Není to nic složitého. Je to akumulátor tvaru klasické 9V baterie (6F22). Příslušná krabička je přes suchý zips nalepená na tubus dobsona a od ní vede drát k větráčku, který je pod zrcadlem. Tahle 200mAh baterka vydrží za teploty kolem 5-10C alespoň 1.5h (mám ještě jednu náhradní, ale tu jsem zatím užil, jen když bylo venku někam k -5C).
Navštívil jsem specializovaný obchod,tak mohu doplnit,že nabíječka na 9V baterii stojí 275kč,baterie do teploty -5/+30st stojí 280kč.
Vzhledem k tomu,že v noci bývá zima a kapacita baterie pak jde rychleji dolů,dám přednost olověnému akumulátoru. Nemluvě o tom,že větrák je na 12V a né na 9V. Moje varianta je o dvě stovky dražší,váha je 1kg. Větrák by se na jedno nabití měl točit cca 19hodin. S dráty je to stejné,jako s 9V baterií,vejde se na bok dobsona,nebo i dovnitř: 3x6x17cm. Snad je to pro někoho přínosný tip http://shop.fkt.cz/akumulator-oloveny-v ... h+dp46477/
tak mohu doplnit,že nabíječka na 9V baterii stojí 275kč,baterie do teploty -5/+30st stojí 280kč.Já koupil dobíjecí 9v baterku za 90kč a multifunkční nabíječku už máme dlouho doma, takže příjde na to K tubusu baterky sice připevněny přímo nemám (šlo by to nějak) ale mám je v tom podstavci dobnsa takže to nijak nevadí.
SW Dobson 254/1200 Flex; Baader ED 66/400; TS-Optics ED 60/360, Luntík LS35T Deluxe; Sony A6400, Canon EOS 700D
Montáž AZ3/Denk II Binoviewer/Baader-8_24mm H-ZOOM;2" ES MaxV-28mm;Panoptic-24mm;PentaXF-12mm;Ortho-6mm/2"ES-OIII
Ahoj, dneska ve škole vyhazovali staré počítače, tak jsem si jeden vzal a vyndal z něj dva ventilátory. Jeden z nich měl za úkol chladit procesor (aspoň mi to tak připadalo, v tomto nejsem tak zběhlý, takže to berte prosím s rezervou). Druhý už jsem rozjel, a doufám, že bude pěkně sloužit, ale teď k tomu druhému, nevím co s ním. Jestli se s tím bude vůbec možno něco spáchat, nebo z toho bude něco jiného ... takže bych vás tímto poprosil o rady ...
Nevím, zda chápu, na co se ptáš, mám nějaký zmatek v tom, co znamená "první" a co "druhý"...
Nicméně, pokud to koresponduje z obrázky, tak oba jsou ventilátory umístěné na procesorových chladičích, oba jsou stejné.
Odhadnu, že jsou se zpětnou informací o rychlosti otáčení (3 drát).... že černý drátek je zem, žlutý bude napájení (max12V) a modrý bude signální.
Pokud si pamatuji dobře, je možné jejich otáčky regulovat buď velikostí nebo PWM modulací napájecího napětí, .
Rád bych oživil toto téma s trochu jiným dotazem:
Má smysl montovat větráky na uzavřenou konstrukci (SCT), když ji mám v pozorovatelně? Myslím, ýe to bude zbytečné a akorát si tam naženu bordel. Jenom mne to zajímá, protože budu dělat tuning tubusu a když už bude rozdělaný, uvažovakl jsem i o téhle možnosti.
Díky
v jednom má zrcadlo trochu nevýhodu a sice tu, že světlo v refráku prochází tubusem většinou jen jednou a v refrektoru vlastně dvakrát. Pokud bude v tubusu horší seeing, tak to může snad trochu pokazit obraz. Jak hodně si netrofnu odhadnout, ale asi moc né.
Vše co Karle píšeš, je bohužel pravda. Se zvětšujícím se průměrem objektivu se kromě světelného zisku, zvětšují negativní projevy, jak uvádíš seeing, taky turbulence vzduchu v tubusu dalekohledu i komínový efekt.
Zrcadla jsou v tomto ohledu náchylnější, z důvodu dvojnásobné cesty světla přes neklidnou vzduchovou vrstvu. Stěmito negativy jsem se potýkal a snažil jsem se jejich projev zmírnit. Abych minimalizoval turbulence obrazu ve svém 14", začal jsem parkovat dalekohled mimo dům v přístřešku-kvůli temperaci. Už toto opatření mělo velmi pozitivní vliv, ale ke zklidnění proudění v tubusu dle mých představ to nestačilo. Po diskuzi na AF, mi nakonec poradil p. B.Reichmann, který mi doporučil vytvoření trvalého odtahu v tubusu, instalací ventilátoru pod primární zrcadlo. Ventilátor je třeba kvalitní, aby nepřenášel vibrace do dalekohledu a nerušil pozorování. Při řízeném odtahu dojde k vymizení komínového efektu a změně proudění v tubusu dalekohledu, a to z turbulentního na laminární=usměrněné, a tím se výrazně zklidní i obraz v okuláru. Nejedná se v žádném případě o nějakou bezva fintu typu "seeing-booster", jen je to jeden ze střípků, které mohou napomoci k lepšímu obrazu. Instalace odtahu se nejvíce porjevila na okamžité vizulání rozlišovací schopnosti na dvouhvězdách ale nejlepší "výsledky"odtahu mi připadnou právě na pozorování planet. Odtah zkouším delší dobu-nyní pozoruji jen s odtahem, ale v poslední dlouhé době jsem stejně jako ostatní, nemohl dostatečně ani pozorovat, ani testovat, tak až se počasí zlepší, vložím report do příslušného vlákna.
Odtah zkouším delší dobu-nyní pozoruji jen s odtahem, ale v poslední dlouhé době jsem stejně jako ostatní,nemohl dostatečně ani pozorovat, ani testovat, tak až se počasí zlepší, vložím report do příslušného vlákna.
Som zvedavý na výsledky, skúste to porovnávať s a bez vetráku. Ak si pamätám z nejakého inzerátu tak tie 355mm zrkadlá sú hrubé ako noha. Vyrovnávanie teploty takej masy skla môže byť za určitých podmienok problém aj keď je ďalekohľad stále von.
JJ, to sem samozřejmě zkoušel-vypnout větrák za součastného pohledu do okuláru. Po zastavení ventilátoru se zastaví i masa vzduchu v nuceném nepřirozeném pohybu směrem k primárnímu zrcadlu a proudění se přirozeně snaží přejít do komínového efektu, jako bez větráčku a v tento moment je obraz zcela degradovaný. Než se v tubusu vytvoří opětovný přirozený komínový efet, nebo do opětovného zapnutí větráčku v podstatě vůbec není možno pozorovat!
edit: ATC 355/1600mm, tloušťka skla u kraje kotouče 43mm, váha 8,9 kg,
Ja jsem s N250/1600 pozoroval planety taky se zapnutym vetrakem. Trvalo mi to rok, nez jsem prekonal lenost a ten vetrak zapnul. Od te doby jsem planety uz pozoroval jenom se zapnutym vetrakem. Muzu jenom doporucit. Jinak takovy zpusob pozorovani vyzaduje, aby byl tubus signifikantne sirsi nez zrcadlo, aby tam podel tubusu byl dostatek prostoru, kudy muze vzduch proudit bez toho, aby zasahovaly ty turbulentni oblasti do cesty svetla. Jeste na netu jsem nasel, ze je vhodne mit k tomu regulator otacek a navolit vhodnou rychlost vetrani (pry kdyz to vetra moc, tak to taky neni dobre). Ale to uz jsem nikdy nevyzkousel.
Kdysi v S&T vysel zajimavy clanek o temperaci Newtona. Alan Adler jeste foukal na zrcadlo z boku, aby vyfoukal tu teplejsi vrstvu nad zrcadlem. Tvrdil, ze s tim mel velmi dobre vysledky a vlastne pozorovani s takovymi vetraky nevyzadovalo ani vytemperovane zrcadlo:
Ok, než napíšu report do vlákna(jedno zde na odtahy už existuje, i když je poněkud fousaté).
odtah mám pod zrcadlem. jako redukci mezi větráček a tubus používám misku pod květináč-kromě ceny má i další výhody, je konická, což ulehčuje výběr , konický tvar taky snáze utěsní prostor mezi miskou a tubusem.
větráček na odtah používám s nano-ložiskem kvůli vibracím a s regulací otáček, samozřejmě
dosud mám nejvíc napozorovaný Jupiteru a spoře Saturn(-ten je ještě ke všemu hodně nízko) nejklidnějšího obrazu dosahuji ve spodní třetině otáček-má plynulou regulaci. http://www.alfacomp.cz/php/product.php? ... 0BU2CB1ROJ
hodně místa mezi zrcadlem a tubusem-to je ideální varianta, jak píšeš Sašo, ale já si nemohl vybírat-to bych musel vyrobit tubus.
Tomu odtahu mám rozumět tak, že vysává vzduch z dalekohledu ven? Já si na skajwočra dodatečně doinstaloval větrák také, ale proud vzduchu je naopak orientován směrem dovnitř (tehdy jsem nevěděl co je jakože lepší). Při pozorování planet jsem větrák zkoušel zapnout / vypnout a žádný rozdíl jsem nepozoroval, i když věřím, že na rychlejší temperaci to pomůže.
SW Dobson 254/1200 Flex; Baader ED 66/400; TS-Optics ED 60/360, Luntík LS35T Deluxe; Sony A6400, Canon EOS 700D
Montáž AZ3/Denk II Binoviewer/Baader-8_24mm H-ZOOM;2" ES MaxV-28mm;Panoptic-24mm;PentaXF-12mm;Ortho-6mm/2"ES-OIII
Dali ste mi znova chrobákado hlavy. Už som sa pred nejakým rokom zaoberal myšlienkou vetráku, ale pár krát som testol rozostrený obraz a žiadne prúdy som pri dobrej temperácii nevidel (viem aké je to citlivé, stačí sa mi na pársekund dotknut mojho tenkeho zrkadla a hneď to vidieť na rozostrenom obraze).
Ale raz za čas ma napadne či by to nemohlo byť lepšie...
Kdyby to vhánělo vzduch do tubusu tak by to o zrcadlo vytvářelo turbulence-v aerodynamice se tomu říká "úplav".
odsávání ven proud vzduchu plynule usměrní a tím uklidní proudění v tubusu i přes to, že na ideání proudění působí plocha zrcadla těsně před větrákem jako překážka. Největší rozdíly v hustotě=teplotě vzduchu jsou těsně před odraznou plochou zrcadla, kde se stýká vzduch teploty okolí a vzduch teploty zrcadla. odtahem tu nehomogení vrstvičku vzduchu jiné teploty/hustoty dosávám pryč.
edit: na "modelové" turbulence se ani netřeba dotýkat zrcadla mitovka. až budeš pozorovat měcíc, roztáhni dlaň pod ústím tubusu-a uvidíš ten var.
