Dalekohled pro začátečníka

Rekmarik · #2086

Pro představu dvojhvězda Epsilon Lyrae vypadala v TEC jako dvě poklidné krásně oddělené kuličky s difrakčním kroužkem a v 400mm dobsonu to byly dva chlupaté knedlíky, které se vařily v horké bublající vodě.

Já zase můžu potvrdit to co píšeš tady s Epsilonem Lyry - mám stejnou zkušenost, ale nedávám za vinu jen seeing - vycházím z té zkušenosti, že během noci kdy seing se postupně spíše zhoršuje tak obraz "bublajících" hvězd se zlepšuje, když se rozdíl teplot snižuje pod 2-3 stupně začíná se mi ten obraz víc líbit - může to být zčásti i sugesce, ale celkem mi to sedí.
A je celkem jasné, že velká zvětšení mi seeing se 400kou moc nepustí, spíš tam pustí menší průměr refráku.

O proudění vzduchu tubusem od zrcadla a řešení jak tohleto co nejlépe eliminovat by se tady taky dalo obšírně psát - takže ano samotná teplota není jediný parametr, ale spíš jen takové vodítko.

Honza Ebr (honza42) · #2087

A teď jeden ten animovanej obrázek 3x zvětš nebo druhej zmenši a pak to bude smysluplný porování - protože pokud máš Airyho disky stejně velký, tak tam asi nebude sedět škála snímku ... Tak jak to prezentuješ, to přece neřiká nic o tom, kolik tam bude vidět detailů.

Upřímně, pozorování planet 400kou zrcadlem je trochu frustrující - temperace je mnohem větší problém, než jsem si kdy dokázal představit. Moje konstrukce je hodně otevřená, přesto je představa, že bych někde večer dostal dobrej obraz na planety dost směšná. Všechny moje zásadní zážitky z pozorování planet jsou z druhý poloviny noci a je to podle mě prostě tou teplotou. Bohužel se tak dostanu k planetám pořádně jenom dost zřídka, protože to prostě není na to to někde na chvíli vytáhnout a koukat ...

No a pak je tady ta kolimace. Z tý animace vypadá, že tu máš podchycenou, ale spousta lidí ne, a z toho pak plyne ta nespokojenost s Newtony. Já pokud chci koukat na planetu, tak si často dokolimuju na nějakou hvězdu poblíž, prostě proto, že se mi to trochu prohýbá s výškou (to teď asi michal dost zlepšil; ten jeho doživotní servis si nemůžu vynachválit

)

Už 17 let docela pravidelně koukám do refraktoru, kterej představuje vlhkej sen všech zdejších fajnšmekrů - bohužel ale seeing na Petříně stojí za prd s téměř doknalou konzistencí a "zázrak refraktoru" nepozouju. Ten obraz je subjektivně hezčí na první pohled - ale nejvíc detailů jsem vidět vždycky někde na louce se 400kou.

MilAN · #2088

O proudění vzduchu tubusem od zrcadla a řešení jak tohleto co nejlépe eliminovat by se tady taky dalo obšírně psát - takže ano samotná teplota není jediný parametr, ale spíš jen takové vodítko.

Tak ona většina řešení Dobsonů funguje tak, že tubus funguje jako komín, který nassává vzduch od země a potom ještě přihříátý zrcadlem si ho prohání optickou cestou, kterou 2x prochází paprsek objektu. No a někteří si do toho montují ventilátory, takže zvečera, když je země teplá, tak si to tam perou pod tlakem

Rekmarik · #2089

No a někteří si do toho montují ventilátory, takže zvečera, když je země teplá, tak si to tam perou pod tlakem
A proto by se o tom dalo zlouhavě psát já třeba mám kolem zrcadla volný prostor a vzduch může proudit uplně jinak - pokud by se odsávalo, tak bude ze zrcadla vzduch "ztékat" na spodní části mimo tubus (prostě druhou částí tubusu k zemi)
Zatím jsem to dělal tak, že nechám chladit větrákem a při pozorování vypínám, další legrace je taky chvění samotného větráku, který vibrace přenáší na teleskop)

Nevím jestli to funguje v praxi, ale ten větrák by měl svým aktivním "praním pod tlakem" dosáhnout blíže na stav laminárního proudění, které nebude tak rušivé jako když se to bude různě chvět a odcházet samovolně - ale možná je to blbost.

Artaban · #2090

To co se ve 400mm dalekohledu dalo hodnotit jako stupeň seeingu jako podprůměrný, tak v TEC jsem hodnotil jako vyborný, tedy rozdíl naprosto značný dalekohledů stojících vedle sebe.
Pepo jestli u TEC to máš takhle jako výborný seeing , tak to je taky bída. V úterý jsem rozložil dzétu v herkulu ( R 172) zvětšení 414x a seeing byl o dobrou polovinu lepší, než na tom videu. Kolega by možná potvrdil. To zvětšení jsem zkusil na nízkej Mars a ten se jen pomalu vlnil.
Já myslím, že špatný obraz u velkých zrcadel v našich končinách, je souhra všeho možného. Špatný seeing jako hlavní důvod pro nepozorování planet nevidím. Těch důvodů je víc a tak mám co mám, ikdyž ani to není zdaleka ideální.

SHaitan80a · #2091

Tak ona většina řešení Dobsonů funguje tak, že tubus funguje jako komín, který nassává vzduch od země a potom ještě přihříátý zrcadlem si ho prohání optickou cestou, kterou 2x prochází paprsek objektu. No a někteří si do toho montují ventilátory, takže zvečera, když je země teplá, tak si to tam perou pod tlakem :-)Jen laický nápad, ale nepomohlo by instalovat velký nízkootáčkový ventilátor a otočit jej tak, aby vzduch od zrcadla naopak odtahoval?

Psion · #2092

Pepo jestli u TEC to máš takhle jako výborný seeing , tak to je taky bída.

Tak to je u mě dobrý seeing, včera např. byl tento v Zerochromátu při zv. 235x

LaH · #2093

Tak ona většina řešení Dobsonů funguje tak, že tubus funguje jako komín, který nassává vzduch od země a potom ještě přihříátý zrcadlem si ho prohání optickou cestou, kterou 2x prochází paprsek objektu. No a někteří si do toho montují ventilátory, takže zvečera, když je země teplá, tak si to tam perou pod tlakem
Nějak nechápu - k pozorování si osobně nevybírám rozpálený beton či asfalt ale trávu (či citovanou zemi), a když někam večer přijedu, je dole na trávě už docela chladno. Takový fyzikální princip (ale i zkušenost z mnoha a mnoha nocí pod širákem). Takže už zvečera foukám na zrcadlo vzduch, který je o něco chladnější než vzduch v okolí zrcadla a výše, což je v danou chvíli dobře.
Po +/- srovnání teplot zrcadla a také dalekohledu s teplotou okolního vzduchu nutně mizí i komínový efekt, ať si dole ofukuji co chci.
Nepočítám po sestavení Dobsona s okamžitým použitím velkého zvětšení, řekněme nad 200-250x, i tak je vždy na co koukat. Foukám celou !! noc, protože se snažím srovnat i průběžnou změnu teploty. Přitom se komínový efekt pro malý teplotní rozdíl prakticky neuplatní, takže do dalekohledu netáhne.
Rád a často používám velká zvětšení , ale někdy to prostě nejde. Seeingu neporučím.
Moje nyní oblíbená sestava je 458/1900 + Paracorr II +TV Barlow 2x + Ethos 13, což dává zvětšení 336x. Nedaří-li se, vynechávám Barlow 2x. Daří-li se, vytahuji někdy i TV zoom 6-3mm. A jak jsem psal, foukám od sestavení celou noc.
Shrnul jsem svou čistě osobní několikaletou zkušenost a praxi.
Prokazatelné ale je, že výrobci větráky do Newtonů buď montují, nebo alespoň dělají přípravu na jejich montáž (vyvrtané otvory s vyříznutými závity).

MilAN · #2094

Nemíním s tebou soutěžit o dlouhodobé zkušenosti. Používám Dobsony 400 mm + vice jak 25 let. A vzhledem k tomu, že je rozhodující seeing, tak i bez větráku, ale s utěsněným okolím zrcadla k zamezení proudění tubusem jsem použil už i zvětšení ( a to regulérně !) přes 800x. Dovedu odlišit seeing v uzavřeném tubusu dalekohledu od proudění neuzavřeným tubusem a od atmosférického seeingu.
Tubus je samozřejmě potřeba před pozorováním řádně odvětrat a srovnat jeho teplotu s okolní.
Mám i zkušenosti s ofukováním zrcadla na přední plochu a tím i odvětráním tubusu.Ale vždy se mi osvědčilo to, že zrcadlo bylo v úrovni čelní plochy utěsněno v tubusu., a teplo z boční plochy ( bočních ploch ) a zadní části již nešlo do tubusu. Pak mi nevadí ani ofukování zadní plochy zrcadla.
Ale o účinnosti nerozhoduje teorie ani naše přesvědčení a správném řešení, ale jediný pohled na difrakční obraz hvězdy

Psion · #2095

Nedivím se, že na Petříně je seeing špatný. Když se podím na tu rozpálenou budovu pod kupolí, do které skoro celý den pere Slunce, ty úžasně široké rozpálené chodníky na směrem na jih apod., to musí dělat děsivej bordel ve vzduchu nad zemí.

https://goo.gl/maps/yMpcQfY1Gak

Honza Ebr (honza42) · #2096

Nedivím se, že na Petříně je seeing špatný. Když se podím na tu rozpálenou budovu pod kupolí, do které skoro celý den pere Slunce, ty úžasně široké rozpálené chodníky na směrem na jih apod., to musí dělat děsivej bordel ve vzduchu nad zemí.

https://goo.gl/maps/yMpcQfY1Gak
Hele já to úplně nechápu. Příběhy starců (a kresby, a dokonce i knihy) vyprávějí o tom, jak se kdysi na tom samym Petříně pozorovalo při 800x zvětšení, pozorovaly se detaily na Uranu ... Přitom ta budova je pořád stejná už 90 let (dobře, po cestě se přistavěl kus druhýho patra, ale to snad není rozhodující). Ten problém je asi někde dál.

Docela dost jsem toho tady o seeingu četl, zřejmě má skoro každej svoje anekdotální pozorování, ale jak je to doopravdy, co všechno hraje roli ... já tomu prostě nerozumim

Psion · #2097

Já to celkem chápu, je to součet mnoha faktorů, která jsou ve výsledku tragické. Světelné znečistění v r. 1938 bylo velmi malé, prašnost v atmosféře (globální stmívání) mnohem menší, minimální letecký provoz, globální změny v klimatu, na Petříně bylo mnohem více trávy, hliněné cesty a mnohem méně staveb směrem na jih atd. Celkově to velký dopad na kvalitu pozorování. Před lety v Arizoně jsem stál u nasvíceného přízemního hotelu, který byl na okraji města Sedona. Zašel jsem za strom a byl jsem velmi udiven, viděl jsem mléčnou dráhu naprosto zřetelně, jako kdybych stál 50km za Prahou. Pak jsem si uvědomil, že tam musí být velmi malý rozptyl světla v atmosféře. Při pozorování v Bryce Canyonu byly všechny dalekohledy na astfaltovém parkovišti a přesto byl seeing parádní. Podle mě tedy samotná stavba nebo okolí nedokáže tak ovlivnit seeing (i když k tomu přispívají, hlavně to vidím v zimě), že hlavní podíl mají globální změny.

kmental@centrum.cz · #2098

http://www.meraj.sk/dalekohlad-sky-watc ... stolny-cdd

Neco takove ? Pro zacatek?

Artaban · #2099

Neco takove ? Pro zacatek?
Když ho koupíš, tak ho holt koupíš a budeš pozorovat. Ale co se týče místa, tak Dob.150/1200 nezabere o moc víc místa. Přitom jeho výhody oproti 130mm jsou poměrně velké. Určitě větší, než trochu toho místa navíc.

kmental@centrum.cz · #2100

Me stačí pozorovat mesic, hvezdokupy, mlecna draha, nejsu náročný a galaxie by byli i ve vetsim pristroji jen mlhave mracky. planety nevim jak by sly s timto videt, ale jde dokoupit zvetseni ale nevim jake. Je tam 26x a 65 x dvoinasobek zrcadla je az 260x ale na ty planety by to chtelo okolo 120ne ? A jeste mesicni a slunecni filtr a uhc. Bavim se o tom stolnim dobsonu 130mm. Myslim, ze furt lepsi jak ten puvodni plan binokular 25x100