Asi by se slušelo a bylo na místě - napsat pár řádků, než dám odkaz na několik článků, věnovaných ostrosti astro-expozice. Po zběžném přečtení třinácti stránek, na téma Ostření při astrofoto, mi připadalo dobré vytvořit nové téma. Proč? Při dnešních možnostech přesnosti astrotechniky - kvalitní ostrost expozice zůstává opravdu závislá pouze a jen na obloze, takže se v třech článcích snažím přiblížit k danému tématu hlouběji, ale zase jednoduše teoreticky a prakticky - vyjasnit dohady a upřesnit pojmy.
Nechám na moderátorovi, zda-li po přečtení článků - i s myšlenkou měření relativní nuly před a po expozici - rozhodne tady téma Ostrost astro-expozice - měření relativní nuly zachovat nebo přeřadít do Ostření při astrofoto....
Děkuji
Ostrost astro-expozice - měření relativní nuly
Nebudu zdržovat a přejdu k věci...
www.astrofoton.cz/informace/ostrost-a-ostreni-expozice/
Ostrost astro-expozice - měření relativní nuly
Ostrost astro-expozice - měření relativní nuly
Priznam se ze neco malo nafoceno mam, Bahtinova znam a obcas pouzivam, i kdyz casteji ostrim jen na hvezdu s pomoci Liveview...
... Ale v podstate jsem vubec nepochopil tvuj clanek ani souvislost mezi ostrenim, relativni nulou a kvalitou oblohy... :-[
IMHO se ostri uplne stejne na obloze 100% ciste ci zamlzene s vyskou oblacnosti. Jedinny vliv na kvalitu ostreni ma tzv. seeing, ale to je spise problem pro foceni delsimi ohnisky nez bezne pouzivam. Navic paradoxne seeing byva casto lepsi na zamlzene obloze nez na ciste...
No nic, asi je pozde a ja mam uz vypnuty mozek... :-/
... Ale v podstate jsem vubec nepochopil tvuj clanek ani souvislost mezi ostrenim, relativni nulou a kvalitou oblohy... :-[
IMHO se ostri uplne stejne na obloze 100% ciste ci zamlzene s vyskou oblacnosti. Jedinny vliv na kvalitu ostreni ma tzv. seeing, ale to je spise problem pro foceni delsimi ohnisky nez bezne pouzivam. Navic paradoxne seeing byva casto lepsi na zamlzene obloze nez na ciste...
No nic, asi je pozde a ja mam uz vypnuty mozek... :-/
Pavel Vabrousek
Ostrost astro-expozice - měření relativní nuly
Kam se ztratila tepelná roztažnost optického systému v průběhu změny teploty při expozici? Osobně se domnívám, že posuny v zaostření způsobuje nejvíce toto.
tel 608 920 902 Nemám rád tenhle stát.
-
MMys
- Příspěvky: 18175
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Ostrost astro-expozice - měření relativní nuly
Pavle, z toho si nic nedělej, já to nechápu ani teď ráno.
Mám to tedy chápat tak, že zaostření ovlivňuje to, jak světlá je obloha ? To je přeci (ve vší úctě k autorovi) naprostá blbost. Pokud se doměřil nějaké odchylky, tak si troufám tvrdit, že se jedná o teplotní závislost (roztažnost) tubusu.
Mám to tedy chápat tak, že zaostření ovlivňuje to, jak světlá je obloha ? To je přeci (ve vší úctě k autorovi) naprostá blbost. Pokud se doměřil nějaké odchylky, tak si troufám tvrdit, že se jedná o teplotní závislost (roztažnost) tubusu.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Ostrost astro-expozice - měření relativní nuly
Také jsem už v noci nechtěl psát. Ale i po 17 hodinách si z těch měření dělám jiné závěry než autor. :
1/ z polohy na obloze mi vychází nedokonalá tuhost a vůle optického systému
2/ z meteo podmínek mi vychází tepelná reakce soustavy
K té světlé obloze se snad nemá cenu moc vyjadřovat. Pokud bych tomu měl věřit, potom, když si u dalekohledu rozsvítím, dalekohled se mi rozostří.
.................
Možná, kdyby autor zaměnil termín zaostření pojmem vizuální vjem ostrosti výsledného obrazu, nebyl by s přijetím výsledků takový problém
1/ z polohy na obloze mi vychází nedokonalá tuhost a vůle optického systému
2/ z meteo podmínek mi vychází tepelná reakce soustavy
K té světlé obloze se snad nemá cenu moc vyjadřovat. Pokud bych tomu měl věřit, potom, když si u dalekohledu rozsvítím, dalekohled se mi rozostří.
.................
Možná, kdyby autor zaměnil termín zaostření pojmem vizuální vjem ostrosti výsledného obrazu, nebyl by s přijetím výsledků takový problém
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Ostrost astro-expozice - měření relativní nuly
Juste nezlob se na nás, ale celý článek by potřeboval přepsat, protože téměř v každé větě je nějaký blábol. To jak je jasná obloha, nebo jestli přes ní přecházejí mraky, mlha, opar nebo cokoliv podobného nemá s ostrostí níc společného. Je to přesně jak psal Milan, největší vliv na rozhození ostrosti je změna teploty a veškeré vůle v optické sestavě dalekohledu i to jak máš kvalitní ok.výtah a co na něm je za náklad, jeho dotaženost, kolmost apod. Také je tu něco, čemu se říká seeing.
http://www.astronom.cz/deavi/
EQ-8, Newton AG 300/1140mm, f:3,8, ASA OK3 focuser+ ASA 3'' Wynne 0.95x, ZWO OAG68 + ZWO ASI 174 mini, ZWO ASI 6200MC PRO. Powerbox Pegasus Advance
EQ-8, Newton AG 300/1140mm, f:3,8, ASA OK3 focuser+ ASA 3'' Wynne 0.95x, ZWO OAG68 + ZWO ASI 174 mini, ZWO ASI 6200MC PRO. Powerbox Pegasus Advance
Ostrost astro-expozice - měření relativní nuly
Omlouvám se za pozdní reakci - byl jsem na zimním, týdenním, rekreačním pobytu ROH a tak nepracovní týden musím dohánět víceprací.
Článek asi postrádá šťávu - jasně, chybí ten vtip...
Čekal jsem, že budu vysvětlovat a určitě se nezlobím. Reakce jsou vesměs stejné a snad je ani nemá cenu komentovat. Článek je hlavně o ostření - jak, proč a s čím. Nemyslím, že by byl nesrozumitelný. Zmínka je i o obloze, která patří k tématu - se zataženou oblohou, by nám bylo ostření k ničemu a proto nehledejte v tom složité a nesmyslné souvislosti - zaostříte snad vždycky i když bude obloha 4z5.
"Jasno" ve stupnici je pomyslné při pohledu na zdejší oblohu a ostření je úkon potřebný na ostrost expozice - ona relativní nula. Uváděný odkaz na danou stupnici oblohy, znamená momentální průzračnost během expozice a není kvůli ostření, ale kvůli možné kvalitě celkové expozice, za jakým podmínek vznikla a to i v případě ukázky.
Jednoduchá technika ostření? Možná tam ještě chybí - nejde zaostřit, co s tím?
Jiné pojmenování slova ostré, vzniklo z mých poznámek, kde hodnoty byly pokaždé jiné a přeci to bylo ostré, takže mi nepřipadlo špatné to nějak změnit. Ostré - relativní nula dalekohledu ( relativní nebo jinak taky, srovnání s nulou ) je vázána vždycky k počasí - obloze. Díky našemu pásmu je dost pohyblivá - obloha letní (+) a obloha zimní (-), tzn, že změny jsou i na mechanickém odečtu - dilatace zhruba za celý rok 0,7mm.
Nevím, jak u Vás, ale u nás se změnou počasí (teplá a studená fronta) totiž přichází i změna pohledu na oblohu - oblačno, jasno, mlha, opar, přijde i změna pohledu na oblohu dalekohledem- seeing (vidění)), který je uveden v článku, jako relativní nula v kmitavém pohybu a pravda, je nevyzpytatelný.
"To něco", čemu se říká seeing, zatím neřeším - ani jeden ( vakum, ventilátor), ani druhý ( pohled na oblohu optikou ) - prostě mě to tolik netrápí. Jinak tuhosti v sestavách není nikdy dost, takže je možné, že při výměně "paprsků" se dalekohled pohnul - obrázky jsou pouze ilustrační. Mimochodem, doporučuji spíše přehodit deku, než-li rozsvítit. Přepsat stránku nejde - ztratila by pointu - OK?
Články měly být původně čtyři - Pohled na oblohu, Pohled na oblohu dalekohledem, Ostrost a ostření expozice, Ostrost a ostření expozice - metody. Protože na internetu je toho dnes hodně - první dva články jsem neuvedl, vlastně jsou v ořezané formě v tomto článku. Uvidím, možná by stálo za to, nechat všechny články v původním znění, i s titulky...
Vážně, nechci změnit, co změnit nejde - jen jsem to jinak pojmenoval. Věřím, že pohled na článek bude již v jiném duchu.
Článek asi postrádá šťávu - jasně, chybí ten vtip...
Čekal jsem, že budu vysvětlovat a určitě se nezlobím. Reakce jsou vesměs stejné a snad je ani nemá cenu komentovat. Článek je hlavně o ostření - jak, proč a s čím. Nemyslím, že by byl nesrozumitelný. Zmínka je i o obloze, která patří k tématu - se zataženou oblohou, by nám bylo ostření k ničemu a proto nehledejte v tom složité a nesmyslné souvislosti - zaostříte snad vždycky i když bude obloha 4z5.
"Jasno" ve stupnici je pomyslné při pohledu na zdejší oblohu a ostření je úkon potřebný na ostrost expozice - ona relativní nula. Uváděný odkaz na danou stupnici oblohy, znamená momentální průzračnost během expozice a není kvůli ostření, ale kvůli možné kvalitě celkové expozice, za jakým podmínek vznikla a to i v případě ukázky.
Jednoduchá technika ostření? Možná tam ještě chybí - nejde zaostřit, co s tím?
Jiné pojmenování slova ostré, vzniklo z mých poznámek, kde hodnoty byly pokaždé jiné a přeci to bylo ostré, takže mi nepřipadlo špatné to nějak změnit. Ostré - relativní nula dalekohledu ( relativní nebo jinak taky, srovnání s nulou ) je vázána vždycky k počasí - obloze. Díky našemu pásmu je dost pohyblivá - obloha letní (+) a obloha zimní (-), tzn, že změny jsou i na mechanickém odečtu - dilatace zhruba za celý rok 0,7mm.
Nevím, jak u Vás, ale u nás se změnou počasí (teplá a studená fronta) totiž přichází i změna pohledu na oblohu - oblačno, jasno, mlha, opar, přijde i změna pohledu na oblohu dalekohledem- seeing (vidění)), který je uveden v článku, jako relativní nula v kmitavém pohybu a pravda, je nevyzpytatelný.
"To něco", čemu se říká seeing, zatím neřeším - ani jeden ( vakum, ventilátor), ani druhý ( pohled na oblohu optikou ) - prostě mě to tolik netrápí. Jinak tuhosti v sestavách není nikdy dost, takže je možné, že při výměně "paprsků" se dalekohled pohnul - obrázky jsou pouze ilustrační. Mimochodem, doporučuji spíše přehodit deku, než-li rozsvítit. Přepsat stránku nejde - ztratila by pointu - OK?
Články měly být původně čtyři - Pohled na oblohu, Pohled na oblohu dalekohledem, Ostrost a ostření expozice, Ostrost a ostření expozice - metody. Protože na internetu je toho dnes hodně - první dva články jsem neuvedl, vlastně jsou v ořezané formě v tomto článku. Uvidím, možná by stálo za to, nechat všechny články v původním znění, i s titulky...
Vážně, nechci změnit, co změnit nejde - jen jsem to jinak pojmenoval. Věřím, že pohled na článek bude již v jiném duchu.
Ostrost astro-expozice - měření relativní nuly
Přepsat stránku nejde - ztratila by pointu - OK?Obavam se ze se zde nenasel nikdo, kdo tu pointu pochopil. Prepisovat te nikdo nic nenuti, ale pocitej s tim ze pokud budes sirit podobne nesmysly, nebude te brzo nikdo brat seriozne...
IMHO zrejme umis zajimave veci ve zpracovani grafiky, ale v obecnejsich astronomicko/astrofotografickych znalostech zatim dost pokulhavas.
Fot, zpracovavej, nabirej zkusenosti a pak publikuj..
IMHO zrejme umis zajimave veci ve zpracovani grafiky, ale v obecnejsich astronomicko/astrofotografickych znalostech zatim dost pokulhavas.
Fot, zpracovavej, nabirej zkusenosti a pak publikuj..
Pavel Vabrousek
Ostrost astro-expozice - měření relativní nuly
Aha.... tak se nám duch vytratil....
Už jsem pochopil, děláte asi "mluvčího", to je dobře - všichni za jednoho, jeden za všechny. Mám obavy, zda-li volba byla správná. Víte, připomínáte mi výrok jednoho Vašeho kolegu, který zaručeně nic ve zpracování obrázku ode mě nezkoušel : jsou tady tací, co fotí, víc jak deset let... Dobré měřítko, docela mě pobavil, tak jako Vy.
Astronomie - krásná a zajímavá věda, má spoustu oborů, které už asi jedinec nezvládne. Astrofotografie je tedy pouze slza v nekonečném moři informací. Nejsem typ člověka - co píše o něčem, co nezná nebo si nevyzkouší i když jen fotím prosté astroobrázky - pro potěšení, pro zábavu. Své názory občas prezentuji v článcích, kde vysvětluji i proč jsem k tomu dospěl. Vás je osm - osm reakcí, pět kritiků, kteří si autora přehazují, jak horký brambor a nic konkrétního, jak se řiká : kde nic - tu nic. Rád se přiučím, rád přehodnotím, rád podiskutuji, ale prosím Vás, takhle snad ne... Jsem správně na astronomickém fóru?
Nic neříkající tři řádky, jako odbornou odpověď "mluvčího", mě dost překvapilo. Zřejmě si připadáte úžasně : "přišel, viděl , zvítězil".
Osobně mám pocit opačný, než Vy, ale to je věc názoru a přístupu. Se znalostmi roste i slušnost a respekt, protože na "fóru", kde se názory křižují, by se jinak řečníci pozabíjeli. A tak mě napadá - zda-li Vaše nadřazené chování není jen Pyrrhovo vítězství, co myslíte? Chtěl jsem nabídnout kritiku panu OK, bylo mi ho však dost líto... Prosím, kritika je tedy na Vás - uvedl jsem něco špatně nebo je potřeba něco změnit? Máte možnost - ćlánek je napsaný, nastal čas se vyjádřit, ať nechodíme kolem horké kaše a popojedem.
Držte se odstavců - kvůli přehledu.
• Obloha pět stupňů
• Měsíc
• Mechanika s odečtem
• Ostřit na čtyři nebo šest paprsků
• Nastavení ostré expozice - grif
• Jednoduchá kontrola optiky a mechaniky ( rovné pole )
• Kontrola oblohy plošně
• Kontrola oblohy v čase
• Z praxe
• Co dodat na závěr?
Můžete proprat i související článek Ostrost a ostření expozice - metody.
• Standartní ostření s DLRS ( bez živého náhledu a bez PC).
• Super ostření s DLRS s živým náhledem ( bez PC).
• Komfort ostření s DLRS s živým náhledem a PC.
• Doplněk komfortu - program Camera Control.
.
Už jsem pochopil, děláte asi "mluvčího", to je dobře - všichni za jednoho, jeden za všechny. Mám obavy, zda-li volba byla správná. Víte, připomínáte mi výrok jednoho Vašeho kolegu, který zaručeně nic ve zpracování obrázku ode mě nezkoušel : jsou tady tací, co fotí, víc jak deset let... Dobré měřítko, docela mě pobavil, tak jako Vy.
Astronomie - krásná a zajímavá věda, má spoustu oborů, které už asi jedinec nezvládne. Astrofotografie je tedy pouze slza v nekonečném moři informací. Nejsem typ člověka - co píše o něčem, co nezná nebo si nevyzkouší i když jen fotím prosté astroobrázky - pro potěšení, pro zábavu. Své názory občas prezentuji v článcích, kde vysvětluji i proč jsem k tomu dospěl. Vás je osm - osm reakcí, pět kritiků, kteří si autora přehazují, jak horký brambor a nic konkrétního, jak se řiká : kde nic - tu nic. Rád se přiučím, rád přehodnotím, rád podiskutuji, ale prosím Vás, takhle snad ne... Jsem správně na astronomickém fóru?
Nic neříkající tři řádky, jako odbornou odpověď "mluvčího", mě dost překvapilo. Zřejmě si připadáte úžasně : "přišel, viděl , zvítězil".
Osobně mám pocit opačný, než Vy, ale to je věc názoru a přístupu. Se znalostmi roste i slušnost a respekt, protože na "fóru", kde se názory křižují, by se jinak řečníci pozabíjeli. A tak mě napadá - zda-li Vaše nadřazené chování není jen Pyrrhovo vítězství, co myslíte? Chtěl jsem nabídnout kritiku panu OK, bylo mi ho však dost líto... Prosím, kritika je tedy na Vás - uvedl jsem něco špatně nebo je potřeba něco změnit? Máte možnost - ćlánek je napsaný, nastal čas se vyjádřit, ať nechodíme kolem horké kaše a popojedem.
Držte se odstavců - kvůli přehledu.
• Obloha pět stupňů
• Měsíc
• Mechanika s odečtem
• Ostřit na čtyři nebo šest paprsků
• Nastavení ostré expozice - grif
• Jednoduchá kontrola optiky a mechaniky ( rovné pole )
• Kontrola oblohy plošně
• Kontrola oblohy v čase
• Z praxe
• Co dodat na závěr?
Můžete proprat i související článek Ostrost a ostření expozice - metody.
• Standartní ostření s DLRS ( bez živého náhledu a bez PC).
• Super ostření s DLRS s živým náhledem ( bez PC).
• Komfort ostření s DLRS s živým náhledem a PC.
• Doplněk komfortu - program Camera Control.
.
Ostrost astro-expozice - měření relativní nuly
Vás je osm - osm reakcí, pět kritiků, kteří si autora přehazují, jak horký brambor a nic konkrétního, jak se řiká :kde nic - tu nic.Za sebe jsem se ptal, kam se poděla tepelná roztažnost v průběhu expozice. Odpověď dodnes žádná.
tel 608 920 902 Nemám rád tenhle stát.
Ostrost astro-expozice - měření relativní nuly
ad :příspěvek č.4 - rovněž bez odezvy.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Ostrost astro-expozice - měření relativní nuly
Tak jsem si přečel tváš článek , bohužel musel jsem jej číst 2x abych trochu pochopil o čem to vlastne je. Narážku na to že tomu nerozumím neberu , je to prostě napsané složitě a celkově o ničem. dovolím si zde vložit pár vět : V našich podmínkách počasí a “temnou oblohu” ovlivnit nelze, s tím jsem se smířil nebo jednoduše jsem si zvykl – oblohu se snažím vybírat 1-2 z 5 pro celou noc, kde změny posunu relativní nuly nejsou žádné nebo zanedbatelné. Stav nouze nebo-li zoufalé fotografování je už 3 z 5 - pevně doufám, že se to nestane standartem. Tím chcete říct že pokud přijde mlha tak se mi rozostří dalekohled ??
Ostrost astro-expozice - měření relativní nuly
Myslím, že by teoreticky mohla mít kvalita oblohy vliv na zaostření.
Pokud bude mít metoda, kterou stanovujeme přesné zaostření konečnou citlivost v detekci fotonů, může se stát, že zonální vada (rozostřující) nebude dostatečně ozářena, aby se projevila.
Nebo jinak, její příspěvek k vlnoploše nebude detekován.
PS.
při focení Měsíce na hraně užitečného zvětšení přeostřuji neustále.
Snažím se získat optimální obraz, který mi seeing v konečné a proměnné dálce trvale kazí.
Pokud bude mít metoda, kterou stanovujeme přesné zaostření konečnou citlivost v detekci fotonů, může se stát, že zonální vada (rozostřující) nebude dostatečně ozářena, aby se projevila.
Nebo jinak, její příspěvek k vlnoploše nebude detekován.
PS.
při focení Měsíce na hraně užitečného zvětšení přeostřuji neustále.
Snažím se získat optimální obraz, který mi seeing v konečné a proměnné dálce trvale kazí.
Murphyho zákon seeingu: Seeing je nejhorší v okamžiku expozice.
dobson 400/1828, dobson 305/1500 na paralaktickém stolku, MAK 127, MTO, SKYMASTER 15x70
http://astrofotky.cz/~aquarius
dobson 400/1828, dobson 305/1500 na paralaktickém stolku, MAK 127, MTO, SKYMASTER 15x70
http://astrofotky.cz/~aquarius
Ostrost astro-expozice - měření relativní nuly
Juste,
necitim se byt nejakym mluvcim, proste jsem napsal svoji vlastni reakci na clanek, ktery jsi publikoval a zde na foru propagoval, pripadne na tvoji sebeobhajobu.
Podle mne je to proste spatne napsane a velmi zavadejici zejmena pro zacatecniky, kteri se nemaji sanci orientovat v podobne nevyvazenem textu.
Hlavni problem sveho textu jsi jiz identifikoval sam a dobre - zavadeni nestandardni terminologie - jako treba "mereni absolutni nuly", misto prosteho a vsemi pochopitelneho "presneho zaostreni".
Pokud to chces opravdu k jednotlivym bodum, vybiram terminologicke perly:
Obloha pět stupňů
- "městská (mlha) – míra světelného znečištění", proc zavadet tento novotvar pro dobre definovny pojem SZ?
- "Mlha ( opar) jakéhokoliv typu, bude vždy na prvním místě v úspěšnosti kvalitní expozice". Neplati takto obecne. Jeden v mych nejlepsich snimku byl dofocen za situace, kdy byla pri zemi dost silna mlha, ktera ale prakticky nebranila exponovat NGC7000 vysoko v nadhlavniku.
Měsíc
OK, je to receno trochu kostrbate, ale kazdy asi pochopil co jsi mel na mysli temi procenty (i kdyz nevidim vubec zadny vliv na fotografii jestli je faze podle tve metodiky +50% nebo -50% ).
Mechanika s odečtem
"použijete-li jakoukoliv mechaniku výtahu, tak bez možnosti přesného odečtu, bude ostření zdlouhavé a v hádankách".
Na vetsine svych dalekohledu mam stupnici v mm, ale prakticky jsem ji snad jeste nepouzil. Pokud se dale budeme bavit o foceni na DSLR, pak je jednoznacne nejrychlejsi hrube zaostreni s pomoci optickeho hledacku na jasny objekt v nekonecnu (Mesic, Jupiter, Sirius, Polarka,...). Vysledky jsou stejne nebo lepsi nez spolehnuti se na "relativni nulu na odectu". Stejne pak musi nasledovat jemne doostreni.
"Po několika letech pozorování, z jedné a té samé pozice, díky odečtu na mechanice ostření, mohu konstatovat : relativní nula pro ostrost expozice (0,00mm – ostré) se během roku pohybuje v rozmezí +/- 0,35mm.". K tomu neni treba nekolik let pozorovani, ale prosta stredoskolska fyzika operujici s tepelnou roztaznosti materialu, na kterou te ve svych prispevcich upozurnuji dalsi kolegove.
Dalsi slovni perlicku jsme snad vsichni pochopili: "4x rám/4 dny v rozmezí dvou týdnů"
Ostřit na čtyři nebo šest paprsků
Zkus si precist pouze zvyrazneny text: Jednu výhodu Ferrari o proti Jaguáru přeci jenom má - ostrost expozice na hodnotu nula (0,00mm) rozpoznám bez brýlí. jaky to dava smysl? Ano jsou mezi nami i takova individua, ktera si u delsiho clanku projdou nejdrive zvyraznene casti a teprve pote se rozhodnou, zda stoji cely text za podrobne precteni.
Osobne nevidim duvod proc by ctyri paprsky meli byt lepe rozpoznatelne nez obrazec od B. masky, ale budiz je to tva zkusenost a tu ti nikdo nebere.
Nastavení ostré expozice - grif
Obrazky vydaji za tisic slov a tady neni moc co vytknout snad je to ze text popisuje zdvojovani paprsku a ilustrace jsou na pouziti Bahtinova (krome doprostred vlozenych tri obrazku, na kterych je sice kriz patrny nikoliv vsak jeho zdvojeni) . A uplne chybi popis tech obrazku z Bahtinovem (jinde rozepisujes zbytecne eufemicky Jaguary a Ferari tady zase IMHO zbytecne setris slovy).
Jednoduchá kontrola optiky a mechaniky ( rovné pole )
Ne, ze by se dalo rovnost pole objektivu pri foceni v poli nejak podstatne ovlivnit, ale asi by bylo uzitecnejsi napsat, ze podle charakteru fotografovaneho objektu muze mit na kvalitu kresby take vliv potencialni krivost pole. Ze se proste u nekterych optickych soustav vyplati ostrit kompromisne na objekt mimo optickou osu objektivu.
Kontrola oblohy plošně a Kontrola oblohy v čase
Tyhle dva odstavce jsou snad nejzmatenejsi. Snazis se naznacit, ze na kvalitu zaostreni ma vliv vyska objektu nad obzorem? Nebo tento efekt vyvracis? Ja jsem to z toho nepochopil. Navic zase operujes s faktem, ze na zaostreni ma vliv zmena pocasi.
Takze znovu, pokud se ti to rozostruje se zmenou vysky na obzorem jedna se na 99% o mechanicky problem okularoveho vytahu (nebo mechaniku objektivu - casto tim trpi fotoobjektivy).
Pokud se dalekohled rozostri zmenou pocasi jedna se o 99% o efekt tepelne roztaznosti tubusu si temperaci objektivu.
Z praxe a Co dodat na závěr?
Uz toho moc nevysvetli jen opakuji podivne znejici perly typu "ostřím vždy pečlivě na relativní 0,00mm" misto obvykleho ostrim podle Bahtinova obrazce, nebo ostrim podle zdvojovani difrakcniho krize...
Take bych se na rozdil od tebe vubec nebal v polovine noci (treba pri prekladani montaze) zkontrolovat zaostreni a pripadne jemne doostrit, obzvlaste u relativne velkeho a svetelneho refraktoru jakym disponujes.
Doufam ze tato kritika je jiz dostatecne vecna. Ale priste kdyz budes zde na foru odkazovat zase na podobne zavadejici text, klidne zase jen strucne napisu, ze jsou to nesmysly. OK?
necitim se byt nejakym mluvcim, proste jsem napsal svoji vlastni reakci na clanek, ktery jsi publikoval a zde na foru propagoval, pripadne na tvoji sebeobhajobu.
Podle mne je to proste spatne napsane a velmi zavadejici zejmena pro zacatecniky, kteri se nemaji sanci orientovat v podobne nevyvazenem textu.
Hlavni problem sveho textu jsi jiz identifikoval sam a dobre - zavadeni nestandardni terminologie - jako treba "mereni absolutni nuly", misto prosteho a vsemi pochopitelneho "presneho zaostreni".
Pokud to chces opravdu k jednotlivym bodum, vybiram terminologicke perly:
Obloha pět stupňů
- "městská (mlha) – míra světelného znečištění", proc zavadet tento novotvar pro dobre definovny pojem SZ?
- "Mlha ( opar) jakéhokoliv typu, bude vždy na prvním místě v úspěšnosti kvalitní expozice". Neplati takto obecne. Jeden v mych nejlepsich snimku byl dofocen za situace, kdy byla pri zemi dost silna mlha, ktera ale prakticky nebranila exponovat NGC7000 vysoko v nadhlavniku.
Měsíc
OK, je to receno trochu kostrbate, ale kazdy asi pochopil co jsi mel na mysli temi procenty (i kdyz nevidim vubec zadny vliv na fotografii jestli je faze podle tve metodiky +50% nebo -50% ).
Mechanika s odečtem
"použijete-li jakoukoliv mechaniku výtahu, tak bez možnosti přesného odečtu, bude ostření zdlouhavé a v hádankách".
Na vetsine svych dalekohledu mam stupnici v mm, ale prakticky jsem ji snad jeste nepouzil. Pokud se dale budeme bavit o foceni na DSLR, pak je jednoznacne nejrychlejsi hrube zaostreni s pomoci optickeho hledacku na jasny objekt v nekonecnu (Mesic, Jupiter, Sirius, Polarka,...). Vysledky jsou stejne nebo lepsi nez spolehnuti se na "relativni nulu na odectu". Stejne pak musi nasledovat jemne doostreni.
"Po několika letech pozorování, z jedné a té samé pozice, díky odečtu na mechanice ostření, mohu konstatovat : relativní nula pro ostrost expozice (0,00mm – ostré) se během roku pohybuje v rozmezí +/- 0,35mm.". K tomu neni treba nekolik let pozorovani, ale prosta stredoskolska fyzika operujici s tepelnou roztaznosti materialu, na kterou te ve svych prispevcich upozurnuji dalsi kolegove.
Dalsi slovni perlicku jsme snad vsichni pochopili: "4x rám/4 dny v rozmezí dvou týdnů"
Ostřit na čtyři nebo šest paprsků
Zkus si precist pouze zvyrazneny text: Jednu výhodu Ferrari o proti Jaguáru přeci jenom má - ostrost expozice na hodnotu nula (0,00mm) rozpoznám bez brýlí. jaky to dava smysl? Ano jsou mezi nami i takova individua, ktera si u delsiho clanku projdou nejdrive zvyraznene casti a teprve pote se rozhodnou, zda stoji cely text za podrobne precteni.
Osobne nevidim duvod proc by ctyri paprsky meli byt lepe rozpoznatelne nez obrazec od B. masky, ale budiz je to tva zkusenost a tu ti nikdo nebere.
Nastavení ostré expozice - grif
Obrazky vydaji za tisic slov a tady neni moc co vytknout snad je to ze text popisuje zdvojovani paprsku a ilustrace jsou na pouziti Bahtinova (krome doprostred vlozenych tri obrazku, na kterych je sice kriz patrny nikoliv vsak jeho zdvojeni) . A uplne chybi popis tech obrazku z Bahtinovem (jinde rozepisujes zbytecne eufemicky Jaguary a Ferari tady zase IMHO zbytecne setris slovy).
Jednoduchá kontrola optiky a mechaniky ( rovné pole )
Ne, ze by se dalo rovnost pole objektivu pri foceni v poli nejak podstatne ovlivnit, ale asi by bylo uzitecnejsi napsat, ze podle charakteru fotografovaneho objektu muze mit na kvalitu kresby take vliv potencialni krivost pole. Ze se proste u nekterych optickych soustav vyplati ostrit kompromisne na objekt mimo optickou osu objektivu.
Kontrola oblohy plošně a Kontrola oblohy v čase
Tyhle dva odstavce jsou snad nejzmatenejsi. Snazis se naznacit, ze na kvalitu zaostreni ma vliv vyska objektu nad obzorem? Nebo tento efekt vyvracis? Ja jsem to z toho nepochopil. Navic zase operujes s faktem, ze na zaostreni ma vliv zmena pocasi.
Takze znovu, pokud se ti to rozostruje se zmenou vysky na obzorem jedna se na 99% o mechanicky problem okularoveho vytahu (nebo mechaniku objektivu - casto tim trpi fotoobjektivy).
Pokud se dalekohled rozostri zmenou pocasi jedna se o 99% o efekt tepelne roztaznosti tubusu si temperaci objektivu.
Z praxe a Co dodat na závěr?
Uz toho moc nevysvetli jen opakuji podivne znejici perly typu "ostřím vždy pečlivě na relativní 0,00mm" misto obvykleho ostrim podle Bahtinova obrazce, nebo ostrim podle zdvojovani difrakcniho krize...
Take bych se na rozdil od tebe vubec nebal v polovine noci (treba pri prekladani montaze) zkontrolovat zaostreni a pripadne jemne doostrit, obzvlaste u relativne velkeho a svetelneho refraktoru jakym disponujes.
Doufam ze tato kritika je jiz dostatecne vecna. Ale priste kdyz budes zde na foru odkazovat zase na podobne zavadejici text, klidne zase jen strucne napisu, ze jsou to nesmysly. OK?
Pavel Vabrousek
Ostrost astro-expozice - měření relativní nuly
Omlouvám se a dopisuji. Při koupi dalekohledu je to snad prvotní informace a proto jsem ji v ořezaném článku vyřadil. Odpovím otázkou : Je potřeba temperovat dalekohled s okolní teplotou a jak dlouho? Testoval jsem s teplotními čidly, abych zjistil reakci dalekohledu vůči počasí ( obloze). Závěr mě docela překvapil. Jednoduchou odpověď dotisknu, vydržte. Počasí (oblohu) se snažím vybírat stabilní pro celou noc, tzn. že změny relativní nuly jsou minimální.
Pane Milane, prosím Vás netrucujte, odezva nastane po otázce a pokud ji nepoložíte - nemohu odpovědět. Konec konců, závěr jste si udělal sám. Mám pro Vás slabost, tak ještě jednou...
1/Zbytečné měření ilustračních obrázků, zaostříte i na koštěti - Vaše poznámka je "možná" k montážím, ale ne k článku. 2/Druhé zbytečné měření - změny jsou v článku popsané, pro jistotu upřesňuji společné pojmenování počasí (obloha) - pro Vás ještě teplota.
3/ Na osvětlení reaguji - deka, větší kontrast. 4/Záměna pojmů - nic nezmění. Ostrost, ostření a zaostření je schopnost rozlišení detailů a zřetelnosti hran v obraze, vnímání je ovlivněno více jasem než barvou - ryze subjektivní a vizuální vjem.
Narážka? Použil jsem pouze, cituji : Nemyslím, že by byl článek nesrozumitelný... Názor na vzhled oblohy je různý, pohled můj, není pohled Váš a vždycky bude subjektivní. Odpověď je ano - pokud změny teplé a studené fronty nastanou - počasí (obloha) a s tím i teplota. Otázkou je - za jaký čas dojde k posunu relativní nuly a o kolik? Články končí pointou v podobě motta, kde užívám slovo "zatím". V tomto případě důvod je - budu-li fotit stále pod mlhou, přijde čas, kdy během expozice budu muset přeostřit.
Nechal jsem Vám delší čas.... Jedem, odstavec po odstavci....
Obloha pět stupňů
Myslel jste asi takhle?...... mlhy typu MF, ZN, PM, MM-SZ, zajímavý, ale nečitelný. Mlhu uvádím komplexně a tato zkratka by byla nevhodná a zavádějící - meteorologii, počasí. Buďte rád, že se Vám S.A. povedla. Mimochodem - fotím v mlze skoro pořád...
Měsíc
Mezi základní informace o astro- obrázku mimo jiné patří - Měsíc, obloha, teplota a zorné pole, ale bude to vždycky na rozhodnutí a názoru autora. Pozor : na finálních obrázku fázi Měsíce neuvidíte, jsou to jen informační procenta.
Mechanika s odečtem
K metodám jste se nevyjádřil a asi jste je nečetl. Prosím, mrkněte.
www.astrofoton.cz/informace/upravy-redukci-pro-okulary/
www.astrofoton.cz/informace/ostrost-a-o ... ce-metody/
Doporučuji - třeba Vám to v objevování obzorů pomůže. Vaše Wink? Kdybych nechodil do práce, tak s těmi časy to mohlo být i jinak - 4xrám/2dny v rozmezí měsíce nebo roku? To hlavní jste zapomněl, informace o pohybu 0,05mm - pracuji s čísly.
Ostřit na čtyři nebo šest paprsků
Prosím, obě auta jsou nádherný, asi jste si je popletl- slovní hříčka, někdy článek osvěží. Ferrari je Bahtinov - a je rozpoznán bez brýlí, Jaguár je s brýlemi.
Nastavení ostré expozice - grif
Prosím, obrázků s paprsky je několik, jak v celém poli a tak i v detailu. Bahtinov hovoří obrázkem a pokud byste se chtěl dozvědět něco na víc o kříži, tak musíte na poslední ( 6x detail).
Jednoduchá kontrola optiky a mechaniky ( rovné pole )
Omlouvám se, test se týká pouze 130/f6 ( v článku dole napsaný).
Kontrola oblohy plošně a Kontrola oblohy v čase
Dost komplikované vysvětlování, řeším jednoduše - obrázky a čísly, zkuste o tom přemýšlet. Měření by nebylo objektivní pro celou oblohu, protože přibližně do 30° nad horizontem je většinou relativní nula v kmitavém pohybu.
Z praxe a Co dodat na závěr?
V metodách popisuji, co nasadím pro ostření za objímku. Také se nebojím, na M42 jsem přeložil dalekohled a nepřeostřil - nebylo potřeba.
www.astrofoton.cz/aktualizace/m42-velka ... -orionu-2/
Nezlobte se, nepochopil jste základní věc - článek s ilustračními obrázky je hlavně s čísly a uvedl jsem na začátku proč, jak i s čím souvisejí. Mé obavy byly na místě a docela jsem si oddech, že mluvčí nejste. Vážně, čekal jsem víc - moc jste mě nepotěšil, ani já Vás nepotěším. Snažil jsem se být slušný a hodnotím Vás velmi shovívavě a citát trochu pozměním:
"Cením si, že jste přišel - jste však nepozorný, moc jste neviděl - nic nepředvedl a příště, pokud tomu tak bude - važte slova, nejste tím, za koho se považujete, je mi líto". OK?
Juste
Málo prostoru, budu ještě pokračovat.
Pane Milane, prosím Vás netrucujte, odezva nastane po otázce a pokud ji nepoložíte - nemohu odpovědět. Konec konců, závěr jste si udělal sám. Mám pro Vás slabost, tak ještě jednou...
1/Zbytečné měření ilustračních obrázků, zaostříte i na koštěti - Vaše poznámka je "možná" k montážím, ale ne k článku. 2/Druhé zbytečné měření - změny jsou v článku popsané, pro jistotu upřesňuji společné pojmenování počasí (obloha) - pro Vás ještě teplota.
3/ Na osvětlení reaguji - deka, větší kontrast. 4/Záměna pojmů - nic nezmění. Ostrost, ostření a zaostření je schopnost rozlišení detailů a zřetelnosti hran v obraze, vnímání je ovlivněno více jasem než barvou - ryze subjektivní a vizuální vjem.
Narážka? Použil jsem pouze, cituji : Nemyslím, že by byl článek nesrozumitelný... Názor na vzhled oblohy je různý, pohled můj, není pohled Váš a vždycky bude subjektivní. Odpověď je ano - pokud změny teplé a studené fronty nastanou - počasí (obloha) a s tím i teplota. Otázkou je - za jaký čas dojde k posunu relativní nuly a o kolik? Články končí pointou v podobě motta, kde užívám slovo "zatím". V tomto případě důvod je - budu-li fotit stále pod mlhou, přijde čas, kdy během expozice budu muset přeostřit.
Nechal jsem Vám delší čas.... Jedem, odstavec po odstavci....
Obloha pět stupňů
Myslel jste asi takhle?...... mlhy typu MF, ZN, PM, MM-SZ, zajímavý, ale nečitelný. Mlhu uvádím komplexně a tato zkratka by byla nevhodná a zavádějící - meteorologii, počasí. Buďte rád, že se Vám S.A. povedla. Mimochodem - fotím v mlze skoro pořád...
Měsíc
Mezi základní informace o astro- obrázku mimo jiné patří - Měsíc, obloha, teplota a zorné pole, ale bude to vždycky na rozhodnutí a názoru autora. Pozor : na finálních obrázku fázi Měsíce neuvidíte, jsou to jen informační procenta.
Mechanika s odečtem
K metodám jste se nevyjádřil a asi jste je nečetl. Prosím, mrkněte.
www.astrofoton.cz/informace/upravy-redukci-pro-okulary/
www.astrofoton.cz/informace/ostrost-a-o ... ce-metody/
Doporučuji - třeba Vám to v objevování obzorů pomůže. Vaše Wink? Kdybych nechodil do práce, tak s těmi časy to mohlo být i jinak - 4xrám/2dny v rozmezí měsíce nebo roku? To hlavní jste zapomněl, informace o pohybu 0,05mm - pracuji s čísly.
Ostřit na čtyři nebo šest paprsků
Prosím, obě auta jsou nádherný, asi jste si je popletl- slovní hříčka, někdy článek osvěží. Ferrari je Bahtinov - a je rozpoznán bez brýlí, Jaguár je s brýlemi.
Nastavení ostré expozice - grif
Prosím, obrázků s paprsky je několik, jak v celém poli a tak i v detailu. Bahtinov hovoří obrázkem a pokud byste se chtěl dozvědět něco na víc o kříži, tak musíte na poslední ( 6x detail).
Jednoduchá kontrola optiky a mechaniky ( rovné pole )
Omlouvám se, test se týká pouze 130/f6 ( v článku dole napsaný).
Kontrola oblohy plošně a Kontrola oblohy v čase
Dost komplikované vysvětlování, řeším jednoduše - obrázky a čísly, zkuste o tom přemýšlet. Měření by nebylo objektivní pro celou oblohu, protože přibližně do 30° nad horizontem je většinou relativní nula v kmitavém pohybu.
Z praxe a Co dodat na závěr?
V metodách popisuji, co nasadím pro ostření za objímku. Také se nebojím, na M42 jsem přeložil dalekohled a nepřeostřil - nebylo potřeba.
www.astrofoton.cz/aktualizace/m42-velka ... -orionu-2/
Nezlobte se, nepochopil jste základní věc - článek s ilustračními obrázky je hlavně s čísly a uvedl jsem na začátku proč, jak i s čím souvisejí. Mé obavy byly na místě a docela jsem si oddech, že mluvčí nejste. Vážně, čekal jsem víc - moc jste mě nepotěšil, ani já Vás nepotěším. Snažil jsem se být slušný a hodnotím Vás velmi shovívavě a citát trochu pozměním:
"Cením si, že jste přišel - jste však nepozorný, moc jste neviděl - nic nepředvedl a příště, pokud tomu tak bude - važte slova, nejste tím, za koho se považujete, je mi líto". OK?
Juste
Málo prostoru, budu ještě pokračovat.