Pozorování při velkém zvětšení

[Lukina]

Pouzil som 4mm okular.
To chapu, jen nechapu to (temer) 3D...

Edit: MaG to vysvetlil. Chapal bych to na Mesici, mozna Jupiteru, ale na Saturnu? Ale co, hlavne, ze jsi (byl) spokojen!

[tomcraft]

To chapu, jen nechapu to (temer) 3D...Ja zase nerozumiem co myslis tym 3D

[MaG]

No že jsi použil zvětšení, které by už nemělo přinést nové detaily, tedy více než 2D, tedy dvojnásobek průměru objektivu v mm. Já také občas použil na ED80 200x a je mi jasné, že je to dost, ale EDčko to celkem pohodově snáší.

[tomcraft]

No že jsi použil zvětšení, které by už nemělo přinést nové detaily, tedy více než 2D, tedy dvojnásobek průměru objektivu v mm. Já také občas použil na ED80 200x a je mi jasné, že je to dost, ale EDčko to celkem pohodově snáší.Aha uz tomu rozumiem No hovorim ze ten seeing bol velmi dobry. Inokedy ked som pozeral tak pri zvacseni 175x sa vobec nedal zaostrit a bol velmi rozostreny. Vcera ma to velmi prekvapilo ze pri takom velkom zvacseni som ho videl tak cisto

[Lukina]

Ja jsem nemyslel ale ani tak seeing. Tech 175x je na 60mm objektiv uz docela dost (nebo zkratka dost) a uz jsi nekde v "jalovem" zvetseni.

http://posec.astro.cz/view.php?cisloclanku=2006072101 Tady o tom neco je.

[Artaban]

Hold zázračný objetiv Asi si dokážu představit jak to ukazovalo. Je ale fakt že za supr seeingu třeba na Jupiter dám 2,5 D (200x) a ZEISS AS 80/1200 to veme ještě pěkně. Alespoň vylezou podrobnosti které jsou ve 120x sotva vidět. Nic víc.

[SKLP]

Chlapi, za dob, kdy jsem pozorovával s refraktorem 60/700, jsem na Saturna používal rovněž zvětšení 175x. A pokud byl výborný seeing, obraz se zdál ostrý jako břitva a kontrastní. Možná by o tom mohla vypovídat viditelnost Cassiniho dělení a oblačný pas, krásný stín na prstenci apod. K tomu Cass. dělení ..... bylo to v dobách solidního rozevření prstence a i když se to jevilo jen jako jakási velmi matná čárka v prstenci (místo nejširšího rozevření), tak přesto to bylo kouzelné!!!!! Zkrátka neopakovatelné zážitky s R60/700 při 175x

[Achernar]

Ja jsem na AD-800 kolikrát dával i 160x zv. a obraz byl pořád krásný. nemá samosebou cenu debatovat o užitečnosti takového zvětšení, ale objektiv to snese.

[Lukina]

Tak jsem to myslel, ze objektiv to snese, ale uz to neni prakticky uzitecne. Uz z toho nelezou dalsi detaily.

[tomcraft]

Hold zázračný objetiv Asi si dokážu představit jak to ukazovalo.No zazracny urcite nieje  :) Ale ukazovalo to fakt pekne.

[Martin Vyskočil]

Podobne zkusenosti (i kdyz ne moc bohate) mam se svym Ostrizim okem. Ten ma taky 60mm a 2D zdaleka neni limit .

[Sasa3]

O tom zvetseni jsem uz tady psal. Ten limit zvetseni kolem 2D (D je v mm) je jenom orientacni. Neni to zadny presny zakon (aspon, tak tomu rozumim). Nedavno jsem ve starsich ATM narazil na podrobny clanek od W. Gordona, ktery se touhle problematikou zabyval. V podstate je tam stejna uvaha, o jake jsem psal. Pri zvetseni 2D se Dawesuv limit rozliseni dalekohled (theta=114"/D, D v mm) zvetsi na uhel 228"~4'.

Pak jsou k tomu uvedena zajimava cisla o lidskem oku. Pokud u ocare prectete spodni radek (20/20), tak rozlisite 1'. To je ovsem u kontrastniho objektu. Pri kontrastu 0.2, klesa rozliseni na 2'-3'. Pro srovnani jsou uvedeny typicke hodnoty kontrastu u planet (Mars ~0.2, Jupiter 0.1-0.2, Saturn 0.05-0.15, Venuse < 0.05). Vysledky testu rozliseni oka pri dennim svetle na souboru studentu ukazaly, ze se jejich rozliseni pohybuje v rozmezi 2.5'-4' (jediny clovek se dostal s rozlisenim na 1.5'). Takze nekde odsud asi prameni ten vztah, ze 2D je tak asi rozumne maximum pro zvetseni dalekohledu.

Z uvedeneho vyctu vlastnosti oka je ale videt, ze je to silne individualni (rozlisite volnym okem slozky epsilon 1 a epsilon 2 Lyrae?, ty jsou od sebe plnych 3.5'). Navic zavisle na kontrastu objektu (ruzne typy objektu maji svoje "rozumne" maximalni zvetseni). Osobne limit 2D ignoruji a proste tam pri pozorovani planet a Mesice strkam nejvetsi zvetseni, jake dovoli atmosfera.

U malych refraktoru je pouziti nad 2D asi docela bezne, proste proto, ze tech noci s relativne dobrym seeingem, aby slo tohle zvetseni pouzit , je docela hodne. O tom svedci i zde uvedene zkusenosti (a i moje s 80mm refraktorem). Cim mensi prumer, tim je vetsi sance, ze si pozorovani pri zvetseni vetsim nez 2D uzijete. U velkeho prumeru to s pozorovanim pres 2D vyjde jen malokdy.

[Artaban]

To tomcraft: Však jsem rád že ti dobře zobrazuje. Malej průměr sice nemůže mít rozlišení jako třeba 150mm refraktor, ale aspoň když to seeing umožní tak neprotestuje při 2-3D což se u 150mm moc často nestane. Průměr 150mm má 2D při zv. 300x a to se dá použít tak asi 10x za rok. 3D což je 450x tak 2x za rok. Bohužel seeing je jen část problému. U refraktoru hodně záleží na druhu a kvalitě optiky. Na AF je několik vláken o tomto problému.
Pro tvůj 60/F11,6 jsou 3D asi max.

To Achernar: Znám kvalitní optiku AD-800. Škoda že se nedělal větší bráška 56mm objektivu.
To Martin Vyskočil: Ostříží oko asi ukazuje pěkně. Porovnával jsi ho z AD-800?

[tomcraft]

Pro tvůj 60/F11,6 jsou 3D asi max.Ano je to maximum. Skusal som aj vacsie ale to sa uz nedalo.

[Martin Vyskočil]

To Martin Vyskočil: Ostříží oko asi ukazuje pěkně. Porovnával jsi ho z AD-800?  Bohuzel jsem nemel tu moznost. Zatim jsem ho porovnaval jen s lidlskopem. Snad na nejakem astrosetkani...