ahoj, chtel bych se zeptat, jaka vyhrivatka pouzivate pro vyhrivani refraktoru resp. jinych kukatek pouzivanych na astro-foto ?
stoji ten Kendrick za hrich?
zima se blizi a i pres leto se mi nekolikrat stalo, ze se mi Bordžek orosil a vzhledem k tomu, ze planuji jiz na podzim fotit dlouhe expozice a mit zcela automaticky system, je pro me vyhrivani nutnosti.
diky moc
P.S.: elektřtina, resp. 220V zasuvka je k dispozici...
vyhřívání refraktoru
vyhřívání refraktoru
Osobně mám Kendrick DigiFire7. Pokud jseš zručnej po el. stránce dá se i doma něco zbastlit za pár korun. Odkaz na AF tady určitě někde je ... teď se mi to ale nechce hledat. Pokud jseš ovšem taková lama po el. stránce jako já, nemáš nikoho kdo by ti to udělal asi ti nic nezbyde.
MartinV
MartinV
Osobní stránky: http://dslr-astrophotography.cz/
FSQ 106ED, Losmandy G-11 GoTo L4 (Ascom Gemini telescope.NET), EOS 40Dmod, Lunático EZG60, Lacerta MGEN, QHY5L II, SQM-L, Lenovo x200
Poz. stanoviště: Kamenný vrch, Stránské, Norberčany, Morav
FSQ 106ED, Losmandy G-11 GoTo L4 (Ascom Gemini telescope.NET), EOS 40Dmod, Lunático EZG60, Lacerta MGEN, QHY5L II, SQM-L, Lenovo x200
Poz. stanoviště: Kamenný vrch, Stránské, Norberčany, Morav
-
Miloš Hroch
- Příspěvky: 861
- Registrován: 23. 09. 2005, 20:39
vyhřívání refraktoru
Používám vyhřívání vlastní konstrukce. Je to něco na způsob Kendricku, ale ty prachy bych jim za to nedal. Napájeno z AKU 12V s možností regulace vytápění. Maximální výkon 30W. Zatím bylo jednou v akci a nezklamalo.
vyhřívání refraktoru
no sice nejsem nijak extra zrucny (mam obe ruce levy, jak s oblibou rikam, hlavne abych se vyhnul praci rukama), ale kdyz na to prijde, tak z elektroniky bych mohl byt schopen nejakeho "bastlu". Dokonce jsem si nedavno poridil mikropajku, cin i kalafunu Mam za sebou stredni prumyslovou skolu elektrotechnickou, ale to jeste nic neznamena.
Jinak lama jsem Spis me trapi, ze nemam cas se s necim vrtat, zvlast pokud by to nevyslo opravdu ekonomicky, cas = penize, cas nemam, takze bych si to i koupil...
na foru jsem hledal, ale nic jsem nenasel...
Jinak lama jsem Spis me trapi, ze nemam cas se s necim vrtat, zvlast pokud by to nevyslo opravdu ekonomicky, cas = penize, cas nemam, takze bych si to i koupil...
na foru jsem hledal, ale nic jsem nenasel...
vyhřívání refraktoru
hroch napsal: Používám vyhřívání vlastní konstrukce. Je to něco na způsob Kendricku, ale ty prachy bych jim za to nedal. Napájeno z AKU 12V s možností regulace vytápění. Maximální výkon 30W. Zatím bylo jednou v akci a nezklamalo.
Miloši, myslíš, že bys mohl někde uvést schéma toho zapojení? Určitě by to zajímalo více lidí, než jen mě.
Miloši, myslíš, že bys mohl někde uvést schéma toho zapojení? Určitě by to zajímalo více lidí, než jen mě.
-
Miloš Hroch
- Příspěvky: 861
- Registrován: 23. 09. 2005, 20:39
vyhřívání refraktoru
Někde to mám, ale budu to muset nejdřív najít :-/.
vyhřívání refraktoru
Levne rychle reseni :
V prodejnach elektrosoucasrek ( GME, GES atd. ) dostanete tenky plochy kanthalovy drat 0.7x0.1mm v baleni po 1 metru za asi 20Kc. Drat ma odpor 20.81 Ohm/metr, takze kdyz na ten metrovy kus pripojite 12V, bude drat hrat vykonem 6.92W, coz je tak akorat na zabraneni roseni vetsiho objektivu. Pokud chcete vyssi vykon, zkratite drat ( zmensite odpor ) nebo zvysite napeti. Chcete-li mensi vykon, spojite dva metrove kusy dratu za sebe nebo snizite napeti. Prepaleni dratu se bat nemusite, kanthal vydrzi kolem 1300 stupnu.
Zbyva najit neco, do ceho zalepite drat a navleknete to na tubus nebo vlepite do rosnice. Sikovny je treba prouzek cerne "sametove" samolepici tapety, kterou nekteri z nas vylepuji tubusy, nebo "chlupata" polovina samolepiciho sucheho zipu. Drat se vlozi mezi dva pasky, slepene samolepici vrstvou k sobe. Obvod rosnice ( delka pasku ) byva mensi, nez ten metr dratu, takze je treba slozit drat mezi pasky jako "hada", udelat smycku ( oba vyvody na jedom konci pasku ) apod.
Pokud to pripojite rovnou do autozasuvky nebo na barerii, nemate samozrejme moznost regulace. Ale ona vetsinou neni potreba. Pripadne muzete pouzit nejaky regulovany stabilizator napeti.
V prodejnach elektrosoucasrek ( GME, GES atd. ) dostanete tenky plochy kanthalovy drat 0.7x0.1mm v baleni po 1 metru za asi 20Kc. Drat ma odpor 20.81 Ohm/metr, takze kdyz na ten metrovy kus pripojite 12V, bude drat hrat vykonem 6.92W, coz je tak akorat na zabraneni roseni vetsiho objektivu. Pokud chcete vyssi vykon, zkratite drat ( zmensite odpor ) nebo zvysite napeti. Chcete-li mensi vykon, spojite dva metrove kusy dratu za sebe nebo snizite napeti. Prepaleni dratu se bat nemusite, kanthal vydrzi kolem 1300 stupnu.
Zbyva najit neco, do ceho zalepite drat a navleknete to na tubus nebo vlepite do rosnice. Sikovny je treba prouzek cerne "sametove" samolepici tapety, kterou nekteri z nas vylepuji tubusy, nebo "chlupata" polovina samolepiciho sucheho zipu. Drat se vlozi mezi dva pasky, slepene samolepici vrstvou k sobe. Obvod rosnice ( delka pasku ) byva mensi, nez ten metr dratu, takze je treba slozit drat mezi pasky jako "hada", udelat smycku ( oba vyvody na jedom konci pasku ) apod.
Pokud to pripojite rovnou do autozasuvky nebo na barerii, nemate samozrejme moznost regulace. Ale ona vetsinou neni potreba. Pripadne muzete pouzit nejaky regulovany stabilizator napeti.
e-mail : mpec(at)cce(dot)cz&&
vyhřívání refraktoru
Tohle by se spíš hodilo do rubriky ATM,
zajímavé způsoby řešení i nabídek jsou např. krom jiného i zde:
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 3;start=30
zajímavé způsoby řešení i nabídek jsou např. krom jiného i zde:
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 3;start=30
vyhřívání refraktoru
duk: dik za link
pravda vahal jsem zda astrotechnika (kterou lidi moc nectou) nebo ATM, ale nevedel jsem, zda se budu o neco pokouset svepomoci nebo si to rovnou koupim.
MP: dobry napad, vypada to, ze bych si to tedy mohl zbastlit sam... tys to tak resil, jak pises? mas nejakou fotku?
pravda vahal jsem zda astrotechnika (kterou lidi moc nectou) nebo ATM, ale nevedel jsem, zda se budu o neco pokouset svepomoci nebo si to rovnou koupim.
MP: dobry napad, vypada to, ze bych si to tedy mohl zbastlit sam... tys to tak resil, jak pises? mas nejakou fotku?
-
Miloš Hroch
- Příspěvky: 861
- Registrován: 23. 09. 2005, 20:39
vyhřívání refraktoru
Povedlo se mi konečně najít CD s projekty, schéma zapojení je ZDE
vyhřívání refraktoru
hroch napsal: Povedlo se mi konečně najít CD s projekty, schéma zapojení je ZDEMiloši, díky. Je to celkem jasné i mně, úplnému začátečníkovi (i když mě překvapil nezapojený vývod 7 a chybějící odpor proti základnímu zapojení 
, ale předpokládám,že je to v pořádku). Nepochopil jsem ale zapojení těch svorkovnic CZM5. To je jedna na vstupu a druhá na výstupu? Dík. Tomáš
, ale předpokládám,že je to v pořádku). Nepochopil jsem ale zapojení těch svorkovnic CZM5. To je jedna na vstupu a druhá na výstupu? Dík. Tomáš-
Miloš Hroch
- Příspěvky: 861
- Registrován: 23. 09. 2005, 20:39
vyhřívání refraktoru
Jedna svorkovnice je napájení a druhá výstup na vyhřívání (v Eaglu mám pořád mezery 
)
)vyhřívání refraktoru
To: Hroch, máš někde fotku nebo schéma tišťáku?
A jaký jsi použil kablík na vlatní vyhříváni?
Dík Jura
A jaký jsi použil kablík na vlatní vyhříváni?
Dík Jura
vyhřívání refraktoru
hroch napsal: Jedna svorkovnice je napájení a druhá výstup na vyhřívání (v Eaglu mám pořád mezery ;))Ty to máš v Eaglu - nemohl bys, prosím, dát k dispozici i ten file?
A asi by se nám hodilo trochu popsat, jaký je časový průběh na výstupu v závislosti na nastavení toho potenciometru a případně na jakou hodnotu nastavit ten trimr a na co to má vliv. Děkujeme ;D
A asi by se nám hodilo trochu popsat, jaký je časový průběh na výstupu v závislosti na nastavení toho potenciometru a případně na jakou hodnotu nastavit ten trimr a na co to má vliv. Děkujeme ;D
-
Miloš Hroch
- Příspěvky: 861
- Registrován: 23. 09. 2005, 20:39
vyhřívání refraktoru
Vezmu to popořádku. Vyhřívací drát je kanthalový, délky 1 m s odporem okolo 7 ohmů. Lze použít i jiný, záleží na výkonu jaký je požadován, ale níž bych už asi s odporem nechodil, ono už takhle to na 12 V bere 1.7 A. Záleží také na tom, kolik utáhne použitý MOSFET a jaká je pojistka na vstupu.
Regulace výkonu je tady dělána změnou střídy. V praxi je tedy perioda impulsů pořád stejná, okolo 2 sec, jen se mění v rozsahu cca 10-90% doba, po kterou je zátěž pod proudem.
Nastavení je jednoduché, potenciometr 100 K který bude na krabičce a kterým se reguluje střída se nastaví do půlky dráhy a trimrem 1M se poté donastaví poměr on/off tak, aby byl 1:1 (tedy 50% sepnuto, 50% doby vypnuto). Trimr jsem vzal 20-ti otáčkový pro snadnější a preciznější nastavení.
Venku jsem to zatím použil jen jednou, za poměrně extrémních podmínek, kdy se mi dalekohled orosil za 5 minut. Zapnul jsem tedy vyhřívání na max. výkon, dokud se to zase neodrosilo a potom to stáhnul na cca 20% a po zbytek večera byl klid.
Tady je ještě jednou schéma v PDF i s osazovákem
http://www.astronom.cz/procyon/af/heater.pdf
a tady je tišťák:
http://www.astronom.cz/procyon/af/heater_dps.pdf
Regulace výkonu je tady dělána změnou střídy. V praxi je tedy perioda impulsů pořád stejná, okolo 2 sec, jen se mění v rozsahu cca 10-90% doba, po kterou je zátěž pod proudem.
Nastavení je jednoduché, potenciometr 100 K který bude na krabičce a kterým se reguluje střída se nastaví do půlky dráhy a trimrem 1M se poté donastaví poměr on/off tak, aby byl 1:1 (tedy 50% sepnuto, 50% doby vypnuto). Trimr jsem vzal 20-ti otáčkový pro snadnější a preciznější nastavení.
Venku jsem to zatím použil jen jednou, za poměrně extrémních podmínek, kdy se mi dalekohled orosil za 5 minut. Zapnul jsem tedy vyhřívání na max. výkon, dokud se to zase neodrosilo a potom to stáhnul na cca 20% a po zbytek večera byl klid.
Tady je ještě jednou schéma v PDF i s osazovákem
http://www.astronom.cz/procyon/af/heater.pdf
a tady je tišťák:
http://www.astronom.cz/procyon/af/heater_dps.pdf