Astronomické fórum

Dobson s GOTO umí objekt taky sledovat. Jen holt vzhledem k povaze azimutální montáže musí pracovat motory obou os na rozdíl od té ekvatoriální, kde stačí pohánět jen jednu osu, a pak se tomu pohonu říká hodinový strojek.

V cenové hladině dalekohledu se typicky doporučuje řada Sky Watcher Planetary či podobné, například zde těch 5 mm.
Klasicky plössl je v těchto ohniskových vzdálenostech dost nepohodlný na koukaní, tohle je výrazně lepší a stále cenově dostupné.

Já to chápu tak, že šlo o bazarové zboží. Nové to stojí výrazně víc.
Nepřijde mi to špatné. Samozřejmě za předpokladu, že je s dalekohledem vše v pořádku.

Řekl bych, že pro tyto účely dobře postačí Stellarium, které má i mobilní verzi, čili se s tím lze orientovat přímo pod oblohou. Tento dalekohled je dobrý primárně na rozsáhlejší otevřené hvězdokupy a obecně takovou přehlídku oblohy. Vidět v tom bude spousta dalších věcí, jen je člověk omezen na ty ...

Samozřejmě. Nejsem odborník, čili to neumím posoudit a pokud na základě dnešních poznatků nedokážeme zcela vyloučit, že Betelgeuse bude žít další 2 miliony let, bylo by pro splnění té podmínky nutné tu vzdálenost navýšit. Na principu to ale nic nemění. Třeba u 20 milionů by to byla úplná tutovka. Ta...

Ta podmínka je zanesena v tom, že hovořím o hvězdě typu Betelgeuse v dané fázi života a v dané vzdálenosti. Pokud se Betelgeuse odhadují už jen nějaké statisíce let života maximálně (kdyžtak mě opravte), tak je zřejmé, že pokud bychom tu samou hvězdu pozorovali se zpožděním 2 miliony let, tak už by ...

Pokud bychom koukali na hvězdu podobnou Betelgeuse vzdálenou řekneme 2 miliony světelných let, tak bychom mohli prakticky s jistotou říct, že už neexistuje. Nicméně to se hvězd viditelných pouhým okem na obloze netýká, ty jsou mnohem blíže a tam to s jistotou tvrdit nelze, tam je jen určitá pravděpo...

Úplně univerzální dalekohled skutečně neexistuje, každý typ má své výhody a nevýhody, které je potřeba zvážit pro plánované použití. Nicméně planety i DSO se dají celkem dobře pozorovat newtonovým dalekohledem, ať už na stativu, nebo v podobě dobsonu. Dobson minimálně kvůli použití na balkonu ale ne...

Záleží na plánovaném využití. První jmenovaný má větší ohniskovou vzdálenost, čili se s ním snáze bude dosahovat větších zvětšení. Zároveň díky menší světelnosti bude mít menší centrální stínění a vady, jako je koma. Bude tedy mít nějaké výhody obzvláště při pozorování planet a Měsíce. Druhý má zas ...

Na občasné kouknutí na Měsíc plus okrajově něco jiného postačí v této cenové relaci ten Lidl dalekohled, případně jiný podobný refraktor 70/700 až 70/900, na trhu je jich spousta.
Druhá možnost je, jak už tu padlo, koupit nějaký lepší dalekohled v bazaru.

Je to fáze ve stejném významu jako třeba fáze Měsíce. To znamená, že v závislosti na vzájemné poloze Země, Slunce a planetky se liší podíl osvětlené části přivráceného povrchu.

Řeč byla o tom, že už napoprvé najede dalekohled nepřesně, a pak se musí znovu ručně centrovat i po přeložení. Jde tedy primárně o nepřesnost ustavení na hvězdy. Pokud má člověk nulovou kónickou vadu, tak s tou funkcí PAE, kterou jsem popsal, to najede po přeložení znovu přesně na střed.

Přítlak by se měl upravovat tím inbusem uprostřed pod aretačním šroubem.
Uvnitř to vypadá nějak takto:

Pokud najíždí špatně už napoprvé, tak se to dokorigovat dá. Je potřeba jednou zmáčknout ESC, tím se dostat o úroveň v menu výš a pak znovu ESC podržet delší dobu. Zobrazí se něco jako “recenter object”, pak stačí šipkami vycentrovat a Enter. Tím se celkově zpřesní najíždění v dané části oblohy. Poku...

Ke Spice mám okuláry RK 20 mm, H 12,5 mm a K 4 mm, přičemž H 12,5 mm mám ještě z minulého, úplně začátečnického dalekohledu. V tom případě by to za úvahu stálo, tam ještě nějaký prostor pro větší zorné pole je. Ale ideálně by to chtělo při těch 68° mířit až na těch 24 mm, aby se naplno využil ten p...