R 150/750+měření a porovnávání bar. vady objektivů

[Homer]

Ne že bych Vám chtěl pane Skalský nějak oponovat, ostatně, co se týče optiky k tomu nejsem ani odborně fundován, ale znám daleko horší fóra...Dvě taková mají přesně 200 a 81 členů...Ta mne osobně dojímají mnohem více  :). Takže když přispějete radou, dobrým odkazem, odborným názorem, bude to fajn, pokud to přesto nepomůže, taky fajn - nebo ne? Vždyť zase tak o moc nejde...

[vaclav1]

Ono jde vždy o rozumně vynaložené finance v dnešní celosvětové hospodářské krizi.Kupovat levný vysoce světelný achromát a chtít za málo peněz zázraky při pozorování planet za použití vyššího zvětšení nelze.Lépe poslouží Newton 150/750 mm na vhodné paralaktice.Pokud toužím po kvalitnějším apochromátu zvolím asi cestu pořídit si refraktor 100/900 nebo 120/900 mm třeba Sky Watcher.

[sofram]

Podívejte se na tyto stránky www.astro-foren.de/showthread.php?t=6084. A tam pochopíte o čem jsem psal. Zde jsou změřeny desítky refraktorů a těmi nejnáročnějšímy testy. Kdo si dá práci a prohlídne si všechna měření udělá si pořádek v tom co je APO,ED a Achr že právě například zmíněné fluoritove doublety od Takahaschi a Vixenu jsou opravdovými APO a překonávají triplety například s ED sklem FLP-51 protože používají fluoritová skla atd. Milan Drbohlav
[quote author=astar +link=board=dalekohledy;num=1229284765;start=15#27 date=12/17/08 - 13:00:14]Nemám žádné praktické zkušenosti z pozorování těmito přístroji, ale zato mám  velké zkušenosti s návrhy takovýchto objektivů . Pokud se jedná jen o soustavu ze dvou čoček , eventuálně tří (v těsné blízkosti), pak zatím neznám žádné typy skel které by vyhovovaly podmínce dokonalé soustavy. U apochomátu je podmínka ,aby poloha ohniska byla shodná pro tří vlnové délky . To platí pouze pro jednu dopadovou výšku (zónu). Pro ostatní výšky toto neplatí .  Pro snížení barevné vady je nutné, použití skel s co možná  největším rozdílem Abbeho čísel a vhodným rozložením indexů lomu pro jednotlivé vlnové délky .  To není skoro možné vájemě docílit, u již zmiňovaných dubletu .  Barevnou vadu je možné výrazně snížit , až vložením dalšího členu,   podobně jako u Petzvalovy soustavy.Podmínky kladené na kvalitu zůstávají stejné jak u malých rozměrů, tak u velkých, z čeho vyplývá ,že u velkých soustav se vady korigují podstatně hůře.  Pokud bych to měl zhrnout, tak nejdokonalejším apochoromáten je zrcadlová soustava.
Další a to si myslím ,že je ta nejpodstatnější, je cena , která u průměrů  130mm přesahuje 100K . Za tuto  cenu by bylo možno pořídit SCHCass. pr. 355mm .



to sofram :  
Co to je   index 0.4??  Jak je definován?   ???

[astar]

Přikládám dva obrázky sférické aberace pro achromát a apochromát

Achromát BK7 /F2


Apochromát S-FPL53 / BK1


Pak již není nutné žádné vysvětlování rozdílu mezi APO a ACHRO

[Jiri_Skalsky]

odpoved Astarovi:

Vazeny pane, diky za uvedeny priklad rozdilu mezi sferochromatickou vadou achromatu a apochromatu. Rad bych Vas jeste poprosil, abyste vypocet provedl i pro kombinaci skel KF3 / FPL53, ktera odpovida objektivum SW.


odpoved Soframovi :

V dnesni dobe se vyrabi cca 2000 optickych skel, ze kterych je mozne sestavit triplety s vysoce kompenzovanymi vadami. Rada kombinaci skel, ktere by davaly spickove vysledky je v seriove vyrobe nepouzitelna kvuli tomu, ze nelze zajistit kvalitu - zvlaste ED skla, nehomogenity,sliry. atd. Technolog radeji zvoli skla poskytujici horsi korekci vad, avsak jsou snadneji vyrobitelna. Porovnate-li vypocty udavane v reklamach s tim, co nameril Wolfgang Rohr, vidite, ze realita je jeste horsi.

V Nemecku se vyrabely - a snad i vyrabeji - apochromaty, ktere vubec neobsahuji ED sklo s vysokym Abbeho cislem, kolem 90.
Pro apochromat je dulezite to, aby zlomek rozilu relativnich disperzi ku rozilu abbeho cisel byl co nejmensi. Tento zlomek urcuje podelnou chromatickou vadu lomenou ohniskovou vzdalenosti systemu.



odpoved Vaclavovi01:

Vazeny pane, pisete pravdive o soucasnych problemech optiky. Rad bych vsak dodal, ze vsechny v soucasne dobe prodavane APO objektivy jsou na hranici korekce barevne vady, kdy jiz zacina byt nezanedbatelna. Mnohem lepsi by bylo, kdyby jejich svetelnosti byly o neco mensi, rekneme 1/10 - 1/12. Verim, ze i tyto pristroje by bylo pro fotografovani mozne vhodnym reduktorem ohniskove vzdalenosti zkratit. Podivate-li se na profesionalni navrhy, zjistite, ze byvaji pocitany pro svetelnosti 1/12 - 1/15, kdy se mohou lepe vyuzit jejich schopnosti.


S pratelskym pozdravem


Jiri Skalsky

[sofram]

A co jsou za dalekohledy ty co jsou mezi těmito diagramy. A tom je ten barevný index tedy přesněji Index - Zahl fur Rest - Chromasie  W_gesamt -Wert čí RCi. A tak je to pro jemnější rozlišení W-gesamt  <1 = APO, W-gesamt >1 a <2 = poloapochromat a W-gesamt >2 a<12 = achromat. Jde samozřejmě o metodiku pana Rohr. Ale přiznám se mě se velmi libí neboť je poměrně srozumitelná a přitom vychází z konkrétních změřených čísel. Tento barevný index je přesně změřitelný. Ale dosáhnot absolutní APO nejde. Vždy tam nějaká zbytková vada bude. A jde jen o to jak velká. Takže se měřené objektivy pohybují mezi vašemi diagramy. A jen zajímavé jakou kombinací skla se lze přiblížit k APO nebo achromatu či jdeli o čistý achromat. (ten vyrobit jde) A i ten bude každý jiný. To znamená že se bude měřená zbytková vada pohybovat v nějakém intervalu o němž řekneme, že jeli zbytková vada měřených objektivu v tomto intevalu jde o achromat. To samé bude platit o apochromatek a ostatní jsou více či méně dobé poloapochromaty. A to leší blížili se k Apo horší blížíli se achromatu. Milan Drbohlav

[astar]

Tady je obrázek sferické aberace pro skla S-FPL53 a KF3



tato kombinace není moc vhodná, koeficient sekundární barevné vady je 9800 tzn. Sek. BV= F /9800 v mm

Apochromát uvedený v příspěvku 33 má koeficient -319000

Dodatek: všechny diagramy jsou pro průměr 100 mm a F 1000 mm .

[grajda]

Bylo by možné pro tyto 150/750 vyrobit nějaký speciální optický člen, něco jako barlow tak, aby jejich barevnou vadu vykorigoval?

[kavka]

Takovým členem je Chromacor. Právě absence ED s relativním otvorem cca 1:12 mne přivedla k alternativnímu řešení: kvalitní achromát + Chromacor. Ovšem nyní se zdá, že chromacory byly slepou uličkou. Zatímco před cca 5 lety se vyráběla řada druhů, nyní z nabídky zmizely. Jednou z příčin mohla být jejich poměrně vysoká cena, dále asi požadavek přesné kolimace. Zde je malá ukázka účinku Chromacoru N s objektivem TS 152/1200. S achromátem 135/1602 jsou výsledky o poznání lepší, ale vhodnou ukázku zatím nemám k disposici.

[Regulus]

Mohl by někdo stručně vysvětlit, cože to ty diagramy znamenají? Tuším ale nevím...

[kavka]

Vyjadřují vzdálenost od ohniska pro různé vhodně volené vlnové délky v závislosti na dopadové výšce. Objektivy se korigují tak, aby ohniska pro dvě vlnové délky u achromátů a pro tři u apochromátů splynula při dopadové výšce 0,707 (poloměru objektivu).
Z toho je vidět, že přicloněním např. 120 mm objektivu na 80 mm se barevná vada zmenší, ale bude horší, než u objektivu, který byl na 80 mm počítán (při stejné ohniskové vzdálenosti).
Doporučuji např.  Kmarád a spol. Přesná mechanika a optika, Práce 1974.

[grajda]

To: kafka:

Díky za ukázku chromacoru. Jen mě přijde, že obraz použitím chromacoru ztratil kromě okrajů toho "žezla" kontrast- proč, je to foceno za stejných podmínek?

Prodlužuje chromacor zdánlivě ohniskovou vzdálenost?

Jaká by v dnešní době byla alternativa za chromacor, a za jakou cenu?

Díky za názory.

[Habl]

Vrátím se tady k objektvu "Vixen Neo-Achro 140, který má
1/3 zbytkovou barevnou vadu "klasickáho achromátu". Pátral jsem na webových stránkách a jediné co jsem zjistil je že vlastní Petzvalův objektiv (Aplanát - skládá se ze dvou symetrických achromátů) je chráněn patentem.

Rozhodně se zde nepoužívá "chromacor", ani potlačující filtr proti barevné vadě. Jediné co přichází v úvahu jsou jiná použitá exotická optická skla pro čtyřčlenný objektiv.

Habl

[kavka]

to grajda: to "žezlo" je hlavice bleskosvodu.
Byl to první snímek, který jsem pořídil  s dalekohledem TS 152/1200 ještě před důkladnou kolimací. Podmínky byly stejné, což ale nemusí platit o přesnosti zaostření a okamžitém stavu atmosféry.Navíc pro takto velké relativní otvory byl určen Chromacor II, v té době již nedostupný.
Chromacor u objektivu TS 152/1200 zkrátil efektivní ohniskovou vzdálenost asi o 3%, jak je patrné i ze snímků. Sečnou vzdálenost o několik mm naopak prodloužil U objektivu 135/1602 zkracuje jak efektivní ohniskovou vzálenost , tak vzdálenost sečnou o několik mm. Chromacor je určen pro visuální pozorování při velkých zvětšeních. Výrazně koriguje zbytkovou barevnou vadu, ale jen blízko optické osy. Degradovat obraz např. snížením kontrastu by rozhodně neměl, pokud je správně umístěn.
K eliminování barevné vady se nabízí řada filtrů (např. Kontrast Booster), které ale odříznou část spektra a dochází k barevnému posunu.

[hamr]

Takže mám-li to shrnout z té "rozvinuté diskuze" (až skoro jiným směrem ), jsem si odnel to, že R150/750 opravdu nebude vhodný na větší zvětšení a pro pozorování jasných objektů. Takže i když se mi Refraktory líbí, asi bohužel vypadnou ze skupinky mých "dalekohledů snů" a do budoucna budu volit něco jiného (ten dlouhý R 1200mm nechci - je moc velký a není určen k manipulaci, ale spíš na pevné stanoviště). Děkuji všem za informace, zejména těm, kteří se drželi tématu ;D ;D ;D. Nijak to ale zas nevadí, co v tom počasí taky teď dělat ::). Aspoň se člověk dozvěděl i něco dalšího!!