu zhruba 225 až 250 milionů roků. Naše Galaxie obsahuje stovky miliard hvězd. Všechny hvězdy, které můžete na obloze spatřit prostýma očima jsou součástí naší Galaxie. I galaxie nejsou ve vesmíru rozloženy nahodile, mají tendenci se sdružovat do skupin o počtu několika desítek, a kup o počtu až několika tisíc galaxií. Na velkoškálové struktuře vytvářejí galaxie jakousi síť. Soustřeďují se podél vláken, mezi kterými se nachází relativně prázdný prostor. Naše Galaxie je součástí Místní skupiny galaxií, gravitačně vázané skupiny, která obsahuje 3 velké spirální galaxie a několik desítek trpasličích galaxií, vše v prostoru o velikosti asi 5 milionů světelných roků. Hvězdy jsou vzdálená slunce. Slunce je pro nás nejbližší hvězdou ve vzdálenosti zhruba 150 milionů kilometrů. Světlo k nám z ní cestuje asi 8 minut. Z druhé nejbližší hvězdy již cestuje více než 4 roky ( světelný rok je vzdálenost, kterou urazí světlo ve vakuu za rok – asi 9,5 bilionu kilometrů ). Průměr Slunce činí přibližně 1,4 milionu kilometrů. Patří k nadprůměrně velkým a hmotným hvězdám ve vesmíru. Největší podíl hvězd je hvězd trpasličích. Hvězdy vznikají většinou ve skupinách gravitačním zhroucením plynoprachových mračen. Zdrojem zářivé energie jsou jaderné reakce probíhající v jejich nitru.
To nejdůležitější o vesmíru na jedné stránce
To nejdůležitější o vesmíru na jedné stránce
2. část:
Hvězdy mají velmi rozdílné velikosti, hmotnosti, povrchové teploty, stáří a dokonce i tvary ( mnohé z nich nemají ani zdaleka tak pěkný kulatý tvar jako naše Slunce ). Hvězdy vznikají i v současnosti. Žádná z nich nesvítí během své existence konstantním jasem. Délka jejich života je obvykle nejvíce závislá od jejich počáteční hmotnosti, čím je hvězda hmotnější tím kratší bývá její zářivá existence. Do hry však mhou vstoupit i další faktory jako je například blízkost další hvězdy v těsném dvojhvězdném systému a jiné. Množství z nich je součástí dvojhvězdných či vícenásobných hvězdných systémů, většina hvězd je však podobně jako naše Slunce osamělých. Přirozeným důsledkem vzniku hvězd je i vznik planet, které se tvoří z okolohvězdných disků prachu a plynu. Drtivá většina hvězd udržuje na své oběžné dráze planety. Planety mají mnohem nižší hmotnosti než hvězdy a neprobíhají v nich termonukleární reakce. Množství z nich ovšem putuje vesmírem i volně, bez svých mateřských hvězd. Ve vesmíru je několikanásobně více planet než hvězd. Planet velikostně podobných naší Zemi jsou jen v naší Galaxii řádově miliardy. Naše sluneční soustava vznikla před asi 4,6 miliardami roků. Celá řada pravděpodobně náhodných událostí vedla k tomu, že se tu dnes nachází rozvinutý život, tak jak jej známe. Po více než 3 miliardy roků se nacházel pouze v primitivní jednobuněčné formě, rozvinutější formy života se začaly objevovat před méně než 1 miliardou roků. Na ostatních tělesech sluneční soustavy ani nikde jinde ve vesmíru jsme zatím život ani jeho pozůstatky neobjevili. Jeho existence je však velmi pravděpodobná. Všechny objekty sluneční soustavy, mezi něž řadíme planety a jejich měsíce, planetky, komety a prach obíhají kolem Slunce, ve kterém je soustředěno okolo 99 % hmotnosti sluneční soustavy. Ve vnitřní části sluneční soustavy obíhají čtyři poměrně velká kamenná tělesa – planety Merkur, Venuše, Země a Mars, přičemž Země je z těchto čtyř těles největší. Naše planeta se nachází ve vhodné vzdálenosti od Slunce, díky tomu může na jejím povrchu existovat voda v kapalném skupenství, která je na Zemi nezbytná pro život. Také jako jediná má velký satelit – Měsíc. Ve vnější části sluneční soustavy se nachází čtveřice obřích plynných planet – Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Všechny planety sluneční soustavy obíhají po téměř kruhových či mírně eliptických drahách. U množství jiných exoplanetárních systémů tohle ovšem neplatí. Každou z plynných obrů ve sluneční soustavě obklopuje množství měsíců a každá z nich má svůj systém prstenců, nejvýraznější z nich najdeme u planety Saturn. Největší planetou sluneční soustavy je Jupiter. Mezi Marsem a Jupiterem se nachází pás planetek. Ještě hmotnější pás planetek najdeme za dráhou Neptuna. Rotační osy planet mají velmi rozdílné sklony k rovině oběhu a velmi rozdílné jsou i jejich rotační periody. Až na samotném okraji sluneční soustavy se nachází obří zásobárna komet. Naše pozice ve vesmíru není nikterak vyjímečná, ani nijak zvlášť zajímavá.
Hvězdy mají velmi rozdílné velikosti, hmotnosti, povrchové teploty, stáří a dokonce i tvary ( mnohé z nich nemají ani zdaleka tak pěkný kulatý tvar jako naše Slunce ). Hvězdy vznikají i v současnosti. Žádná z nich nesvítí během své existence konstantním jasem. Délka jejich života je obvykle nejvíce závislá od jejich počáteční hmotnosti, čím je hvězda hmotnější tím kratší bývá její zářivá existence. Do hry však mhou vstoupit i další faktory jako je například blízkost další hvězdy v těsném dvojhvězdném systému a jiné. Množství z nich je součástí dvojhvězdných či vícenásobných hvězdných systémů, většina hvězd je však podobně jako naše Slunce osamělých. Přirozeným důsledkem vzniku hvězd je i vznik planet, které se tvoří z okolohvězdných disků prachu a plynu. Drtivá většina hvězd udržuje na své oběžné dráze planety. Planety mají mnohem nižší hmotnosti než hvězdy a neprobíhají v nich termonukleární reakce. Množství z nich ovšem putuje vesmírem i volně, bez svých mateřských hvězd. Ve vesmíru je několikanásobně více planet než hvězd. Planet velikostně podobných naší Zemi jsou jen v naší Galaxii řádově miliardy. Naše sluneční soustava vznikla před asi 4,6 miliardami roků. Celá řada pravděpodobně náhodných událostí vedla k tomu, že se tu dnes nachází rozvinutý život, tak jak jej známe. Po více než 3 miliardy roků se nacházel pouze v primitivní jednobuněčné formě, rozvinutější formy života se začaly objevovat před méně než 1 miliardou roků. Na ostatních tělesech sluneční soustavy ani nikde jinde ve vesmíru jsme zatím život ani jeho pozůstatky neobjevili. Jeho existence je však velmi pravděpodobná. Všechny objekty sluneční soustavy, mezi něž řadíme planety a jejich měsíce, planetky, komety a prach obíhají kolem Slunce, ve kterém je soustředěno okolo 99 % hmotnosti sluneční soustavy. Ve vnitřní části sluneční soustavy obíhají čtyři poměrně velká kamenná tělesa – planety Merkur, Venuše, Země a Mars, přičemž Země je z těchto čtyř těles největší. Naše planeta se nachází ve vhodné vzdálenosti od Slunce, díky tomu může na jejím povrchu existovat voda v kapalném skupenství, která je na Zemi nezbytná pro život. Také jako jediná má velký satelit – Měsíc. Ve vnější části sluneční soustavy se nachází čtveřice obřích plynných planet – Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Všechny planety sluneční soustavy obíhají po téměř kruhových či mírně eliptických drahách. U množství jiných exoplanetárních systémů tohle ovšem neplatí. Každou z plynných obrů ve sluneční soustavě obklopuje množství měsíců a každá z nich má svůj systém prstenců, nejvýraznější z nich najdeme u planety Saturn. Největší planetou sluneční soustavy je Jupiter. Mezi Marsem a Jupiterem se nachází pás planetek. Ještě hmotnější pás planetek najdeme za dráhou Neptuna. Rotační osy planet mají velmi rozdílné sklony k rovině oběhu a velmi rozdílné jsou i jejich rotační periody. Až na samotném okraji sluneční soustavy se nachází obří zásobárna komet. Naše pozice ve vesmíru není nikterak vyjímečná, ani nijak zvlášť zajímavá.
To nejdůležitější o vesmíru na jedné stránce
Toto minidílko by tedy trochu mohlo přispět k větší informovanosti veřejnosti o vesmíru a k popularizaci astronomie. Představuji si, že by mohlo viset třeba někde na nástěnce ve školách.
Ahoj, dovolil bych si reakci.
Pokud chceš informovat "veřejnost" o vesmíru - pak je to podle mého názoru poněkud nepřehledné a tak trošku neatraktivní shrnutí něčeho, čím si každný z nás prošel na základní škole.
Pokud to někoho zajímá, tak si o tom sám něco přečte, pokud to někoho nezajímá, tak ho to nebude zajímat.
Děti ve škole patrně mají základy astromonie v nějakém přírodovědném předmětu a informace tam "nabírají" a záleží především na učiteli, jak atraktivní a zajímavou formu zvolí, aby je to zaujalo.
Já si třeba můžu myslet, že by každý měl vědět něco o lidském těle, např. kde vzniká žluč nebo k čemu je dobrý T lymfocyt, ale veřejnosti to může být docela dobře šuma fuk ..
Obávám se že i v oboru Astronomie to bude podobné.
Pokusit se sepsat nějakou obsáhlou nauku nebo problematiku na jeden list papíru je zajímavý počin asi především pro samotného autora, může to ledacos naučit a vytrénovat v myšlení - ale pro veřejnost to podle mého názoru příliš velký význam nemá.
Ahoj, dovolil bych si reakci.
Pokud chceš informovat "veřejnost" o vesmíru - pak je to podle mého názoru poněkud nepřehledné a tak trošku neatraktivní shrnutí něčeho, čím si každný z nás prošel na základní škole.
Pokud to někoho zajímá, tak si o tom sám něco přečte, pokud to někoho nezajímá, tak ho to nebude zajímat.
Děti ve škole patrně mají základy astromonie v nějakém přírodovědném předmětu a informace tam "nabírají" a záleží především na učiteli, jak atraktivní a zajímavou formu zvolí, aby je to zaujalo.
Já si třeba můžu myslet, že by každý měl vědět něco o lidském těle, např. kde vzniká žluč nebo k čemu je dobrý T lymfocyt, ale veřejnosti to může být docela dobře šuma fuk ..
Obávám se že i v oboru Astronomie to bude podobné.
Pokusit se sepsat nějakou obsáhlou nauku nebo problematiku na jeden list papíru je zajímavý počin asi především pro samotného autora, může to ledacos naučit a vytrénovat v myšlení - ale pro veřejnost to podle mého názoru příliš velký význam nemá.
To nejdůležitější o vesmíru na jedné stránce
T. Předpokládáme, že původně vesmír obsahoval pouze nejlehčí prvky vodík a hélium, možná ještě s nepatrnou příměsí dalších lehčích prvků, ostatní těžší prvky byly vytvořeny jadernou syntézou ve hvězdách.
Nezdá se ti, že začínáš tak nějak od prostřed. I nevzdělaný člověk tak nějak chápe evoluci. Ale laik by rád znal odpověď na otázku : kdo, kdy a z čeho Bohužel pro tebe, náboženství je daleko dál, a tohle Genesis umí sdělit. Osatatní je popis toho, co většina lidí zná a čísla je nezajímají. A co dál a kde je konec? Pokud tohle astronomie neumí sdělit, potom je to pro lidi jen takové zajímavé povídání.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
To nejdůležitější o vesmíru na jedné stránce
Díky za reakce. Ano, hodně toho ještě o vesmíru nevíme, píši jen o věcech o kterých víme. Pro nás, kteří se orientujeme v tomto oboru jde jistě o poznatky dobře známé. Pro naprostého laika mohou být některé z těchto informací novinkou. K většině toho co jsem napsal jsme se dobrali až v posledních 100 letech. Například ještě před 22 lety jsme mohli jen hádat jestli jsou ve vesmíru i jiné planety za hranicí sluneční soustavy. Cesta k těmto poznatkům nebyla mnohdy vůbec snadná a jde o velké úspěchy v bádání o vesmíru. Konečně si můžeme uvědomit čeho jsme součástí a jaké je naše místo ve vesmíru. Snažil jsem se vypsat to, co je z mého pohledu nejdůležitější. Samozřejmě tohle bude vždy subjektivní záležitostí. Beru to jako jakési astronomické minimum, jsou to ale fascinující fakta. Domnívám se, že když tuto jednu stránku vytisknu a dám svým známým, nejspíše si ji přečtou ( i když asi ne všichni ). Pokud jim věnuji astronomickou knihu, je nepravděpodobné, že ji budou číst. Z toho jsem vycházel, když jsem se do psaní této stránky pustil. Vím, že bude mít svůj význam. Jasně, ten papír stejně nakonec skončí v koši, ale občas si ho někdo předtím přečte. To mi stačí. Ty nejdůležitější poznatky o vesmíru tam podle mě jsou. Boha bych sem vůbec nepletl, toho astronomie vůbec nepotřebuje. Navíc si myslím, že bůh nemá s vědou nic společného. Nejsem věřící a vím proč.
To nejdůležitější o vesmíru na jedné stránce
Základní přehled údajů a poznatků o vesmíru si podle mě běžný člověk najde na české nebo anglické wikipedii, kde je to na můj vkus podané srozumitelnou formou včetně obrázků, možnosti plynule navazovat na další rozšiřující témata a odkazů na všechno možné od odborných článků po videa na youtube. Jedna stránka textu jako zdroj informací o čemkoliv je podle mého názoru bohužel z hlediska dneška nepoužitelná záležitost. Neznám nikoho, kdo by ve škole (základní, střední, vysoká) četl papíry na nástěnce kromě inzerátů.
A pokud někoho něco (nic) nezajímá, tak to bohužel nezmění papír na nástěnce :-/
A pokud někoho něco (nic) nezajímá, tak to bohužel nezmění papír na nástěnce :-/
SW MAK 180/2700 na NEQ-5, SW ED80/600, FirstScope 76/300, Binokulár TS 20x80 UHC, Triedr BPC 8x30
To nejdůležitější o vesmíru na jedné stránce
V podstate tu uz odznelo to, co si myslim aj ja.
Napriek tomu, ze si sa ocividne snazil to napisat co najlepsie, velky vyznam to asi nemalo.
Mam pocit, akoby si to robil skor koli sebe. Proste si z tejto temy nadseny (konieckoncov ako aj ja a asi aj vsetci, co citaju toto forum ) a chces svoje nadsenie vnutit aj ostatnym (nic v zlom). Problem je v tom, ze nieco take sa musi robit putavou a zaujimavou formou a to nejaky holy text na nastenke, ci akomkolvek kuse papiera urcite neni. Napriek tomu, ze aj mna osobne vsetko okolo vesmiru zaujima a hltam kazdy dokument o vesmire, ked nejaky ide v telke, tak takato "papierova" forma by ma urcite nezaujala a na 99% by som to ani nezacal citat. Som presvedceny, ze rovnako to bude vidiet vacsina ludi (bez ohladu na vek, ci aktualny stav vedomosti), ktorych by si rad oslovil.
Napriek tomu, ze si sa ocividne snazil to napisat co najlepsie, velky vyznam to asi nemalo.
Mam pocit, akoby si to robil skor koli sebe. Proste si z tejto temy nadseny (konieckoncov ako aj ja a asi aj vsetci, co citaju toto forum ) a chces svoje nadsenie vnutit aj ostatnym (nic v zlom). Problem je v tom, ze nieco take sa musi robit putavou a zaujimavou formou a to nejaky holy text na nastenke, ci akomkolvek kuse papiera urcite neni. Napriek tomu, ze aj mna osobne vsetko okolo vesmiru zaujima a hltam kazdy dokument o vesmire, ked nejaky ide v telke, tak takato "papierova" forma by ma urcite nezaujala a na 99% by som to ani nezacal citat. Som presvedceny, ze rovnako to bude vidiet vacsina ludi (bez ohladu na vek, ci aktualny stav vedomosti), ktorych by si rad oslovil.
SkyWatcher N200/1000, montaz NEQ-5 Pro GOTO, Canon 1100D, komakorektor RCC 1, pointacia s QHY5-II Mono + hladacik 9x50
To nejdůležitější o vesmíru na jedné stránce
Mam pocit, akoby si to robil skor koli sebeTrochu pokory, pane MAJKLE...
dobson 10´´, setové plossly 10,25, hyperion 8,13,HRplanetary 5,ultima 2*,triedr bushnell 8x42
-
Honza Ebr (honza42)
- Příspěvky: 3531
- Registrován: 20. 10. 2004, 14:48
To nejdůležitější o vesmíru na jedné stránce
Trochu pokory, pane MAJKLE...
Ach, jak hluboký výrok, jednoznačně vyjadřující mravní nadřazenost jeho autora. Vždycky, když něco takovýho vidim někde v diskuzi, tak se ve mě začne vařit krev. Jděte se s timhle způsobem komunikace bodnout.
Taurus 500/2100, Paracorr, 24 a 14 mm ES 82 st., Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 200D a 250D, Canon 10-18/4.5-5.6, 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, SW MAK 127 a 90, TAL MT-3S
-
MaG
- Příspěvky: 11389
- Registrován: 06. 04. 2002, 21:22
- Bydliště: Jablonec nad Nisou
- Kontaktovat uživatele:
To nejdůležitější o vesmíru na jedné stránce
A jak chceš slušně vyjádřit, že je autor mimo mísu?
Např. "majkle, přečti si to po sobě, co jsi napsal. Nezdá se ti, že jsi to přehnal?"
A pokud se většina, co toto téma od počátku sledujeme, domníváme, že to přehnal a navíc, že téma jako takové je bohužel zbytečné, není vhodné mu to raději říci včas? Pokud je to někdo, kdo je i přes tento přehmat schopný sebereflexe, tak se z něj za pár let může vyklubat další užitečný člen astronomické obce, který nám ještě může mít co dát.
Pochopitelně výčitky, které tu zazněly byly zbytečně ostré, ale co chceš? Většinou člověk zpočátku nevidí, že to co činí už je leckdy dávno překonané. Přesto tak činí v dobré víře a s nasazením. A za to není hned nutné jej odsuzovat. Je však dobré jeho píli směrovat a o to se tu snažíme.
Např. "majkle, přečti si to po sobě, co jsi napsal. Nezdá se ti, že jsi to přehnal?"
A pokud se většina, co toto téma od počátku sledujeme, domníváme, že to přehnal a navíc, že téma jako takové je bohužel zbytečné, není vhodné mu to raději říci včas? Pokud je to někdo, kdo je i přes tento přehmat schopný sebereflexe, tak se z něj za pár let může vyklubat další užitečný člen astronomické obce, který nám ještě může mít co dát.
Pochopitelně výčitky, které tu zazněly byly zbytečně ostré, ale co chceš? Většinou člověk zpočátku nevidí, že to co činí už je leckdy dávno překonané. Přesto tak činí v dobré víře a s nasazením. A za to není hned nutné jej odsuzovat. Je však dobré jeho píli směrovat a o to se tu snažíme.
Martin Gembec, Astronomické události
EQ6 OnStep, WO FLT98+WO AFR-IV 0.8x, Orion Optics CT8 200/900 s Paracorrem, ZWO ASI294MC Pro, Canon 6Dmod, 30Dmod
EQ6 OnStep, WO FLT98+WO AFR-IV 0.8x, Orion Optics CT8 200/900 s Paracorrem, ZWO ASI294MC Pro, Canon 6Dmod, 30Dmod
-
Stanislavxyz
- Příspěvky: 877
- Registrován: 24. 10. 2012, 19:10
To nejdůležitější o vesmíru na jedné stránce
Ach, jak hluboký výrok, jednoznačně vyjadřující mravní nadřazenost jeho autora.
Můžeš se na mě klidně zlobit, ale podobně působí i Tvůj příspěvek...
MaG: Naprostý souhlas.
Vas rotundum/Lynx hic potat/Hic est carrus/Palum motat!
-
Honza Ebr (honza42)
- Příspěvky: 3531
- Registrován: 20. 10. 2004, 14:48
To nejdůležitější o vesmíru na jedné stránce
Ježíš tak mu napište, že je to zbytečný, co je na tom špatně. Něco, co ho nějak posune. Ale "trochu pokory pane MAJKLE" je naprosto stupidní příspěvek. Neni to ale normální blbost typu "to je ale dneska hnusně", ale je to hloupý a zároveň zlý.
Kdo je "jirkal", aby si od něj někdo bral morální poučení, aby rozhodoval, kdo se má chovat pokorně? Jeho příspěvek nemá žádnou informační hodnotu, jenom vybrané věty z předchozích a pak k tomu připrdne "moudro". Mě tohle prostě vadí, neni to nic jinýho než povyšování se.
Kdyby to bylo poprvý ... ale tady se takhle vyjadřuje víc lidí a mě už nebaví se na to potichu koukat. Pokud si někdo myslí, že je moudřejší, protože je starší, chytřejší, nebo toho víc zažil, tak je to jeho problém - můžou být nějaký lidi, kteří to vědí a uznávají ho proto, ale tohle je otevřená společnost lidí a tady je každej stejná nula. Jedinej velidní způsob, jak si získat respekt, je napsat něco k věci.
Kdo je "jirkal", aby si od něj někdo bral morální poučení, aby rozhodoval, kdo se má chovat pokorně? Jeho příspěvek nemá žádnou informační hodnotu, jenom vybrané věty z předchozích a pak k tomu připrdne "moudro". Mě tohle prostě vadí, neni to nic jinýho než povyšování se.
Kdyby to bylo poprvý ... ale tady se takhle vyjadřuje víc lidí a mě už nebaví se na to potichu koukat. Pokud si někdo myslí, že je moudřejší, protože je starší, chytřejší, nebo toho víc zažil, tak je to jeho problém - můžou být nějaký lidi, kteří to vědí a uznávají ho proto, ale tohle je otevřená společnost lidí a tady je každej stejná nula. Jedinej velidní způsob, jak si získat respekt, je napsat něco k věci.
Taurus 500/2100, Paracorr, 24 a 14 mm ES 82 st., Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 200D a 250D, Canon 10-18/4.5-5.6, 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, SW MAK 127 a 90, TAL MT-3S
To nejdůležitější o vesmíru na jedné stránce
kdo, kdy a z čeho
Kto a kedy to som sa v knihe Genesis dočítal ale z čoho nie.
Kto a kedy to som sa v knihe Genesis dočítal ale z čoho nie.
65/420 Quadruplet, Triplet APO 80/480
To nejdůležitější o vesmíru na jedné stránce
A jéje, to je zas debata k ničemu. Šlo mě spíš o to aby jste se vyjádřili k tomu obsahu. Co vylepšit, co ubrat, co přidat podle vás. Na nástěnce ve škole, kam chodí moje dcera visela jedna stránka, která měla žáky stručně seznámit s vesmírem. Když jsem si ji přečetl, tak mi přišlo, že bych obsah volil jinak. To byl prvotní popud. Zkusil jsem to napsat podle svého. Já na tom pořád nevidím nic špatnýho. Ano, možná jsem jak píšete mimo mísu, souhlasím že to bariéru neprolomí... Zas tak blbej nejsem. Pár lidí si to ale přečte. Bylo by fajn, kdyby jsme opustili diskuzi k čemu to bude a vyjádřili se k samotnému obsahu. O to jsem vás žádal.
Platí nadpis-to nejdůležitější o vesmíru na jedné stránce. Proč se o něco podobného nepokusit ? To může být užitečné i pro lidi se zájmem o vesmír. Jakési best of poznatků o vesmíru. Jen jsem vás žádal o spolupráci.
Reagujete zbytečně ohnivě.
Jinak co jsem přehnal ? Netuším...
Platí nadpis-to nejdůležitější o vesmíru na jedné stránce. Proč se o něco podobného nepokusit ? To může být užitečné i pro lidi se zájmem o vesmír. Jakési best of poznatků o vesmíru. Jen jsem vás žádal o spolupráci.
Reagujete zbytečně ohnivě.
Jinak co jsem přehnal ? Netuším...
To nejdůležitější o vesmíru na jedné stránce
jsem tu nováčkem a neměl bych do toho co kecat, ale přesto...
Když vidím v prvních dvou příspěvcích kolik je textu, tak bych řekl, že už jen taková hromada písmenek pohromadě děti školního věku určitě nepřitáhnou... pokud byste chtěl, aby se do toho děti vůbec začetly, musel byste, dle mého soudu, ubrat písmenka a přidat aspoň pár opravdu zajímavých bombastických obrázků. Je prostě fakt, že lidi dnes rádi nečtou, bohužel. Dlouhé texty nikoho nezaujmou - mnohdy ani ty krátké. :-/
Líbí se mi třeba takhle projekt Univerzity J. E. Purkyně z Ústí nad Labem - konkrétně Přírodovědecké fakulty se jménem "Víte co to je?" - na plakátě je neobvyklý obrázek a QR kód, který hodí na stránku s popisným textem, kde je psáno o co jde.
Mladí jsou do techniky přímo šílení a přiznám se, že i mě to zaujme touhle formou víc, než kdyby tam byla jen hromada textu.
Když vidím v prvních dvou příspěvcích kolik je textu, tak bych řekl, že už jen taková hromada písmenek pohromadě děti školního věku určitě nepřitáhnou... pokud byste chtěl, aby se do toho děti vůbec začetly, musel byste, dle mého soudu, ubrat písmenka a přidat aspoň pár opravdu zajímavých bombastických obrázků. Je prostě fakt, že lidi dnes rádi nečtou, bohužel. Dlouhé texty nikoho nezaujmou - mnohdy ani ty krátké. :-/
Líbí se mi třeba takhle projekt Univerzity J. E. Purkyně z Ústí nad Labem - konkrétně Přírodovědecké fakulty se jménem "Víte co to je?" - na plakátě je neobvyklý obrázek a QR kód, který hodí na stránku s popisným textem, kde je psáno o co jde.
Mladí jsou do techniky přímo šílení a přiznám se, že i mě to zaujme touhle formou víc, než kdyby tam byla jen hromada textu.
achromát SW 102/500 AZ3