Proč se planety pohybují po elipsách?

Nezávazné povídání o všem, co se týka astronomie.
Uživatelský avatar
Ulkesh
Příspěvky: 108
Registrován: 25. 11. 2013, 16:12

Proč se planety pohybují po elipsách?

#31

Příspěvek od Ulkesh »

1. Co způsobuje to, že planety tvoří rovinu a jejich oběh kolem slunce je ve stejném směru?Má to pôvod v časoch keď sa formovala slnečná sústava.
Protoplanetárny disk vznikol najprv z oblasti nejakej hmloviny, v ktorej bola prekročená Jeansova podmienka:
http://en.wikipedia.org/wiki/Jeans_instability
Na začiatku to nerotovalo takmer vôbec, ale nejaký celkový moment hybnosti tam bol - ten sa zachováva. Ako sa mrak gravitačne zmršťuje, točí sa stále rýchlejšie - ako korčuliar, ktorý pripaží. Preto z takmer žiadnej rotácie vznikla nejaká viditeľná rotácia - teda protoplanetárny disk rotoval.
Zároveň sa protoplanetárny disk splošťoval. Nútila ho k tomu kombinácia gravitačnej sily samotného disku a odstredivej sily spôsobenej rotáciou - v najjednoduchšej predstave.
Samozrejme pôsobili tam aj sily magnetického poľa formujúceho sa Slnka, či tlak slnečného vetra - ťažko ale povedať, či a v akej fáze boli nezanedbateľné.

Hlavná myšlienka - Slnečná sústava sa sformovala z rotujúceho disku - preto taká usporiadanosť. Na uspokojivejšie zodpovedanie otázky, že prečo sa hmlovina sformovala do disku, si treba vyhľadať materiály pojednávajúce o protoplanetárych diskoch a kozmogónii planetárnych systémov - napríklad na internete ;)
triéder 8x60 z lidlu
SW 80/400 na AZ-3
SW heritage 130/650
setové okuláre 25 a 10 mm + 6 mm okulár s nápisom 4 mm (asi Huygens)
Uživatelský avatar
Ulkesh
Příspěvky: 108
Registrován: 25. 11. 2013, 16:12

Proč se planety pohybují po elipsách?

#32

Příspěvek od Ulkesh »

Rád bych se zeptal2. Ještě by mě zajímalo, jestli se někdy v minulosti stalo, nebo jestli se to stane v budoucnu, že planety při oběhu kolem slunce utvoří úsečku a budou poskládané jedna za druhou? (tak jako na obrázku v prvním odkazu).
To je otázka dvoch vecí:
1. geometrické usporiadanie dráh planét v priestore, teda dráhových parametrov jednotlivých planét (okrem okamihu prechodu perihéliom, ktorý určuje:   )
2. načasovanie

Keďže sú dráhy planét dosť dobre v jednej rovine, tak bod 1. nerobí veľký problém - existuje množstvo priamok, ktoré takmer pretínajú všetky dráhy planét - prakticky všetky priamky ležiace v tejto rovine.
Bod 2. je o tom, či je možné také načasovanie, aby sa tie planéty jedného dňa na tú jednu priamku aj dostali.

Myslím, že jav pri ktorom sa veľká časť planét dostane približne na jednu priamku sporadicky nastáva, avšak neviem ako často.

Samozrejme na milimeter presne sa tie planéty pravdepodobne nikdy tak neusporiadajú už len kvôli bodu 1., ktorý platí len približne +- nejaké tie milióny kilometrov.

Určité obmedzenia má aj naša schopnosť predvídať polohy planét po veľmi dlhom čase, avšak na pár tisíc rokov dopredu by to malo byť ešte veľmi spoľahlivé, ale to len hádam.
triéder 8x60 z lidlu
SW 80/400 na AZ-3
SW heritage 130/650
setové okuláre 25 a 10 mm + 6 mm okulár s nápisom 4 mm (asi Huygens)
Uživatelský avatar
Vykuk
Příspěvky: 135
Registrován: 28. 05. 2012, 15:19

Proč se planety pohybují po elipsách?

#33

Příspěvek od Vykuk »

Při otázce kdy budou v jedné přímce jsem si vzpomněl na Švejka, rci: 6.5.2492 (ale bude jich jenom 8, dle Stellaria to bude něco super - akorát ideální pozorovací stanoviště = Antarktida), kdyby jich stačilo jenom 5 tak tvrdím že 8.9.2040 (mimochodem dle Stellaria to bude hned vedle Slunce takže ve dne, a tím pádem se asi moc nepokocháme)
Čerpáno odtud: http://sciencequestionswithchris.wordpr ... l-line-up/ Nic jiného jsem nenašel, navíc ten google překladač překládá trochu kostrbatě.

K původní otázce můžu pouze nabídnout své selské vysvětlení jak si to představuji já:
Původně se mohly planety pohybovat po kružnici, a asi by se tak pohybovaly dosud, kdyby každá byla stejně těžká, stejně daleko od Slunce a navzájem stejně daleko od sebe. Problém je že vznikly z různě velkých shluků prachu a různě daleko od Slunce. Tedy jsou různě těžké a různě daleko. Ty těžší disponují větší gravitační silou, ty lehčí zase silou menší. Přirovnám k magnetu: Když na papír udělám uprostřed čáru a na jednu stranu dám těžší magnet a přibližuji jej k čáře zároveň s magnetem lehčím (z druhé strany), oba magnety k sobě neskočí a nespojí se na čáře, ale těžký magnet se hne pouze o kousek, zatímco lehčí k němu doslova přiskočí přes čáru. Tedy já to beru tak, že kdysi dávno se nějaká těžká planeta či jiné těleso (klidně těžká kometa) přiblížila k planetě lehčí. Těžká planeta na lehkou měla velký vliv (připotáhla si jí o větší kus) ta lehčí na těžkou vliv menší (cukla se jen o kousek). A tím se to obíhání po kružnicích celé rozhasilo. Asi tak jako když roztočím do kruhu matičku na konci svisle drženého provázku a potom tou držící rukou hnu do strany =  vznikne elipsa (šišoid) a ten nezmizí dokud se to celé nezastaví. K tomu proč to celé neuletí: Kdyby jsi chtěl aby 2 planety které jsou různě daleko od Slunce obíhaly (při pohledu z tohoto Slunce) pořád v zákrytu (tedy jejich úhlová rychlost byla stejná) ve skutečnosti by rychlost letu každé z nich byla jiná - neboť ta planeta dál by obíhala po větší kružnici (která má větší obvod) a planeta by pak za stejný čas jako ta co je blíže musela ve skutečnosti uletět větší kus. Proto se planety pohybují různou rychlostí. Pokud považuji elipsu (šišoid) za nepovedenou kružnici, která má obvod někde delší a jinde kratší, a chtěl bych aby se planeta pohybovala při pohledu ze Slunce pořád do kola stejně rychle, je jasné že její rychlost se bude během letu trochu měnit. Ve chvíli kdy je dál měla by uletět, ale je třeba mít na paměti že Slunce jí zezadu brzdí (jako opravdu hodně silný magnet) a chce jí zpátky - takže planeta se zase stočí a letí přitahována ke Slunci. Tím že je blíž, je přitahována větší rychlostí (magnet má také čím blíž tím větší sílu), ale ve chvíli kdy by měla na Slunce spadnout, už letí (ale trochu jiným směrem = protože i když jí to přitahuje ke Slunci tak se pořád snaží obíhat dokola, čili zároveň letí i do strany, takže šejdrem) tak rychle, že ho nakonec (díky velké pohybové energii) v pořádku mine. A toto všechno se pořád opakuje. Tak takhle si to vysvětluji polopaticky a poselsku já - Vykuk.  

PS.: Samozřejmě je možné že pravděpodobně i dnes se ovliňují lehké a těžké planety mezi sebou když se přiblíží, ale asi to bude mít jen udržovací vliv na tvar elips (šišoidů). Kdyby se to nějak zhoršovalo, chytřejší lidé už by si toho asi všimli...
Astrocabinet; Triedry 7x35 a 8x56, "Lídlskop", Nebekuk 254/1200 typ Roura; 2" PanaView 32 mm/70°+ Hyperion 13 mm/68°; Super 52° - 25 a 10 mm, Omegon LE 55° - 9/6/5 mm, Barlow Cel. Omni 1.5 - 2 x, Afokální držák Baader, atd.
Uživatelský avatar
Honza Ebr (honza42)
Příspěvky: 3531
Registrován: 20. 10. 2004, 14:48

Proč se planety pohybují po elipsách?

#34

Příspěvek od Honza Ebr (honza42) »



PS.: Samozřejmě je možné že pravděpodobně i dnes se ovliňují lehké a těžké planety mezi sebou když se přiblíží, ale asi to bude mít jen udržovací vliv na tvar elips (šišoidů). Kdyby se to nějak zhoršovalo, chytřejší lidé už by si toho asi všimli...
Jenom pro upřesnění: dráhy planet se stále mění. Není to vysloveně tak, že by se skokově měnily, když se přiblíží, ale gravitační pole ostatních planet dlouhodobě ovlivňuje dráhy všeho, co obíhá kolem Slunce - lze měnit sklon, excentiricitu i orientaci dráhy, je na to celá věda, která zkoumá, které věci se za jakých podmínek zachovávají a je to dost zajímavé.
Taurus 500/2100, Paracorr, 24 a 14 mm ES 82 st., Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 200D a 250D, Canon 10-18/4.5-5.6, 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, SW MAK 127 a 90, TAL MT-3S
Odpovědět