vím, že podobných programů bude na netu asi spousta, ale kdyby měl někdo čirou náhodou zájem vyzkoušet můj výtvor (původně školní projekt), tak tu posílám odkaz
Zajímavý software. S něčím takovým sem si ještě nehrál.
Ta srážka galaxií je zajímavá, akorát když jsem zvýšil krok, aby to moc dlouho netrvalo, tak to hned na začátku doslova vystřelí "hvězdy" pryč ze středu těch galaxií.
A vůbec když je krok moc rychlý, tak to vyhazuje planety na vnitřních drahách.
Neměl by si tam scénář ukazující vznik našeho Měsíce?
Meade LX90 8"SCT f/10; AZ-EQ6 GT; Vixen VMC110L; TS Photoline 90/600 APO Triplet; Canon EOS 60Dm; Canon EOS 600D; ASI120MC; ASI178MMC
Maser:
Jj, to je bohužel důsledek toho, že s delším krokem klesá přesnost a při překročení určité hranice to bude ty planety vystřelovat, protože to pro ně v jednom kroku spočítá příliš velkou rychlost, která se v dalším kroku už nezkompenzuje.
Vznik měsíce nemám...pokud máš na mysli tu variantu jak planetka "lízla" Zemi, vzala s sebou část pláště a z úlomků na orbitě pak vzniknul Měsíc, tak to by tu ani simulovat nešlo, tak komplexní to zase nemám
Bohuzial Wine mi to odmieta spustit pre System.NotImplementedException, co je asi chyba Wine (ale nazvy ako "POkus2" alebo "fixme" tiez nebudia doveru v dobre postupy softwaroveho inzinierstva). Je v plane vydanie aj pre ine operacne systemy a ine architektury nez Intelie Windowsy? Pripadne zverejnenie zdrojoveho kodu?
Aka je pouzita simulacna metoda? Podla komentarov ostatnych ludi energiu nezachovava, ake ma vyhody?
Zdravím, asi takhle nedokážu přesně identifikovat, čím to je. Název POkus2 mi tam zbyl z dávných dob a přežil evidentně i kompletní refaktorizaci projektu, což mě trochu štve a dopříště to zkusím odstranit. Fixme nevím, to nejspíš není můj název.
Vydání pro jinou platformu nebo zveřejnování kódu zatím v plánu není.
Jinak používám klasickou Eulerovu metodu (výhoda relativní rychlost a taky jednoduchost:))). Je tam možnost zapnout i Barnes-Hut algoritmus, ten se mi ale vyplácí až při řádově stovkách až tisících hmotných objektů, což v žádném scénáři zatím nemám. V příštích verzích plánuju i další vylepšené algoritmy (např. midpoint).
Jinak kompatibilitu se budu snažit samozřejmě co nejvíc zlepšovat, ale vždycky se asi najde počítač, na kterém se to prostě nerozběhne
Euler je jednoduchy, ale rozhodne nie rychly. Prave naopak, je to snad najpomalsia metoda. Nuti k extremne kratkemu kroku, inak system rychle nabera energiu a planety vyletuju z drah Velmi jednoducha metoda, ktora by mozno mohla pomoct s vyletujucimi planetami, je napriklad http://en.wikipedia.org/wiki/Semi-implicit_Euler_method alebo http://en.wikipedia.org/wiki/Leapfrog_integration.
Kto prekonal mentalnu barieru od Eulera k metodam vyssieho radu, uz sa nikdy k Eulerovi nevratil.
Podla videa vyzera program graficky velmi pekne. Prajem vela uspechov.
Otazka do plena: Ake metody sa pouzivaju v astronomickej praxi na fyzikalne realisticke simulacie? Na simulaciu pokojnych takmer eliptickych drah som videl simplekticke viackrokove metody vysokych radov (8+), ale co taky chaos ako zrazky galaxii?
Tak oprava! Používám semi-implicitní Eulerovu metodu, ne tu kasickou...zaměnil jsem to. Pro výpočet Xn+1 používám Vn+1 a ne Vn. Díky za upozornění, sice to nikde neuvádím, ale až bude na výběr více algoritmů, bylo by záhodno je správně pojmenovat
Jinak nevím jak v astronomické praxi při simulování galaxií, ale ten Barnes-Hut bude asi poměrně silným nástrojem pro simulaci velkých systémů. Ovšem při simulaci skutečných galaxií je asi(určitě) potřeba započítat o mnoho víc věcí, než pouze působení mezi hvězdami.
Ake metody sa pouzivaju v astronomickej praxi na fyzikalne realisticke simulacie?
Je to sice jiný druh problému, ale pro řešení rovnic popisujících volnou precesi tuhého tělesa používáme metodu Runge-Kutta čtvrtého řádu.
Pro zajímavost, srážky galaxií se taky někdy počítají obyčejným leapfrogem (přestože to zn jako nějaká hrozně chytrá metoda, je to tak triviální, až to bolí). Tedy alespoň hvězdná složka, jak se počítá plyn, tomu nerozumim. Finta je v tom, že jsou to dost řidké systémy, kde efekty skutečně blízkých průletů jsou dost nevýznamné, takže nějaké sofistikované metody nejsou moc potřeba.
Taurus 500/2100, Paracorr, 24 a 14 mm ES 82 st., Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 200D a 250D, Canon 10-18/4.5-5.6, 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, SW MAK 127 a 90, TAL MT-3S
