Nedavno jsem cetl clanek, kde autor popisuje, ze v ranem stadiu slunecni soustavy panovalo na zemi takove peklo, ze by zadny zivy organizmus takove podminky neprezil. Takze z toho, plyne, ze zivot na zemi musel byt donesem az pote, co se slunecni soustava trochu uklidnila. Jako zdroj bere ledove planetky, ktere se vyhli velkym srazkam, na kterych se vyskytuje voda, a zivot na nich si prestavuje podobny tomu, ktery je pod morskou hladinou u vyverovych sopouchu. A z takove planetky byl pote zivot na zemi prenesen zpusobem, jakym se napriklad dostaly kameny z marsu na zemi. A jako vazneho kanditata povazuje Ceres (poloha, 25% slozeni zmrzla voda, jelikoz ma vodu, nema velky krater a tudiz se vyhnul likvidacnimu impaktu). Kdyz jsem se nadtim zamyslel, tak mi to neprijde ani moc pritazene za vlasy a prakticky mnohem pravdepodobnejsi, nez ze na zemi vznikl zivot proste sam od sebe. Jake jsou vase nazory?
btw:Ted sem z okna balkonu videl jasny objekt, tak jsem nevydrzel neslozit kukatko a mam pocit ze jsem pozoroval castecne zatmeni Venuse, je to tak? (Okolo prilis mraku, takze identifikace podle cehokoliv vyloucena)
Zivot na zemi mimozemskeho puvodu?
Zivot na zemi mimozemskeho puvodu?
Co sa to v tych Cechach deje?
raz ciastocne zatmenie, v inom vlakne cely kotucik, uz nech sa vyjasni aj tu, chcem to vidiet!
mitovka
raz ciastocne zatmenie, v inom vlakne cely kotucik, uz nech sa vyjasni aj tu, chcem to vidiet!
mitovka
mitovka
Zivot na zemi mimozemskeho puvodu?
Co sa to v tych Cechach deje?
raz ciastocne zatmenie, v inom vlakne cely kotucik, uz nech sa vyjasni aj tu, chcem to vidiet!
mitovka
No videl sem neco takoveho http://zlatnik.borec.cz/venuse1.JPG , ja tomu rikam castecne zatmeni, mozna kdyby neprisly mraky tak se mohla situace jeste zmenit
raz ciastocne zatmenie, v inom vlakne cely kotucik, uz nech sa vyjasni aj tu, chcem to vidiet!
mitovka
No videl sem neco takoveho http://zlatnik.borec.cz/venuse1.JPG , ja tomu rikam castecne zatmeni, mozna kdyby neprisly mraky tak se mohla situace jeste zmenit
&&Lidlskop 70/700 a dobra predstavivost ...
Zivot na zemi mimozemskeho puvodu?
Zlatas: a srpku Měsíce říkáš taky částečné zatmění?:)
Jinak ta teorie o vzniku života zavlečením(teorie panspermie) je už vcelku stará, ale klasická teorie chemické abiogenez má přeci jen víc opodstatnění. Btw, kde by se ten život na Ceresu vzal? Přítomnost ledu je fajn, ale chemické reakce vedoucí ke vzniku potenciálně zajímavých složitějších organických látek probíhají ve vodě v tekutém stavu...a tam zjevně není Naopak dostatečná teplota i elektřinou nabitá atmosféra divoké Země byla značnou výhodou oproti netečnému kusu ledu a kamení jako je Ceres..
Jinak ta teorie o vzniku života zavlečením(teorie panspermie) je už vcelku stará, ale klasická teorie chemické abiogenez má přeci jen víc opodstatnění. Btw, kde by se ten život na Ceresu vzal? Přítomnost ledu je fajn, ale chemické reakce vedoucí ke vzniku potenciálně zajímavých složitějších organických látek probíhají ve vodě v tekutém stavu...a tam zjevně není Naopak dostatečná teplota i elektřinou nabitá atmosféra divoké Země byla značnou výhodou oproti netečnému kusu ledu a kamení jako je Ceres..
Jakub Kristek
Zivot na zemi mimozemskeho puvodu?
No videl sem neco takoveho http://zlatnik.borec.cz/venuse1.JPG , ja tomu rikam castecne zatmeni, mozna kdyby neprisly mraky tak se mohla situace jeste zmenit To čo ste videli u Venuše bola len jej fáza (tak isto ako u mesiaca)
Pozrite si fotky v tomto vlákne: http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 1231359182 ;)
A este jeden obrazok na vysvetlenie: http://home.zcu.cz/~kehar/astrokoutek/slovnik/faze.gif
Pozrite si fotky v tomto vlákne: http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 1231359182 ;)
A este jeden obrazok na vysvetlenie: http://home.zcu.cz/~kehar/astrokoutek/slovnik/faze.gif
Zivot na zemi mimozemskeho puvodu?
Podobnú tému som tiež chcela založiť, avšak z pohľadu: je to absolútne nemožné, vyvráťte mi to... ;) Nejako sa mi však predĺžila tá téma s hviezdami... našťastie som mala text pripravovanej správy uložený, preto z toho urobím namiesto dlhej témy len hooodne dlhú odpoveď... 
Čím viac rozmýšľam nad teóriou panspermie ako teóriou "vzniku" života na Zemi, tým viac sa mi zdá nepravdepodobná (radšej nepoužijem tvrdší výraz ). Neviem, či mi niečo uniká, alebo nie, no v každom prípade z môjho pohľadu táto teória naráža na toľko rôznych prekážok, že štatisticky ju možno úplne vylúčiť. Ale môžem sa samozrejme mýliť.
Takže tu je môj pohľad:
Vezmime teraz do úvahy, že život skutočne niekde vo vesmíre vznikol a nebolo to na Zemi. Nebudem brať vôbec do úvahy fakt, že vznik života samo osebe považujem za záležitosť krajne nepravdepodobnú a že len veľmi ťažko by sa v našom okolí našli na to nejaké vhodnejšie podmienky, ako boli na Zemi. Dajme tomu, že ten život v nejakej blízkej planetárnej sústave vznikol - a my ho potrebujeme preniesť na Zem.
Aby sa život mohol ujať na Zemi, musel vzniknúť na planéte Zemi podobnej. To okrem iného znamená, že tá planéta má približne podobnú gravitáciu ako Zem a obieha približne okolo rovnako hmotnej hviezdy, ako Slnko. Život, zaručene vo forme jednoduchých prokaryotických organizmov, by sa mohol preniesť len na kuse horniny, či presnejšie, v jej vnútri. A teraz mi povedzte, ako prinútite nejakú skalu, aby sa zdvihla, odštartovala z planéty, vyvinula tretiu únikovú rýchlosť a zamierila priamym kurzom k Zemi.
Jediné, čo mohlo horniny vymrštiť do vesmíru, bol náraz nejakého asteroidu do planéty. Muselo sa ale jednať o mimoriadne silný a ničivý náraz, pretože naša skala s organizmami musela byť poriadne veľká, aby prežila prelet cez atmosféru svojej rodnej planéty a našej planéty. Ťažko si predstaviť, ako by takýto náraz mohlo vôbec niečo na tej planéte prežiť, nie to ešte priamo v epicentre nárazu. Z toho myslím vyplýva, že keby sme niekedy našli na Zemi meteorit s fosíliami, alebo inými stopami mimozemského života, neznamenalo by to, že niekde inde vo vesmíre je život. Znamenalo by to skôr, že niekde inde vo vesmíre bol život až do okamihu, keď do tej planéty narazil asteroid, ktorý do vesmíru vymrštil toto. :'(
Okrem obrovskej teploty v epicentre nárazu by organizmy v hornine museli prežiť aj naozaj mohutné zrýchlenie. Museli by prežiť okamžité zrýchlenie z nuly na tretiu únikovú rýchlosť. Spočítať si to neviem, ale predpokladám, že by to bolo asi dosť silné preťaženie, ktorému by ani tie najjednoduchšie a najprimitívnejšie organizmy neodolali. Ešte tu ale existuje možnosť, že skala neodštartovala z planéty hneď treťou únikovou rýchlosťou, ale iba druhou či dokonca prvou. Potom je však otázne, kde a ako k tej tretej únikovej rýchlosti prišla. Napadajú ma len dve možnosti. Prvá je zrýchlenie preletom popri nejakom hmotnom telese. Podobným spôsobom sa urýchľujú niektoré kozmické sondy. Lenže pripadá mi krajne nepravdepodobné, že by skala a to ešte aj so živými organizmmi, mala sama od seba takú dráhu, akú dosiahnu vedci z NASA len dlhými výpočtami a starostlivými motorickými manévrami. A ešte po tom všetkom skončiť práve na dráhe k Slnečnej sústave.
Druhá možnosť, ako získať tretiu únikovú rýchlosť, je zrážka s nejakým meteoroidom. Je to síce možnosť o niečo málo pravdepodobnejšia, ale podstatne znižuje šancu na prežitie tých jednobunkovcov.
Ale dajme tomu, že (síce nevieme ako), ale predsa sa naša hornina s ešte živými organizmami dostala do medzihviezdneho priestoru. Týmto priestorom musí putovať pekne dlho. Ide o cestu na obrovské vzdialenosti. Organizmy musia odolávať vákuu, extrémnym teplotám a silnému kozmickému žiareniu. To síce niektoré pozemské organizmy dokážu, ale zaručene nie státisíce rokov, koľko by, podľa mojej mienky, mala takáto cesta trvať.
Pokračujeme v príbehu. Meteoroid so živými organizmami sa priblížil k Slnečnej sústave. Ostáva pre mňa absolútnou záhadou, ako to, že cez slnečnú sústavu len tak neprefičal, keď mal tú tretiu únikovú rýchlosť. Že by sa mu akurát Zem postavila do dráhy? To sa mi zdá byť opäť krajne nepravdepodobné rovnako ako možnosť, že svoju rýchlosť stratil nejakými preletmi okolo hmotných telies tentoraz pre zmenu v Slnečnej sústave. Planéty v porovnaní s rozmerom Slnečnej sústavy sú také malé, ako baktérie v porovnaní s futbalovým ihriskom. Možnosť, že by extrasolárny meteoroid trafil Zem mi pripadá asi taká pravdepodobná, ako možnosť, že by som trafila cieľ o veľkosti baktérie, na ktorý by som strieľala z obežnej dráhy Zeme nábojami o veľkosti atómov, pričom aj ja aj cieľ by sme boli navzájom v dosť rýchlom pohybe. Iste, planéty majú gravitáciu, čím pravdepodobnosť dopadu telies na svoj povrch nepatrne zvyšujú, ale v slnečnej sústave máme ešte päť telies podstatne hmnotnejších, než Zem - preto mi pripadá logické, že extrasolárne meteoroidy by mali loviť prednostne ony.
Čím viac rozmýšľam nad teóriou panspermie ako teóriou "vzniku" života na Zemi, tým viac sa mi zdá nepravdepodobná (radšej nepoužijem tvrdší výraz ). Neviem, či mi niečo uniká, alebo nie, no v každom prípade z môjho pohľadu táto teória naráža na toľko rôznych prekážok, že štatisticky ju možno úplne vylúčiť. Ale môžem sa samozrejme mýliť.
Takže tu je môj pohľad:
Vezmime teraz do úvahy, že život skutočne niekde vo vesmíre vznikol a nebolo to na Zemi. Nebudem brať vôbec do úvahy fakt, že vznik života samo osebe považujem za záležitosť krajne nepravdepodobnú a že len veľmi ťažko by sa v našom okolí našli na to nejaké vhodnejšie podmienky, ako boli na Zemi. Dajme tomu, že ten život v nejakej blízkej planetárnej sústave vznikol - a my ho potrebujeme preniesť na Zem.
Aby sa život mohol ujať na Zemi, musel vzniknúť na planéte Zemi podobnej. To okrem iného znamená, že tá planéta má približne podobnú gravitáciu ako Zem a obieha približne okolo rovnako hmotnej hviezdy, ako Slnko. Život, zaručene vo forme jednoduchých prokaryotických organizmov, by sa mohol preniesť len na kuse horniny, či presnejšie, v jej vnútri. A teraz mi povedzte, ako prinútite nejakú skalu, aby sa zdvihla, odštartovala z planéty, vyvinula tretiu únikovú rýchlosť a zamierila priamym kurzom k Zemi.
Jediné, čo mohlo horniny vymrštiť do vesmíru, bol náraz nejakého asteroidu do planéty. Muselo sa ale jednať o mimoriadne silný a ničivý náraz, pretože naša skala s organizmami musela byť poriadne veľká, aby prežila prelet cez atmosféru svojej rodnej planéty a našej planéty. Ťažko si predstaviť, ako by takýto náraz mohlo vôbec niečo na tej planéte prežiť, nie to ešte priamo v epicentre nárazu. Z toho myslím vyplýva, že keby sme niekedy našli na Zemi meteorit s fosíliami, alebo inými stopami mimozemského života, neznamenalo by to, že niekde inde vo vesmíre je život. Znamenalo by to skôr, že niekde inde vo vesmíre bol život až do okamihu, keď do tej planéty narazil asteroid, ktorý do vesmíru vymrštil toto. :'(
Okrem obrovskej teploty v epicentre nárazu by organizmy v hornine museli prežiť aj naozaj mohutné zrýchlenie. Museli by prežiť okamžité zrýchlenie z nuly na tretiu únikovú rýchlosť. Spočítať si to neviem, ale predpokladám, že by to bolo asi dosť silné preťaženie, ktorému by ani tie najjednoduchšie a najprimitívnejšie organizmy neodolali. Ešte tu ale existuje možnosť, že skala neodštartovala z planéty hneď treťou únikovou rýchlosťou, ale iba druhou či dokonca prvou. Potom je však otázne, kde a ako k tej tretej únikovej rýchlosti prišla. Napadajú ma len dve možnosti. Prvá je zrýchlenie preletom popri nejakom hmotnom telese. Podobným spôsobom sa urýchľujú niektoré kozmické sondy. Lenže pripadá mi krajne nepravdepodobné, že by skala a to ešte aj so živými organizmmi, mala sama od seba takú dráhu, akú dosiahnu vedci z NASA len dlhými výpočtami a starostlivými motorickými manévrami. A ešte po tom všetkom skončiť práve na dráhe k Slnečnej sústave.
Druhá možnosť, ako získať tretiu únikovú rýchlosť, je zrážka s nejakým meteoroidom. Je to síce možnosť o niečo málo pravdepodobnejšia, ale podstatne znižuje šancu na prežitie tých jednobunkovcov.
Ale dajme tomu, že (síce nevieme ako), ale predsa sa naša hornina s ešte živými organizmami dostala do medzihviezdneho priestoru. Týmto priestorom musí putovať pekne dlho. Ide o cestu na obrovské vzdialenosti. Organizmy musia odolávať vákuu, extrémnym teplotám a silnému kozmickému žiareniu. To síce niektoré pozemské organizmy dokážu, ale zaručene nie státisíce rokov, koľko by, podľa mojej mienky, mala takáto cesta trvať.
Pokračujeme v príbehu. Meteoroid so živými organizmami sa priblížil k Slnečnej sústave. Ostáva pre mňa absolútnou záhadou, ako to, že cez slnečnú sústavu len tak neprefičal, keď mal tú tretiu únikovú rýchlosť. Že by sa mu akurát Zem postavila do dráhy? To sa mi zdá byť opäť krajne nepravdepodobné rovnako ako možnosť, že svoju rýchlosť stratil nejakými preletmi okolo hmotných telies tentoraz pre zmenu v Slnečnej sústave. Planéty v porovnaní s rozmerom Slnečnej sústavy sú také malé, ako baktérie v porovnaní s futbalovým ihriskom. Možnosť, že by extrasolárny meteoroid trafil Zem mi pripadá asi taká pravdepodobná, ako možnosť, že by som trafila cieľ o veľkosti baktérie, na ktorý by som strieľala z obežnej dráhy Zeme nábojami o veľkosti atómov, pričom aj ja aj cieľ by sme boli navzájom v dosť rýchlom pohybe. Iste, planéty majú gravitáciu, čím pravdepodobnosť dopadu telies na svoj povrch nepatrne zvyšujú, ale v slnečnej sústave máme ešte päť telies podstatne hmnotnejších, než Zem - preto mi pripadá logické, že extrasolárne meteoroidy by mali loviť prednostne ony.
Zivot na zemi mimozemskeho puvodu?
nezapomínal bych na možnost pikniku u cesty a špatně zničený odpad(živá kultůra bifidus....) 
Newton 114/900
Zivot na zemi mimozemskeho puvodu?
Eryn: to jsou opět pohledy lidskými měřítky času. Vesmír měl a má k dispozici nám nepředstavitelné miliardy roků, počas kterých mohou nastat i nám zcela nepravděpodobně připadající události.
Platí, že čím jednodušší organismus, tím má vyšší odolnost a proto nemá mnoho smyslu laborovat o zrychleních či jiných parametrech. Stačí uvážit, jaké asi podmínky panovaly na Zemi před cca 3,7 mld roky, odkdy pochází první známé pozůstatky života. Naopak se jeví, že výskyt nepříznivých životních podmínek vede po jejich pominutí k nebývalému rozvoji života (globální zalednění, vymírání atd.).
Zda je život pozemského nebo nepozemského původu asi zde nevyřešíme,obě možnosti jsou přijatelné, ale ani jednu bych nevyvracel tímto způsobem-už proto ne, že neznáme a znát nebudeme vlastnosti tehdejších forem života...
Platí, že čím jednodušší organismus, tím má vyšší odolnost a proto nemá mnoho smyslu laborovat o zrychleních či jiných parametrech. Stačí uvážit, jaké asi podmínky panovaly na Zemi před cca 3,7 mld roky, odkdy pochází první známé pozůstatky života. Naopak se jeví, že výskyt nepříznivých životních podmínek vede po jejich pominutí k nebývalému rozvoji života (globální zalednění, vymírání atd.).
Zda je život pozemského nebo nepozemského původu asi zde nevyřešíme,obě možnosti jsou přijatelné, ale ani jednu bych nevyvracel tímto způsobem-už proto ne, že neznáme a znát nebudeme vlastnosti tehdejších forem života...
Zivot na zemi mimozemskeho puvodu?
Eryn: to jsou opět pohledy lidskými měřítky času. Vesmír měl a má k dispozici nám nepředstavitelné miliardy roků, počas kterých mohou nastat i nám zcela nepravděpodobně připadající události.
Platí, že čím jednodušší organismus, tím má vyšší odolnost a proto nemá mnoho smyslu laborovat o zrychleních či jiných parametrech. Stačí uvážit, jaké asi podmínky panovaly na Zemi před cca 3,7 mld roky, odkdy pochází první známé pozůstatky života. Naopak se jeví, že výskyt nepříznivých životních podmínek vede po jejich pominutí k nebývalému rozvoji života (globální zalednění, vymírání atd.).
Zda je život pozemského nebo nepozemského původu asi zde nevyřešíme,obě možnosti jsou přijatelné, ale ani jednu bych nevyvracel tímto způsobem-už proto ne, že neznáme a znát nebudeme vlastnosti tehdejších forem života...
K tomu som sa tiež chcela dostať. Ono ten príspevok mal byť dlhší, ale maximálny počet znakov ma akosi nepustil... takže dodatok:
A napokon, keby sa ten asteroid aj dostal do zemskej atmosféry - ako by tie nešťastné organizmy prežili zahrievanie meteoritu, abláciu a napokon dopad? A ako je možné, že pri mladej Zemi dopadli práve do mora, kde sa mohli rozvíjať, a nie na pevninu?
A posledná otázka, kedy to stihli? Tie živé organizmy museli na svojej planéte vzniknúť ešte dávno pred začiatkom formovania sa Zeme. Pochybujem však, že v takom kátkom čase po Veľkom tresku už boli ťažšie prvky natoľko rozšírené, aby z nich mohli vzniknúť terestrické planéty a na nich život.
Platí, že čím jednodušší organismus, tím má vyšší odolnost a proto nemá mnoho smyslu laborovat o zrychleních či jiných parametrech. Stačí uvážit, jaké asi podmínky panovaly na Zemi před cca 3,7 mld roky, odkdy pochází první známé pozůstatky života. Naopak se jeví, že výskyt nepříznivých životních podmínek vede po jejich pominutí k nebývalému rozvoji života (globální zalednění, vymírání atd.).
Zda je život pozemského nebo nepozemského původu asi zde nevyřešíme,obě možnosti jsou přijatelné, ale ani jednu bych nevyvracel tímto způsobem-už proto ne, že neznáme a znát nebudeme vlastnosti tehdejších forem života...
K tomu som sa tiež chcela dostať. Ono ten príspevok mal byť dlhší, ale maximálny počet znakov ma akosi nepustil... takže dodatok:
A napokon, keby sa ten asteroid aj dostal do zemskej atmosféry - ako by tie nešťastné organizmy prežili zahrievanie meteoritu, abláciu a napokon dopad? A ako je možné, že pri mladej Zemi dopadli práve do mora, kde sa mohli rozvíjať, a nie na pevninu?
A posledná otázka, kedy to stihli? Tie živé organizmy museli na svojej planéte vzniknúť ešte dávno pred začiatkom formovania sa Zeme. Pochybujem však, že v takom kátkom čase po Veľkom tresku už boli ťažšie prvky natoľko rozšírené, aby z nich mohli vzniknúť terestrické planéty a na nich život.
Zivot na zemi mimozemskeho puvodu?
Ačkoliv nejsem přítelem teorie panspermie, "bojovat ů s ní těmito argumenty, není zrovna štastné. Nejříve si stanovíš naprosto specifické podmínky ( které asi opravdu nemohou nastat) , což se nakonec snažíš dokázat.
A co když život vznikl opravdu v ranném stádiu, ještě před vznikem sluneční soustavy v jakémsi protooblaku. Z jeho části vznikla Sluneční soustava. Po prvotním formování planet a přetavení jejich hmoty ale srážky i nadále ( i když řídčeji) pokračovaly. Tím jsme obešli podmínku, že je potřeba vyrazit od nějaké planety odštěpek do mezihvězdného prostoru. A jsou zbytečné úvahy o kosmické rychlosti, přetížení i teplotě nosiče života, i o tom, jestli to je schopen živý organismus přežít.. A po doformování Země se materiál ze zárodky života dostal naprosto klidně až na zemský povrch. Gravitační i slapové síly si poradily s meziplanetárním materiálem. Země nemusela v té doby mít atmosféru, vzájemné rychlosti částic a Země mohou být v řádu jednotek km i metrů, není potřeba jednou částicí trefit Zemi ( což je argument, že je to nepravděpodobné,) ale miliony části se mohou klidně dostat na povrch zemský. A že se klidně trefily do malé Země je dobře vidět na povrchu Měsíce s miliony kráterů, že to nebylo nic neobvyklého.
Takhle si to dovedu představit naprosto bez jakýchkoliv katastrof a nulových pravděpodobností. I když nejsem zastáncem teorie panspermie.
A co když život vznikl opravdu v ranném stádiu, ještě před vznikem sluneční soustavy v jakémsi protooblaku. Z jeho části vznikla Sluneční soustava. Po prvotním formování planet a přetavení jejich hmoty ale srážky i nadále ( i když řídčeji) pokračovaly. Tím jsme obešli podmínku, že je potřeba vyrazit od nějaké planety odštěpek do mezihvězdného prostoru. A jsou zbytečné úvahy o kosmické rychlosti, přetížení i teplotě nosiče života, i o tom, jestli to je schopen živý organismus přežít.. A po doformování Země se materiál ze zárodky života dostal naprosto klidně až na zemský povrch. Gravitační i slapové síly si poradily s meziplanetárním materiálem. Země nemusela v té doby mít atmosféru, vzájemné rychlosti částic a Země mohou být v řádu jednotek km i metrů, není potřeba jednou částicí trefit Zemi ( což je argument, že je to nepravděpodobné,) ale miliony části se mohou klidně dostat na povrch zemský. A že se klidně trefily do malé Země je dobře vidět na povrchu Měsíce s miliony kráterů, že to nebylo nic neobvyklého.
Takhle si to dovedu představit naprosto bez jakýchkoliv katastrof a nulových pravděpodobností. I když nejsem zastáncem teorie panspermie.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Zivot na zemi mimozemskeho puvodu?
Po předpokládaném velkém třesku uplynulo nepředstavitelných cca 10 mld roků, než se zformovala Země. To je málo času ?
Zda byl na povrchu mladé Země oceán a v jakém rozsahu, nebo zda nepokrýval celý povrch, se asi nedozvíme, právě tak tedy nevyřešíme, kam co padalo, jak co mohlo či nemohlo přežít a podobně. Je to příliš velká extrapolace s mnoha neznámými.
Zda byl na povrchu mladé Země oceán a v jakém rozsahu, nebo zda nepokrýval celý povrch, se asi nedozvíme, právě tak tedy nevyřešíme, kam co padalo, jak co mohlo či nemohlo přežít a podobně. Je to příliš velká extrapolace s mnoha neznámými.
Zivot na zemi mimozemskeho puvodu?
Homer má pravdu,jen kolik je galaxií a kdyby v každé 1000 mělo dojít k tomu co popisuje Eryn, to by bylo pokusů tím ovšem nechci říct ,že jsem příznivcem panspermie,v vzniku života jsem klasik (metanová atmosféra ,blesk,koacerváty...)
Newton 114/900
Zivot na zemi mimozemskeho puvodu?
Ačkoliv nejsem přítelem teorie panspermie, "bojovat ů s ní těmito argumenty, není zrovna štastné. Nejříve si stanovíš naprosto specifické podmínky ( které asi opravdu nemohou nastat) , což se nakonec snažíš dokázat.
A co když život vznikl opravdu v ranném stádiu, ještě před vznikem sluneční soustavy v jakémsi protooblaku. Z jeho části vznikla Sluneční soustava. Po prvotním formování planet a přetavení jejich hmoty ale srážky i nadále ( i když řídčeji) pokračovaly. Tím jsme obešli podmínku, že je potřeba vyrazit od nějaké planety odštěpek do mezihvězdného prostoru. A jsou zbytečné úvahy o kosmické rychlosti, přetížení i teplotě nosiče života, i o tom, jestli to je schopen živý organismus přežít.. A po doformování Země se materiál ze zárodky života dostal naprosto klidně až na zemský povrch. Gravitační i slapové síly si poradily s meziplanetárním materiálem. Země nemusela v té doby mít atmosféru, vzájemné rychlosti částic a Země mohou být v řádu jednotek km i metrů, není potřeba jednou částicí trefit Zemi ( což je argument, že je to nepravděpodobné,) ale miliony části se mohou klidně dostat na povrch zemský. A že se klidně trefily do malé Země je dobře vidět na povrchu Měsíce s miliony kráterů, že to nebylo nic neobvyklého.
Takhle si to dovedu představit naprosto bez jakýchkoliv katastrof a nulových pravděpodobností. I když nejsem zastáncem teorie panspermie.
To nebolo o stanovení "nesplniteľných podmienok". Ja som len automaticky predpokladala, že život nikde inde ako na planéte (prípadne mesiaci) vzniknúť nemôže. A keďže v Slnečnej sústave na to nebola iná vhodná planéta, automaticky som predpokladala extrasolárnu. (Hoci, napriek tomu, že tomu neverím, vznik života na Venuši a jeho neskorší prenos na Zem, bola hlavná téma jedného z mojich sci-fi románov. Zasielam ho na požiadanie. Sorry za reklamu.)
Ale že by sa život sformoval v prostredí v protoplanetárnom disku s nízkou hustotou... bez prítomnosti kvapalnej vody... nuž, to by som nebrala ani ako námet na sci-fi (bez urážky).
Inak, od Veľkého tresku uplynulo síce dosť času, ale dôležité je poznať, akou rýchlosťou sa vesmírom "plazili" ťažké prvky. Údajne do mnohých riedkych vonkajších častí Galaxie nedorazili vôbec... takže situácia pred sformovaním slnečnej sústavy musela byť hrubým odhadom omnoho horšia.
A co když život vznikl opravdu v ranném stádiu, ještě před vznikem sluneční soustavy v jakémsi protooblaku. Z jeho části vznikla Sluneční soustava. Po prvotním formování planet a přetavení jejich hmoty ale srážky i nadále ( i když řídčeji) pokračovaly. Tím jsme obešli podmínku, že je potřeba vyrazit od nějaké planety odštěpek do mezihvězdného prostoru. A jsou zbytečné úvahy o kosmické rychlosti, přetížení i teplotě nosiče života, i o tom, jestli to je schopen živý organismus přežít.. A po doformování Země se materiál ze zárodky života dostal naprosto klidně až na zemský povrch. Gravitační i slapové síly si poradily s meziplanetárním materiálem. Země nemusela v té doby mít atmosféru, vzájemné rychlosti částic a Země mohou být v řádu jednotek km i metrů, není potřeba jednou částicí trefit Zemi ( což je argument, že je to nepravděpodobné,) ale miliony části se mohou klidně dostat na povrch zemský. A že se klidně trefily do malé Země je dobře vidět na povrchu Měsíce s miliony kráterů, že to nebylo nic neobvyklého.
Takhle si to dovedu představit naprosto bez jakýchkoliv katastrof a nulových pravděpodobností. I když nejsem zastáncem teorie panspermie.
To nebolo o stanovení "nesplniteľných podmienok". Ja som len automaticky predpokladala, že život nikde inde ako na planéte (prípadne mesiaci) vzniknúť nemôže. A keďže v Slnečnej sústave na to nebola iná vhodná planéta, automaticky som predpokladala extrasolárnu. (Hoci, napriek tomu, že tomu neverím, vznik života na Venuši a jeho neskorší prenos na Zem, bola hlavná téma jedného z mojich sci-fi románov. Zasielam ho na požiadanie. Sorry za reklamu.
) Ale že by sa život sformoval v prostredí v protoplanetárnom disku s nízkou hustotou... bez prítomnosti kvapalnej vody... nuž, to by som nebrala ani ako námet na sci-fi (bez urážky).
Inak, od Veľkého tresku uplynulo síce dosť času, ale dôležité je poznať, akou rýchlosťou sa vesmírom "plazili" ťažké prvky. Údajne do mnohých riedkych vonkajších častí Galaxie nedorazili vôbec... takže situácia pred sformovaním slnečnej sústavy musela byť hrubým odhadom omnoho horšia.
Zivot na zemi mimozemskeho puvodu?
To nebolo o stanovení "nesplniteľných podmienok". Ja som len automaticky predpokladala, že život nikde inde ako na planéte (prípadne mesiaci) vzniknúť nemôže. A keďže v Slnečnej sústave na to nebola iná vhodná planéta, automaticky som predpokladala extrasolárnu. (Hoci, napriek tomu, že tomu neverím, vznik života na Venuši a jeho neskorší prenos na Zem, bola hlavná téma jedného z mojich sci-fi románov. Zasielam ho na požiadanie. Sorry za reklamu.
) Ale že by sa život sformoval v prostredí v protoplanetárnom disku s nízkou hustotou... bez prítomnosti kvapalnej vody... nuž, to by som nebrala ani ako námet na sci-fi (bez urážky).
.Eryn, máš bohužel jeden problém. To co jsem popsal. je schema vzniku a zavlečení života do různých koutů vesmíru, a to podle celkem propracované teorie Panspermie. Čili, chceš-li se od ní distancovat, použij regulérní argumenty. To co tu píšej, je opravdu pouhé sci-fi. Takové nesmysly totiž opravdu není problém vyvrátit
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Zivot na zemi mimozemskeho puvodu?
Nebudem už ďalej plytvať svojim časom a nervami na diskusiu, ktorá už začína agresívne (radšej ani nechcem vedieť, čo sa tu bude diať po desiatich stránkach :'(). Ale jedno mi nedá...
To, čo napísal MiLAN mi pripomenulo jednu starú učebnicu náboženstva, ktorá sa mi raz dostala do rúk. Bola to naozaj veľmi stará knižka, ktorej cieľom bolo vo forme otázok a odpovedí presvedčiť ľudí v existenciu Boha. Jedným z dôkazov existencie Boha malo byť aj to, že život vznikol na Zemi. Spomenuli tam síce teóriu panspermie ako druhú možnosť vzniku života zaručene "bez Božského zásahu", ale podali ju takým spôsobom, že to na prvý pohľad bola blbosť. Autor totiž písal, že podľa teórie panspermie život vznikol na inej hviezde a tam, samozrejme, nijaký život nemôže vzniknúť, lebo je tam príliš horúco, atď.... možno jeho zámerom nebolo znemožniť tú teóriu za každú cenu, skôr by som povedala, že bol jednoducho nevzdelaný. V každom prípade som ale neočakávala, že jediným protiargumentom proti mojim pracne vypísaným odstavcom bude, že som to schválne opísala tak, aby sa to nedalo.
Že život vnzikal v medzplanetárnom priestore slnečnej sústavy? Nie, o tom som ešte nikdy nepočula. Možno mám medzery vo vzdelaní podobne ako ten autor náboženskej knižky, ktorý evidentne ani nerozoznával medzi hviezdami a planétami. Ale vždy, keď som narazila na nejaké informácie o prenášaní života z pôvodného miesta vzniku, polemizovalo sa tam len o prenose z planéty na planétu (prípadne smermi planéta-mesiac, mesiac-planéta, mesiac-mesiac). Aj v Kozmose o tieto témy občas zakopli. Vie mi niekto poradiť nejaký článok (v slovenčine alebo češtine), kde je popísaný priebeh teórie panspermie z vedeckého pohľadu? Veľmi rada si ho prečítam.
To, čo napísal MiLAN mi pripomenulo jednu starú učebnicu náboženstva, ktorá sa mi raz dostala do rúk. Bola to naozaj veľmi stará knižka, ktorej cieľom bolo vo forme otázok a odpovedí presvedčiť ľudí v existenciu Boha. Jedným z dôkazov existencie Boha malo byť aj to, že život vznikol na Zemi. Spomenuli tam síce teóriu panspermie ako druhú možnosť vzniku života zaručene "bez Božského zásahu", ale podali ju takým spôsobom, že to na prvý pohľad bola blbosť. Autor totiž písal, že podľa teórie panspermie život vznikol na inej hviezde a tam, samozrejme, nijaký život nemôže vzniknúť, lebo je tam príliš horúco, atď.... možno jeho zámerom nebolo znemožniť tú teóriu za každú cenu, skôr by som povedala, že bol jednoducho nevzdelaný. V každom prípade som ale neočakávala, že jediným protiargumentom proti mojim pracne vypísaným odstavcom bude, že som to schválne opísala tak, aby sa to nedalo.
Že život vnzikal v medzplanetárnom priestore slnečnej sústavy? Nie, o tom som ešte nikdy nepočula. Možno mám medzery vo vzdelaní podobne ako ten autor náboženskej knižky, ktorý evidentne ani nerozoznával medzi hviezdami a planétami. Ale vždy, keď som narazila na nejaké informácie o prenášaní života z pôvodného miesta vzniku, polemizovalo sa tam len o prenose z planéty na planétu (prípadne smermi planéta-mesiac, mesiac-planéta, mesiac-mesiac). Aj v Kozmose o tieto témy občas zakopli. Vie mi niekto poradiť nejaký článok (v slovenčine alebo češtine), kde je popísaný priebeh teórie panspermie z vedeckého pohľadu? Veľmi rada si ho prečítam.