Prazan: no ja to nekdy zase pokusit chci, jen neni cas. Navic jsem na novym laptopu nenainstaloval perecorder a musim ho nekde "sosnout" z netu... Ja se tak trochu bojim, merit PE, co kdyz bude hrozna nicmene par pointovanych fotek uz jsem udelal a pokud jsem dobre zaostril (parkrat) a mel dobrou pointacni hvezdu, tak vysledky i 15minut byly OK K preciznimu ustaveni jsem si nedavno znovu seridil ten zamerny kriz v polarnim hledacku a je to moc fajn (ale byla to desna "piplacka").

Kdysi jsem měřil celkovou chybu montáže EQ6SS vč. autoguideru, repektive jeho nastavení.
Sestava: EQ6SS, dalekohled TS600 (newton 200/800), pointace kamerka watek 1/2" + ED80 připnutý na newtonu. Snímání provedeno 2. kamerkou v newtonu, typ 1043 (BW deskovka 1/3" CCD), autoguider MMys. Měření proběhlo v deklinaci 45°, což je takové obvyklé pro focení.

Na autoguideru jsem nastavoval různou velikost "agresivity" řízení. Položka v settings->tolerance.

Postupně jsem provedl měření s několika nastaveními, viz PDF:

TOL=0.2 http://honzas.astronomie.cz/astro/tech/pe/3/pe3-0.2.pdf
TOL=0.3 http://honzas.astronomie.cz/astro/tech/pe/3/pe3-0.3.pdf
TOL=0.4 http://honzas.astronomie.cz/astro/tech/pe/3/pe3-0.4.pdf
TOL=0.6 http://honzas.astronomie.cz/astro/tech/pe/3/pe3-0.6.pdf
TOL=0.8 http://honzas.astronomie.cz/astro/tech/pe/3/pe3-0.8.pdf

Z grafu je patrné, že je nutné najít optimum.

HonzaS

Zkoušel jste někdo měřit periodickou chybu pomocí umělé hvězdy softwarem PEA (ne PEAS!).

Zkouším to celý večer a mám tak trochu pocit, že ten soft je buď hodně velký nedodělek, nebo se autoři uživatelům zapomněli o něčem zmínit. Parametry měření uložené do ini souboru se po znovuspuštění nenačtou, graf PE to někdy nakreslí, někdy nenakreslí...

Otázka by spíš měla znít, znáte někdo nějaký slušný program na měření PE pomocí umělé hvězdy?

Me se osvedcila jako nejjednodussi fotograficka metoda (bohuzel vyzaduje jasnou oblohu):

Ustavim montaz na Polarku, a to tak, ze zamerne o 3-5 stupnu chybne (v elevaci), Pak fotim >pulmetrovym ohniskem hnezdu pobliz rovniku 10-15 minutovou expozici.

Vzhledem ke "spatnemu" ustaveni hvezda cestuje po snimku, ale nikoliv po nejake pekne hladke krivce (pro zjednoduseni usecce), jak by mela v pripade montaze bez PE, ale po "usecce" zvlnene do sinusoidy prave periodickou chybou.

Pokud znam uhlovou velikost pixelu snimaci kamery, snadno si dopocitam absolutni velikost PE...

Zmeril jsem si tak velikost PE sve CG5-ADV na +/- 20".

MilAN napsal dne 08.03.10 17:04:26:


Já tomu věřím, ale některé pokusy mohou dopadnout dobře, i když nijak robustní nejsou. "Nízkofrekvenční" složku PE, kterou tvoří RA kolo, tahle metoda musí mazat už jen proto, že zde pracujeme s derivací měřené veličiny (úhlu, tedy úhlové rychlosti, respektive její chyby). Přes to buď nejede vlak, anebo se Newton mýlil.

Mně popsaná metoda moc jednoznačně nefungovala a následná selská úvaha mě dovedla k tomu, že jsem to vlastně ani nemusel zkoušet: Pokud bude PE 20" rozložena rozumným způsobem, můžeme pro zjednodušení předpokládat, že za půl periody šneku montáž vyrobí právě tuto úhlovou chybu. Půlperioda šneku EQ-6 jsou 4 minuty, které odpovídají ujetému úhlu 1 stupeň, tedy 3600 obloukových vteřin. Montáž ale kvůli chybě ujela buď 3620", nebo 3580". Okamžitá doba expozice té zkušební fotografované stopy musí být pochopitelně přímo úměrná úhlové rychlosti (což je ona derivace úhlu podle času). Vyhodnocujeme tedy chybu, odpovídající maximálně(!) 5 promile, což bylo v jiném vlákně o fotometrii pomocí DSLR vehementně prohlašováno za technicky nereprodukovatelné. Řekněme tedy, že máme chlazenou CCD. Ani zde to není příliš jednoznačné. Chyba nastává už v "rektifikaci" stopy nasnímané hvězdy a následném odečítání hodnot - matematicky se bude rozhodně pohybovat výše, než v řádu 1 promile. Pak tu máme chyby dělení FF, odečtení DF a zahřívání senzoru kamery (DSLR), které opět nesmí být větší, než řádově promile, což je téměř neproveditelné. Dále, změna teploty vnitřního čipu napájení umělé hvězdy o jednotky stupňů vlivem protékajícího proudu a ambientní teploty "vyrobí" chybu ve svítivosti řádu jednotek promile. Pokles napájecího napětí LED o 3 milivolty pak zhruba o jedno promile.

Zkrátka, metoda zafungovat může, ale v domácích podmínkách a s DSLR zvlášť (a tak byla publikována) je reprodukavatelná s bídou, pokud nám jde o PE 20" a menší.

Když svítí ten otrava Měsíc, tak jsem si konečně proměřil PE u mé vlastnoručně vyrobené montáže:
(perioda šneku je 270sec, program PEAS)

Psion napsal dne 26.03.10 21:09:47:

U toho grafu byl i odkaz (http://bilek.astronomy.cz/vybaveni/moje_vybaveni/montaz_a_dalekohledy/montaz_a_d...)

Jinak, ten graf jsou vyhlazené data. Jen mi tam nejsou jasné ty hlavní vlny, protože perioda šneku je 270 sec a pak je tam jen jeden převod 1:4, tzn. něco pod 70 sec...