Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Mám takú, možno hlúpu otázku, ale v elektronike sa naozaj nevyznám: nedali by sa batérie a kábel z vyhrievaných vložiek z Lidlu použiť pri výrobe vyhrievania, na okulár alebo sekundár?
SW Dobson 200/1200, Zeiss 50/540, TS Plössl 32, SW Magellan 20 , Hyperion 13, TMB Planetary 9,7,4,2.5, SW Planetary 5, Trieder 20x50.
- mirkovacik
- Příspěvky: 856
- Registrován: 10. 06. 2015, 17:26
- Věk: 52
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Ahojte,
nevedeli by ste mi narýchlo poradiť, ako stacknem v PixInsight subframy tak, aby výsledný frame pokrýval plochu všetkých (alebo aspoň niekoľkých vybraných) subframe-ov?
Mám 2 sady subframov M31 a je to dosť posunuté voči sebe. Kúsok z jedného ramena chýba na jednej sade a kúsok druhého ramena chýba na druhej sade.
V DSS je option "mosaic" - viď obrázok. Presne také niečo by sa mi hodilo.
Poznámka: Nechcem vyrábať nejakú mozaiku, riešiť rôzne gradienty, farby a pod.
Ďakujem za ochotu.
nevedeli by ste mi narýchlo poradiť, ako stacknem v PixInsight subframy tak, aby výsledný frame pokrýval plochu všetkých (alebo aspoň niekoľkých vybraných) subframe-ov?
Mám 2 sady subframov M31 a je to dosť posunuté voči sebe. Kúsok z jedného ramena chýba na jednej sade a kúsok druhého ramena chýba na druhej sade.
V DSS je option "mosaic" - viď obrázok. Presne také niečo by sa mi hodilo.
Poznámka: Nechcem vyrábať nejakú mozaiku, riešiť rôzne gradienty, farby a pod.
Ďakujem za ochotu.
- Přílohy
-
- DSSMosaic.png (37.74 KiB) Zobrazeno 3572 x
- biker.fm
- Příspěvky: 4160
- Registrován: 09. 06. 2008, 02:34
- Bydliště: Frydek-Mistek
- Věk: 56
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Dalo by se pouzit, ale bude ti to k nicemu. Kapacita baterek je velmi mala, v podstate tim ani ten okular nezahrejes a baterie bude vybita. Co se tyce vyhrivani sekundaru, tam by to mozna na chvili zafungovalo. Celkove je ale lepsi si poridit nejaky mensi akumulator na 12V s nabijeckou.miro75 píše:Mám takú, možno hlúpu otázku, ale v elektronike sa naozaj nevyznám: nedali by sa batérie a kábel z vyhrievaných vložiek z Lidlu použiť pri výrobe vyhrievania, na okulár alebo sekundár?
Pozorovani hvezd na nocni obloze = prijemny relax v kazdodennim stresu.
APM 152/1200 a maly triedr Kowa na vylety do hor
Moje fotky na www.astrofotky.cz.
APM 152/1200 a maly triedr Kowa na vylety do hor
Moje fotky na www.astrofotky.cz.
- MMys
- Příspěvky: 17655
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 50
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
https://pixinsight.com/doc/tools/StarAl ... #usage_002mirkovacik píše:Ahojte,
nevedeli by ste mi narýchlo poradiť, ako stacknem v PixInsight subframy tak, aby výsledný frame pokrýval plochu všetkých (alebo aspoň niekoľkých vybraných) subframe-ov?
Mám 2 sady subframov M31 a je to dosť posunuté voči sebe. Kúsok z jedného ramena chýba na jednej sade a kúsok druhého ramena chýba na druhej sade.
V DSS je option "mosaic" - viď obrázok. Presne také niečo by sa mi hodilo.
Poznámka: Nechcem vyrábať nejakú mozaiku, riešiť rôzne gradienty, farby a pod.
Ďakujem za ochotu.
musíš režim nastavit na Register/Union - Mosaic nebo Register/Union - Separate
záleží co s tím zamýšlíš dál.
Ale bez nějakéh sofistikoavnějšího spojení s vyhlazením to bude vidět. Nepřekrývající se části budou mít viditelně horší poměr signálu k šumu a přechod bude vidět.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
- mirkovacik
- Příspěvky: 856
- Registrován: 10. 06. 2015, 17:26
- Věk: 52
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Ďakujem, vyskúšam.
Áno, s tým šumom je to jasné. (V DSS som to tak aj zložil, veľmi dobrý príklad na to, že čím vyšši počet framov, tým lepší pomer signál/šum.)
Áno, s tým šumom je to jasné. (V DSS som to tak aj zložil, veľmi dobrý príklad na to, že čím vyšši počet framov, tým lepší pomer signál/šum.)
- Cztwerec
- Příspěvky: 8306
- Registrován: 03. 02. 2007, 17:58
- Bydliště: Břežany II.
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Přátelé chtěl bych se jen zeptat, zkoušel jste někdo fotit blesky ve dne? Mám i trigger. Vybiram vhodny ND filtr, nicméně přemýšlím o vztahu expozice k svetelnosti. Máte s tím někdo zkušenost?
Lectorem iustus...
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Já bych řekl, že je to i jednodušší. Nastavíš si nejnižší možné ISO a nejzavřenější clonu a k tomu odpovídající expozici tak aby to bylo s histogramem sotva do půlky a pak velký počet expozic a čekáš, kdy se trefíš. Nehrozí tolik, že to bude v případě trefy přepálené.
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Skúšal som to viacmenej za šera, čo ešte ako tak ide, ale vyslovene denné fotenie bleskov ma neoslovuje. Stačí si dať vyhľadať "Daytime Lightning Images" a porovnať obrázky robené cez deň, za šera a v noci. V prípade fotenia za denného svetla je to vyslovene krajinárska fotografia a aby to bolo aspoň trochu kukateľné, tak to chce mať aj vhodnú scenériu. Pri takejto fotografii je hlavný problém v tom, aby blesk pri údere zapadol do scenérie. Väčšinou tomu tak nie je a udrie si kam chce. Za šera a v noci je na fotografii dominantou a v takomto prípade samotná scenéria nebije až tak veľmi do očí.
Fotenie s "lightning triggrom" by nemal byť problém. Ak je dostatočne citlivý, reaguje na zmenu osvetlenia a celá sústava je dostatočne rýchla, tak podľa mňa stačí len mierne podexponovať. Do nejakých extrémnych nastavení by som nešiel. Zbytočne to vnáša rôzne chyby (nedostatky) do fotografie. Trvanie úkazu je rádovo v stovkách milisekúnd, prípadne aj viac ako sekundu, takže je tam dostatočný priestor na zaznamenanie blesku a jeho exponovanie. V použití samotného ND filtra v takomto prípade nevidím opodstatnenie.
Fotenie s "lightning triggrom" by nemal byť problém. Ak je dostatočne citlivý, reaguje na zmenu osvetlenia a celá sústava je dostatočne rýchla, tak podľa mňa stačí len mierne podexponovať. Do nejakých extrémnych nastavení by som nešiel. Zbytočne to vnáša rôzne chyby (nedostatky) do fotografie. Trvanie úkazu je rádovo v stovkách milisekúnd, prípadne aj viac ako sekundu, takže je tam dostatočný priestor na zaznamenanie blesku a jeho exponovanie. V použití samotného ND filtra v takomto prípade nevidím opodstatnenie.
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Ešte jedna poznámka: Pri fotení s lightning triggrom je dosť dôležitý jeden parameter fotoaparátu, ktorý sa označuje ako "Camera Shutter Lag". Buď ho priamo uvádza výrobca, alebo sa na internete dajú nájsť nejaké porovnávacie tabuľky napr.: Wikipedia - Shutter Lag, cameras.co.uk - Shutter Lag Comparisons, ... Je to parameter ktorý vyjadruje, ako dlho trvá fotoaparátu, kým sa od stlačenia spúšte spamätá a naexponuje záber (čas v milisekundách alebo sekundách). Fotoaparáty s hodnotou tohoto parametra dajme tomu od nejakých 300 ms sú na tento typ fotografie vyslovene nevhodné.
- Cztwerec
- Příspěvky: 8306
- Registrován: 03. 02. 2007, 17:58
- Bydliště: Břežany II.
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Děkuji za odpovědi. Budu si tedy hrát s nastavením a uvidím co se dá dělat, dám potom vědět v příslušném vlakne.
Lectorem iustus...
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Mám dotaz když si na stránkách SDO https://sdo.gsfc.nasa.gov/data/aiahmi/ vytvořím video a najdu tam nějakou erupci. Dá se někde zjistit do jáké třídy ta erupce patří?
SW 305/1500, 200/1000 Celestron 102/1000, Bresser 60/800, TS 25x100UHC triedr 20x60
- MMys
- Příspěvky: 17655
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 50
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Musíš si najít odpovídající graf pro rentgenový tok a tam je i stupnice s třídami erupcí. Tam už najdeš odpovídající špičku příslušnou danému datu a času.
Pěkný archiv je třeba tady:
http://www.polarlicht-vorhersage.de/goes_archive
Pěkný archiv je třeba tady:
http://www.polarlicht-vorhersage.de/goes_archive
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Takže nejsou nikde data ke konkrétní erupci? Vždycky se to musí vyčíst z grafů a určit ke které erupci to patří?
SW 305/1500, 200/1000 Celestron 102/1000, Bresser 60/800, TS 25x100UHC triedr 20x60
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Údaje o najsilnejších erupciách sa dajú vyhľadať niekoľko rokov do zadu na SolarHam
Ďalšie historické dáta v prehľadnej forme sú dostupné na Space Weather Live (top 50) alebo Space Weather Live (reporty za jednotlivé mesiace)
Ďalšie historické dáta v prehľadnej forme sú dostupné na Space Weather Live (top 50) alebo Space Weather Live (reporty za jednotlivé mesiace)
- alex
- Příspěvky: 230
- Registrován: 12. 05. 2005, 13:15
- Bydliště: Nové Zámky
- Věk: 65
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Zdravím!
Prosím vás, počítam súťažnú otázku o skutočnom zornom poli okuláru. Moje 2 spôsoby mi dajú rôzne výsledky.
Mohli by ste mi prosím vás posúdiť ktorý výpočet je správny?
Sú dané údaje: Fobj=1000mm, Foku=10mm, zorné pole okuláru FOV=80st. Aké je skutočné zorné pole (koľko vidím v okulári z oblohy?)
Keď použijem klasický vzorec alfa = FOV / zväčšenie, mi vychádza alfa = 80st / 100 = 0,8 stupňov.
2. spôsob:
Keď vypočítam skutočné zorné pole podľa clony okuláru (obrázok) mi vychádza:
tg alfa = x / Foku, (x je plomer clony) mi dáva:
x = Foku * tg alfa
x = 10 * tg 40
x = 8,4 mm
primer, t.j. clona je teda 16,8 mm
Toto dáva v ohnisku ďalekohľadu f=1000:
tg alfa = 16,8 / 1000
uhol 0,96 stupňov, čo sa dosť líši od 0,8 vyššie.
Takže čo je správne?
Podľa mňa počítať skutočné zorné pole podľa zväčšenia je moc približné, pre veľké zorné pole musí vychádzať veľký rozdiel, lebo napr. na 100krát zväčšený objekt sa nebudem pozerať pod 100x väčším uhlom - takto lineráne zväčšene. Pri veľkých uhloch tam predsa musí byť nejaké skreslenie
Vďaka,
alex
Prosím vás, počítam súťažnú otázku o skutočnom zornom poli okuláru. Moje 2 spôsoby mi dajú rôzne výsledky.
Mohli by ste mi prosím vás posúdiť ktorý výpočet je správny?
Sú dané údaje: Fobj=1000mm, Foku=10mm, zorné pole okuláru FOV=80st. Aké je skutočné zorné pole (koľko vidím v okulári z oblohy?)
Keď použijem klasický vzorec alfa = FOV / zväčšenie, mi vychádza alfa = 80st / 100 = 0,8 stupňov.
2. spôsob:
Keď vypočítam skutočné zorné pole podľa clony okuláru (obrázok) mi vychádza:
tg alfa = x / Foku, (x je plomer clony) mi dáva:
x = Foku * tg alfa
x = 10 * tg 40
x = 8,4 mm
primer, t.j. clona je teda 16,8 mm
Toto dáva v ohnisku ďalekohľadu f=1000:
tg alfa = 16,8 / 1000
uhol 0,96 stupňov, čo sa dosť líši od 0,8 vyššie.
Takže čo je správne?
Podľa mňa počítať skutočné zorné pole podľa zväčšenia je moc približné, pre veľké zorné pole musí vychádzať veľký rozdiel, lebo napr. na 100krát zväčšený objekt sa nebudem pozerať pod 100x väčším uhlom - takto lineráne zväčšene. Pri veľkých uhloch tam predsa musí byť nejaké skreslenie
Vďaka,
alex
Celestron NW 254/1200 na EQ-6 PRO, Canon EOS 400Dm, http://ameleg.webzdarma.cz