Dobrý deň,
Zatiaľ len spoznávam svoj teleskop (Powerseeker 80EQ, 900mm) a v pojmoch sa len zbežne orientujem. Rád by som si kúpil toto zariadenie
http://www.optical-systems.com/bresser- ... anguage=gb
na prenos obrázkov do PC, aby som mal pamiatku. Nie som náročný, hlavne, čo sa týka kvality obrázkov. Chcel by som sa opýtať hlavne na zoom. Na teleskope si vymieňam okuláre, mám jeden 20mm a jeden 4mm. Zväčšenie si počítam nasledovne
900mm / 20mm ~ 45x
900mm / 4mm ~ 225x
Pokiaľ sa uvádza pri tom Bresser USB okuláre, že má ohniskovú vzdialenosť 13mm, tak zväčšenie bude takéto?
900mm / 13mm ~ 69x
Rozumiem tomu správne? Ďakujem.
Prenos obrazu do počítača, zväčšenie, atd..
-
MMys
- Příspěvky: 17642
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 50
- Kontaktovat uživatele:
Prenos obrazu do počítača, zväčšenie, atd..
Ne,
nic jako zvětšení není při snímání senzorem definované. Zvětšení je definované jen když do okuláru koukáš.
To že USB okulár má ohnisko 13mm neříká vůbec nic, když nevíš, jak daleko je senzor uvnitř od toho okuláru.
Seriózní údaj by se měl skládat z údaje o ohnisku okuláru + polohy senzoru a velikosti pixelů senzoru, nebo by měl výrobce udávat měřítko rozlišení v arcsec/pix. při nějakém referenčním dalekohledu třeba s ohniskem 1 metr.
Pak by se z toho dalo něco počítat.
Možná je to ten údaj magnification 2.1x, který asi ??? udává poměr mezi velikostí obrazu v předmětové a obrazové rovině toho "okuláru". Pak by to znamenalo, že když do dalekohledu dáš tento "okulár", tak obraz na senzoru je 2.1x větší, než kdybys dal senzor přímo do ohniska toho dalekohledu.
K určení rozlišení ale stále chybí velikost pixelů senzoru, nebo alespoň jeho typ.
Ale u téhle hračky to výrobce evidentně neřeší. Ostatně, toho kdo si to kupuje, to většinou ani zajímat nebude.
Je to víceméně low-end hračka na snímání jasných objektů (Měsíc, Slunce přes filtr, s trochou štěstí jasné planety, Jupiter, Saturn). Žádné galaxie, mlhoviny atd. tím nasnímat nejdou.
nic jako zvětšení není při snímání senzorem definované. Zvětšení je definované jen když do okuláru koukáš.
To že USB okulár má ohnisko 13mm neříká vůbec nic, když nevíš, jak daleko je senzor uvnitř od toho okuláru.
Seriózní údaj by se měl skládat z údaje o ohnisku okuláru + polohy senzoru a velikosti pixelů senzoru, nebo by měl výrobce udávat měřítko rozlišení v arcsec/pix. při nějakém referenčním dalekohledu třeba s ohniskem 1 metr.
Pak by se z toho dalo něco počítat.
Možná je to ten údaj magnification 2.1x, který asi ??? udává poměr mezi velikostí obrazu v předmětové a obrazové rovině toho "okuláru". Pak by to znamenalo, že když do dalekohledu dáš tento "okulár", tak obraz na senzoru je 2.1x větší, než kdybys dal senzor přímo do ohniska toho dalekohledu.
K určení rozlišení ale stále chybí velikost pixelů senzoru, nebo alespoň jeho typ.
Ale u téhle hračky to výrobce evidentně neřeší. Ostatně, toho kdo si to kupuje, to většinou ani zajímat nebude.
Je to víceméně low-end hračka na snímání jasných objektů (Měsíc, Slunce přes filtr, s trochou štěstí jasné planety, Jupiter, Saturn). Žádné galaxie, mlhoviny atd. tím nasnímat nejdou.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Prenos obrazu do počítača, zväčšenie, atd..
Ďakujem Vám za odpoveď. Kým sa zoznámim s touto technikou ubehne ešte veľa času. Budem rád, ak sa to naučím aspoň na Mesiaci Ešte sa porozhliadnem po niečom inom, pretože tých informácii je skutočne málo.
Vidím, že sa v téme vyznáte. Tak Vám prajem v novom roku veľa úspechov, zdravia a pekných astrofotiek ak fotíte
Vidím, že sa v téme vyznáte. Tak Vám prajem v novom roku veľa úspechov, zdravia a pekných astrofotiek ak fotíte
Prenos obrazu do počítača, zväčšenie, atd..
Už dlhšiu dobu si lámem hlavu s určením/odvodením/zistením správneho samplovania (je vzorkovanie lepší výraz?) obrazu na chip. Viem že problematika je x-krát popísaná na webe, ale ak sa do nej hlbšie zavŕtate zistíte, že aj články ktoré vyzerajú fundovane sú často plné protirečivých informácií až nezmyslov.
Samozrejme sa mi jedná o snímanie na hranici difrakčných limitov optiky a hlavne plošných objektov slnečnej sústavy. Predpokladám správne že aj tu bude hrať hlavnú úlohu Airyho disk teda jeho veľkosť? Môžem si plošný objekt snímaný ďalekohľadom predstaviť ako nekonečný počet bodových zdrojov svetla s rôznou intenzitou?
Zdroje ktoré som doteraz študoval vychádzajú pri stanovení vhodného samplovania z "Shanon-Nyquist sampling theorem" aj keď na viacerých miestach (a aj v planetofotičskej komunite) rôzne interpretovanej (niekde v súlade s sampling theorem má byť rozlíšenie na chipe 2 násobné, viacerí obhajujú 3 násobné ale našiel som aj hodnoty medzi tým, niekde logicky, inokedy menej zdôvodnené).
Zo svojich skúseností, ale aj ako vidím aj u kolegov, sa 2 násobné samplovanie (2x väčšie rozlíšenie na chipe ako rozlíšenie ďalekohľadu) jednoznačne javí nedostatočné. Ale ako to logicky zdôvodniť a tým pádom aj nájsť presnú hodnotu?
Dnes som využil kľudného vzduchu pri povrchu a spravil som pár testovacích videí cez červený astronomik filter, v dvoch výsledných ohniskách. V dlhšom ohnisku je výsledné rozlíšenie na chipe cca 0,133"/pixel čiže samplovanie asi 3,9x. V kratšom ohnisku je výsledné rozlíšenie na chipe cca 0,177"/pixel čiže samplovanie asi 2,9x.
Dlhsie ohnisko
Kratsie ohnisko
Test mi vraví že minimálne samplovanie musí byť vyššie ako 2,9x. Ale ako to logicky zdôvodniť a tým pádom aj nájsť presnú hodnotu?
Samozrejme sa mi jedná o snímanie na hranici difrakčných limitov optiky a hlavne plošných objektov slnečnej sústavy. Predpokladám správne že aj tu bude hrať hlavnú úlohu Airyho disk teda jeho veľkosť? Môžem si plošný objekt snímaný ďalekohľadom predstaviť ako nekonečný počet bodových zdrojov svetla s rôznou intenzitou?
Zdroje ktoré som doteraz študoval vychádzajú pri stanovení vhodného samplovania z "Shanon-Nyquist sampling theorem" aj keď na viacerých miestach (a aj v planetofotičskej komunite) rôzne interpretovanej (niekde v súlade s sampling theorem má byť rozlíšenie na chipe 2 násobné, viacerí obhajujú 3 násobné ale našiel som aj hodnoty medzi tým, niekde logicky, inokedy menej zdôvodnené).
Zo svojich skúseností, ale aj ako vidím aj u kolegov, sa 2 násobné samplovanie (2x väčšie rozlíšenie na chipe ako rozlíšenie ďalekohľadu) jednoznačne javí nedostatočné. Ale ako to logicky zdôvodniť a tým pádom aj nájsť presnú hodnotu?
Dnes som využil kľudného vzduchu pri povrchu a spravil som pár testovacích videí cez červený astronomik filter, v dvoch výsledných ohniskách. V dlhšom ohnisku je výsledné rozlíšenie na chipe cca 0,133"/pixel čiže samplovanie asi 3,9x. V kratšom ohnisku je výsledné rozlíšenie na chipe cca 0,177"/pixel čiže samplovanie asi 2,9x.
Dlhsie ohnisko
Kratsie ohnisko
Test mi vraví že minimálne samplovanie musí byť vyššie ako 2,9x. Ale ako to logicky zdôvodniť a tým pádom aj nájsť presnú hodnotu?
mitovka
Prenos obrazu do počítača, zväčšenie, atd..
Zdroje ktoré som doteraz študoval vychádzajú pri stanovení vhodného samplovania z "Shanon-Nyquist sampling theorem" aj keď na viacerých miestach (a aj v planetofotičskej komunite) rôzne interpretovanej (niekde v súlade s sampling theorem má byť rozlíšenie na chipe 2 násobné, viacerí obhajujú 3 násobné ale našiel som aj hodnoty medzi tým, niekde logicky, inokedy menej zdôvodnené).
Dvojnásobek teoreticky postačuje, nicméně klade extrémní nároky na zbytek soustavy - potřeboval by jsi ideální antialiasing filtr, který by zabránil vytváření falešných obrazů z podvzorkování a taky zpracování obrazu by bylo hrozně těžké. Proto se používá více. Ale pochybuju, že existuje nějaké jiné přesné číslo. Navíc zbytek soustavy se asi nedá nějak přesně popsat, aby ta úloha měla přesný výsledek.
Každopádně pokud chceš zachytit nějakou informaci na hraně difrakčního limitu, tak by jsi měl mít zbytek soustavy navržen s výrazně vyšším rozlišením, aby nedocházelo zbytečně ke zhoršení této informace.
Bill
Dvojnásobek teoreticky postačuje, nicméně klade extrémní nároky na zbytek soustavy - potřeboval by jsi ideální antialiasing filtr, který by zabránil vytváření falešných obrazů z podvzorkování a taky zpracování obrazu by bylo hrozně těžké. Proto se používá více. Ale pochybuju, že existuje nějaké jiné přesné číslo. Navíc zbytek soustavy se asi nedá nějak přesně popsat, aby ta úloha měla přesný výsledek.
Každopádně pokud chceš zachytit nějakou informaci na hraně difrakčního limitu, tak by jsi měl mít zbytek soustavy navržen s výrazně vyšším rozlišením, aby nedocházelo zbytečně ke zhoršení této informace.
Bill
M:736 750 113