Zjednoduseni driftove metody pro astrotrac?

[Vabra]

Zdravim,

jak tak postupne bastlim leteckou piliromontaz pro astrotrac na cesty zacinam ji tez ladit pro pripadne ustavovani driftovou metodou...

S tim mne tez napadlo, zda by se driftova metoda v pripade montaze s minimalizovanou periodickou chybou nedala nejak zjednodusit.

Originalni driftovka se dela na dvou hvezdach, aby se dalo ustavovat pouze podle pohybu v DE a zanedbal se pripadny pohyb v RA kvuli pripadne periodicke chybe.

Vyvozuji snad spravne ze v pripade montaze se zanedbatelnou periodickou chybou by se dalo ustavovat azimut i vysku nad obzorem (elevaci) pouze na jedne hvezde?

Jak by pripadne vypadala korekce elevace pri sledovani hvezdy s deklinaci 0-20st nad jihem? Umite to nekdo odvodit...

diky,

[MilAN]

Začnu od zadu :
Na jihu se nijak neprojeví změna náklonu polární osy, ale pouze jen změna azimutu montáže. Použití 2 hvězd u Scheinerovy metody nijak nesouvisí s PE montáže. Při jejím použití není ani potřebný pohon RA osy.
Vzhledem k ohniskům fotografických objektivů určitě lépe poslouží polární hledáček

[Vabra]

Dobra,
doplnim duvod proc bych hledacek chtel nahradit/doplnit driftem:
Planovany vylet na jizni polokouli, kde bohuzel neni Polarka a ustavovani polarnim hledackem bude vyrazne komplikovanejsi...

Proto bych se chtel naucit jak se pripadne bez hledacku obejit...

Jinak mam pocit, ze i pri foceni "jizni hvezdy" (na severni polokouli) se musi nejak projevit pripadna chyba v elevaci...

Jestli to chapu dobre, tak pri originalni driftove metode se pohyb ve smeru RA zanedbava (proto je ji mozno provozovat i za vypnuteho pohonu, a ani pripadna PE neovlivni mereni). V pripade astrotracu (ci jine montaze se zanedbatelnou PE) bych prave chtel vyuzit i toho pripadneho pohybu v RA smeru...

Predstavuji si to treba nasledujicne:

Astrotrac ustavim od oka (polarnim hledackem...) a naexponuji na nejdelsi ohnisko (400mm, nebo treba i 800mm s extenderem) pole s jasnejsi hvezdou (hvezdami) treba na 180s. Mezi 120 a 150s expozice zakryju objektiv "kloboukem".
Na prvni pokus urcite nedostanu bodovou hvezdu, ale spise carku, jejiz jeden konec bude mit kousek prerusen (kvuli zakryti ke konci expozice).
Protoze snimac byl natocen rovnobezne k RA, budu schopen orientovat tuto carku ve smeru RA/DE. Idealne bych chtel odvodit z teto carky, kterym smerem hybat (a po trose zkusenosti i o kolik) jak elevaci tak azimutem...

Nez se zatahlo tak jsem si s tim dnes chvili hral na dvorku a zdalo se ze by to mohlo fungovat...ale s experimenty jsem teprve na zacatku a pokud to umi nekdo propocitat, tak by mi to mohlo dost pomoci...

[MilAN]

Kdyby se projevovala, pak by metoda moc nefungovala. . Vždyž ani při téhle metodě nemusí být hvězdy v meridiánu, ale jen v jeho blízkosti

[Vabra]

Tak si nedam pokoje a jdu zase proslapavat tuto potencialne slepou vyvojovou vetev.

Vcera jsem pripravil novou verzi montaze pod astrotrac z puvodniho dreveneho stativu Pentacon, Mikroposuvu Geoptic a par hlinikovych profilu:


Neni tak elegantni a originalni jako "pilirek", se kterym jsem experimentoval dosud, ale je stabilnejsi, vhodnejsi pro clenity teren a po zkraceni drevnych nohou, by se tez mela vejit do zavazadla pro leteckou prepravu.

Vestavenim mikroposuvu Geoptic (ktery jsem puvodne porizoval pro "naklaneni" pointacniho dalekohledu) stativ ziskal moznost velmi presneho, jemneho a hlavne "opakovatelneho" pohybu v azimutu i elevaci (bohuzel se za to plati snizenim stability a nemoznosti aretace) pro velmi jemne polarni ustaveni. Tu aretaci snad casem take nejakou vymyslim.

Pro prvni pokusy s iterativni driftovou metodou jsem zvolil objektiv 300mm/4, ktery povazuji za prakticke maximum provozovni na AT a DSLR (jako nejmensi vyjezdovou sestavu).
Testovaci pole jsem zvolil v okoli Arctura (DE +20, v dobe testovani cca 30st za Meridianem).

Pokus probihal nasledovne:
0. Ustavuji AT hrube polarnim hledackem (je jeste dost jasno nevidim v poli nic krome Polarky)
1. V casovaci jsem nastavil 5 sekund expozice 60s pauzu a dalsi 5s expozici...
2. Po druhe expozici jsem vyzoomoval posledni ulozeny snimek na maximum v DSLR a nejakou vhodne malou hvezdu jsem umistil co nejblize rohu mininahledu celeho snimku na displeji.
Opakovanym prepinanim mezi poslednim a predposlednim snimkem jsem si overil relativni pohyb teto vhodne hvezdy proti sobe.
3. Na papirek jsem si poznamenal pohyb o x prumeru hvezdy, smerem 0h (na pomyslynych hodinach).
4. Otocil jsem tocitkem mikroposuvu v azimutu o cca 30st po smeru hodinovych rucicek a poznamenal to do zapisu.
5. Opakoval jsem bodu 1-4 dokud jsem nebyl spokojen
6. Opakoval body 1-4 s tocenim v elevaci.
7. Prodlouzil interval mezi expozicemi na 3 minuty
8. Opakoval body 5 a 6
9. Po cca 1 hodine pokusu oznacil montaz za ustavenou (na dvou 5s expozicich po 3 minutach od sebe jsem nezaznamenal zadny pohyb)
10. Exponuji testovaci snimek na zakladni ISO100 a volim extremni cas 900s (15minut):



Zjistuji, ze zrejme temperaci je snimek sice neostry, ale hvezdy jsou relativne dost kulate na to abych byl s ustavenim spokojen.

Prelozim sestavu na objekt pred meridianem (Sadr), zkousim par 3min expozic a zjistuji ze je ustaveni rozhozeno - evidentne se pri prelozeni neco pohlo (zrejme dan za chybejici aretaci).
Dalsi cca hodinu ustavuji podle vyse uvedeneho postupu. S Bahtinovou masku doostrim.

Kdyz jsem spokojen cvakam tentokrate ostrejsi 900s expozici (okoli Sadru):



Simek je pri 100% zvetseni malinko ujety, ale zase je to pro nepointovanou 900s expozici 300mm ohniskem mnohem lepsi nez bych cekal.

Secteno a podtrzeno:
Je to velmi pracne a 15minut expozice na 300mm a DSLR s 5.4 microny na px to idealne neudrzi (drift je tam tak 3-4 pixely), zkracenim expozice (nebo ohniska) na polovinu se drift spolehlive "schova" pod moznosti kresby optiky.

Jen ted zutomatizovat tu iterativni metodu aby se cele ustavei dalo udelat za 15-20minut a doresit aretaci mikroposuvu a muzu vyrazit i na daleky Jih, kde bych byl bez Polarky jinak ztracen

[Vabra]

Zejmena pokud je mezi nami nekdo se slusnou znalosti sfericke trigonometrie, bych ocenil nejaka doporuceni:

1. jak vybirat nejvhodnejsi "kalibracni" hvezdu (jak pise MilAn vyse na meridianu to zrejme nebude vhodne)
2. nejaka zakladni doporuceni kterym smerem tocit elevaci ci azimut pri prvnim nastrelu (usetrit si ten prvni - nahodny krok).

PS: Protokol meho ustavovani na Arctura byl nasledujici:

Interval 1 minuta:
1. drift 3 pixely, smer 0 hodin, akce: azimutove kolecko o 30st po smeru hodinovych rucicek)
2. drift 2 pixely 0 hodin, akce: azimut 20st po smeru HR
3. drift stale 2 pixely, 0hodin; akce azimut 90st po smeru
4. drift porad 2 pixely, smer 2hodiny, akce azimut 360st po smeru
5. drift 1 pixel, smer 3hodiny, akce elevace 360st proti smeru...
6. drift 1 pixel, smer 8hodin, akce elevace 180 po smeru
7. drift nepozorovatelny,

Podobne to pak pokracovalo s intervalem 3minut mezi 5sec expozicemi.

Jeden z hlavnich problemu je ze pri kompenzaci driftu se na sebe kolme pohyby v azimutu a elevaci na snimku promitaji jiz nikoliv kolme ale pod jinym uhlem...

Idealni kalibracni hvezda by byla takova, kde ten prumet ve zmenach elevace a azimutu se bude projevovat na sebe kolmou zmenou driftu...Pak by se k cili iterovalo mnohem rychleji...

[FunTomas]

Astrotrac má polárny hľadáčik. Nedá sa použiť ten? Pri ustavení mojej montáže (Vixen) spravidla netreba robiť korekcie v deklinácii (chybou ustavenia) častejšie ako za 5-10 minút. Použitím presnejšieho hľadáčika (napríklad ako má Takahashi) by sa dala montáž nastaviť ešte presnejšie.

[Vabra]

Astrotrac má polárny hľadáčik. Nedá sa použiť ten? Pri ustavení mojej montáže (Vixen) spravidla netreba robiť korekcie v deklinácii (chybou ustavenia) častejšie ako za 5-10 minút. Použitím presnejšieho hľadáčika (napríklad ako má Takahashi) by sa dala montáž nastaviť ešte presnejšie.
Pouzit se da, vzdyt jej vsichni pouzivame, cele tohle cviceni ma za ukol ustaveni zpresnit, pripadne se naucit AT ustavovat tak aby hledace nebyl potreba (napriklad na jizni polokouli se obavam ze ustavovani pomoci hledacku bude mnohem narocnejsi...).

[KpS]

Vabra: Vzorce pro drift osy dalekohledu v důsledku špatně ustavené montáže jsem uvedl zde. Specielně pro f=300mm a 1px=5,4um:

d([ch945] cos[ch948])/dt = 4,23 [[ch916][ch966] cos(t) [ch8722]  [ch916]A cos([ch966]) sin(t)] sin ([ch948])  [px/min]
d([ch948])/dt = 4,23 [[ch916][ch966] sin(t) + [ch916]A cos([ch966]) cos(t)]                      [px/min]

Ochylky v šířce i azimutu jsou zde ve stupních [°], znaménka jsou vysvětlena v odkazu. Příklad: Ujede-li hvězda s hodinovým úhlem t=6h=90° při minutové expozici o 4,2px v deklinaci "dolů" (deklinace osy dalekohledu se zvětšila), míří osa montáže 1° nad pól.

Používat v polních podmínkách i první rovnici a pokoušet se o řešení soustavy o dvou neznámých je neschůdné. Lépe je měřit jen drift v deklinaci blízko meridiánu (t~0) a najít odchylku v azimutu, potom při t~6h (nebo 18h) najít odchylku v zeměpisné šířce.
Obrázek je pro naši zeměpisnou šířku. Pro jižní polokouli je třeba dobře si promyslet všechna znaménka.

[Vabra]

KpS:

Diky za nakopnuti, stahnu si nejakou ucebnici trigonometrie a zkusim se tim o dovolene prokousat...

[-karneades-]

proč tak složitě ??? jak to dělám já:

ustavím naprosto provizorně pomocí PH (nepoužívám ustavení na tři hvězdy, pouze nastavím Polárku podle hodinového úhlu, s tím, že ramínko AT musí mířit dolů a stativ by měl být v rovině se zemí)

zorientuji si čip DSLR tak, ady v jedé diagonále byla RA a vdruhé DE osa

nalepím terčík na display DSLR

objektivem 400mm (plus novinkou je extender 2x) najedu "někam" mimo meridian, umístím hvězdu na terčík a začnu s expozicí

po 1-2 minutách kontroluji kam hvězda utekla a snažím se jemnými pohyby na AT klínu hvězdu umravnit, je to intuitivní proces, akorát si musí člověk pamatovat jednotlivé osy

v kombinaci s extenderem je to akce na 10 minut

to je celá věda

[KpS]

proč tak složitě ???  Intuitivní proces postačí, ale Vabra si přál mít, jak jsem pochopil, vyhodnocení. Koeficient 4,23 pro jeho dalekohled lze změnit tak, aby odchylky v ustavení nebyly ve stupních, ale přímo v hodnotách pootočení jemných pohybů ustavení jeho montáže. Stačí pak dvě expozice, pohnout s ustavením a hotovo. Pokud bude jedna expozice na meridiánu a druhá na t~6h (18h), není ani třeba hledat nějaké siny ...

[-karneades-]

jasně, to mi nedošlo, teď už to chápu a děkuji za nakopnutí, já ty příspěvky přelétl velmi letmo, práce kvapná-málo platná

[-karneades-]

upřesním na podkladě Vabrového telefonního dotazu jak umravňuji hvězdu, když hvězda ujíždí, tak v žádném případě nesmím hýbat ani objektivem ani záměrným terčíkem, prostě mám puštěný živý náhled a hvězdu se neustále snažím driftovat do středu terčíku, nehledej v tom Pavle žádnou vědu, prostě to tak funguje a je to jednoduché, prubni to a dej případně echo

[Vabra]

Karnneades:

No veda to prave je, empiricky mam metodu ktera funguje, ale je hodne pracna. Ty mas metodu, ktera se ti osvedcila a je super jednoducha, ale IMHO nemuze fungovat.

Predstav kalibracni hvezdu v meridianu. Podle tve metody ji vycentrujes pri liveview a protoze mas chybu v azimutu smerem na vychod od polu hvezda (viz obrazek vyse od KpS) ti zacne driftovat v deklinaci nahoru. Protoze je na meridianu tak oprava v deklinaci bude znamenat ze budes zvysovat naklon (elevaci, ktera je dobre) a nikoliv azimut (ktery je spatne)...

V pripade hvezdy nad vychodem ci zapadem to bude slozitejsi ale take budes tocit obema smery i kdyz bude chyba jenom v jednom.

Spise si predstavuji ze svoji metodou (mimo meridian) najdes nejake lokalni minimum driftu, ktere ale nutne nemusi znamenat ze jsi spravne ustaven na pol (mozna ti bude rotovat pole).

Nicmene je to metoda velmi jednoducha a o proti te me mnohem rychlejsi, tak ji urcite take vyzkousim, at se ukaze v praxi...treba se ukaze ze mimo Meridian je funkcni...