Astronomické fórum

To vaclav1:
Je to zajímavá soustava , ale má to jednu vadu na kráse . Velká zrcadla na účinný průměr (300 na 200mm ). Opět výrobně podstatně větší náklady . Je otázka, zda se vyplatí odstranit nástin za výrazně větší cenu ???.
Až, budu mít čas, tak to přepočtu v OSLU.
Milan

To vaclav1:
Václave , nemám nic proti, zaleží na výrobci a požadavků zákazníka. Každý výrobce pokud chce snížit cenu, tak volí co nejednodušší konstrukci. Dall-K. je výrobně jednoduší.
Milan

Dall-Kirkham je jaký si výrobní kompromis . Sekundární zrcátko je kulové a ne jako u cass. hyperbolické. Primár není parabola, ale jenom elipsa (cca 0,6 - 0,7 paraboly). Co se týče vad, je Dall-Kirkham při stejné světelnosti a velikosti pole horší , to už uvedl vaclav1. Při prům. 170mm , světelnosti...

To stryko:
To víš, že peníze hýbou světem . Kolik si myslíš ,že je těch brusičů? Aby jsi potom nezjistil, že je to cenově úplně stejné jako skleněné. :'(

[quote author=stryko link=board=diskuze;num=1211803808;start=60#64 date=05/29/08 - 10:18:54] tusim musim zacat na to setrit a najst este nejakeho brusica, ktory by sa na taku blbinu dal :D Pochybuji, že nějakého výrobce (brusiče) seženeš :'(. Sám bych do toho nešel a to kvůli nejistému výsledku. Skl...

MilAN napsal: to dvader: tohle přesně se dělá ale dnes i se sklem.
No, parabolu nevyfrézukeš , tak daleko asi ještě obráběcí stroje nejsou - myslím tedy parabolu, jakou mají astronomická zrcadla, což je strojařsky koule
Skoro to samé jsem chtěl napsat.

Líbí se mi váš (Kami a stryko) zájem o výrobu kovového zrcadla . Jak už bylo dříve uvedeno tak nemáte žádné zkušenosti s broušením optiky a to je zase další minus.:( Nejdřív by jste se museli naučit brousit , získat zkušenosti na malém průměru a podle výsledků pak přistoupit velkému průměru. Prostě ...

To Kami:
To jsou docela zajímavé věci , ale jak by se vyřešilo dodržení rovnoměrnosti po celé ploše . Přípustná odchylka plochy je 1/8 lambdy =0,00007 mm a dokonalou rotační souměrnost. Vyžadovalo by to asi nějaký důmyslný zařízení.
Ty odkazy se zabývají spíše technickou kvalitou ne optickou.

To stryko:
Samo. Žebrování je dobré na vyrovnání teplot používá se to u skleněných zrcadel. Další možnost je slabý disk , ale je nutné uložení na více bodech. I při opracování jsou problémy s deformací vlastní vahou.

To kami:
Ty máš plány s tak velkým průměrem 600-700mm? To se docela cejtíš. ???

To Kami: Můžeš nějak přiblížit to Elektrochemické leštění a jakou možnou přesnosti povrchu (hladkosti v 1/100000 mm) je možné dosáhnout? Ono totiž i leštěni skla není úplně definováno, je to prý chemickofyzikální proces. Myslíš, že výroba a příprava kovového disku bude levná? Musí se tedy celý blok ...

Tak jak už nadnesl "stryko", tak sklo je nosič odrazové plochy. Kov má krystalickou strukturu a tu díš při broušení a leštění se pak vylamují jednotlivé krystaly a proto není možné dokonalé vyleštění :(. Sklo je látka amorfní ( jinak sklo může také krystalizovat za určitých podmínek) a pro...

Pokoušel jsem se také o foto Saturnu. Původně jsem to nechtěl presentovat ale nedalo mi to.
Je to jenom jediný snímek ze série 320 snímků. Ucházejících bylo pouze 6 a po složení to pak vypadalo hůř než ten jeden. Chtělo by to ještě prodloužit ohnisko.
Karera WAT902 H2 + Cass300/4070 6.5. 23:30

On to někdo opravoval ?? Pak to docela zmršil >:(. Je to asi zleštěnej a křivej okraj. To by se muselo změřit.

Docela mi překvapilo, že firma Bresser pustila zrcadlo s tak špatným okrajem . Snad to byla náhoda. Teď už je to pěkné . No zkusil bych to ještě zvětšit na prům. 180 mm (1/5) , mělo by to ještě vyjít.

Taky do teď pointuji ručně. Nemá smysl zdůrazňovat jak je to únavné. A co, když jsem svého času, pointoval kleťskou "šedesátku" (570/2950) , to byl teprv záhul ??? . Chci se této únavné práce zbavit a proto dělám vlastní autopointér z WAT 902/H2 a notebooku. Zatím jsem dělal jenom pokusy a...