Hvězdy ve dne?

[nnexus]

Zajímalo by mě, co je pravdy na tom, že hvězdy lze pozorovat z dostatečně hluboké studny i v dne? Všude se dočítám, že je to jenom pověra, která se táhne už od dob Aristotela, kdy prý tvrdil svým studentům, že je to možné, a spousta lidí tento názor přejímá i dnes. Ale náš bývalý učitel chemie nám tvrdil, že sám ve hluboké studně byl a skutečně hvězdy viděl. Snad každému jinému bych to nevěřil, ale zrovna tenhle učitel je hodně chytrý a vždycky měl ke všemu takový až vědecký přístup. Je tedy něco takového za určitých podmínek možné?

[KaoS]

nnexus napsal: Zajímalo by mě, co je pravdy na tom, že hvězdy lze pozorovat z dostatečně hluboké studny i v dne? Všude se dočítám, že je to jenom pověra, která se táhne už od dob Aristotela, kdy prý tvrdil svým studentům, že je to možné, a spousta lidí tento názor přejímá i dnes. Ale náš bývalý učitel chemie nám tvrdil, že sám ve hluboké studně byl a skutečně hvězdy viděl. Snad každému jinému bych to nevěřil, ale zrovna tenhle učitel je hodně chytrý a vždycky měl ke všemu takový až vědecký přístup. Je tedy něco takového za určitých podmínek možné?
Teoreticky by to asi možné bylo, ale jen s nejjasnějšími hvězdami, v praxi je ale velký problém v tom, že není na co zaostřit a tak je težké pozorovat i třeba Venuši, pokud není známá přesná pozice.

[Habl]

Často jsme se mohli dočíst převážně v knihách z minulého století a dříve o tom, že ze dna hlubokých šachet, studní či komínů jsou vidět hvězdy pouhýma očima.
Ve skutečnosti nelze pozorovat ve dne hvězdy. Žádný z autorů knih od Aristotela až do minulého století nemohl pozorovat hvězdy.
V daném případě má význam pouze skutečnost, že stěny chrání pozorovatele před přímým slunečním světlem,ale hvězdy jsou nepozorovatelné na Zemi ve dne.

Rozptyl slunečního světla při průchodu atmosférou neumožní pozorování hvězd.

Lze, ale pozorovat v dalekohledu za příznivých pozorovacích podmínek (příhodná elongace a maximální jasnost) třeba planetu Venuši.

Habl

[Habl]

KaoS napsal:

Teoreticky by to asi možné bylo, ale jen s nejjasnějšími hvězdami, v praxi je ale velký problém v tom, že není na co zaostřit a tak je težké pozorovat i třeba Venuši, pokud není známá přesná pozice.
Nemohl by jsi to tvrzení objasnit? Tak bylo nebo nebylo?
Habl

[astropintr]

Já jsem také četl o tom, že hvězdy se dají pozorovat i ve dne a to ve hlubokých studní. Sám osobně jsem ale nic takového nepozoroval.
Osobně si myslím, že na tom pravdy asi něco bude. Pokud člověk je ve hluboké studni, eliminuje velké množství paprsků od oblohy a také pokud bude hluboko ve studni, snižuje se zorné pole a tedy i záření oblohy. Ovšem, v daném úzkém zorném poli musí být velmi jasná hvězda. To se děje jen velmi zřídka - podle mého názoru se dá takto pozorovat snad je pár objektů - planety (Venuše).
Já osobně jsem pozoroval ve dne planetu Venuši a Jupiter, když byly úhlově daleko od Slunce. Využil jsem paralaktickou montáž s dalekohledem 60/700 s okulárem 25 mm. Nastavil jsem do zorného pole Slunce a odpočtem rekascenze a deklinace jsem dostal příslušnou pozici planety.
U Venuše se dá pozorovat bez problémů fáze i ve dne.
Pavel  ;)

[Habl]

astropintr napsal:
Osobně si myslím, že na tom pravdy asi něco bude. Pokud člověk je ve hluboké studni, eliminuje velké množství paprsků od oblohy a také pokud bude hluboko ve studni, snižuje se zorné pole a tedy i záření oblohy. Ovšem, v daném úzkém zorném poli musí být velmi jasná hvězda. To se děje jen velmi zřídka - podle mého názoru se dá takto pozorovat snad je pár objektů - planety (Venuše).
Já osobně jsem pozoroval ve dne planetu Venuši a Jupiter, .
Pavel
Ano za příhodných pozorovacích podmínek lze pozorovat i pouhýma očima planety Venuši a Jupiter při lokalizaci podle souřadnic, ale i nejjasnější hvězda oblohy Sirius nebyla nikdy pozorována.

Ve všech případech se jedná o převzatou zprávu ze
záměny hvězdy za planetu.

Habl

[michal.b]

Ja nevim, ale pripada mi to jako nesmysl.
Pokud mluvime o pozorovani hvezdy, rozumim tim detekci bodoveho zdroje (hvezdy) na nejakem pozadi (tj. nejaka plocha kolem hvezdy). Potrebujeme tedy, aby se otvor nahore jevil jako plocha - v tom pripade je uplne jedno, jestli jsme ve studne nebo ne a cely problem se redukuje na obycejnou viditelnost hvezdy na denni obloze.
Pokud bude studna hodne hluboka a otvor nahore se bude jevit jako bodovy, pak je sice situace zajimavejsi, ale uz bych nehovoril o pororovani hvezdy (zustane nam jenom bodovy zdroj, ale zadne pozadi). Asi by to slo nejak spocitat, kdybychom vzali do uvahy rozlisovaci schopnost oka, seeing, difrakci na hornim okraji studny, znali plosnou jasnost oblohy atd.

[voko]

I Merkura jsem pozoroval ve dne, ale nebýt Go-To, tak ho nenajdu. A nehraje tam už ani takovou roli jeho vzdálenost od Slunce (pokud teda není těsně vedle).
S tím pozorováním ve studni - já jsem to chápal vždy jako možnost pozorovat hvězdy po odrazu na vodní hladině, ale pravda, nikdy jsem se o to nepokusil (nedostatek studní  ;D). Ale spíš jsem si to vysvětloval případnou polarizací světla (a tím pádem ztmavnutím oblohy), ale vůbec si nejsem jist, má-li má úvaha reálný základ při tak malém úhlu odrazu od vodní hladiny.

[Habl]

voko napsal: I Merkura jsem pozoroval ve dne, ale nebýt Go-To, tak ho nenajdu.
Dalekohledem je možné, ale pouhýma očima ne. Velmi těžko se hledá i za soumraku.

Kdy jsi vůbec pozoroval toho Merkura a jak?

Habl

[MaG]

Pohledejte si v Záludných otázkách z astronomie, kde to pan Pokorný/Mikulášek rozebírá.
Když by byla studna hooodně hluboká, že by se její ústí zúžilo do podoby "hvězdy", pak ano, můžeš vidět hvězdu ve dne ;D, ale jinak je to nesmysl. Jak už bylo řečeno, studna ti nepomůže, protože v atmosféře se rozptyluje sluneční světlo a ve studni vidíš atmosféru stejně světou jako mimo studnu ..

Teoreticky, abychom to úplně nezavrhli, by mohlo jít vidět hvězdy z vysokých hor. Nevím, zda by stačily Kanáry, Havaj nebo až Himaláj. Něco jsem o tom kdysi četl a jeví se mi rozumné, že v této výšce už hvězda jít vidět půjde, ale tak daleko kvůli tomu nepojedem, že?

[Habl]

Pánové prostudujte si kapitolky o atmosferické disperzi a o atmosferické absorbci a atmosferické extinkci.. Samozřejmě souvisí to s výškou a rozložením atmosferických vrstev a rozptylem slunečního světla v atmosféře.
Nevím jestli se ještě měří jas oblohy jak se to provádělo před padesáti lety na Ondřejově ale ty hodnoty se pohybovaly kolem -2 magnitudy v přepočtu pro neozbrojené oko.Samozřejmě ta hodnota kolísá během dne pro oblast viditelného záření.
Habl

[3J]

MaG napsal: Pohledejte si v Záludných otázkách z astronomie, kde to pan Pokorný/Mikulášek rozebírá.
Když by byla studna hooodně hluboká, že by se její ústí zúžilo do podoby "hvězdy", pak ano, můžeš vidět hvězdu ve dne  ;D, ale jinak je to nesmysl. Jak už bylo řečeno, studna ti nepomůže, protože v atmosféře se rozptyluje sluneční světlo a ve studni vidíš atmosféru stejně světou jako mimo studnu ..

Teoreticky, abychom to úplně nezavrhli, by mohlo jít vidět hvězdy z vysokých hor. Nevím, zda by stačily Kanáry, Havaj nebo až Himaláj. Něco jsem o tom kdysi četl a jeví se mi rozumné, že v této výšce už hvězda jít vidět půjde, ale tak daleko kvůli tomu nepojedem, že?Takže závěr je, že jde o to, kde je ta studna vykopaná.
Samotná studna dle mého názoru pomáhá pouze v tom že se oko přizpůsobí na tmu a zornička se roztáhne . V ničem jiném . Těch dvacet - třicet metrů nemůže mít vliv na množství světla rozptýleného/odraženého od částeček prachu v ovzduší ( od země až po horní vrstvy atmosféry)

Navrhuji od teorie k praxi a menší pokus pro majitele montáže s GOTO.
Místo studny, si myslím, lze použít papírový tubus uvnitř vyčerněný opatřen světlonepropustnou očnicí ( něco jako černým látkovým přehozem po vzoru starých fotoaparátů ) Délku zvolit tak, aby zorné pole bylo stejné jako ze studny ( tedy dle průměru ) .
Při připevnění takového tubusu na montáž s GOTO systémem se pak každý (po 20 minutovém přispůsobení tmě) může přesvědčit, zda hvězdu uvidí či ne,(GOTO systém zajišťuje, že na ní kouká- je v zorném poli).

[Habl]

MaG napsal: Pohledejte si v Záludných otázkách z astronomie, kde to pan Pokorný/Mikulášek rozebírá.

Teoreticky, abychom to úplně nezavrhli, by mohlo jít vidět hvězdy z vysokých hor. Nevím, zda by stačily Kanáry, Havaj nebo až Himaláj. Něco jsem o tom kdysi četl a jeví se mi rozumné, že v této výšce už hvězda jít vidět půjde, ale tak daleko kvůli tomu nepojedem, že?
Ani teoreticky ne. Atmosferickou absorbci působí zejména molekulární a atomární kyslík a dusík.
A na to nestačí ani Himaláje.

Jediné co by mohlo býti nadějné je ozonová díra,kde může dojít k růstu intenzity ultrafialového záření na zemském povrchu ???

Habl

[Mates]

Na letošní DsD měl pan Kolář speciální zařízení napodobující pohled z hluboké studny. Po vyhledání Venuše dalekohledem na denní obloze jsme zkoušeli zahlédnout ji i tímto přípravkem. Bezvýsledně. On ale vždycky zrovna přišel mrak . Faktem je, že je to jen pověra. Ale stejně někdy příště to zase musíme zkusit .

[cocky]

Snad bychom neměli zapomenout na supernovy, v jejich případě jsou pozorování ve dne popsána. Ovšem za posledních tisíc let byly jen tři. Snad k nějaké supernově se vztahují i antické zprávy. Avšak pokud vím, tak žádný zbytek supernovy ze čtvrtého stoleti před Kristem - pokud vím - není znám.