Velký achromát vs. APO vs. zrcadlo

mkcz · #1006

To Artaban:

Já cloním mimoose zrcadlo pouze z důvodu přebytku světla v případě Marsu a Jupiteru popř. Venuši, když chci vidět dobře její fázi. To je jediný případ - na Měsíc používám neutrální šedý filtr jak v refraktoru tak v newtonu. Z důvodu špatného seeingu necloním vůbec, protože bych si nepomohl, pouze bych si zmenšil rozlišovací schopnost. To je právě to, co si myslím, že je většinou mylně vnímáno nebo interpretováno mnoha pozorovateli. V menším průměru je méně detailů z principu a tak seeing jich tolik nemůže rozmazat, protože tam nejsou. My to potom vnímáme tak, že "stálost" té množiny bodů, kterou vidíme je jakoby vyšší. Stálost množiny bodů ve větším průměru je ovšem stejná, protože seeing je řekněme při tom srovnávání u dvou dalekohledů také zhruba stejný. Nicméně ta psychologie vnímání je jiná, protože v obraze z většího průměru je více informací - rozlišovací schopnost je větší - a v takovém obraze to vypadá, že seeing je "více vidět". Není - pouze postihuje větší množství jemnějších detailů, které v menším průměru nikdy nevidíme.

Artaban · #1007

To mkcz: Dik za odpověď,, supr

Regulus · #1008

Já cloním mimoose zrcadlo pouze z důvodu přebytku světla v případě Marsu a Jupiteru popř. Venuši, když chci vidět dobře její fázi. To je jediný případ - na Měsíc používám neutrální šedý filtr jak v refraktoru tak v newtonu.A není lepší při přebytku světla ten filtr vždy než clonit? Když si teda cloněním nepomůžem ani při špatném seeingu...

MilAN · #1009

Budu psát jen o Venuši. Tam je obrovský přebytek světla. Takže jakákoliv nepřesnost ( nedokonalost) optiky se výrazně projeví, zrovna tak jako pavouk a centrální stínění - respektivě odrazy na jejich plochách. Mimoosá clona právě umožní to, že jak pavouk, tak i sekundár je mimo a vstupní apertura může být dokonale kruhová. Navíc se ze světelnosti 1:5 lze dostat na světelnost ~ 1:14, se všemi příznivými vlivy na aberace

mkcz · #1010

A není lepší při přebytku světla ten filtr vždy než clonit? Když si teda cloněním nepomůžem ani při špatném seeingu...
Vezmu si jako příklad Jupiter (MilAN odpověděl ohledně Venuše a výhody mimoosé clony). V zásadě záleží na tom, co chci vidět. Pokud mi jde o pozorování Jupitera i s galileovskými měsíci, poté mám nejraději neclonit a ty měsíce jsou při malých zvětšeních řekněme cca 85x krásně rozzářené u planety jako diamanty a planeta sama je víceméně "přezářená" a detaily na jejím kotouči se utápí ve světle. Ale celkový dojem je subjektivně vzato nádherný a vyvolává pocit hloubky. Pokud v tomto okamžiku chci vidět i něco na kotoučku planety, zhruba zdvojnásobím zvětšení na něco kolem 160x a přicloním na 135mm (čtyřramenný pavouk sekundáru). Intenzita světla řádově poklesne, měsíčky již tolik nezáří a na kotoučku jsou vidět detaily. Zároveň klesá rozlišovací schopnost. Přiznám se, že se stejně nejraději dívám bez clony a při větších zvětšení to světlo již nevadí a jeho intenzita klesá. Minulý rok jsem trefil noc a použil zvětšení 600x a byl to zážitek. Bohužel to jsou čestné výjimky

.
Filtry na planety (Jupiter, Mars) jsou určitě užitečné ale já je nepoužívám, takže jejich přínos nemohu komentovat.

Psion · #1011

Pravda je, že pokud je výborný seeing a velký průměr dalekohledu, lze pozorovat i podrobnosti na měsících Jupitera...

mitovka · #1012

To ste cvakli tento rok? Krásna fotka. Koľko cm mal ten ďalekohľad?

mitovka

Tharos · #1013

Mě zatím snad ze všech nejvíc okouzlily snímky od Anthonyho Wesley, který fotí přes 33 cm f/5,4 (!) Newtona. Tohle je například jeho snímek Jupiteru s měsíci:

No a moc pozadu podle mě nejsou ani snímky například od Mika Salway. Moc hezký jeho snímek je například tento:

Takto zachytil zákryt Io Ganymedem:

A co používá? Samozřejmě dobře vytemperovaného a zkolimovaného Newtona ;D. A ne leda jakého - je to foceno přes sériového 30 cm f/5 Newtona od GSO

.

O možnostech použitého optického systému nechť si tedy každý udělá obrázek sám.

Psion · #1014

mitovka: je to snímek Jon Kristoffersena, z 250mm Newtona.

http://www.teleporttelescopes.com/T10.html

Taky bych tady někdy chtěl vidět takový seeing, ta naše obloha je fakt shit, sorry jinak se to říct nedá....

http://www.youtube.com/watch?v=mbWrJT5Vet8

Artaban · #1015

Ty snimky jsou supr Jaké jsou vaše zkušenosti s vyzualnim rozlišenim měsiců Jupitera jako kotoučků. Kdysi jsem to zkoušel několikrat dobikem 300/F/5 ale seeing je previt, tak nic moc.

Honza Ebr (honza42) · #1016

Ty snimky jsou supr Jaké jsou vaše zkušenosti s vyzualnim rozlišenim měsiců Jupitera jako kotoučků. Kdysi jsem to zkoušel několikrat dobikem 300/F/5 ale seeing je previt, tak nic moc.
Se zde v poslední době často zmiňovaným Konigem (refr. 180/3400) jsem míval jasný pocit, že je jako kotoučky vidím. Bylo to cca před 5ti lety, kdy jsem byl na hvězdárně skoro pořád a pomatuju si tehdy v zimě na jedno období dlouhodobě skvělého seeingu, na jaký jsem od té doby neměl štěstí. Zdály se být různě velké, otázka je, co z toho dělala jasnost. Každopádně jsme to tehdy považovali ze dost úžasnou záležitost,. že to jde tak vidět a potvrdilo to hodně lidí.

Regulus · #1017

No já teda nevím o tom že by to byl nějak extra problém u Ganymedu - jako kotouček (samože malý a bez podrobností) jej rozliším i v mé ED100ce a to prakticky vždy za solidních podmínek. Ostatní měsíce jsou horší a zpaměti si nějak nevybavuju...

Honza Ebr (honza42) · #1018

Regulus: asi máte právdu. Když jsem to tehdy řešiol, byl jsem velmi nezkušený. Kdybych se na to dneska zaměřil, možná bych mluvil jinak. Otázka ale vždycky je, když už je si člověk jistý, že si to nenamlouvá a zrovna "kotoučkovst" je pro mě takový nejasný vjem.

achromat · #1019

Asi kazdy z nas by si kupil velke APO ak by na to mal, ale ked tak googlim, aj Velky achromat moze nam, ktori maju hlbsie do kapsy, pomerne slusne nahradit tuzbu po velkom APO na ktory nikdy nebudu mat, a to napriek farebnej vade aj na astrofoto, treba samozrejme far.vade prisposobit techniku spracovania (filtre, binning) a nechciet velky format na tlac. Nizsi snimok je prevzaty z TS.de a je urobeny achromatom 152/900 (cena do 800 euro):

Cela galeria aj dalsich fotiek je tu http://www.skytoa.it/galassie_m31.html

Happy New Year vsetkym !

#1020

Nojo, ale... ;D

To, co ukazuješ, je focené přes úzkopásmové filtry, s šířkou pásma odvykle někde v rozmezí 3-12nm (přesný typ jsem nehledal) A pro takovou šířku spektrálního oboru kreslí dobře i světelný achromát. Akorát je třeba ho pro každý filtr zaostřit do jiné polohy.

Kdyby ses to pokusil použít pro barevné foto v celém spektrálním rozsahu 400-700nm, se zlou by ses potázal.

P.S. Filtry byly 7nm. Už jsem to našel.