Zajímalo by mě, jestli se někdo zde na fóru zabývá diferenciální fotometrií proměnných hvězd pomocí DSLR. Po přečtení několika důvěryhodných článků (nejvíc mě inspiroval tento, doporučuju přečíst aspoň dvakrát):

http://articles.adsabs.harvard.edu/cgi-bin/nph-iarticle_query?2007SASS...26...67...

- jsem udělal pár vlastních, zatím jen úvodních, pokusů. Domnívám se, že využití DSLR pro diferenciální fotometrii může být překvapivě efektivní i přesné, pokud si člověk uvědomí, jakým nástrojem (DSLR) měří a tomu na míru přizpůsobí měřicí metody.    

Tak jsem článek dočetl (četl jsem jen jedenkrát) a budí to ve mě dojem, že se tady jedná o volné pole k bádání. Chce to dořešit následující věci:

1) srovnat foťák na standardní fotometrický systém. Jak se píše v článku, dají se boky křivky zeleného ("V") filtru částečně ovlivnit snímky z modrých a červených pixelů čipu, otázkou je, do jaké míry. Podle proměření odezvy foťáku na různé vlnové délky pak buď zkusit zakombinovat data z modrých a červených pixelů, a/nebo přidat další vhodný filtr a fotit v RGB->BW. Další možností, při známé odezvě foťáku na různé vlnové délky by mohlo být spáchání předem vypočítaných (nebo odměřených, jak se o to pokoušel autor článku) korekcí pro každou spektrální třídu/povrchovou teplotu hvězdy za předpokladu, že se hvězda svými vlastnostmi blíží absolutně černému tělesu. Bylo by potřeba započítat i vliv extinkce a velikosti vzdušné hmoty. Ve vlákně o přesné CCD fotometrii byl doporučován docela zajímavý článek od Lenky Šarounové... Potíž je ten, že nevíme přesně, zda se měřená hvězda chová opravdu jako absolutně černé těleso, ani to, jak se zrovna dneska chová extinkce s ohledem na různé vlnové délky, takže asi bude lepší ta varianta s fyzickým filtrem. Co se týče napasování zrcadlovky na standardní fotometrický systém (nebo aspoň na standardní V filtr), asi by s tím byl docela problém- už jsem se na detaily ptal právě ve vlákně o té CCD fotometrii, ale uspokojivé odpovědi (nic ve zlém), jsem se nedočkal- existuje jen jediná řada filtrů, ale ta se používá na různých typech čipů s různými spektrálními citlivostmi- takže otázkou je, která odezva soustavy fotometrický filtr- kamera je ta správná (k tomu jsem se ještě nedobral). Nehledě na to, že se běžně zanedbává vliv různé propustnosti optického systému na různé vlnové délky. I když ta poslední věc je vlastně i výhodou, protože přiblížit se pak standardnímu systému, který zřejmě není až tak přesný, nemusí být neřešitelný problém. Tohle je ale stejně trochu guláš, uvědomím- li si to, co bylo napsáno v předhozeném článku:

The attempt at chromatic correction of the VBand
response must be categorized as a failure given
the average statistical uncertainty of the instrumental
photometry was 0.003 Mag. and the incremental improvement
of the photometry was only 0.002 Mag.

Něco jsem k tomu našel,

http://www.company7.com/library/optec/filter_monograph.pdf

ale přečtu si to zase až zítra.

2) V tomto článku mě mlátily do očí náhodné chyby měření. Pokud vím (ale můžu se mýlit), používá foťák osmi bitový převod a pokud se pohybujeme dejme tomu kolem 120ADU u obou hvězd, nemělo by to kombinací devíti expozic vnášet větší chyby, než několik setin magnitudy. Zbývá tedy možnost jménem šum, špatný flat field... a já nevím, co. Jediný, kdo může zhodnotit, vo co gou, je ten, kdo má originální data, pisatel článku. Nedozvěděli jsme se nic o použitých expozicích (jen, že byly v geometrické řadě s rozumně voleným koeficientem 2), nic o množství ADU na měřené a porovnávané hvězdy, nebo odstupu S/N, nebo způsobu kalibrace surových raw snímků... ...škoda, byly by jsme (bychom) chytřejší.

3) Škoda, že autor článku nenapsal, jak se vypořádal s běžnými problémy fotometrie, jakým strojem měřil a podobně.

to: opejcha: Já tomuto sice zase tak moc nerozumím, ale nezrazoval by jsem (bych) tuto metodu hned ze dvou důvodů.

První je ten, že CCD kamery jsou často závratně drahá záležitost oproti 10kkč za dsrl.

Druhý důvod je evidentní- původce chyb měření z článku neznáme, nemůžeme proto hned hodnotit, nemůžeme ani odsuzovat, ani vychvalovat.

opejcha napsal dne 02.04.09 03:06:49:


Možná neexistuje žádná použitelná řada právě proto, že každý uvažuje právě takhle. Pokud existuje nějaká principiální překážka, dá se pravděpodobně tato překážka pojmenovat (a možná i statisticky popsat a prokázat, zdalipak to takhle "jde", nebo "nejde"). Pokud není pojmenovaná, jsou to stejně přece spekulace. Stejně, jako teď spekululu i já.

opejcha napsal dne 02.04.09 03:06:49:

Asi to bude pravda, ale najdou se i tací, kteří laborují rádi... ...třeba já, ale jen, když mám čas... A nebo aspoň myšlenkově.

opejcha napsal dne 02.04.09 03:06:49:


Tak. A teď v tom mám ještě horší guláš, protože ve vlákně přesná ccd fotometrie jsem se mimo jiné dozvěděl toto:
Klasické fotometrické filtry Johnson-Cousins, definované Bessllem (1990) mají tloušťku kolem 4 mm a jsou vyrobeny z přesně definovaných skel firmy Shott. Bohužel díky konstrukci 402 není možné tam takové filtry umístit (protože filtrový karusel plní současně i f-ci závěrky) a proto jsou tyto filtry nikoliv standardní, ale napařované (tvořené vrstvou na běžném tenkém skle o tlouštce pod 1 mm). Netvrdím, že to nebude fungovat, ale přeci jen to není standard a průběh těchto napařovaných vrstev se k němu nějak (?) přibližuje. A čím se více budou lišit tyto filtry od standardních, tím hůře (pokud vůbec) půjde následně provést kalibarci Tvého systému na systém mezinárodní.
Neboli jeden kolega tady zdůrazňuje důležitost přesnosti filtrů, další kolega zase zanedbává chyby, přesnost celého řetězce degradující... Hmm, já jsu z toho jelen... Co takhle se na něčem shodnout, pánové?

KDan napsal dne 01.04.09 17:47:11:


Prvotní problém je nedostatek informací. Nebyl by nějakej další odkaz na další články? Ten, co jsi uvedl tak trochu nezahnal můj hlad po informacích...

KDan napsal dne 01.04.09 17:47:11:


A jak ty pokusy dopadly?

Všem předem děkuju za názory a informace.


editováno. shodam, brát

Zajímavý čláínek včetně výsledků je taky zde:

http://www.astrosurf.com/buil/exoplanet/phot.htm

KDan napsal dne 02.04.09 09:37:46:


predbehol si ma  

No, docela se těším. Oblast Vulpeculy mně je vyloženě sympatická, tak zkusím ten velmi zajímavý objekt HD 189733 (V452 Vulpeculae) proměřit podobným způsobem taky.

Jinak Christian Buil je pozoruhodný člověk. Kvůli některým jeho výsledkům (nejen ve fotometrii, ale třeba i ve spektroskopii a podobně) jsem se naučil aspoň primitivně rozumět francouzsky.

-------

Jinak, Canon 350D se dnes dá běžně sehnat za cenu mezi 5000 až 6000 Kč. To už člověku ani není líto ho vykuchat.  

grajda napsal dne 02.04.09 13:20:00:


Nemám teď sílu (musím prvně vygenerovat nějaké dost přesné výsledky v práci) dávat to nějak přesněji dohromady, ale určitě pár měření zkusím. Nechci se obecně věnovat proměnným hvězdám; jen mám vytipovaných pár objektů, keré mě hodně zajímají a kam patří určitě i HD189733. Rozhodně si přečti ještě ten odkaz, co jsem uváděl výše, z toho se dá vyčíst poměrně dost konkrétních a věrohodných poznatků  -

http://www.astrosurf.com/buil/exoplanet/phot.htm

grajda napsal dne 02.04.09 13:20:00:


jj, IRIS to dokaze a presnost je asi taka. Ked to uvadza Ch.B., nemam dovod mu neverit - je to autorita z najautoritovatejsich Akurat treba dbat na to, aby hviezdy neboli moc prepecene, teda sa signal pohyboval v linearnej casti. To sa da ale pre kazdy cip lahko zistit a pri dnesnych DLSR sa mozno riadit predpokladom, ze do 70% saturacie sa snimac chova linearne.