Úzkopásmové filtry na světelné optice

LKamarad · #1

Toto jsem sem přesunul ze sekce snímky, MMys

Čím užší tím lepší. Světelnost v tom nehraje žádnou roli
To není tak úplně pravda - u filtrů s hodně úzkým pásmem (což ale platí +- u všech interferenčních filtrů obecně) je limitující úhel vstupních paprsků .... filtr, pokud ho nakloníme tak začne měnit barvu a propustnost. Např. 3 nm Astrodony mají limitní světelnost oficiálně 1:3, ale myslím si, že reálně je to méně (3.5 - 4). Již i 5nm Ha Astrodon, pokud ho dám za objektiv 1:2.8, tak (zvláště na okraji pole) již není příliš "homogenní" ...... :-?
---------------------------

"toto sklo je typické svou dokonalou ostrosti už při plně otevřené cloně" .....

Uprostřed pole s mrňavým Atikem určitě, ale na ff by to asi trošku zklamalo očekávání .....

MilAN · #2

Tady je dobře vidět, co dělá s propustností filtru změna dopadového úhlu.. Jde konkrétně o filtr Astronomik H-alfa , 6 nm. Pro širokoúhlejší snímek, zrovna tak jako pro umístění filtru před čipem za fotografickým objektivem , to není ale vůbec příznivé

http://demeautis.christophe.free.fr/tes ... /angle.gif

#3

Neviděl bych to tak tragicky. Pokud je filtr mezi objektivem a senzorem, a pokud se nejedná o opravdu velký senzor, který rozměry přesahuje výstupní čočku objektivu, ze které pak jde v krajích svazek pod extrémním úhlem.

S obvyklými senzory co většina zde má (max. KAF-8300 či APS) si myslím že f/2,8 projde. V nejhorším případě bude krajní část svazdu už částečně mimo propustné pásmo, což způsobí jen vinětaci (parazitní signál z oblohy nebude moc velký, vzhledem k úzkosti filtru, a šířka propouštěného pásma se moc nemění). Běžně akceptujeme vinětaci několik desítek procent v soustavě, podle mě zrovna tak ji lze akceptovat od změny úhlu svazku u NB filtru.

Paradoxně u širokoúhlých záběrů je umístění mezi objektiv a senzor jediná možnost, protože před objektiv to nejde, to už by bylo totálně mimo pásmo.

MilAN · #4

Moc bych s tím nesouhlasil. Není přeci nic extrémního, když dopadají paprsky do ohniska na osu pod úhlem 10° a do krajů pod úhlem 20°. A to už tam z H-alfy neprojde skoro nic.

#5

Možná si trochu nerozumíme. 10° je přibližně f/2.8 na ose. Ale to je úhel okrajových paprsků kužele, ne všech. Pak máš v kuželu další paprsky, které mají distribuci úhlu v rozmezí od -10° do +10°. A v tom celém rozmezí je celková integrovaná propustnost větší, než pro ty okrajové, jestli mi rozumíš. Tedy pokud bys chtěl zjistit, jaká je skutečná propustnost pro danou světelnost, musel bys provést integraci propustností pro celý rozsah úhlů daného kužele, a to zase tak nepříznivě nevyjde (tedy aspoň mi to moje intuice říká, reálný výpočet by byl možný jen numerickou simulací, podle té křivky, a na to teď nemám čas).

Okraje na tom budou samozřejmě hůře, rozložení úhlů tam bude horší, třeba těch 0-20°. V úplných krajích většího senzoru a určitém typu optiky dokonce můžou být oba úhly se stejným znaménkcem Ale o tom už jsem psal, a pak je to samozřejmě opravdu bídné.

Edit:
ještě to zkusím přiblížit jinak. Představ si, že máš objektiv f/4. Ten samozřejmě slušně vyhoví. Teď rozšíříš svazek na f/3.5, následně třeba ještě na f/2.8. Každé takové rozšíření bude vždy přínos, ale čím dál menší, než by odpovídalo variantě bez filtru. Příspěvky okrajových paprsků budou více degradované právě větším úhlem, ale i při f/2.8 to stále ještě bude přínos. Při 10° je propustnost redukovaná z 80% na nějakých 30-35%

MilAN · #6

Okraje na tom budou samozřejmě hůře, rozložení úhlů tam bude horší, třeba těch 0-20°. V úplných krajích většího senzoru a určitém typu optiky dokonce můžou být oba úhly se stejným znaménkcem Ale o tom už jsem psal, a pak je to samozřejmě opravdu bídné.
Ale vždyť nepíšu nic jiného

Samozřejmě, že to je použitelné, dokonce nic jiného nám ani nezbývá. Jen je potřeba o tom stále vědět a uvažovat, jestli není třeba lepší použít filtr s větší pološířkou. A taky je dobré si uvědomit, že ve fotografickém objektivu ty paprsky chodí jinak, než když se nakreslí na papír trojúhelník třeba 1:5. Tady je někde clona, někde výstupní čočka nějakého průměru a někde senzor.
A také je potřeba vnímat to, že ke kraji pole jednak klesá propustnost pro H.alfu ( a tom tu je řeč), ale zároveň stoupá propustnost pro to ostatní záření.

vla · #7

Konihlav zde tuším loni dělal pokusy s filtry kontra světelnost, jen nevím pod čím to hledat.

#8

MilAN - jo, jo, tak už to nebudeme dále pitvat. Myslím, že i ostatní z toho budou už moudří.

Pavel to nemá na AF, ale na svém blogu: http://blog.astrofotky.cz/pavelpech/?p=207

Tady na tom grafu pro 5nm filtr je vidět, že ztráta není tak tragická i při vysoké světelnosti

Zato pro 3nm filtr je to už skutečně problém:

MilAN · #9

Ten test má ale malou vadu na kráse při interpretaci na jiné objektivy.. Tohle platí pro tento jeden objektiv, t.j pro objektiv 1:1,4 , když ho začnu clonit. Zužuje se paprsek, ( průměr toho, co prochází výstupní čočkou). Takže to, co platí tady pro 1:1,4, platí pro objektiv 2.8 také na plnou díru = na clonu 2,8 a pro objektiv 1:4 opět pro plnou díru = pro clonu 4. A s větší clonou to potom platí analogicky jako tady ( samozřejmě hooodně přibližně)

LKamarad · #10

..... To že to trošku "zavinětuje" by mi až tolik nevadilo - daleko více vadí že to na ty okraje pustí "parazitní" frekvenci ... tudíž to "zavinětovaný" je zároveň i osvícený posunutým spektrem různě vzdáleným od hlavní propusti danýho filtru ......

#11

Milan: samozřejmě, u každého objektivu to bude jinak (mnohdy asi i značně jinak, dost záleží na geometrii chodu paprsků).

LK: To by až tak nevadilo. U těch úzkých filtrů kterých se to týká je pozadí stejně skoro zanedbatelný (v rámci rozumných expozic). Navíc šířka propouštěnýho pásma se evidentně náklonem moc nemění, takže osvícené to bude stejně (od pozadí), od mlhoviny samozřejmě méně, což je blbě, ale nic s tím nenaděláme (kromě použití širšího filtru). Ve skutečnosti kraj bude osvětlený méně i pozadím, ještě kvůli klasické vinětaci.

Srovná to flat focený přes ten samý filtr. A kdybych měl být přesný tak v případě filtrů ještě ze zdroje se stejnou spektrální charakteristikou, jako má zaneřáděná obloha. Což je nerálné, a tak korekce flatem nemusí být dokonalá.

Jo, tohle je dost problematická záležitost, pokud by se to mělo udělat opravdu fyzikálně dobře.

Psion · #12

Když už se bavíme o úzkopásmových filtrech a vlivu naklonění nebo světelnosti optiky, pak jsem byl celkem zděšen s jakou přesností jsou vyráběny filtry pro astronomii.

Udělal jsem si malý testík filtrů (neřešil jsem flat pro kalibraci) Astronomik (Ha, Ha 6nm, CLS 2", CLS 1.25" a CLS CCD clip) o CLS od Astronomiku si udělejte obrázek sami, taky u CLS 1.25 je skoro uříznutá Halfa, prostě tragedie.

-karneades- · #13

to je denni svetlo? nebo cim jsi svitil do spektrografu?

Psion · #14

Je to denní světlo rozptýlené na bílé matné ploše.

Vabra · #15

V průběhu africké výpravy jsme několikrát narazili na to zda je vhodné focení světelnou soustavou (Zeiss 135 F/2) a velmi uzkými 3nm NB filtry.

Myšlenka je taková, že v extrémně světelné soustavě dopadají paprsky pod velkými úhly a nastává posun v propustnosti filtru mimo oblast příslušné spektrální čáry.

Některé internetové zdroje, které vyhledal Evžen, vypočítávají že i pro 5-6nm filtry a optiku F/2.8 by měl být relativní úbytek propustnosti velmi markantní.

http://www.cloudynights.com/topic/49321 ... ra-lenses/

Myslím že se to diskutovalo i tady na fóru ale nepodařilo se mi to během pár google pokusů najít.

Na druhou stranu většina praktiků doporučuje filtry co nejužší. A i moje zkušenosti se 3nm filtry a Zeisem nejsou špatné.

Otázka tedy zní pomohu si pokud bych se Zeissem používal širší NB filtry (6, 7, nebo dokonce 12nm)?
Nebo paradoxně pomůže přiclonit objektiv?

Co si o tom myslíte?