Moje úspěchy v pozorování Deepsky

[AstronomyGreenHorn]

pokial som spravne dodal udaje do softwarovej simulacie na viditelnost DSO so susedneho threadu tak pri MHV okolo 5 ma 8 inch dalekohald problem so M101 a uz vobec nema sancu na M33. Takze to asi potvrdzuje predchadzajuce prispevky

[AstronomyGreenHorn]

MHV okolo 6.5.
Konence som nasiel M51, M63.
Okrem toho krasna M57, M13 a nenapadna aspon v mojej optike M33.
M101 som videl tiez, ale nenasiel som ho sam a nebolo cez moj 8" ale cez kanon pripominajuci 400mm f/5 Dobson.
Pri dobrych svetelnych podmienkach veru nie je problem najst DSO s jasnostou do 7m.
Jednoducho co oko vidi to aj teleskop najde

[Pavuk_]

kptnemo napsal: MHV okolo 6.5.
Konence som nasiel M51, M63.
Okrem toho krasna M57, M13 a nenapadna aspon v mojej optike M33.
M101 som videl tiez, ale nenasiel som ho sam a nebolo cez moj 8" ale cez kanon pripominajuci 400mm f/5 Dobson.
Pri dobrych svetelnych podmienkach veru nie je problem najst DSO s jasnostou do 7m.
Jednoducho co oko vidi to aj teleskop najdeAhoj, zaujmalo by ma odkial si pozoroval a ako si zistil MHV ?
Dik

[MilAN]

kptnemo napsal: Jednoducho co oko vidi to aj teleskop najdeNemělo by spíš platit , že co nevidí oko, to najdu v dalekohledu ?

[AstronomyGreenHorn]

Vacsinou sa snazim vidiet mju (moje mestske normalne podmienky) alebo lambdu UMI (vidiek). Kedze si myslim ,ze som videl lambdu predpokladam nieco okolo 6.5.
Plus som bol zoznameny s trojuholnikovou metodou a v trojuholniku velkej medvedice som videl okolo 15-20 hviezd, takze si myslim ze bolo nieco okolo 6.5m.
A kde to bolo ALGONQUINsky narodny park.
Suradnice priblizne: 45.58 z.s. a -78.52 z.d.

[AstronomyGreenHorn]

to MIlan: to mas pravdu ale myslim, ze pre zaciatok je dobre ked v dalekohlade vidim aspon to co je na hranici viditelnosti oka, alebo ked je to natolko zvacsene ze rozlisujem detaily.
Priklad- M57 sa volnym okom javi ako slaba hviezdicka, pri 60 nasobnom zvacsani uz vyzera ako malicky prstienok.

Tvoje tvrdenie je vlastne ciel amatera, k tomu sa ale musim prepracovat rokmi spravneho narabania s optikou a hlbsieho poznania suhvezdi a map.

[MP]

kptnemo napsal:
Priklad- M57 sa volnym okom javi ako slaba hviezdicka, pri 60 nasobnom zvacsani uz vyzera ako malicky prstienok. Ty vidis M57 volnym okem ? Mag. 9.4 ? No tedy Tvoje oko bych chtel mit.

[AstronomyGreenHorn]

Moja chyba - vychadzajuca z neznalosti presnej polohy vacsiny DSO objektov, fakt dokazujuci ze mam pred sebou este vela prace a studia.
Volnym okom som pravdepodobne videl niektoru zo slabsich hviezd pobliz gamma LYR, ale v dalekohlade bola videna ozaj M57 (predsa len zorne pole okolo jedneho stupna plus som mal asi stastie ze som sa tam trafil).
Znamena to, som si blizku hviezdu zamenil za DSO objekt.
Avsak si myslim ze moj priklad plati nadalej len povedzme na iny objekt, trebars M31,M42 alebo trebars niektore dvojhviezdy.

[Pavuk_]

kptnemo napsal: Vacsinou sa snazim vidiet mju (moje mestske normalne podmienky) alebo lambdu UMI (vidiek). Kedze si myslim ,ze som videl lambdu predpokladam nieco okolo 6.5.
Plus som bol zoznameny s trojuholnikovou metodou a v trojuholniku vlkej medvedice som videl okolo 15-20 hviezd, takze si myslim ze bolo nieco okolo 6.5m.
A kde to bolo ALGONQUINsky narodny park.
Suradnice priblizne: 45.58 z.s. a -78.52 z.d.
lambdu Umi by som nepouzival ako referencu hviezdu, lebo ma spekt.M. Hladaj hviezdy zarucene nepremenne a s min. farebnym indexom.

15-20 hviezd to mas dost velky rozptyl 6.1 az 6.6 takze si to nabuduce poriadne spocitaj.

pokial je tak, ako vravis, mal si trojuholnik iba necelych 20st. nad obzorom
takze ak si mal, co i len 6.3 v 20st., v zenite si musel mat "iny koncert"

nabuduce skus odmerat MHVcku v zenite

[AstronomyGreenHorn]

Co sa tyka Lambda UMI prestudujem si a najdem si nieco stabilnejsie. Osobne mi vyhovovala bola na mieste kam sa pozeram za noc niekolko desiatok krat za noc.

Co sa tych cisel tyka, je pravda ze som mal vleky rozptyl, ktory cini skoro pol magnitudy. Dam ti to na vypocet podla pokusov: 15,20,16,17, 16 - z toho mi vychadza nieco okolo 16.8 -co som si pre seba zaokruhlil na 6.5 (vzhladom na tu lambdu UMI).

Na buduce sa pokusim o ten zenit, len si musim najst nejake prostredie co poznam. Skusal som to v okoli Lyry, ale tam sa nedokazal urcit spravne hranice stvorca.

[MilAN]

kptnemo napsal: to MIlan: to mas pravdu ale myslim, ze pre zaciatok je dobre ked v dalekohlade vidim  aspon to co je na hranici viditelnosti oka, alebo ked je to natolko zvacsene ze rozlisujem detaily.
Tvoje tvrdenie je vlastne ciel amatera, k tomu sa ale musim prepracovat rokmi spravneho narabania s optikou a hlbsieho poznania suhvezdi a map.
To přeci nemůžeš ani myslet vážně. Nepořizuješ si přeci dalekohled na to , abys s ním viděl alespoň to, co volnýma očima.
Každý, sebemenší a sebebídnější dalekohled ti přeci ukáže více, než neozbrojené oko. Tedy za předpokladu, že objekt najdeš.

[AstronomyGreenHorn]

To přeci nemůžeš ani myslet vážně. Nepořizuješ si přeci dalekohled na to , abys s ním viděl alespoň to, co volnýma očima.
Každý, sebemenší a sebebídnější dalekohled ti přeci ukáže více, než neozbrojené oko. Tedy za předpokladu, že objekt najdeš.Dufam, ze chapem co mas na mysli, ale aby si pochopil aj mna postavim moje predchadzajuce tvrdenie inak.
Predstav si, ze som prava kupil alebo postavil dalekohlad.
Co v nom pozeram ako prve? Jupiter alebo Neptun?
V predchadzajucom prispevku som chcel naznacit, ze prve roky su o tom, ako lepsie spoznavat tie objekty, ktorych polohu je mozno najst volnym okom. Aj ked v dalekohlade potom vidim to co oko nikdy nevidi (z predchadzajuceho prikladu su to mesiace Jupitera ci pasy na Jupiteri).
Z narastajucou skusenostou sa snazim vyhladavat objekty, ktore volnym okom uz nemozem lokalizovat a k tomu treba roky praxe a znalost map.

[Pavuk_]

Vcera bola sice priemerna, ale zato zaujmava noc. Az na to, ze sa mi vsetko mlzilo uz pri priblizeni k okularu a dokonca sa mi orosil sekundar (uz zacinam rozumiet preco ti amici vsetko vyhrievaju, v zime bude vyhrievanie okularov nutnost). MHV 6.3, M33 (glimpsed 2x) total na hranici viditelnosti volnym okom

Ucil som sa nove pole V630Cas MHVdalek. 15.4mag a v tomto poli je sucasne planetarna hmlovina (Abell 84) PK 112.9-10.2 ma 14.4mag (povrch.jasnost), ktora bola vidiet s OIII filtrom bocnym videnim bez namahy ako zretelne ohranicena velka ploska (ma az 2') pri 114x. Je to najslabsi deepsky objekt, aky som zatial videl (pozn. bez filtra ju nebolo vidiet).
--------------------------------------------------------
nasiel som report z pozorovania tohto objektu a nejake udaje:
Abell84-PK 112.9-10.2
http://66.249.93.104/search?q=cache:nlJ ... =firefox-a
http://www.blackskies.com/reports15.htm#a84

[michal.b]

Tohle by se dalo nazvat spis "muj neuspech pri pozorovani deep-sky" . Pred chvili jsem si vzpomnel na jeden rest z nedavneho pozorovani. V noci 18./19.7. jsem se mimo jine pokousel o pozorovani planetarni mlhoviny PK64+5.1 (Campbell's hydrogen star).
Pred odjezdem na chalupu jsem si stahnul nekolik dilu pekneho serialu Small Wonders, ktery na CloudyNights pise Tom Trusock. V dile zabyvajicim se souhvezdim Labute byla jako jeden ze zajimavych objektu uvedena prave tato zvlastni mlhovina. Bohuzel, rozbil se mi pocitac a tak jsem zustal bez mapy, jedine voditko mi poskytovala prehledova mapka z onoho clanku, kterou jsem mel ulozenou v mobilu (clovek by neveril, k cemu se muze telefon hodit )
Do pozadovane oblasti jsem se dostal pomerne rychle, ale identifikace mlhoviny se mi ani po pul hodine usili nepodarila (nevedel jsem jak je objekt jasny, jak je velky a hvezdy v planku koncily nekde u 10. magnitudy). Nicmene jsem provedl hruby zakres pole s tim, ze se po prijezdu domu podivam do poradne mapy.
Vzpomnel jsem si na to az ted - zapnul jsem CdC a ejhle, mlhovina ma sice magnitudu 9.6, ale prumer pouhych 8", coz pri seeingu ktery byl tu noc (3/10) vysvetlovalo, proc jsem ji nepoznal. Na nakresu ji mam na 90% zachycenou, ale jako obycejnou hvezdu. Takze jsem ji vlastne pozoroval, ale nevedel jsem o tom. Kazdopadne ji navstivim jeste jednou, tentokrat jiz doufam za lepsiho seeingu a s poradnou mapou.

[Myzer]

Ja som tiez nedavno hladal tuto planetarku, ale nepodarilo sa mi ju identifikovat - nemal som podrobnu mapku a browsovanim to neslo.

Moj pozorovaci neuspech sa datuje pred styrmi rokmi. To som pozoroval triedrom tmave hmloviny Barnard 142 a 143. Ked som ich nasiel, nemohol som desat minut uverit, ze su take tmave. Nakoniec som ale zistil, ze sa pozeram na protizavazie paralaktickej montaze, ktore sa v triedri ukazovalo ako cierna silueta proti oblohe. ;D