Každý jistě použije (snad krom naprostýho začátečníka a oblíbené zvětšení 600x ) takové zvětšení, kde obraz vypadá dobře. Tohle je jasný u Jupitera a Saturna. Moc velké zvětšení zbytečně rozmazává menší a málo kontrastní detaily. U malého Marsu to aspoň v mém případě moc neplatí. Současný Mars je tak malej, že některé detaily už při menším zvětšení nejsou vůbec vidět, nebo špatně.
Např. lem kolem sever. pol. čepičky, nebo tvar větších albed. Vždyť samotný Mars teď není o moc větší, jak GRS. Je třeba víc zapojit rozlišovací schopnost dalekohledu. I mně se pak Mars klepe a obraz není moc pěkný. Pukud ale chvilkama vidím líp detaily, tak u většího zvětšení většinou vydržím.
Peťa: Taky šťouchám do refráku jak do dobsna Škoda, že se planety nemotaj blízko Polárky . I tak by se dalo pozorovat i při větších zvětšeních než třeba 300x.
ja jsem koukal o den driv v ED100 pri 180x. Tak nejak to odpovida, dve bile "cepicky", cosi svetlejsiho na zapadnim okraji a vsimnul jsem si i neurcite tmavsi carky mezi nima. Koukam, ze jsem si dobre tipnul, ze to byla Velka Syrta.
Sašo tady je snímek pro porovnání. http://alpo-j.asahikawa-med.ac.jp/kk12/m120617z.htm
Sice je mladší o dva dny, ale u Marsu to tak nevadí.
Ještě znova moje kresba ze 16.6. byť taky o den starší. http://planety.g6.cz/?p=322
Tu jižní oblast planety, jsem viděl koukám dost dobře. Severní část mám krapet jinak. Bylo to míň kontrastní, tak asi proto.
Tak jsem zvecera kouknul na Mars. Je uz fakt docela prtavy. V C63/840 byla ale pri 140x (vetsi zvetseni s 0.965" okulary bohuzel nemam) jeste porad viditelna severni polarni cepicka. Jeste jsem si vsimnul, ze je severni polokoule sedsi nez jizni, ktera byla vic oranzova a to je vse. Zadny poradny albedovy utvar jsem nevidel.
Taky jsem včera krátce kouknul i na Mars. Bylo to chvilku po 22. hodině. Použil jsem zvětšení 200x a neviděl jsem o nic víc než ty. Severní polární čepička byla nejvýraznějším útvarem a v "levé" části severní polokoule byl "tmavý" flek. Jinak asi nic. Obraz nad západním obzorem byl dost nestálý. Saturn - to bylo jiné pokoukání...
Dobson SW 8"ok. 40,25,15,10 mm, Barlow 2-5x, Planetary/Sky 6mm, Kasai 5mm, filtr Baader ND 0,9,sl.fólie, UHC Astr., Eschenbach NP 60/700 (ok. K 25 a 9 mm,3x Barlow,sl. filtr), турист-3 20x50, triedr 7x50, Sony A77II, A99II, ADC Omegon, ZWO ASI 224MC
Dobry den, nakolko som len citatelom fora a malo sa zapajam do rozhovorov, rad by som sa opytal..teleskopu sa venujem uz 4 roky..teraz pred par tyzdnami som si kupil Dobsna 10", takze sa mi pozera lepsie ako predtym(mal som SEBEN 6") citam forum a stale mi nejde do hlavy ako pozorujete ten mars. Ked sa mi podarilo pozerat v dobrych podmienkach, co znamena ze viditelnost bola paradna, tak som pozeral Saturn cez 300x zvacsenie a bolo to pekne viditelne. Potom som sa preladil na mars takisto pri 300x zvacseni a mars bolo vidiet ako milimetrovu oranzovu bodku. Mne nejde do hlavy ako na nom pozorujete detaily a nieto este ako dva prispevky vyssie pri 140x zvacseni. Preto ak je niekto ochotny mi vysvetlit ako pozorovat na nom napriklad polarnu ciapocku ked je taky maly, bol by som velmi vdacny. A este uvediem pre upresnenie, ze niesom uplny laik, aby sme sa vyhli nedorozumeniu, ci pouzivam spravny okular, ci som sa nepomylil vo zvacseni, tak mam pouzity 4mm SW planetary pri Dobsnovi 254/1200.. Dakujem za kazdu radu =)
Mars se pozoruje když je v opozici a dosahuje největšího úhlového průměru. Ta doba je ale teď už pryč, takže při jeho malém úhlovém průměru toho teď už moc nepůjde vypozorovat.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Dakujem za informaciu, ale prispevok hore kde Sasa3 uvadza ze videl polarnu ciapocku pri 140x zvacseni pred troma dnami.. ja ked som si dal mars na 150x zvacsenie tak som akurat videl malinku oranzovu hviezdicku a nieto na nom vidiet nieco =) Samozrejme som ho nepozoroval iba jeden - krat, vzdy ked sa dalo, ale pri 300x zvacseni som fakt v okulary videl mars o priemere 1mm, ako je mozne na nom nieco vidiet?
Pri 150x byl Mars v 250mm dalekohledu asi prezareny. Navic zavisi hodne na podminkach - Mars uz je zvecera hodne nizko a tak podminky nejsou idealni. Velky dalekohled je citlivejsi na horsi seeing, te mrnave 63ce zas tolik nevadi.
Dalsi vec, na takhle male detaily musis mit toho Newtona bezvadne zkolimovaneho. U f/4.7 (predpokladam, ze mas 250/1200) je to uz docela kriticke.
No a v neposledni rade je to i o zkusenosti. Ja jsem taky ze zacatku byl rad, kdyz jsem vykoukal na Marsu aspon neco. Jinak jak psal MilAN, pockej si dva roky na dalsi opozici, az zas bude Mars bliz. Pak jsou ty detaily na nem mnohem lip viditelne. Ted se muzes venovat Saturnu, i kdyz uz i ten ma to nejlepsi za sebou.
Fillko19: Mars je už opravdu hodně malej a tady záleží na hodně faktorech při pozorování. Důležitý faktor je zkušenost pozorovatele a pak kvalita optiky, nebo spíš bych řekl v dnešní době dobrá kolimace. Mars nemá 1mm, ale sotva 7". Je to málo. ale průměrem 300mm bys měl vidět severní polární čepičku a hlavní albeda. Tvůj problém bude asi velký jas a filtr by se hodil. Můj refrák ukazuje Mars při zv. 331x tak akorát. Při 275x už docela hodně svítí a moc tam toho nevidím.
Začni pozorovat ještě za světla. Mars najdi třeba triedrem. Dle mně malé zvětšení už opravdu velký výzmam nemá a spíš bych mu naložil i víc jak 300x. Určitě se to bude hodně vlnit a šance na lepší seeing u nízkého Marsu je malá. No a pak trpělivě pozorovat a vychytat krátkodobá zlepšení seeingu. Já naposled pozoroval toho 16.6. ( to měl 7,14") kdy mám poslední kresbu a dál jsem to vzdal. Dnes teda asi kouknu na Mars a pak napíšu co jsem viděl. Asi to bude už ale špatný.
Já jsem s pozorováním Marsu také dost zápasil a to byl zrovna v té opozici. Hodně mi pomohl svými radami Artaban a spol. Letošní opozice nebyla sice zrovna "top", protože byl Mars dost daleko od Země, ale aspoň byl celkem vysoko na obloze. V pozorování detailů mi bránil velký jas planety. Někdo to řeší použitím většího zvětšení. S tím já ale nemám moc dobré zkušenosti, protože jsem většinou nenarazil na tak dobrý seeing. Navíc nemám rád, když se planeta vlní a jen chvilkama se obraz ustálí. Raději používám ideální zvětšení pro můj dalekohled 200x a pomáhám si používáním měsíčního filtru. Pomáhá také pozorování "na ještě modré obloze" před stmíváním. Je lepší "rozkoukat" se na Mars při opozici a pak potýrat oko během odeznívání dobrých pozorovacích podmínek. Teď už ti to půjde těžko...
Dobson SW 8"ok. 40,25,15,10 mm, Barlow 2-5x, Planetary/Sky 6mm, Kasai 5mm, filtr Baader ND 0,9,sl.fólie, UHC Astr., Eschenbach NP 60/700 (ok. K 25 a 9 mm,3x Barlow,sl. filtr), турист-3 20x50, triedr 7x50, Sony A77II, A99II, ADC Omegon, ZWO ASI 224MC
Když ještě takhle aktivně pozorujte Mars, tak mě to nedalo a musel jsem ho po západu Slunce také zkontrolovat. V podstatě jsem viděl to, co jsem nasnímal. Bohužel byl natočený zrovna ne moc zajímavou stranou. Pak už se seeing začal rychle zhoršovat.
čas pozorování 29.6.2012 21h20m SELČ, dalekohled SW254/1200, IMG0H za okulárem 2.5mm. Filtry IR, R, G
Tak jsem taky dal kontrolu a bylo vidět téměř to samé, jako na hokleho snímku. Jen sev. pol. čepička byla nepatrně světlejší. Seeing skoro šílenej. Zv. 275x a 331x.
Ja se taky vcera kouknul v C63/840. Udelal jsem i nacrtek:
Pozoroval jsem s ortho 6 (140x). Jediny poradny utvar byla cepicka a sedsi lemovani kolem ni. Zbytek je tezka ducharina a hodne popustena fantasie. Ten tmavy "vybezek" uprostred planety tam byt nema. Tmavsi jizni pol zase docela sedi.
Znovu jsem koukal na hokleovu fotku. Ono tam opravdu neco tmavsiho uprostred kotoucku je, takze mozna jsem si nakonec tak nevymyslel. Pred tim jsem to porovnaval jen s mapkou na Alpo Japan.
tady je muj příspěvek s 2,5,2012.Trochu sem si hrál když bude až zas tak za dlouho.N 150/750 ,Nikon p5100 za barlow2*+5mm okular sw58.reg,ps3 800/300fps.(tehdy bez pohonu a motorového ostření)